Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

29. brezna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Vyvoj nestoji a nechodi pozadu - konec kamenickeho soubyznysu [Inet]
Jak inetove firmy ziskavaji hotovost pri nizsich cenach akcii [Inet]
Zaostalost vyuziti Inetu v Cesku lehce ostudna uz mezinarodne [Inet]
S bezplatnymi operacnimi systemy se trha pytel [Inet]
Dalsi zajimavy otevreny kod - databazova InterBase [Inet]
Koupi Deutsche Telekom Cesky Telecom? [Inet]
Nadeje pro tloustiky a ockovani novorozencu [Veda]
Po vzestupu inetove podpory hladovejicich z CR nastal pokles [Inet]

Vyvoj nestoji a nechodi pozadu - konec kamenickeho soubyznysu

Kdyz jsem cetl uvahu Scotta Rosenberga v Salonu (adresa je v zahlavi zpravy), byl jsem nadsen (jako kdyby cetl moje dlouhodobe uvahy o vyvoji inetovych podob hudby v News on 'Net:) Dochazi ke stejnym zaverum - nad dosavadni podobou nekolika malo multimiliardovych nahravacich spolecnosti se smraka. Internet prinasi neco, co zvyraznuje konflikt mezi kameniky a posluchaci hudby. Ti druzi uz nechteji poslouchat jen omezeny vyber pophvezd, do kterych kamenici strkaji silene penize, ktere pak kamenici chteji na lidech pri prodeji drahych cedecek apod. Posluchaci chteji jednu dve skladby z cedecka, nikoli vsechno ostatni pridane krovi, za ktere museji platit. Atd. etc...

Rosenberg se diva do historie a zastavuje se u Ludditu (coz je oblibene tema priznivcu vyvoje). Luddite pod vedenim sveho "generala Luda" ve viktorianske Anglii rozbijeli nove stroje, protoze jim braly praci. Kamenici, v cele se svou RIAA, se chovaji jako Luddite. Odmitaji "nove stroje" a snazi se je rozbit podavanim zalob na vsechny a na vsechno, co zavani Internetem. Technicky vyvoj ale na zadne Luddity ohled nebere a Luddite ho nezastavi, jakkoli se jim to muze zdat byt nespravedlive vuci nim. RIAA chtela zastavit vyrobu prvniho prehravace MP3 Rio a tim navzdy i vsech podobnych (a na kratky cas se ji to podarilo, kdyz soudkyne vydala predbezne opatreni o pozastaveni vyroby a distribuce Ria). Ted je na zalobnicke palete Napster.

Rosenberg dochazi k samozrejmemu vyvodu, ze i pokud by soud zakazal provoz serveru Napsteru, vyvojem to ani trochu neotrese. Prohledavaci a distribucni site bez centralniho serveru se uz rozbihaji - jejich software je otevreny a s GPL. Takova sit je jakymkoli soudnim verdiktem nezrusitelna. Autor dale soudi, ze z moznych eventualit dalsiho vyvoje je nejpravdepodobnejsi pozvolny ubytek vlivu kameniku na posluchace a postupny vznik novych forem distribuce a minimalnich plateb za poslech hudby (konecne nekdo, kdo si ve vetsich webzinech vsiml budouci dulezite funkce mikroplateb v teto sfere - a nejen v ni).

Rosenberg soudi, ze celkovy financni obrat z distribuce hudby bude mensi, nez je soucasny. S tim by se dalo polemizovat. Draha cedecka si spousta lidi nekupuje, urcite ne v nejakych kvantech. Budouci zarizeni, prijimajici digitalni hudebni packety, budou fikana. Kdykoli si budete moci stahnout jakoukoli skladbu, kterou prave poslouchate. A prijde vas to na par centu. Takhle to bude moci delat kazdy inetovy pripojenec na jakychkoli zarizenich doma ci na cestach. Neodvazoval bych se soudit, ze v souhrnu bude celkova castka nizsi, nez je ted.

Ve webzinu Wired jsem cetl o zarizenich, ktera by rada vyvolala trend objednavky hudebnich kanalu, podobne jako se predplaceji TV kanaly. Budou to pridavne krabice k TV prijimacum, tzv. set-top boxy (ty se uz vyrabeji, ale zatim maji jen omezene funkce, viz treba WebTV). Jedna firma se chysta prijit s krabici, ktera bude prehravat cedecka, DVD (i zapisovat na ne), stahovat poslouchane skladby ci TV porady a filmy na obri hard disk. Krabice bude mit spoustu konektoru pro pripojeni dalsich veci - pocitace, zesilovace a jinych digitalizovanych zarizeni.

Zastupce firmy prohlasil, ze by se mely nabizet placene hudebni kanaly, ze kterych by si kazdy abonent mohl stahnout jakoukoli skladbu pro pozdejsi poslech (jukebox v krabici pocita s moznosti ulozit az 7,000 skladeb v MP3). A nekde na obzoru je prenosny rozhlasovy prijimac inetovych stanic - ten bude vyzadovat podobny system, jaky prenasi signaly pro mobilni telefony. Da se predpokladat budouci konkurencni souboj mezi placenymi kanaly a mikroplatbami.

Rosenberg dochazi k predstave, jakou jsem uz prezentoval - hudebnici budou muset zapomenout na kamenickou loterii, ve ktere jen omezeny pocet interpretu dosahne mnohamilionovych prijmu, zatimco ostatni jako by neexistovali. To neznamena, ze vsichni hudebnici skonci na rohu ulice, ale ze misto nadbytku budou mit na slusnou obzivu. A teprve posluchaci rozhodnou, kdo tu obzivu mit bude. Uz o tom nebudou rozhodovat kamenici. Jejich - ani ne stolety - superbyznys postupne zanikne.

Rosenberg konci hezkou a originalni vazbou na novinove a casopisecke psavce, i na samotna periodika. I kdyz ta se snazi, co mohou, jejich osud je jasny. Pod vlivem Inetu se snizuji prijmy z inzerce a pocty vytisku mnoha z nich. A co mohou delat na Inetu? Nabizet ctivo bezplatne. A na Inetu byt museji - jinak jako by vubec nebyly. A kde si mohou stezovat, na koho podavat zaloby? Mohou to jen vzit na vedomi a bud to zabalit, nebo se do toho vrhnout a hledat formy prezentace, ktere zaujmou svym obsahem. Vliv Inetu na zpravodajstvi a hudbu ma v leccem podobne dusledky. Myslim, ze i webziny cekaji na mikroplatby a budou se snazit, aby si na ne surfari zvykli (co clanecek, to nejaky kousek centu).

Nevim, zda si soudce, ktery bude posuzovat zalobu na Napster, tohle vsechno uvedomuje. Pokud ano, mel by zalobu odmitnout. Doufejme, ze se tak stane. Ale i kdyby ne, kamenikum stejne za nejaky cas zbyde jen nostalgie po krasnych davnych casech - tak je aspon trochu politujme:)
Zdroj: Salon a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Jak inetove firmy ziskavaji hotovost pri nizsich cenach akcii

Trh s dluhopisy zaplavuji inetove firmy stale vyznamneji. Neni divu. Jejich akcie sly hodne dolu. Prodejem svych akci by ted moc neziskaly. A finance potrebuji jako sul, protoze jsou stale ve stavu ztrat. Jednou z - ponekud rizikovejsich - moznosti, jak si naplnit pokladnu, je prodej prevoditelnych dluhopisu. Cilem jejich prodejce je dosahnout vetsi castky z urceneho poctu akcii, nez jakou by ziskal jejich okamzitym prodejem. Cilem kupce je ziskat akcie prodejce za nizsi (mozna i mnohem nizsi) cenu v dobe, kdy budou mit vyssi cenu (pokud se tak stane). Prodejce dluhopisu musi po stanovenou dobu platit procenta z castky, za jakou si kupec dluhopisy koupil. Tato procenta (v USA ted kolem 5%) jsou nizsi nez uroky z bankovnich pujcek.

Prevoditelnost dluhopisu je dana jejich konverzi na akcie po case, na jakem se obe strany transakce dohodnou (po tu dobu plati prodejce uroky). Konverze je pevne stanovena smlouvou - napr. po ctyrech letech dostane kupec dluhopisu akcii za pevne stanovenou cenu, i kdyz bude jakkoli vyssi (obvykle se stanovi o 20% az 30% vyssi, nez jakou ma v dobe vydani dluhopisu). Kupec tak muze ziskat velmi mnoho, pokud v dobe konverze dosahnou akcie vysoke hodnoty (krome toho vydelal i na urocich).

Prodejce dluhopisu ma mnohem uzsi, smluvne dany prostor. Ziska pouze tehdy, pokud jsou uhrazene uroky nizsi, nez rozdil mezi poctem akcii v dobe prodeje dluhopisu a v dobe jejich konverze (myslen pocet akcii pro dosazeni stejne celkove castky). Na kazdy pad se prodejce musi snazit o zvyseni ceny svych akcii. Pokud je smlouva nastavena tak, ze v dobe konverze prodejce da kupcum o nekolik milionu akcii mene za konverzni cenu, nez kolik by predtim musel prodat, aby dostal tutez castku, zustavaji mu ty miliony akcii k dobru. Pokud ty usetrene miliony akcii maji vyssi hodnotu, nez uhrazene uroky, pak prodejce vydelal v relaci k vychozimu stavu, jaky byl pri uzavreni smluv.

Cim driv ke konverzi dojde, tim mene prodejce zaplati na urocich. Proto je smluvne dana i doba, kdy muze prodejce zadat provedeni konverze (kupec pak musi nechat konverzi provest). To ale lze provest jen tehdy, pokud cena akcii dosahne minimalne te hodnoty, jaka je stanovena ve smlouve. V pripade uspechu muze prodejce dluhopisu tesit i fakt, ze platil percentualne mensi uroky, nez jake by hradil za bankovni uver.

Napr. Amazon vydal prevoditelne dluhopisy v hodnote pres miliardu USD. E*Trade se k ni priblizil. Inetove firmy se loni podilely cca tretinou na celkove hodnote 43,4 miliardy USD vsech dluhopisu v USA. Problem s inetovymi firmami je v tom, ze jejich kredibilita na trhu dluhopisu neni nejlepsi (tady nezalezi na jejich momentalni trzni hodnote odvozovane z celkove sumy akcii). I vehlasny Amazon ma hodne nizky dluhopisovy kredit. Inetove firmy se proto snazi prilakat investory nestandardnimi nabidkami vyse uroku i maleho rozdilu mezi momentalni a budouci konverzni cenou akcii. Po tehle lekci z financnictvi mohu jen rict, ze inetovym firmam ten jejich dluhopisovy stress ani trochu nezavidim.
Zdroj: Cnet News a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Zaostalost vyuziti Inetu v Cesku lehce ostudna uz mezinarodne

O tom, ze se EU tvari kysele na monopol Telecomu, je znamo. K lidem v zahranici to ale dojde az prostrednictvim sdelovacich prostredku, Inet nevyjimaje. Na webzinu Wired jsem v kratke nabidce zajimavosti z jinych zinu nasel odkaz na clanek "Monopoly's tight fist, slow PC sales hinder Web growth" (Sevrena pest monopolu a pomaly prodej PC brani webovskemu rustu) v anglicky psanem Prague Business Journalu. Krome nam jiz dost duverne znamych pricin daneho stavu denik uvadi neco, o cem jsem nevedel, procez ani netusil, jake dusledky to vlastne ma. Jde o vysledky pruzkumu zahranicnimi firmami. Napr. pocitac se do domacnosti chysta koupit pouhych 4,8% lidi! Skoro stejne maly pocet lidi se chysta pripojit k Inetu z domacnosti (v nem jsou zahrnuti i ti, kteri pocitac doma uz maji). Jsou to udaje z konce minuleho roku, tedy velmi cerstve.

Uz nejde o to, ze by tady skoro nikdo nevedel, co je Inet (jako jeste pred dvema tremi lety), ale o to, ze lidi na to proste nemaji finance. Kdo si muze jen tak koupit pececko, kdyz nevi, jak vyjde s vyplatou, pokud ji vubec dostane vcas? A pak jeste platit tisice mesicne Telecomu za dial-up? Takze v tomhle Absurdistanu by se k Inetu nepripojilo o moc vic lidi, nez kolik se jich na to ted chysta, i kdyby poplatky za vyuzivani Inetu byly o poznani nizsi.

Dostatecne vystrasen jsem vyslal packety na evropskou statistiku RIPE Region Hostcount. Tam jsou tabulkove serazeny jednotlive TLD a k nim pripojeny pocty nalezenych aktivnich domen druhe urovne. Takze velkou merou vypovidaji o mire vyuzivani Inetu v jednotlivych statech. CR kupodivu za poslednich 12 mesicu poskocila v poctu domen o polovinu, zatimco Madarsko skoro zustalo stat na miste. Ale i Polsko si dost polepsilo - o vice nez o tretinu. Konkretni cisla z 15. brezna 2000 - cz 126,638, hu 111,578, pl 195,924. Uklidnilo me aspon to, ze firmy a jine spolky se snazi objevovat na Inetu zvysenou merou.

Tyto firmy ale nemohou na Inetu uspet se svou nabidkou, pokud k ni nebude mit pristup co nejvic lidi. A hlavne pokud ji neuvidi v klidu a beze strachu o svuj socialni statut. Vetsina z lidi, kteri ctou News on 'Net, jsou na Inetu uz delsi dobu, resp. je pro ne zivot mezi monitory naplnenymi inetovymi a jinymi hlaskami beznou zalezitosti. Tak clovek snadno ziska klamnou optiku, pres kterou nevnima skutecnost, v jake zije vetsina lidi. Znam nekolik lidi, kteri doma nemaji pocitac a o Inetu netusi zhola nic. Patral jsem po pricinach - byly jednoznacne financni, i kdyz nekdy balene do defenzivniho: "Vzdyt by mi to stejne k nicemu nebylo".

Mimochodem, nesnazte se Inetem netknutym lidem vypravet neco moc o Inetu...skoncite v bludnych smyckach nekonecneho a nechapaneho vysvetlovani (a kdyz uz si myslite, ze jste posluchaci vsechen Web a e-mail skvele vysvetlili, zaskoci vas treba otazkou: "...a co je to hard disk?":) Internet se musi prozit, podobne jako se neda per huba naucit treba jizda na kole.

V clanku Prague Business Journalu se urcita nadeje na zvyseni zajmu priklada kabelovym firmam, ktere za pausal cca 500 Kc mesicne nabizeji casove neomezene surfovani bez plateb Telecomu (ma to byt cca 64 Kbps). Zahranicni firmy, ktere financne zajistuji tuzemske kabelace, udajne chteji tuto nabidku stale rozsirovat. Bude to ale nejakou - asi dost dlouhou - dobu trvat, nez se dostane i na zajemce mimo Prahu a Brno.

Mohu jen konstatovat, ze diky tuzemskym poprevratovym vladam a jejich hrubemu ignorovani informacnich technologii vypadame jako mameluci z iksteho sveta. Zemanovi zkameneli komancove a jini souptnici to ted jeste dorazili. Ted nevim, ktera vlada bude dal prodluzovat monopol Telecomu a komunikacni agonii CR za dva roky - bude to jeste tahle pred volbami nebo nejaka strasne stejne jina az po nich? Zcela mane me v teto souvislosti napadl nazev uspesneho filmu "Navrat idiota":)
Zdroj: Prague Business Journal a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

S bezplatnymi operacnimi systemy se trha pytel

Na strance BeOS 5 Information and Download najdete zakladni informace o tomto operacnim systemu a odkazy na jeho stazeni a instalaci. Instalovat BeOS muzete primo k Windows. BeOS nebezi jako aplikace, ale po jeho spusteni z Windows se rebootuje PC a nabehne BeOS se svym souborovym systemem BFS. Nabizena bezplatna verze BeOS 5 Personal Edition je lehce ostrouhanou verzi Professional Edition. Bezplatna verze je zdarma jen pro osobni uziti (jinak nutno kontaktovat firmu Be a zazadat o placenou licenci). BeOS se obecne povazuje za velmi dobry system s vybornym GUI (maji v nem prsty i utecenci od Applu). Pokud si ho chcete vyzkouset, pripravte se na stahovani cca 40 MB, ktere se na disku rozbali do 500 MB (musite pro ne mit misto na disku C). Rovnez si neopomente predem procist prehled hardwaru, na kterem BeOS bezi. BeOS neni otevreny kod (Be otevrela kod casti systemu pro programatory).

Dalsim panem na holeni je applovsky operacni system, vychazejici z Unixu BSD, Darwin. Na Unixu BSD vyrostl i operacni system Macu. Darwin je otevrenym kodem s GPL (zcela bezplatne uzivani). V distribuci je i Apache, Sendmail a dalsi obvykle unixove aplilace. Pro tuzemce je problem s Darwinem v tom, ze je zatim jen verze pro Macy, pro intelovska PC se teprve chysta. Cislo teto prvni uverejnene verze Darwina je 0.3, coz znamena, ze do prvni finalni podoby jeste neco zbyva.

Prave jsem zabrousil na Red Hat, kde jsem se dozvedel, ze Darwin 1.0 bude hodne brzy, a to i pro procesory Intelu. Red Hat posoupl svuj Linux o dalsi verzni cislo a nabizi Red Hat 6.2 k volnemu stazeni. Ovsem pozor...celkem je to 540 MB, ale nemusite stahnout vsechno (jednotlive RPMS jsou pomerne male). ISO pro cedecko v jednom kuse ma delku pres 650 MB (pro Intel). Pro stahovani je samozrejme vhodne zvolit tuzemske zrcadlo (adresy FTP serveru jsou na Red Hatu). Ono to asi jinak ani nepujde - zkousel jsem jen tak FTP server Red Hatu, ale ten mel vycerpanou kapacitu anonymniku, i kdyz v USA bylo velmi brzy rano - asi dojizdecky z predchozi noci:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dalsi zajimavy otevreny kod - databazova InterBase

Na adrese uvedene v zahlavi zpravy najdete odkazy pro stazeni betaverze InterBase 6.0 pro Linux, Solaris a Windows (Unixy jsou na ceste). Jde o databazovy system, ktery je velmi vhodny i pro husty provoz pri cteni dat, ale u transkaci zacina slabnout od cca 200 soucasne komunikujicich uzivatelu. Proto se zatim nehodi pro husty provoz na serverech, kde soubezne probihaji kvanta transakci. InterBase ma za sebou pohnutou minulost. Jak vtipkuje jeji sefova, mohla by si kralovna InterBase osobovat pridomek Ctvrta. Poprve ji zapolkla firma Ashton-Tate. Tu i s Interbase pak koupil Borland. Ten se pretavil do Inprise, kterou koupil Corel. A to byl cas, kdy toho lidi kolem InterBase uz meli dost a rozhodli se vyuzit posledniho polykani ke svemu osvobozeni. A tak ted zalozili novou firmu InterBase Inc. a vsechen svuj software nabizeji v podobe otevreneho kodu.

Nezvolili licenci GPL, ale MPL (Mozilla Public License). Rozdil je v tom, ze software s GPL nemohou pouzit tvurci komercniho softwaru, pokud hodlaji zachovat jeho placenou licenci a uzavrenost. MPL umoznuje tvurcum komercniho softwaru pouzit otevreny kod, aniz by museli otevrit svuj kod a prestat ho prodavat. Za to ovsem sami museji platit licencni poplatky. GPL licencni poplatky nezna vubec. MPL jen v uvedenem pripade.

Pri praci s InterBase muzete narazit na potrebu dokoupeni komercniho softwaru (napr. ODBC nebo pro databazove replikace). Takrka vsechen software InterBase se nabizi i ve zdrojacich, ale neco se v nich objevi trochu pozdeji (napr. JDBC). InterBase ma velmi dobre vyresenou obnovu dat pri padech, resp. nedokoncenych transakcich, a je i velmi dobre spravovatelna. Tzv. multiverzovy beh zajistuje udrzovani dat ve dvou provedenich. Zatimco v jednom mohou probihat upravy a zapisy, je tu jeste druhe, ve kterem je starsi obsah dat. Pri jakemkoli kiksu InterBase obnovi integritu dat podle posledniho korektniho stavu. Sice je to na ukor casu, ale napr. i zalohovani databaze muze probihat za plneho chodu. Pro Linux se nabizeji dalsi bezplatne databazove systemy, napr. MySQL, PostgreSQL a db.linux (komplikovanejsi licence). Prvni dva databazove systemy jsou i pro jine operacni systemy, ale s ruznymi licencemi. Zatim se nejvys hodnoti PostgreSQL, ale i db.linux se zda mit neco do sebe.
Zdroj: InterBase a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Koupi Deutsche Telekom Cesky Telecom?

Mluvci DT to odmita se smichem, kterym reagoval na otazku redaktora Prague Business Journalu. Jenze koncem unora DT jednal s ceskou vladou ohledne prodeje tuzemskeho Telecomu v tzv. informacnich rozhovorech. Co DT otevrene priznava, je jeho zajem o koupi Ceskych radiokomunikaci a firmy Pragonet. DT uz ma za sebou obri investice do telekomunikaci v Polsku a v Madarsku. Na rade je CR. Mluvci DT rika, ze Cesky Telecom bere jako konkurenta svych budoucich aktivit v CR. Na otazky, jake ty aktivity budou, nevynechal snad nic z celeho oboru telekomunikaci, Internet nevyjimaje.

Pragonet nabizi Inet jen v Praze (zalozilo ho mesto Praha), ale za ceny, na jake by Pavlovuv pes ani neslintl. Kdyz uz nic jineho, z teto informace plyne aspon to, ze DT sem smeruje a bude chtit urvat, co nejvic bude moci. Coz by mohlo byt dobre. Jenze jeste ne tak davno mu nemohli nemecti uzivatele Inetu prijit na jmeno. Jaka je aktualni inetova situace v Nemecku, nevim, uz dlouho se o ni nikde nepise. Ale pocet nemeckych surfaru tvrde vzrusta (drzi krok s Britanii, kde je takrka inetovy raj). Uvidime, jak to vsechno DT pojedna u nas.
Zdroj: Prague Business Journal a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Nadeje pro tloustiky a ockovani novorozencu

Obe tyto zalezitosti souviseji s novorozenci a obe byly vyzkouseny na laboratornich mysich. Napred k tloustce. Universitni vedci z New Jersey zjistili, ze ovlivnenim genu Hmgic mohou omezit hromadeni tukovych bunek, vedoucich k otylosti. Hmgic ovlivnuje protein, ktery vypina a zapina dalsi geny (tomuto kodovani se rika transkripcni faktor - gen "predepisuje" proteinu jeho aktivitu). Hmgic se podili na zajistovani normalniho rustu embrya. Ale jak se zda, u dospeleho jedince muze zajistovat i jeho tloustnuti. Vedci upravili gen Hmgic mysich embryi. Novorozenci pak meli v telech jen desetinu tuku normalniho jedince.

Po roce vytvorili srovnavaci skupiny mysi - v prvni byly mysi bez upraveneho genu, ve druhe s upravenym. Obema skupinam pul roku podavali velmi tucnou stravu. Zatimco prvni zdarile tloustla, mysi ve druhe skupine nepribiraly ani gram. Hmgic by u dospeleho jedince mohl mit svou potrebnou funkci, napr. pri vytvareni tukovych polstaru pro preziti zimniho obdobi. Bohuzel ale dokaze z tucne stravy obalit jedince tukovymi bunkami, aniz by je potreboval. Hrat sve v tom bude jiste i dedicnost - nekteri lide jsou obezni, aniz by se o to sami jakkoli zaslouzili. Jini zase mohou jist cokoli, ale neztloustnou. Popsany experiment na mysich ma "jen" zakladni orientacni hodnotu. Nez vedci dojdou k mozne lecbe obezity s vyuzitim genetickych manipulaci, budou muset podniknout jeste hodne dalsich vyzkumu.

Kalifornsti vedci se vrhli na neco jineho. Hledaji moznosti, jak ockovat novorozence. Rodice ditek vedi, ze k ockovani je mohou privest, az trochu odrostou. Novorozence nelze ockovat predevsim proto, ze mu v zilach koluji protilatky, ziskane z krevniho obehu jeho matky. Ty celkem spolehlive zlikviduji obsah ockovaci vakciny driv, nez se vyvola nalezita reakce imunitniho systemu novorozenete. Ale to neznamena, ze by ubranily ditko proti moznym infekcnim onemocnenim s naprostou spolehlivosti. Vedci zkusili ockovat mysi tri dny po jejich narozeni sekvenci DNA jednoho viru. Pozdeji zjistovali, zda mysi v sobe maji prislusne bunky, ktere vyvolavaji obrannou reakci imunitniho systemu proti vetrelcum, proti nimz byly ockovany.

Po roce zjistili, ze techto bunek je desetina mnozstvi, ktere se normalne vytvori v imunitnim systemu mysi, ockovanych vakcinou se zivymi viry pozdeji po svem narozeni. Ale i ta desetina je dostatecna k tomu, aby se organismus dokazal ubranit vetrelci. Imunitni bunky, zvane T bunky, ktere si pamatuji provedeni mikroorganismu ci viru, proti nemuz byl jedinec ockovan, byly shledany stejne kvalitnimi u mysi ockovanych obema postupy. Vedci doufaji, ze se jim jednou podari objevit zdarny zpusob ockovani lidskych novorozencu. Co funguje u mysi, nelze slepe aplikovat na lidi.
Zdroj: New Scientist a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Po vzestupu inetove podpory hladovejicich z CR nastal pokles

V informaci I vy muzete pouhym kliknutim prispet hladovym zpred deseti dnu jsem zaprosikoval, aby ctenari News on 'Net prispeli klikanim na serveru The Hunger Site hladovym lidem, kteri dostanou zakladni potraviny z penez firem, inzerujicich na onom serveru (distribuce pod patronaci OSN do mist postizenych vsemi moznymi katastrofami). V prvnich par dnech po zverejneni zpravicky se pocet klikajicich z CR zvysil z nebohych cca 150 na cca 550 denne, ze SR priblizne trojnasobne. Coz bylo fajn. Jak to vypada ted? Udaj z 27. brezna rika, ze CR se prezentuje 292 kliky denne, za brezen celkem zatim 4,926 a vubec zatim 25,103. A jak vypada podpora ze Slovenska? Predevcirem 632 kliku, v breznu 13,150, celkem 44,473.

Budiz dik tem, kteri reagovali. Ale ono to chce vydrzet - aspon tak, jak si toho hledi Slovaci. Prave jsem zaslechl v radiu zpravu, jak Cesi falsuji udaje o sve minulosti, aby ukradli odskodneni spoluobcanum, nasazenym na otrockou praci v nacistickem Nemecku behem 2. svetove valky (fuj!). Ma kazdy narod takovou vladu (a takovy Telecom etc.), jaky si zaslouzi? Slusna - a urcite dost pocetna - mensino, nebud pasivni labut!:)
Zdroj: BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net