Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

2. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Marc Andreessen svou dalsi inovaci desi TV spolecnosti
Nejmensi a nejvyssi ceny za nudle v ruznych kategoriich
Jak by se vam libil internetovy cas, stejny na celem svete?:)
Nova prohledavaci technologie pro ziskani dokumentu s vyssi vahou
Webovsky prohlizec Opera v nove verzi
Marc Andreessen potvrzuje obavy o kanibalizaci Unixu Linuxem
Alteon presmerovava spojeni na vhodnejsi servery

Marc Andreessen svou dalsi inovaci desi TV spolecnosti

M. Andreessen je tvurcem Navigatoru. Nalezi k tem, kteri maji nejvetsi zasluhy na webovskem boomu. Jeho nepokojna mysl zrejme stale premita nad dalsimi inovacnimi projekty. Pred tremi tydny vlozil nemale investice do zacinajici firmy v Kremikovem udoli a zrejme zasedne i v jejim vedeni. Nova firma se jmenuje Replay Networks. Jejim cilem je prijit na trh se zcela novym digitalnim videorekorderem. Na prvni pohled se muze Andreessenova ucast v necem takovem zdat jako dost odtazita od jeho dosavadni cinnosti. Ale pri blizsim pohledu je vsechno jinak.

Vysledny produkt, zvany ReplayTV, je v podstate pocitacem, ktery ziralum poskytne velky komfort a TV spolecnostem pripravi krusne chvile. Prvni ReplayTV bude TV signal zaznamenavat na disk velikosti 7 GB. Diky velke kompresi dat se toho na nej ma vejit hodne. Netreba podotykat, ze orientace v zaznamech a preskakovani v nich na disku bude obrovsky rychle. Zajimava je i funkce, ktera umozni zaznamenavat porad, ke kteremu jste prisli pozde a seznali, ze je vam to lito - o nic neprijdete, mate to na disku. ReplayTV umozni i vyber zaznamu podle zadani jmena herce, kategorie poradu apod. A ovladani ma byt mnohem jednodussi, nez je u stavajicich paskovych pristroju.

Co desi TV spolecnosti, je funkce tzv. "inteligentniho vynechavani reklamy". Ta se tak objevi jen v zivem vysilani. Americka TV reklamou prekypuje (kam se hrabe Nova:) Pokud se ReplayTV uchyti, coz se nejspis stane, budou muset firmy inzerujici v TV notne prehodnotit svou reklamni ucast. Jejich reklamni soty budou mit nejvetsi sanci na uplatneni v podstate jen ve zpravodajstvich a pri sportovnich utkanich, ktere chce vetsina lidi videt v dobe jejich vysilani. Ale filmy prerusovane reklamou si hodne lidi nahraje na ReplayTV a kdykoli si je pusti bez reklam. Taky pri sledovani videozaznamu sahate po dalkovem ovladani v momentu, kdy se objevi reklama, a pretacite ji zrychlene az do jejiho konce?:)

ReplayTV se ma na trhu objevit uz brzy za startovni cenu $999. V pripade slusneho zajmu se predpoklada pokles ceny az na $199. Co se pak stane s prijmy TV spolecnosti za reklamu, zatim tezko soudit. Ale na stejne vysi uz jiste nezustanou. Pokud pujdou dolu dost vyznamne, stejne vyznamne ovlivni jejich existenci. Tak me napada - nedela to Marc Andreessen proto, aby se inzerce hustym proudem prevalila z TV na Internet?:)
Zdroj: N. Y. Times Syndicate a BAJT

Nejmensi a nejvyssi ceny za nudle v ruznych kategoriich

Firma WebConnect se zabyva zajistovanim reklamnich kampani na Webu. Mimo jine vede i prehledy o cenach nudli. A ty jsou celkem zajimave. Nejvyssi ceny jsou na serverech venovanych vypocetni technice - prumerne $87 za tisic zjeveni se nudle. Nejmensi na prohledavacich - kolem $19. V zenske kategorii ma nejvyssi ceny casopis Elle ($60), nejmensi Southern Living ($30). V oblasti sportu vede CNN ($46), dole je Sports Network ($17), v cestovani uctuje Biztravel.com $58, Travel Network $25. Urcite zajimava je nizka cena na prohledavacich. Ta je samozrejme vyvazena mnozstvim. To by ale melo platit i u nemala serveru s pocitacovou tematikou, kde je cena naopak nejvyssi. Uvedeny prehled napovida, ze ceny nudli na specialne zamerenych serverech rostou, zatimco na neprilis specifikovatelnych jdou dolu.
Zdroj: DM News

Jak by se vam libil internetovy cas, stejny na celem svete?:)

Svycarsky producent hodin(ek) Swatch prisel s napadem, ktery bere zcela vazne. Den (24 hodin) by byl rozdelen na tisic jednotek (kazda o delce 1 minuty a 26,4 vteriny). Ciselnym zakladem by nebylo 24, resp. 60, ale pocitalo by se pouze v desitkove soustave. Zmizely by i casove zony. Cas by byl vsude stejny. Tenhle napad se moc libi znamemu technologickemu vizionarovi a rediteli MIT, Nicholasu Negropontovi. Ten na jeho podporu rika, ze kyberneticky svet nema zadne dny a noci, zadna rocni obdobi... A ze se internetovy cas (synonymum projektu) brzy stane casem realnym. Pro zavedeni takoveho globalniho casu do zivota lidi by samozrejme bylo nezbytne prekonat hluboce zakoreneny tisicilety navyk vnimani casu dnesnimi meritky.

V chatu uz byste se sice nikoho nemuseli ptat, kolik je vlastne u nich v Australii nebo v Americe hodin, ale chodit spat na jednom miste sveta v 80 "hodin", jinde ve 320 "hodin", onde v 770 "hodin"...to by asi byla sila:) Jedine, ze by hodinky ukazovaly dvoji cas - globalni a lokalni, aby se lidi vubec domluvili treba prave o tom, v kolik vlastne chodi spat. Globalni cas uz existuje od roku 1972, ale meri se v nam znamych casovych jednotkach (jmenuje se UTC). Takze v podstate jde jen o jeho konverzi do desitkove soustavy. Ale kdy by mohlo dojit k jeho konverzi i do budiku na nocnich stolcich, si nikdo netroufne odhadnout.
Zdroj: InfoWorld Electric

Nova prohledavaci technologie pro ziskani dokumentu s vyssi vahou

IBM prisla s technologii Clever, ktera ma po sve implementaci v prohledavaci nabidnout vysledky s opravdu vyssi vahou. Clever pracuje tak, ze napred sestavi nejakych 300 stranek, kde se hledany subjekt vyskytuje. Pak jde po odkazech z techto stranek, az dostane kolekci cca 20,000 stranek obsahujicich subjekt. A pusti se do vycislovani odkazu mezi temito strankami. Ty, na nez je odkazu nejvic, pak seradi podle jejich mnozstvi. Jde o model, jaky se uplatnuje ve vedeckem a jinem tisku - na co je nejvic referenci, to ma nejvetsi "hutnost". Clever ale neni vsehospasou. Uvedeny postup muze sem tam prinest i nesmysly. Sance na smysluplnejsi vysledky je vsak dost velka. IBM se snazi prodat licenci na Clever spravcum prohledavacu, u kterych ma jeho implementace smysl.
Zdroj: Wired News

Sun smluvne podpori AOL s Netscapem

Jak jsem predevcirem predeslal, vracim se k roli Sunu ve slouceni AOL s Netscapem. Firmy AOL a Sun podepsaly smlouvu, podle ktere bude Sun vyvijet/upravovat hlavne javove aplikace pro AOL. Pujde predevsim o oblast prodeje via Inet ze serveru AOL. Sun do roku 2002 pro AOL vytvori a/nebo ji proda sve produkty za pul miliardy USD. Vedle toho Sun prislibil svou javovou podporu pri vyvoji softwaru Netscapu. Objevuji se i uvahy o tom, ze by Sun mohl odkoupit serverovy software Netscapu a "usadit" ho na svuj OS Solaris. V pripade uskutecneni teto transkace neni jiste, zda se bude zabyvat servery i pro jine platformy. AOL mozna ani nic jineho nezbyde, nez serverovy software Netscapu prodat Sunu, protoze jeho pozice na trhu je uz dlouho velmi slaba. Z Netscapu by toho pak uz moc nezbylo - jen webovsky Netcenter a bezplatny Navigator. Z takoveho pohledu by se prechod Netscapu k AOL jevil jako docela vcasna zachrana vseho, co dosud vytvoril. Ale je rovnez mozne, ze AOL nebude chtit prijit o zdatne netscapovske vyvojare, kteri mohou byt uzitecni i ji same, a nakonec dohodne nejakou kooperaci mezi nimi a temi sunovskymi.
Zdroj: Network World Fusion

Webovsky prohlizec Opera v nove verzi

Norska Opera 3.5 konecne otehotnela tim, co na ni uzivatele dlouho pozadovali - predevsim JVM a pak i CSS1. Dalsi zmeny jsou jen drobnymi vylepsenimi uzivatelskeho komfortu. Opera je popularni hlavne proto, ze zabira mnohokrat mene mista na disku i v RAM, nez MSIE ci Navigator, i proto, ze je mrstnejsi. Ale neni zdarma - stoji $35. Bezplatne ozkouseni ma limit jednoho mesice.
Zdroj: Network World Fusion

Marc Andreessen potvrzuje obavy o kanibalizaci Unixu Linuxem

M. Andreessen prohlasil, ze zapas mezi Linuxem a Windows bude jednim ze zajimavych temat v pristich 5 az 10 letech. Ale mnohem driv dojde k pozirani ruznych verzi Unixu samotnym Linuxem - do nejakych peti let mozna nezbyde po nekterych Unixech ani pamatky. Firmam, vyvijejicim sve unixove verze se znacnymi naklady, prestanou stacit prijmy na jejich pokryti prave vlivem znacneho rozsirovani Linuxu po celem svete. Po Linuxu stale prahnou ISP, rostouci poptavka je po nem v evropskych firmach, ale i takove ministerstvo obrany USA nasazuje Linux, kde jen muze. M. Andreessen dodal, ze nejpozdeji zacatkem pristiho roku nabidne Netscape vsechen svuj vlastni serverovy software i pro Linux.
Zdroj: Network World Fusion

Alteon presmerovava spojeni na vhodnejsi servery

Tak trochu ve slepejich Cisca prichazi Alteon s presmerovavacim softwarem pro sve switche. Software presmeruje komunikaci mezi uzivatelem a serverem bud na jemu blizsi (napr. je-li "americke" zrcadlo v Evrope, Evropan bude presmerovan na evropsky), nebo v te same serverove farme s nekolika zrcadlicimi se servery na ten, ktery ma zrovna nejmensi fofr. Jen se modlim, aby neco takoveho nebylo u nas, protoze na tuzemske zrcadlo americkeho serveru bych se pres NIX nezridka propracovaval mnohem hur. nez do USA. Software Alteonu totiz nezjistuje rozdil rychlosti spojeni mezi uzivatelem a moznymi alternativami, rozmistenymi po svete - cekani na vysledky by se mohlo dost prodlouzit...
Zdroj: Network World Fusion

1. prosince 1998

Uterni uvaha:

Svejkovska revolucni fraska s Telecomem

Svejkovska revolucni fraska s Telecomem

"Tak nam zabili Interneta," mohla by Svejkova hospodyne prohlasit po akci trojky "Internet proti monopolu" a vypravit Svejka ani ne tak na Belehrad, jako spis na lamparnu.

Postup trojky, ktera se samozvane chopila zezla tech spravnych revolucionaru, byl od zacatku prosycen jednou chybou za druhou. Takhle se revoluce nedela (ve smyslu "re-evoluce" cili presmerovani vyvoje bez hazeni dlazebnich kostek ci plivani po lidech, jak v TV sotu predvedl nejaky prepjaty mladenec).

Onu trojku (Neff-Lukacovic-Zandl) uz jen nepodeziram, ale primo obvinuju z chamtivosti vytvorit si byznysovy image "tech nejpovolanejsich", kteri vedi, jak se dela Internet. Pokud jsem mluvil s nekym, kdo se snazil dodat one trojce hned na pocatku sve napady, ona trojka jim ani neodpovedela (mne taky ne). Duvod uz je jasny - mela svuj vlastni plan, jak vsechno zmaknout bez ucasti kohokoli dalsiho, protoze kdokoli dalsi by mohl oliznout vidinu vitezne smetanky, kterou chteli hrdinsky slizavat sami na cele davu obdivovatelu, kteri se jim za jejich revolucni pociny odmeni i rapidnim narustem navstevnosti jejich webovskych stranek:) Nakonec predvedli, jak snadne, ale i marne je upadnout do sebeklamu, ze sami ve trech pohnou zemekouli s vyuzitim petic, ktere nepodpori tolik vec samu, jako je samotne.

Zakladni hrube strategicke chybe polozila trojka zaklady uz svou prvotni samozvaneckou hlouposti. Scenaru pro revoluce vseho druhu jsou hromady. Primo v Praze jsou studenti, kteri vedli studentske stavky a hnuti v listopadu 1998. Jejich poznatky a zkusenosti jsou zive. Stejne jako u rady normalnich lidi z byvsiho disentu, kteri rovnez vedi, jak na veci reagovat v kterem momentu. Vse nevyuzite. I jini, nabizejici svou ucast, zustali planovane ignorovani.

Dalsi tvrdou hrubkou v postupu trojky bylo uprednostneni rozhovoru s Telecomem misto vehementniho tlaku na vladu. Samozvanecka trojka se tak stala smesnym, nejmensim moznym hlouckem (dva uz netvori skupinu), za kterym nestoji vubec nic krome eterickych petic, s nimiz se dela to, co se s nimi obvykle delava. Plus navrh na technicke reseni, ktere neresi zhola nic, nehlede uz na to, ze neni jadrem problemu. Vysledkem je telekomacky vysmech male ceske "revolucni krecicce" one trojky. A tam, kde by se melo tlacit predevsim, neni ani proc se cim zabyvat, protoze na tu jedinou moznou cestu ona trojka nepolozila ani stebelko, o ktere by aspon jeden pohlavar zakopl.

Dalsi z rady hrubek trojky bylo zakladni ideove pochybeni. Tady ani v nejmensim nejde o to, zda se Telekom chova trzne. Jde o obehovy system organismu, v tomto pripade statu. Obdobny obehovy system, jakym jsou site silnic ci zeleznic a dalsich forem distribuce vseho mozneho. Inet je novodobou podobou dalsiho obehoveho systemu. I v tomto pripade lezi plna odpovednost za funkce tohoto systemu na parlamentu a na vlade. Nota bene, kdyz ma ke vsemu jeste 51% podilu v realizatorovi zakladu sitove infrastruktury obehoveho systemu. Ale i bez sebemensiho podilu v Telekomu by z vlady ani zrnko jeji odpovednosti nespadlo.

Reci o tom, ze konkurencni prostredi po demonopolizaci trhu vsechno vyresi, jsou jen hloupym cintanim. Na tak malickem trhu, jakym je CR, se bude kazdy z nekolika malo konkurentu snazit urvat, co se da. Ne vsak nejakym vyraznym zlevnovanim sluzeb (i "neverejne dohody" mezi konkurenty v prostredi, kde neexistuje zadna regulace, jsou nabiledni).

Pokud by konkurence vsechno resila, nemusela by v USA existovat FCC, neboli Federalni komunikacni komise, coz je vladni regulacni organ pro telekomunikace. Ta stale dostava navrhy plne narku telekomunikacnich spolecnosti, usilujicich o zvyseni svych zisku. Valnou cast techto navrhu posila FCC ke vsem certum. Jednim z veselych pokusu americkych telekominiku byla zadost, aby FCC zakazala telefonovani via Inet:) FCC tenhle narek pobavene odmitla. FCC nedozene americke telekomunikacni firmy k hladoveni, ani k nedostatku investic na jejich rozvoj. Ale odmita vsechny chamtivecke pokusy, ktere by ohrozily funkcnost obehoveho systemu nejen ted, ale hlavne V BUDOUCNOSTI.

Tuzemska vlada takovym pokusum sveho vlastniho monopolniho Telekomu radostne vychazi vstric a slepecky zajistuje kornateni tepen organismu, ktery bez obecne pristupneho datoveho obehoveho systemu zacne brzy trpet insuficiencemi kardiaka. Zase po bolsevicku vyrabi zmetek na ucet dalsi generace. Anticipace vladnich cinitelu se pohybuje hluboko v minusovych hodnotach.

Suma sumarum v tom vsem pusobi ona trojka samozvancu dojmem tragikomicky zmoklych slepic. Jedinym vysledkem je, ze media mela zase o cem psat, Telekom cemu se smat, a vsichni ostatni nad cim zaplakat. Na druhou stranu je s podivem, kde zustala vsechna ta obcanska sdruzeni udajne se berouci za prava toho ci onoho. Zase musim poukazat na obdobne spolky v USA, ktere spusti notny pokrik, jakmile se vlada pokusi jakkoli zasahnout do Internetu. Ale nechci ty tuzemske odsuzovat, aniz vim, zda se treba one trojce neozvaly, ale ta je nepustila ke svemu reklamnimu lizu...

Separace, izolace, nevzajemnost, nepredvidavost, neochota vyuzit zkusenosti jinych (aby se vypadalo byti vyvolenym geniem) etc...to je to, co ubiji zdejsi spolecnost, a ubira ji na efektivnim uplatneni jejiho potencialu. Samozvanecka trojka to predvedla v primo laboratornim provedeni vcetne nulovych vysledku jejiho pusobeni. Jen pravy opak vyse vyjmenovanych negativ muze nekam vest. Na to je ale uz pro tu trojku dost pozde. Uz ma svuj image. Jakykoli novy naboj je mozny jen mimo ni. Nekde tam, kde se sejdou lidi, kteri si uvedomi skutecnou podstatu veci i postupu a smeru sveho usili.

Nebo mozna prijde neco zcela prekvapiveho z rukou typicky ceskeho bastlire? Proc ne?:) Treba nekdo prijde s resenim levneho pristupu k Inetu zcela mimo draty Telekomu. Mezinarodniho uznani prislusnikum tohoto naroda se dostavalo prevazne jeho osamelym bezcum, kuticim v ustrani. Nevite, jestli nekde nekdo zrovna na necem takovem nekuti? Jestli ano, aspon jemu drzim vsechny palce!
Zdroj: BAJT