Firmy MS, HP, Autodesk, Macromedia a Visio podaly navrh specifikace
a nasledne standardizace VML k W3C. VML je Vector Markup Language,
ktery by mel byt implementovan do HTML. O necem takovem se uz dlouho
mluvilo, ale nic se nedelo. Jak kazdy grafik a detepak vi, VML umozni
zarazovat na stranky grafy i jednoduche "nefotograficke" obrazky,
jejichz bajtovy rozsah bude v porovnani s formaty GIF a JPEG primo
legracni. Specifikace pocita i s moznosti drag&drop vektorove grafiky
do vytvarenych webovskych stranek v prislusnych editorech. Obvykla doba
pro schvaleni nejakeho navrhu je - bohuzel - 12 az 18 mesicu. MS
vyjadril nazor a prani, ze v tomto pripade snad bude mozno cely proces
podstatne urychlit. S tim se neda, nez souhlasit. Grafika pro Web je
az neskutecne zanedbana. MS se chysta implementovat VML uz do pristich
verzi Officu a MSIE. Zdroj: TechWeb
Tam, kde se objevuje adresa (resp. kam muzete chtenou adresu zapsat) v
horni casti Navigatoru, budete moci zapisovat tzv. Internet Keywords -
to budou slova, ktera se odeslou na prohledavac Netscapu. Jde o totez,
co dela treba firma RealNames, nedavno "priodkazana" k AltaViste. Cili
registrovany nazev firmy ci produktu zadany coby klicove slovo privede
uzivatele primo na prislusnou webovskou stranku, ev. mu da vybrat,
pokud se po zadani vyskytne vice moznosti. A pokud se v netscapovskem
prohledavaci registrovanych a jinych nazvu nenajde hledane, hledani se
prevede na smluvniho partnera Netscapu, Excite.
Co to s sebou prinese, je zrejme. Firmy jako RealNames a prohledavace
obecne neprodukuji zadny velmi rozsireny prohlizec, do nehoz by si "to
sve" natlacily. Tim, ze Netscape uvedenou fintu implementuje do
Navigatoru s odkazem na svuj vlastni prohledavac, zlikviduje firmy jako
treba prave RealNames a vyrazne oslabi pozice vsech prohledavacu. Tak
se Netscape dopousti toho, pro co statni administrativa honi MS po
soudech.
Jsou Internet Keywords monopolistickym krokem nebo ne? I kdyz se
uzivatelum asi budou libit, za monopolizacni krok se to povazovat da.
Predstavme si, ze Netscape nacpe do sve obrovske serverove farmy
vsechny mozne technologie, jake jen Inet nabizi (coz pro Netscape neni
zadny velky problem). A na vsechno, co farma nabidne, bude v Navigatoru
smesice ruznych forem a podob odkazu. Co se stane, netreba rozvadet. O
tom, ze Internet Keywords nejsou moc koser, svedci to, ze je Netscape
mel pripravene uz pred delsi dobou. Nakonec ale od nich ucukl, aby
nerozzlobil prohledavace, ktere mu platily miliony USD za svou inzerci
v Navigatoru i v jeho farmarskem Netcenteru.
V Navigatoru bude jeste jedna prohledavaci finesa, zrejme rovnez
cerpajici ze zdroju prohledavacu Netscapu a Excitu. Kdyz navstivite
jakoukoli stranku na Webu, mel by se vam v prohlizeci na pozadani
objevit seznam stranek s obdobnym zamerenim. Tohle spolu s Internet
Keywords se ma objevit v dalsi verzi Navigatoru nekdy v cervenci t. r.
Netscape je ve financnich straznich, a tak kouka, aby prezil.
Jenze...nezadelava si tak na neco horsiho? MS ma silu na to, aby
dlouhodobe odolaval tahanicim kolem jeho antitrustoveho vysetrovani a
souzeni. Netscape by to mohlo rychle polozit. Bude zalezet na tom, jak
se Internet Keywords uplatni a nakolik postihnou jine prohledavace.
Jakmile ale prohledavace spusti opodstatneny povyk, nad Internet
Keywords se muze zavrit voda. Zdroj: TechWeb a BAJT
No je to dost! Na Inetu vesele i (vazne:) chatuji desitky milionu lidi,
az tu nahle si toho vsiml i byznys...se svou klasickou "nahlosti".
Firemni servery se budou vybavovat softwarem, ktery umozni surfarum
komunikovat s lidmi z firmy. Samozrejme pujde predevsim o konzultace
s "prodejnimi muzi", kteri ve firmach jinak komunikuji s potencialnimi
klienty telefonicky. Prislusny software uz nabizi par firem. A je pekne
mastny.
WebCenter 2.0 firmy Acuity (drive iChat) jde od $125,000 pro 10 agentu
nahoru. Je urcen pro NT 4.0 a na trhu se objevi uz tento mesic.
WebCenter 2.0 se muze integrovat s firemnim informacnim systemem,
obsahujicim treba nejcastejsi otazky a odpovedi a vselijake jine udaje.
Krome klavesnicoveho chatu muze vyuzivat i inetovsky telefon. Mnohem
jednodussi je @Once Express firmy Business Evolution za $20,000 pro pet
cetaru plus $1,000 za kazdeho dalsiho. (O dalsich moznostech a o tom,
jak firmy zarazuji chat do sve komunikacni nabidky, se doctete v clanku
Small Talk,
Big Results z Los Angeles Times).
Software cti vysledky pruzkumu mezi salesmany - s nimi se navstevnik
serveru nemuze pustit do chatu, jak ho napadne, ale napred se musi na
"nekoho volneho" obratit kratkym vzkazem, ktery vyvola "instantni
vymenu" veticek, behem niz se zastupce firmy rozhodne, zda stoji za to,
otevrit chat. Aby to vsechno slo bez nutnosti stahovat klienta, pojede
to v Jave.
Kdyz tohle pisu, pripadam si tak trochu jako v kralovstvi pozdnich
proroku. ICQ je pro to vsechno perfektne vybaveno a slape i bez Javy.
Stacilo by na firemni stranky dat mensi verzi panelu, jaky je ted v
News on 'Net dole na strance. V nejhorsim by mohli salesmani firem
pouzivat i chatovaci software AOL a Yahoo. Tak by k nim melo pristup
par desitek milionu lidi a nic by je to nestalo. Inu... Zajmu firem a
vznikajici konkurence se chytilo nekolik firem, ktere poskytuji chat
zdarma (napr. Yahoo) a nabizeji chatuchtivym obchodnikum pronajem
"chatovacich mistnosti" za mensi obnosy. Zdroj: TechWeb a BAJT
Frima Red Hat prisla k
Mezinarodnimu dnu deticek s dareckem - Linuxem 5.1 za pouhych $49,95.
Nova verze ma radu novinek a zlepseni - podporuje sedm clovecich
jazyku a ma zlepsene kompilatory pro dva programove - Fortran 77 a C++.
A lepsi sitovani s NT. A otuzilejsi kernel. Prohlizecovy LinuxConf
zjednodusuje zakladni nastaveni systemu lidem, kterym to s povelovou
radkou moc nejde - coz se muze projevit radostnejsim prijetim Linuxu ve
firmach. On uz ale i tak byl prijat velmi dobre. Skoro polovina z
tisice nejvetsich americkych firem Linux bezne pouziva. A mluvit o jeho
vyuziti u ISP a na akademicke i vedecke pude by bylo nosenim packetu
do Internetu:) Zdroj: TechWeb
Federalni obchodni komise USA po tri roky sleduje, jak si firmy na
Inetu pocinaji v oblasti ochrany soukromych udaju. Jeste loni se komise
priklanela k tomu, ze by se tato oblast mela regulovat "sama", tedy
ze by firmy mely dospet k nejakemu obecnemu kodexu, ktereho se budou
drzet. Letos v tichosti provedla radu pruzkumu, v tichosti se zdesila a
v tichosti pripravila zpravu pro Kongres, ktera vola po legislativni
akci na ochranu soukromi obyvatel, zvlaste pak deti, s jejichz udaji se
vesele kseftuje. Kongres je rozhodnut k rychle akci. Jak by taky ne -
rodice budou zpravou komise nalezite vystraseni a nechat je dlouho
vydesene proste nelze.
Ruzne obchodni organizace, zastupujici hromadu americkych firem, se na
posledni chvili probraly ze spanku a v dopise presidentovi Clintonovi
nabidly 12-bodovy program pro ochranu soukromi a jeho obecne zavazne
prijeti od 1. cervence 1999. Jenze to uz nikoho ze statni
administrativy moc nebere. Podobnych slibu tu uz bylo a nikam moc
nevedly. Odpurci vzniku zakona na ochranu soukromi argumentuji tim, ze
urady nemohou ustihat kontrolu takoveho mnozstvi webovskych stranek,
kterych bude stale pribyvat. Jako by nevedeli, ze staci par odhalenych
pripadu, ktere budou mit lecivy ucinek na drtivou vetsinu ostatnich:)
Kdy zakon na ochranu soukromi vznikne a jaka bude jeho sankcni cast,
se jeste nevi, ale diskuse o tom zacnou v Kongresu USA uz velmi brzy,
protoze zprava komise bude kongresmanum predlozena ve ctvrtek tento
tyden. Zdroj: NEWS.COM
Dan Bricklin se zatoulal uplne jinam, nez kde byl pred lety - jde totiz
o tvurce spreadsheetu VisiCalc. Ted se pustil do radeni, jak delat
uspesne webovske stranky, ze kterych surfari hned neutecou:) Jeho
Good Documents
obsahuji nejen dobre rady i s ukazkami, ale najdete tam i odkazy na
jine podobne poradny. Nejde tu o nejake htmlovani, ale o zakladni
design s celkove dobrym vyznenim a snadnou a nerusenou orientaci
surfare v cele strukture webovskych dokumentu. Je dobre si Bricklinuv
konzultacni koutek i stranky, na nez odkazuje, projit. Nejen "lamacum
papirovych stranek" pomohou pochopit, jak je na Webu vsechno hodne
jinak, i jak by to mohlo a melo byt co nejlepe. Zdroj: ZDNet
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek