Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

28. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Novy system plateb za prodeje v aukcich [Inet]
Specifikace XHTML 1.0 hotova [Inet]
Nebezpeci utoku, proti nemuz zatim neni obrana [Inet]
MP3.com nehodla s kameniky o nicem smlouvat [Inet]
Sestnactilety Johanson vysvetluje, o co jde u DeCSS [Inet]
Amazon v problemech? [Inet]
Protesty proti geneticky modifikovanym potravinam [Veda]
Spinou proti rakovine:) [Veda]

Novy system plateb za prodeje v aukcich

Firma X.com (hezka adresa:) spustila zajimavou sluzbu pro ucastniky aukci - jmenuje se to "X.com Auction System". Kdyz si u X.com otevrete ucet, dostanete na nej darem $20. X.com funguje jako prostrednik plateb mezi ucty, ktere jsou u nej otevrene. Tak napr. pokud nekdo neco vylicituje v jakekoli aukci, da prodejci vedet, ze dava prednost platbe via X.com. Pokud prodejce jeste neni u X.com, rad si tam zabehne, otevre si ucet (dostane darem $20) a uvedomi X.com o tom, v jake aukci, kdo a jaky jeho produkt (s uvedenim aukcniho cisla) vylicitoval. X.com posle kupujicimu e-mailovou fakturu. Pokud kupujici ma potrebne finance na svem uctu, necha je jen prevest (jinak muze pouzit kreditni kartu nebo sek). Prodejci castka ihned naskoci na jeho uctu u X.com.

Za tuto sluzbu se vubec nic neplati. Podobne muze jakykoli uzivatel konta nechat prevest finance komukoli na jeho ucet u X.com - dalo by se tu mluvit o jiste forme posilani penez e-mailem, i kdyz e-mail tu hraje jen castecnou - uvedomovaci a orientacni - roli. X.com neni propojen se zadnou aukci - kupujici i prodejci se museji napred uvedomit o pouziti X.com v prevodu financi. Lze ocekavat, ze aukce tuto formu platby brzy nakomponuji do sveho softwaru. X.com se pred par dny potykal s bezpecnostni dirou, ale uz to vyresil. Za X.com stoji First Western National Bank, takze by to mohlo vydrzet. Dobry napad.
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Specifikace XHTML 1.0 hotova

Na adrese uvedene v zahlavi zpravy najdete novy standard organizace W3C (World Wide Web Consortium). XHTML vyznamne ulehcuje interpretaci a tim i tvorbu webovskych stranek pro ruzna zarizeni. Aby prenosna zarizeni s omezenou kapacitou pro prezentaci obsahu stranek psanych v HTML vyjevila podstatnou informaci, musely se pro prenasena data vyvijet konvertory. XHTML tuto neprijemnou nutnost odstranuje. XHTML je syntezou HTML 4.0 a XML 1.0 a upravenych typovych definic dokumentu (DTD), stanovujicich strukturu, elementy a atributy daneho dokumentu. Podstatnou roli v tom vsem hraje XML. Pokud bude webmaster chtit, aby jeho strankam v pohode rozumela i vsechna zarizeni, bude muset vstoupit do sveta XML, coz mu bude jen ku prospechu.

HTML 4.0 je limitovanou aplikaci SGML (Standard Generalized Markup Language). SGML vznikl v polovine osmdesatych let jako snaha vytvorit popisny jazyk, ktery by umoznoval elektronicky prenos vedeckych dokumentu mezi ruznymi platformami bez zkresleni. Dosud se pouziva hlavne v universitnim prostredi, podobne jako TeX. Moznosti SGML staly i u myslenky zrodu XML. Do prace s XHTML se uz muzete chute pustit - Navigator 4.7 a MSIE 5 dokazou XHTML interpretovat (stranky v XHTML jsou videt i v nizsich verzich, ovsem bez interpretace definic). W3C rozsirila svuj Validator i o XHTML - s jeho pomoci si muzete otestovat syntaktickou spravnost svych stranek. Najdete tam i odkaz pro test CSS (Cascading Style Sheets). Hodne zdaru pri zdolavani teto mile novinky!
Zdroj: W3C a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nebezpeci utoku, proti nemuz zatim neni obrana

Mnoho serveru bylo pred par lety postizeno utokem, ktery se jmenuje DoS (Denial od Service). Jde o zahlceni serveru posilanim nepretrziteho toku cilenych packetu. Kapacita serveru nestaci zpracovat prichazejici pozadavky a server "znehybni". V dobe, kdy se DoS rozsiril po Inetu jako infekce, byly k dispozici jednoduche skripty, ktere si mohl nainstalovat kazdy nudici se teenager a odpravovat servery podle sveho vyberu. Proti utoku DoS z jednoho mista lze neco delat a pro vsechny operacni systemy uz byly vyvinuty ochranne zaplaty. Pred par mesici se ale objevilo neco jineho, i kdyz na stejnem principu - DDoS, neboli distribuovany DoS. Tentokrat jde o utok z mnoha mist najednou - mohou jich byt stovky, tisice. Uzivatele pocitacu, ze kterych utoky vychazeji, o tom ani nevedi. Na jejich pocitacich je software, ktery jim tam vpravil hacker, resp. si ho tam nejak vpravili sami (pak da software hackerovi vedet, kde je nainstalovan).

V tom je hlavni kamen urazu. Vysvetlovat nejake babicce treba v Madarsku, co se deje a jak ma odstranit utocny software ze sveho pocitace, je takrka nemyslitelne. A takovych mohou byt tisice po celem svete. Spravci napadene site serveru budou odstrizeni od Inetu a pro komunikaci se svetem budou moci pouzivat jen obycejny telefon. Ze nejaky DoS odnekud jde, samozrejme poznaji ISP, kteri "utociciho" uzivatele ci server maji registrovane u sebe. Myslim, ze rozumnou ochranou by mohlo byt analyticke monitorovani toku na strane ISP a zablokovani objeveneho toku nebezpecnych packetu. Coz zatim asi zrovna moc neni. FBI ma ve svem uradu "National Infrastructure Protection Center" pripraven postup proti takovym utokum, ktere ji ev. nestastnici nahlasi. Dopadeny utocnik by pak zrejme dopadl hodne tvrde.
Zdroj: The Register a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

MP3.com nehodla s kameniky o nicem smlouvat

RIAA, zastupujici nahravaci koncerny hudebniho prumyslu, zazalovala MP3.com, protoze zkopirovala cca 45,000 cedecek do digitalni podoby, aby je mohli poslouchat via Inet ti uzivatele, kteri uz je maji na svych fyzickych cedeckach (viz minulou sadu zprav News on 'Net). Nedochazi tedy k zadnemu loupeni, ale zastarala litera zakona to bohuzel nepripousti. MP3.com jde do soudni bitvy s tim, ze RIAA nema zadne pravo narizovat vlastnikum cedecek, jak smeji ci nesmeji poslouchat skladby, za ktere uz zaplatili. Nove technologie vytvareji nove moznosti a RIAA nema pravo zakazovat jejich pouzivani lidem, kteri je vyuzivaji jen pro poslech hudby, za kterou kamenici uz inkasovali.

Nektere hudebni servery nabizeji podobnou sluzbu jako MP3.com, ale az po predchozich jednanich s RIAA. A plati a plati... MP3.com sdelila, ze se rovnez snazila o jednani s RIAA hned pote, co My.MP3.com spustila. RIAA se dozadovala okamziteho zastaveni teto sluzby, teprve pak byla ochotna zacit jednat. MP3.com se proto s RIAA dal nebavila. MP3.com rovnez burcuje sve dosavadni uzivatele a vybizi je, aby kazdy sehnal dalsich deset, kteri sluzbu My.MP3.com zacnou vyuzivat. Vse ale bude nakonec zaviset na rozhodnuti soudce, ktery nebude mit zrovna lehkou ulohu.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Sestnactilety Johanson vysvetluje, o co jde u DeCSS

MPAA (obdoba RIAA pro filmovy prumysl) zaluje kdekoho kvuli udelatku DeCSS, ktere dekoduje zaznamy na DVD. Johansona tento tyden zatkla norska policie (viz minulou sadu zprav News on 'Net). Johanson rika, ze je absolutnim nesmyslem, tvrdit, ze lidi kolem DeCSS jsou pirati, jak to ve svych zalobach tvrdi MPAA. DeCSS slouzi jen k prehravani obsahu DVD, nikoli ale ke kopirovani. S pomoci DeCSS nelze DVD kopirovat (zde si dovolim oponovat - DeCSS samozrejme nekopiruje, ale vysledny soubor, ktery cita nekolik GB, lze zkomprimovat a zapsat na medium, ev. poslat via Inet, dekomprimovat a prehravat s DeCSS, i kdyz uz nejde o DVD).

Johanson a minimalne dalsi dva nezmani vyvojari vyvinuli DeCSS puvodne pro Windows, protoze podporuji souborovy system UDF, ktery pouziva DVD. V te dobe Linux o UDF jeste nic nevedel (na Linuxu DeCSS bezelo jen s windowsovskou emulaci "wine"). UDF uz v Linuxu je a DeCSS je i pro nej. Priznivci DeCSS upozornuji na to, ze dosud nikde neexistuje jedina piratska kopie DVD, a pokud kdy bude, nebude to zasluhou DeCSS. Zastanci DeCSS maji pravdu v tom, ze filmovy prumysl rozhoduje o tom, kdo bude smet vyrabet prehravace DVD. Kdo si koupi disky DVD, nemuze si je prehravat na nicem jinem. DeCSS to umoznuje.

Od MPAA a DVD CCA rozhodne nelze ocekavat, ze by souhlasily s existenci prehravace DVD pro Linux:) Coz je ale jejich chyba. Kdyby se filmovy prumysl dokazal dohodnout s vyvojari na tvorbe prehravacu pro vsechny pocitacove systemy, aniz by byl postizen copyright, bylo by vsechno v klidu a soudni spory, jake ted probihaji v USA a v Norsku, by vubec nevznikly. Vyvoj je k tomu nakonec prinuti. Bylo by dobre, kdyby se uvahy soudcu ubiraly podobnym smerem.
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Amazon v problemech?

Neustale expandujici Amazon k prekvapeni vsech oznamil , ze propusti 150 zamestnancu (2% jejich celkoveho poctu). Analytici to povazuji za priznak toho, ze Amazon se svym podnikatelskym modelem narazil na vyvojovou zed. Zprava o propousteni srazila cenu akcii Amazonu o 10%. Zadna internetova firma totiz nepropousti a spise hleda dalsi lidi. Amazonu se ale jinak dari. V poslednim ctvrtleti lonskeho roku mel obrat 650 milionu USD, coz je o 40 milionu vic nez za cely rok 1998. Amazonu roste konkurence na celem svete. I kdyz jeste nejakou dobu bude nejvetsim obchodem, ty ostatni mu budou odebirat klientelu. Sef Amazonu musi hodne premyslet i o tom, zda uz neni nejvyssi cas pribrzdit tok financi do velmi nakladne expanze a zacit vic myslet na investory, kteri si toho zatim zrovna moc neuzili.

Nejvetsi obrat Amazonu pochazi z toho, cim Amazon zacinal - z prodeje literatury. Uz asi prede dvema lety jsem kritizoval zpusob informovani o knihach, ktere Amazon nabizi. Za tu dobu se v tom vubec nic nezmenilo. Kdyz si ve fyzickem obchodu vybiram knizky, vzdy se podivam i na jejich obsah. To u Amazonu neni. Ono tam u nemala knih leckdy neni vubec nic. O ukazkach z knih nevidet, neslyset. Takhle to donekonecna nejde, protoze konkurence uz prichazi s mnohem lepe zpracovanou nabidkou. Prilisna koncentrace na mnozstvi zrejme ubiji kvalitu, ktera citelne chybi.

Jak si pak Amazon asi poradi s promenami, ktere prinese rozsireni "hustych linek" (DSL a kabely), kde to bez pruvodnich videosnimku a hromad fotek nebude ono? Jak si poradi s vlivem metaprohledavacu, do kterych pribyvaji mensi prodejny s mnohem lepe pripravenou nabidkou? Otazek nad budoucnosti Amazonu je vic. Jednou z nich je Evropa. I kdyz se Amazon, Yahoo a dalsi snazi umistit na tomto trhu, domaci klobasa je holt domaci...a v leccem uz se to prokazuje.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Protesty proti geneticky modifikovanym potravinam

V Montrealu probiha mezinarodni konference, jejimz hlavnim cilem je najit nejaky spolecny pohled na genove modifikace potravin a na jejich distribuci. Pred budovou, ve ktere jednaji delegati 130 zemi, probihaji demonstrace absolutnich odpurcu modifikaci. Ale ani v jednacim sale neni zadny soulad. Rozporna stanoviska se daji rozdelit do tri skupin. Skupina peti statu, vedena USA, odmita oznacovat modifikovane potraviny v distribuci (patri k nim Kanada, Australie, Uruguay, Argentina a Chile). 125 statu, predevsim EU, pozaduje oznacovani techto potravin. Nekolik zemi je spise na strane demonstrantu a dozaduje se prava odmitnout distribuci techto potravin.

Greenpeace patri k odpurcum distribuce genove modifikovanych potravin. Ja se jim nedivim. Zadny organismus nemuze existovat bez interakce s prostredim, ve kterem musi umet take prezit. Takova odolnost se ziskava strasne dlouho, z generace na generaci. Je znamo, ze slechtene plodiny mivaji o dost snizenou odolnost a podlehaji ruznym nakazam a jinym vlivum prostredi. V USA jsou proto banky semen puvodnich divoce rostoucich rostlin, aby je bylo mozno nasadit v pripade, ze se nejaky slechteny druh dostane do slepe vyvojove ulicky. U genove modifikovanych plodin casto pujde i o zmeny v jejich chemickem slozeni. To bude mit svuj vliv na faunu, ktera je zaradi do sveho potravinoveho retezce. Otazka zni - bude tento vliv vzdy jen pozitivni? Nejde ovsem jen o genove modifikace flory, ale i fauny, u ktere je otazka preziti druhu nemene citliva.

Modifikace probihaji v prirode dost bezne. Uz jen takovy chripkovy virus by nemohl kazdorocne zaplavit svet bez sve uspesne modifikace. Diky modifikacim dochazi ke kvalitativnim evolucnim skokum. Ale i k anomaliim a chybam. To vsechno s sebou umele modifikace fauny a flory potencialne ponesou. Zadny vedec nemuze s jistotou vypocitat vsechny mozne dusledky nejake genove manipulace pri jejim vypusteni do volneho prostredi. Tim mene to dokaze byznys, ktery bere ohled hlavne na sve zisky. Genove manipulace maji sve budouci misto napr. pri leceni mnoha nemoci, u kterych chemoterapie pripomina spise mlaceni kladivem. Genove nanotechnologie se uplatni v novych oborech, kde se vyuzije schopnost bunek pojimat informace a nakladat s nimi.

Abych pravdu rekl, v genovych modifikacich existujicich plodin a zvirat pro jejich zarazovani do policek supermarketu a jidelen nespatruji vubec zadny prinos. Hladovejici lidi jedne tretiny sveta se tim nenakrmi. Do startrekovskeho replikatoru je jeste hodne daleko. Produkce flakoty prostym mnozenim bunek realizovatelna jednou bude - neco jako "hrnecku var". Nez ale takove umele pestovane potravinove hmoty prokazi svou vyzivnost i chutnost, uplyne jeste nejaky cas. Ted je situace takova, ze technicky vyspele zeme maji velky prebytek normalnich potravin, zatimco treti svet hladovi. Aktualni problemy jsou zcela jinde.
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Spinou proti rakovine:)

Ze by prehnana hygiena nebyla nejzdravejsi? Vedci v kalifornske biotechnologicke firme Kosan Biosciences nasli zpusob rychlejsiho mnozeni bakterii epothilone, o nichz se uz nejakou dobu vi, ze jsou efektivni v lecbe rakoviny. Tyto bakterie se vyskytuji skoro vsude, kde je spina. Dosavadni nevyhodou pro lekarskou aplikaci bylo jejich velmi pomale rozmnozovani v laboratornich podminkach. Tak pomale, ze prakticky nevyuzitelne. Vedcum se podarilo genetickou manipulaci vpravit tuto bakterii do jine, ktera se mnozi desetkrat rychleji.

Vzdalenou obdobou epothilonu byl dosud vytazek z tisu (stromu). Lecivo dostalo nazev Taxol a jeho aplikace vykazuje velkou uspesnost zvlaste pri leceni rakoviny vajecniku. Bakterie epothilone se povazuje za naslednika Taxolu. Vedci doufaji, ze se jim dalsimi genovymi manipulacemi podari najit nejefektivnejsi mozne podoby bakterie pro lecbu rakoviny. Zprava bohuzel neuvadi nic o principu, na jakem bakterie likviduje zhoubne bunecne bujeni. Necini tak bakterie sama, ale latka, kterou produkuje. Cistota pul zdravi a spina cele...tak radsi moc neuklizejte, at tyhle blahodarne bakterie nezaplasite:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net