Na tohle tema se clanky a diskuse vali stale silnejsim proudem i proto,
ze nabidky prihlaseni se do kursu via Inet jsou stale pocetnejsi. Jako
u vseho, i ve veci "vzdaleneho vzdelavani se" existuji dva krajni
nesmiritelne tabory. Jeden zastava nazor, ze ziveho ucitele v primem
kontaktu s jeho zakem nic nenahradi, druhy tabor by vsude nejradsi
videl "studujici surfare", az by se university v podstate mohly zavrit,
protoze by byly nahrazeny bezednou studnici elektronicke moudrosti. A
jak tomu tak uz byva, ani jeden z obou krajnich taboru nenabizi nic
univerzalniho - oba vzdy ochotne zapomenou na tvar Gaussovy krivky:)
Aneb na to, ze zivot si to sve rozebere tak, jak mu odpovida, v
zavislosti na danych i promenlivych podminkach.
Efekt ziveho kontaktu s dobrym ucitelem nenahradi nic. Jenze jsou
situace, kdy je zivy ucitel nedostupny. Duvodu mohou byt tisice -
momentalni financni nedostupnost studia, vzdalenost z mista, ze ktereho
nelze jednoduse odejit, vek, zaneprazdnenost jinou cinnosti v case
prednasek (starost o male deti, zamestnani apod.) atd. Predstavme si
treba zemedelce, ktery nekde vzdelava svou pudu a chce vzdelavat i
sebe. Ma manzelku, ktera mu dela ucetnictvi a rada by se dozvedela vic
o spravovani financi a pritom se jeste stara o dve mimina. I mistni
farar za nimi zajde jen jednou za cas. Ucitele nikdy. Internet je v
takovem pripade primo manou nebeskou.
Dalsi volnou arenou zastancu opacnych nazoru je pronikani Inetu do
skol, ba primo do trid (to ale plati pro studium via Inet obecne).
Studium bez prime pritomnosti ucitele je louhovanim faktu. Pri kazdem
takovem biflovani vznikaji v kazdem intelektualne zdatnem jedinci
otazky, ktere zustavaji nezodpovezene - chybi tu proces kultivace
znalosti, jejich zasazovani do mnoha souvislosti a nachazeni jejich
vzajemnych analogii v okolnim svete. Cili chybi vyklad faktu a jejich
proporci, ktere spolu v jejich pouhem vyctu a bez "metapohledu" dobreho
ucitele nekonverguji, neintegruji se.
To je presne i duvod, pro ktery se ucitele stavi proti zavadeni
pocitacu primo do trid, jak se o to snazi technicistni propagatori
Clintonova a Gorova programu "zadratovani" vsech skol v USA. Na druhou
stranu bez vyuky efektivniho zachazeni s pocitaci by se studenti po
opusteni skoly nikde neuplatnili. Takze opet a znova - vsechno chce
sve. A bez rozliseni toho, cemu za jakych podminek dat to, co to chce,
aniz by bylo postizeno cokoli z toho, ceho ma byt komplexne dosazeno,
se nelze nikam rozumne dopracovat. Aneb jak rekl uz TGM: "Vzdelani neni
pouhym nashromazdenim jednotlivych vedomosti, jako testem neni mouka,
voda, sul, kvasnice dohromady nahazene". Zdroj: Salon Magazine a BAJT
Pro zrychleni prenosu dat po beznych telefonnich linkach na 128 Kbps se
BT chysta zavest dvoulinkovy prenos ISDN. Kazda z obou linek bude mit
sve telefonni cislo a bude je mozno vyuzivat i pro telefonni hlasovou
komunikaci. Pro vyuziti jen jedne linky pro prenos dat rychlosti 64
Kbps nebudou potrebne zadne upravy. Pro "sprazeni" obou bude nutny
adapter ISDN u uzivatele i v mistni ustredne. Patent svedskeho
Ericssonu se jmenuje EriStream. BT se chysta spustit nabidku EriStreamu
uz 15. zari v ramci sveho projektu Highway. Cena bude priblizne stejna
jako u dosavadni ISDN. Diky tomu, ze pro aplikaci EriStreamu jsou
potrebne jen minimalni zasahy (zasazeni karet a aktivace dalsi linky),
budou naklady minimalni a efekt vice nez dobry. V Britanii je k Inetu
zatim pripojeno jen 1,8 milionu domacnosti. Do roku 2003 by jich melo
surfovat 40%. Zdroj: TechWeb
Po nekolika mesicich detektivni prace pri odhalovani jednoho z
nejvetsich spammeru, siricich pornojunky v milionovych kvantech, se
nekolika ISP a bezplatnemu maileru Juno podarilo pachatele odhalit.
Ceka ho soud, ve kterem na nem Juno bude pozadovat odskodneni ve vysi
tri milionu USD hlavne za poskozeni sveho jmena. Spammer totiz pouzival
falesnou hlavicku, ktera predstirala, ze junky jdou z Juna. Pri patrani
pomahala i justice. Je nanejvys pravdepodobne, ze hrisnik bude k uhrade
vysoke pokuty odsouzen. Nebude to poprve. Podobne soudni spory v USA
vyhralo uz nekolik velkych ISP, i kdyz slo o podstatne mensi pokuty.
Prohrane spory a nasledne velmi spatnym renome se letos staly hrobem
zatim nejvetsiho spammera v dejinach Inetu, Wallace "Spamkinga".
Antispammerske organizace kvituji posledni ulovek a podani zaloby s
velkym uspokojenim. Zdroj: TechWeb
Kdyz chce anglicky mluvici clovek ustne sdelit webovskou adresu, z
nichz vetsina zacina tremi pismeny www, ceka ho artisticka
ekvilibristika jazyka, celisti a rtu, aby ze sebe zdarne vyloudil
"dabljudabljudablju". Dost si toho uziji rozhlasovi moderatori v
technickych relacich. Jak z toho? Ona pismena www na zacatcich adresy
jsou vetsinou uplne zbytecna a spise jde o setrvacnou modou z doby, kdy
adresa o sobe jeste davala znat Wsem Wsem Wsem, ze je to World Wibe
Web. Takze by bylo nejlepe je zrusit, resp. nahradit nejakym slovem -
treba web?:) Hlasatelum by se mnohem snadneji vyslovovalo "web dot jahu
dot kom", nez "dabljudabljudablju dot jahu dot kom". Jako posledni
moznost se nabizi zmenit historicky abecedni nazev pismene w na neco
jednodussiho.
Inu, maji to ti Americani problemy. Nazev w v nasi abecede je "dvojite
ve", ale nikdo nerika "dvojitevedvojitevedvojiteve jahu kom", ale
"vvv jahu kom". Kazdy trouba prece vi, ze jde o dvojite ve:) I ze si
tezko kdo da na zacatek sve adresy vvv. A ty tecky (dots) tam taky
nerikame. Jenze v anglicke abecede je dvojite ve dvojitym u, takze
nelze pouzit nasi analogii - nase ve je v anglicke abecede vi, takze
vivivi by bylo uz zcela mimo misu. A "tripledablju" pry taky neni ono,
neb to prokluzuje po rozoumku:) V podstate jde o roztomilou ukazku
paradoxnich dusledku neuvazene rychleho zavedeni jedne podoby exprese,
ktera pri prevodu do jine formy vyjadreni vyvolava jeji zacpu:) Zdroj: Webreview a BAJT
Dosahovat zisku s cimkoli na Webu (mimo erotiku) je stale jeste velmi
svizelne. Velke projekty museji stale investovat a pohybuji se kolem
nuly, spise ale pod ni. Male jsou bez sance. Jedna z mala vyjimek,
ktere si uz mohou piskat, je AccuWeather,
nabizejici petidenni predpovedi pocasi pro 55,000 mest USA a ve svete
(i z CR je jich tam pekna radka). Plus meteorologicke mapy vseho druhu
a zpravy. AccuWeather navstevuje (i opakovane) 300,000 lidi mesicne.
Finance plynou ze dvou forem nabidky - muzete si nechat dodavat
predpovedi primo pro svuj server ($25 mesicne za jednodenni predpovedi
ve stovce mest nebo $50 za petidenni), nebo si za rocni predplatne
$39,95 chodit na server AccuWeather pro vami sestaveny vyber
predpovedi, ktere muzete dostavat rovnez e-mailem. Na AccuWeather se
ale muzete mrknout na jednotlive predpovedi i zdarma.
Prednosti firmy AccuWeather jsou presne predpovedi, dokonce presnejsi,
nez jake nabizi Narodni meteorologicka sluzba USA. AccuWeather plati
svym 93 meteorologum vic nez narodni sluzba a ziskava data z hustsi
site mist. Nabizi predpovedi treba i pro jednotlive casti jednoho
mesta. Presnost predpovedi tymu AccuWeather se projevila i pri
nedavnych odhadech pohybu hurikanu - zatimco narodni sluzba se dost
pletla a musela sve prepovedi casto opravovat, AccuWeather se nemylila.
AccuWeather si tak ziskava renome, ktere se zraci i v hladine jejiho
bankovniho konta. Zdroj: Forbes
Clanek na vyse uvedene adrese se zabyva roboty zjistujicimi ceny
mobilnich telefonu a souvisejicich sluzeb z vetsiho poctu serveru
ruznych firem. Vysledkem je moznost srovnani jejich cen pro urcite
komodity, ktere si uzivatel zvoli zadanim klicovych slov do
prohledavace. Robotu, zjistujicich ceny lecceho a nabizejicich jejich
porovnani s odkazy na servery, ktere je prodavaji, je stale vic.
V clanku jsou zajimave dve informace. Porovnavaci servery maji tri
zdroje prijmu - z odkliknutych odkazu, z pridanych detailnejsich
informaci od prodejcu a prodeje svych zjisteni o zajmech navstevniku
(cili statistika jejich chovani na srovnavacim serveru). Dalsi zajimava
informace se tyka samotne moznosti existence srovnavacich serveru -
totiz ochoty prodejcu nechat vystavovat sve ceny na techto serverech.
Nekteri to odmitaji. Duvod je jasny - jejich ceny nejsou zrovna moc
konkurencni. Tim ale prichazeji o obrat, ktery navstevnici
porovnavacich serveru zvysuji jejich konkurentum. Kdo chce na
srovnavacich serverech uspet, musi sve ceny snizit, coz je dobre pro
zajemce o koupi. Zdroj: Mercury Center
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek