Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

31. ledna 2000

Dnesni titulky News on 'Net:

Red Hat vstupuje na trh linuxovych verzi pro prenosna zarizeni [Inet]
Kdyz se dva kamenici perou kvuli Inetu, kdo se bude smat jako treti? [Inet]
Bill Gates bere Linux jako konkurenci [Inet]
Linus Torvalds o Mobile Linuxu [Inet]
AltaVista se vrha do otevreneho kodu? [Inet]
Linus Torvalds je nastvany na imigracni urad USA...a neni sam [Inet]
Dohoda o genove modifikovanych potravinach hotova, ale... [Veda]

Red Hat vstupuje na trh linuxovych verzi pro prenosna zarizeni

Ne ze by Red Hat nejakou takovou verzi vyvijel, ale naopak vyvinul nastroj pro tvorbu takovych verzi. Jmenuje se RHTED, jeho prodej zacne 1. brezna, stat bude $599. Bude i v podobe otevreneho kodu. RHTED obsahuje IDE (integrovane vyvojove prostredi) a debugger. S jeho podporou bude programator moci prenaset sve aplikace do prenosnych zarizeni, pracujicich na bazi Linuxu (podporovat ma vsechny posledni linuxove kernely a 32-bitove procesory Intelu a PowerPC). Diky redhatovskemu API EL/IX nebudou programatori zavisli na jakychkoli existujicich upravenych linuxovych variantach pro prenosna zarizeni. RHTED se bude distribuovat s kernelem 2.2.12. Na trhu s operacnimi systemy pro prenosna zarizeni je znacny binec - je jich pres stovku. Nektere firmy k tomu vsemu pridavaji specificke linuxove verze. To je podle Red Hatu zcela zbytecne, protoze to dal rozbiji potrebnou a funkcni unifikaci teto oblasti. Proto se Red Hat rozhodl prijit se svou sadou nastroju. A v blizke dobe pocita i s podporou vyvoje aplikaci i pro procesor Crusoe s Torvaldsovym Linux Mobilem.
Zdroj: PC Week a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Kdyz se dva kamenici perou kvuli Internetu, kdo se bude smat jako treti?

Nad touhle informaci jsem se musel mirne usmivat. NARM (National Association of Recording Merchandisers), reprezentujici tisicovku americkych firem distribuujicich a prodavajicich hudebni cedecka a kazety, podala zalobu na Sony Music i na Sony Corp. Duvod? Prosty - je jim Internet. Sony nabizi svou hudebni produkci i na Inetu, a to hlavne na serveru CDnow (ten Sony pravdepodobne spolkne). Sony udajne preferuje i svuj Columbia House, coz je klubova zalezitost (slevy). NARM protestuje dale proti tomu, ze Sony nuti prodejce cedecek k distribuci CD se softwarem, ktery je prospikovany odkazy na inetove hudebni prodejny. A ze i na sva hudebni cedecka umistuje adresy inetovych prodejen. Jak to tak vypada, kamennym prodejnam nedochazi, ze vypukl zacatek konce jejich ery. Misto toho, aby kamenni prodejci sami ponoukli svou NARM k vytvoreni prodejni serverove farmy, ponoukaji ji k potvrzeni sve zkamenelosti usilim o soudni omezeni inetove aktivity Sony. Hloupost dokaze nekdy pusobit velmi roztomile:)

Smich me ale brzy presel, kdyz jsem se dale dozvedel, ze Sony vytvori spolecny podnik s firmou Time Warner, ktera zacatkem roku vytvorila giganta AOL Time Warner a pred nekolika dny spolkla hudebni nahravaci spolecnost EMI. Sony bude mit v tehle obri korporaci 38%. Ukazkovy priklad ekonomicke globalizace. Tahle korporace bude mit v rukou vsechno, cim se da ovlivnovat kultura ve velke casti sveta - od produkce hudby, filmu, periodik, TV vysilani, spotrebni elektroniky az po Internet. A k tomu neustavajici potoky gigantickych investic. Takova slucovani a jejich produkce na Inetu budou i zatezkavaci zkouskou Internetu coby nezavisle komunity svobodne uvazujicich lidi. Bude to stret dvou velmi odlisnych kultur. Jedne uzavrene prumyslove a druhe otevrene hledajici a reflektujici.

Predpovedi o stretu rozdilnych kultur ruznych etnik se neprojevi takovou silou, jakou se projevi tlak na otevirani se vsech spolecenstvi svobodnemu toku informaci v zapase s byrokracii a korporacemi, jejichz intencim po ziskani co nejvetsi ekonomicke nadvlady nebude otevrena spolecnost nijak zvlast naklonena a bude si razit svou vlastni cestu. Ono uz to zacalo. A kdyz to vezme dobry smer a nalezitou energii, nedopadne to s lidstvem nakonec zase tak nejhur:)
Zdroj: Wired a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Bill Gates bere Linux jako konkurenci

Nedlouho pote, co Bill Gates predvedl v Berline svou sbirku praci, skic a poznamek Leonarda da Vinci, vystoupil ve svycarskem Davosu na Svetovem ekonomickem foru. V rozhovorech s novinari uvedl, ze povazuje Linux za vyznamnou konkurenci Windows, ale ze W2000 maji na to, aby v konkurenci obstaly (MS vyrabi zaplaty na nove objevene diry ve W2000, s nimiz se chysta vyjit na trh 17. unora). Gates dale uvedl, ze MS nehodla investovat do zadnych inetovych firem, ktere se zameruji hlavne na obsah. Investice poputuji spise do firem, ktere se venuji technologiim a jejich aplikacim. K probihajicimu antitrustovemu soudu prohlasil jen tolik, ze slibna jednani pokracuji. V zasnezenem Davosu se objevilo i 500 demonstrantu, zastavajicich antiglobalisticke postoje. Demonstrace probehly takrka v klidu, jen nejake to okno vzalo za sve v mistnim McDonaldu (snad aby se nereklo, ze vubec nic:)

Vesnicka atmosfera Davosu mela zjevne priznivy vliv na psychiku vsech zucastnenych. Bill Clinton se ve svem projevu dokonce dost dlouho zabyval nazory demonstrantu v Seattlu, ktery se koncem listopadu promenil v nekolikadenni bitevni pole mezi policii a protestujicimi proti WTO (Svetove obchodni organizaci). Clinton rekl, ze temto nazorum je nutne naslouchat a uvedomit si, ze volny obchod uz dal nemuze byt jen privatni zalezitosti politiku, firemnich sefu a obchodnich expertu. Clinton vyzval byznys k debate s odbory a ekologickymi organizacemi.

Tezko rici, zda se jen snazil vyvazit rozpory mezi nesmiritelnymi tabory, ci chce odbory a ekology privest k volebnim urnam s listky pro demokratickou stranu, nebo to myslel vazne. Hned po Clintonovi vystoupil sef nejvetsich americkych odboru AFL-CIO, John J. Sweeney, ktery to loni na ulicich Seattlu taky schytal. Ten byl lehce vykolejen Clintonovou promenou a jen oznacil vznikajici ekonomickou globalizaci za neco, co nelze nechat volne bezet kvuli ziskum korporaci, ale ze je do vseho nutne zahrnout zivotni prostredi, zdravi, bezpecnost potravin a demokratickou ucast.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linus Torvalds o Mobile Linuxu

Moc toho zatim neprozradil. Ve svem povidani ale potvrdil to, co vsechny zajima predevsim - Mobile Linux nebude stat nikoho zadne, podle Torvaldse "prastene" licencni poplatky. Nasazeni Linuxu pro procesory Crusoe v prenosnych zarizenich vidi Torvalds jako vyhodnou cestu prave i z tohoto duvodu. Torvalds rekl, ze se Transmeta samozrejme mohla obratit i na MS, aby ji dodal nejakou orezanou verzi Windows, ale ze je jasne, ze by se jim v MS vysmali. Transmeta potrebuje operacni system, ktery si bude moci sama upravovat podle aktualnich potreb. Mobile Linux vyzaduje ROM 24 MB, s aplikacemi urcite 32 MB. To uz ale pro pristi generaci prenosnych zarizeni nebude zadny problem.

Torvalds, coby jednoznacny zastance otevreneho kodu, vidi Linux i v tomto pripade jako to nejlepsi, co se bude moci vyvijet tak, jak kdo bude potrebovat, aniz by se musel starat o nejaka povoleni a poplatky. Linux v prenosnych zarizenich na sebe postupnym vyvojem nabali to nejlepsi ze softwaroveho sveta. A kazdy si z toho bude moci volne vybrat, co pro nej bude nejvhodnejsi, a hned to i pouzivat.

Z jinych zprav plyne, ze pro Transmetu zcela utajene po dva roky vyvijela BIOS jedna americka firma. Zda se, ze Transmete tak nechybi uz vubec nic k proniknuti do vyrobnich linek producentu prenosnych zarizeni. Anzto je Torvalds Fin, bylo by docela namiste, kdyby Nokia brzy vystartovala s Crusoem, Mobile Linuxem a XHTML v nejake rade svych mobilnich telefonu. To by byla docela slusna racha, ne?:) A propos - pristi sada zprav News on 'Net se bude venovat deni na probihajici akci LinuxWorld v New Yorku - deji se tam veci dost zajimave.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

AltaVista se vrha do otevreneho kodu?

AltaVista vyhlasila, ze bude bezplatne poskytovat zdrojovy kod sveho prohledavace. Bohuzel k tomu nejsou zadne dalsi potrebne informace - hlavne chybi info o tom, zda pujde o GPL ci nikoli (to druhe bude asi bliz skutecnosti). Zatim AltaVista poskytuje bezplatny binarni kod sveho prohledavace pro indexovani maximalne 3,000 stranek. AltaVista, podobne jako rada dalsich serverovych farem vcetne prohledavacu, nabizi tzv. affiliate network. Abyste dostali chut umistit na sve stranky reklamni logo AltaVisty s formularem pro zapis dotazu, AltaVista nabizi tri centy za kazde kliknuti, ktere k ni pribehne z vasich stranek (platba ovsem s podminkou, ze klikatel pak navstivi minimalne ctyri stranky AltaVisty.

Altavista slibuje jeste nejake dalsi "nastroje", napr. prohledavani indexu multimedialnich souboru, stavu akcii ci vyuziti lidsky jazykoveho prekladace (obcas s vysledky absurdne humornymi:) Ve vsech pripadech samozrejme jde jen o vlepeni pripraveneho kousku HTML do vasich stranek s odkazem na AltaVistu.

Stat se filialkou AltaVisty vyzaduje jeji predbezny souhlas. Filialove pak maji pristup i ke statistice poctu odkliknuti z jejich stranek. Vetsi cast navstevniku AltaVisty pochazi zpoza USA - 60% pozadavku prichazi ze zahranici. Stat se filialem muze kdokoli z celeho sveta. Zajemcu je zatim 1,600. AltaVista doufa, ze behem mesice jejich pocet stoupne na 10,000. To je vsechno hezke, ale me by zajimalo, jak to AltaVista opravdu mysli se svym otevrenym kodem. Tutlani podstaty navozuje domnenku, ze bude jen pro studijni ucely, resp. pro moznost uprav zdrojoveho kodu uzivateli placenych licenci.
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Linus Torvalds je nastvany na imigracni urad USA...a neni sam

Kdo chce ziskat tzv. zelenou kartu v USA, ma to stale tezsi. Tyka se to hlavne stovek tisic zahranicnich zamestnancu, kteri pristali v americkych, hlavne pocitacovych firmach na zaklade udeleni viza H-1B. To se tyka i L. Torvaldse a jeho prace v Transmete (novy procesor Crusoe). Zamestnanec s vizem H-1B ma silne omezena prava existence v USA. Po dobu cekani na zelenou kartu napr. nesmi zmenit zamestnani. Pokud tak ucini (treba i vlivem krachu firmy, kde byl zamestnan), muze byt vyhosten, v lepsim pripade musi vsechno podstoupit znova. Nesmi si vzit pujcku, nesmi podnikat. Drzitele viz H-1B smeji v USA pracovat sest let. Pokud do te doby nedostanou zelenou kartu, maji proste smulu a museji odjet, nebo se pokusit zacit vsechno znova. Kdo ma zazadano o zelenou kartu, nesmi po dobu cekani opustit USA bez pisemneho povoleni imigracniho uradu. Jeho rodina s nim nesmi bydlet v USA (mozne jsou pouze turisticke navstevy).

Cekani na zelenou kartu ma tri byrokraticke stupne. V prvnim stupni se zkouma, zda cizinec nebere praci Americanum. Ve druhem stupni prechazi zajemce mezi opravdove zadatele (zkouma ho i CIA). Pred poslednim stupnem se zadatel podrobuje vyslechum (zvlaste jde-li o zadost na zaklade uzavreneho manzelstvi cizinky s Americanem). Imigracni urad natahuje cely byrokraticky proces na stale delsi dobu. Vyjimkou uz nejsou tri roky cekani, behem nichz nema drzitel viza H-1B mnoha bezna obcanska prava a benem nichz se muze stat leccos mimo jeho vuli, co povede treba i k prikazu k opusteni uzemi USA.

30-lety Torvalds pracuje na vizum H-1B v USA uz treti rok. V srpnu 1998 si podal zadost o zelenou kartu. Od te doby nevi, co se s jeho zadosti deje. Pozadal o pomoc jednu senatorku. Ta se koncem minuleho roku spojila s imigracnim uradem, ktery ji sdelil, ze Torvaldsova zadost nebude vyrizena do konce roku. Torvalds reagoval otazkou: "Do konce jakeho roku?". A to ma pry jeste stesti, ze nemusel podstoupit prvni byrokraticky stupen, protoze byl uznan za vyjimecne nadaneho cloveka, ktery praci Americanum nebere. Pro kazdou navstevu rodneho Finska musi pozadat o pisemne povoleni. Torvalds rekl, ze se vlivem toho vseho citi jako nesvobodny clovek, coz ho silne stve.

Imigracni urad USA loni nestihl vyridit 100,000 z limitu 140,000 zadosti o zelenou kartu. Tech 100,000 se nepresune do letosni kvoty, jsou proste ztracene. Nervozni jsou z toho vsichni - zahranicni zamestnanci s vysokou kvalifikaci, ktera Americe chybi, firmy, ktere je zamestnavaji a nechteji je ztratit, a nakonec uz i politici, kteri sneciho tempa imigracniho uradu maji taky dost. Vedouci imigracniho uradu vysvetluje situaci tim, ze pocet zadosti vzrostl loni o 80%, zatimco personal uradu jen o 25%. Pod tlakem veci nekdy pry vydavaji zelene karty dokonce bez posveceni CIA (vida, kde to taky vazne).

Jeden indicky programovy analytik s vizem H-1B rekl, ze USA jsou v mnohem velmi vyspelou zemi, ale vladni urady tam funguji pomaleji nez byrokracie rozvojovych zemi. Jak se zda, fingovana manzelstvi (pokud to nepraskne) jsou pro ziskani zelene karty stale mnohem nadejnejsi, nez vysoka zdatnost, kterou cizinci odevzdavaji americkym firmam, s vysledkem pro ne nejistym.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net

Dohoda o genove modifikovanych potravinach hotova, ale...

V Montrealu skoncilo jednani 130 zemi o distribuci genove modifikovanych potravin (viz minulou sadu zprav News on 'Net). USA a pet dalsich zemi, ktere prosazovaly nicim neomezovanou distribuci, nakonec ustoupily vetsine a pripojily sve podpisy k dohode, ktera stanovi povinnost oznacovat genove modifikovane potraviny i pravo odmitnout jejich dovoz. USA prohlasily, ze tato dohoda odporuje myslence volneho obchodu, jak ji stanovi neblaze proslula WTO. USA jsou na cele vyzkumu genovych modifikaci a v genove modifikovanych potravinach vidi pro sebe velky byznys. Jenze cpat lidem po svete genove modifikovane potraviny bez omezeni, je o necem hodne jinem, nez exportovat plechy a sroubky.

Vsichni bujare slavili dosazeni dohody, ale hned vzapeti se ukazalo, ze neni moc co slavit. Na obzoru je velka obchodni valka s USA. EU totiz zvazuje kompletni zakaz dovozu masa z USA. Americke maso je honene hormony, kterymi se krmi jatecna zver, aby rychle rostla. Evropsti experti objevili, ze toto maso ma neblahy vliv na zdravi konzumentu, napr. narusuje imunitni system deti. A tady pochopitelne zari velka cervena na dovoznim semaforu. Evropsti inspektori v USA, zjistili ze tam nikdo nijak nereguluje a nekontroluje cpani hormonu do zvirat i ze se do nich cpou ostosest a ruznymi zpusoby. Americke laboratore nejsou schopne prokazovat pritomnost hormonu v jatecnim mase. Jak inspektori zjistili, tyto laboratore uz leta klidne vydavaji falesna potvrzeni. EU uz vydala castecny zakaz dovozu americkeho masa a 15. unora se ma sejit komise EU, aby rozhodla o totalnim zakazu.

Ke vsemu jeste pristupuje probihajici debata kolem schopnosti vedcu identifikovat genove zmeny v potravinach. Dr. Richard Warswick, britsky chemik ve statnich sluzbach (sef britske Laboratory of the Government Chemist), upozornuje, ze veda nema na prokazovani umelych modifikaci zadne jednoznacne postupy. Ruzne laboratore mohou vydat velmi ruzne vysledky testu tech samych potravin. A cim vic je potravina dodatecne upravena, tim hur se cokoli zjistuje. V soucasne dobe tedy lidem nezbyde, nez verit popisum na obalech potravin. Jak ale ukazuji pripady s vydavanim falesnych potvrzeni americkymi laboratoremi, bude to s tim verenim osemetne. Podezirani, skandalu a nepokoju bude kolem toho vseho asi nemalo. Nicmene uz dopredu preju zakaznikum McDonalda dobrou chut u hormonalne prosycene a genove zmodifikovane pasove produkce hamburgeru:)
Zdroj: BBC a BAJT

Pripojte svuj komentar k tomuto clanku   Hlavni vstup do diskusni konference News on 'Net