Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

3. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS prosadil svuj pozadavek u apelacniho soudu
Hlasovani o danovem moratoriu pro Internet v USA se blizi
Netscape zuzuje komunikaci se svymi primymi klienty
Hackeri proti detske pornografii
Kolik Americanu pouziva Internet?
Caldera slibuje Microsoftu, ze se bude divit:)
Prehled poctu implementaci ruznych WWW serveru na svete k 1. unoru 1998

MS prosadil svuj pozadavek u apelacniho soudu

Antitrustove setreni ministerstva spravedlnosti dostalo sram. Pri prvnim projednavani causy MS v prosinci soudce Jackson ustanovil profesora Harvardske university L. Lessiga jako experta pro vypracovani materialu, ktere budou soudu slouzit jako podklady pro dalsi setreni. L. Lessig je autoritou v oblasti antitrustoveho prava. MS si vybral Lessiga jako terc svych utoku, ktere maji oslabit cely proces vedeny proti nemu. Apelacni soud k prekvapeni mnohych uznal argumenty MS jako opravnene a vydal prikaz, aby soudem Jacksonem pridelena funkce L. Lessiga byla zmrazena az do dalsiho projednani na konci brezna, kdy se k veci ma vyjadrit i druha strana, tedy ministerstvo.

Hlavnim argumentem MS proti ucasti Lessiga je jeho udajna predpojatost proti MS, coz MS mimo jine dokladal e-mailovymi vymenami Lessiga se zamestnanci Netscapu (podle MS si zrejme nikdo nesmi psat s nikym, koho MS nema rad nebo ho jeste nekoupil). Nejpodivnejsim argumentem MS bylo oznaceni Lessiga za soukromou osobu, ktera nema zadny spravni ci soudni statut, procez pry nema co strkat nos do cele veci. Apelacni soud uznal argumenty MS za opodstatnene, takze L. Lessig si muze dat pohov.

MS toto rozhodnuti povazuje za vyznamne i za prvni v rade dalsich svych tusenych vitezstvi nad ministerstvem spravedlnosti, ktere se zatim k rozhodnuti apelacniho soudu nevyjadrilo. Na druhou stranu je nutne vzit na vedomi, ze u americkych soudu se vyrcene predpojatosti priklada velka vaha, aby se zabranilo zpetnemu napadani jiz probehleho procesu prave z techto duvodu. Takze na jednu stranu se MS ucasti obavaneho soupere zbavil, ale na druhou zajistil cistotu budoucich kroku ministerstva proti sobe samemu:) Opakovane napadani budoucich pravnich expertu v cele veci uz by vypadalo dost hloupe a zrejme by neprochazelo ani u apelacnich soudu.
Zdroj: Mercury News a BAJT

Hlasovani o danovem moratoriu pro Internet v USA se blizi

Navrh zakona "The Internet Tax Freedom Act" ma do konce roku 2003 osvobodit od placeni dani vsechny prodejni transakce, ktere probehnou via Inet, resp. pres onlinove elektronicke sluzby. Pritom ma byt zachovano pravo statni a lokalni administrativy vybirat bezne dane vyplyvajici ze samotneho provozu techto sluzeb. Navrh ma spoustu odpurcu, kteri se obavaji, ze pri moznem velkem rozmachu obchodovani via Inet by se obsah pokladen vybercich dani hodne ztencoval. Zastanci navrhu zakona, kterych je vetsina, vidi v danovem osvobozeni impuls k velkemu rozvoji onlinovych transakci z hlediska jeho vyznamu pro budoucnost. Jejich okamzite daneni by mohlo tento rozvoj vyrazne zpomalit nejen kvuli danim samotnym, ale i kvuli nutnosti zavest slozite mechanismy urcovani a kontroly jejich plateb. Mimochodem, danove moratotium plati od zacatku zavedeni elektronickych prodejnich transakci, takze de facto jde o jeho "de iurove" prodlouzeni, ktere si vyzadal tlak statni a lokalni administrativy, prahnouci po vyssich danovych prijmech. Zatim se zda, ze americti senatori i kongresmani navrh zakona schvali (priznivce ma na obou politickych kridlech).
Zdroj: Newsbytes

Netscape zuzuje komunikaci se svymi primymi klienty

Zrejme pod vlivem sve reorganizace a propousteni zamestnancu se Netscape rozhodl, ze napriste bude zajistovat prime prodeje a sluzby jen firmam, ktere vykazuji rocni prijem nad $750,000. Tak se zvysuje pocet potencialnich klientu, kterym software Netscapu dodava kolem 1,200 jeho "solution experts" (to jsou firmy, ktere se dobre vyznaji v softwaru Netscapu a umeji ho rozbehnout u klientu podle jejich specifickych pozadavku). Netscape pripravuje seznam stovky techto expertu, s jejichz spoluucasti pocita pri starosti o zavadeni sveho softwaru v bohatsich firmach. Vetsi porce potencialniho prodeje pripadne i na bezne prodejce softwaru. Jak se ale bude dalsi odbyt softwaru Netscapu vyvijet, si nikdo netroufne odhadnout.
Zdroj: NEWS.COM

Hackeri proti detske pornografii

V USA vzniklo dobrovolne sdruzeni hackeru, ktere chce odchytavat producenty detskeho porna. Ethical Hackers Against Pedophilia (EHAP) chce vyuzit sve technicke znalosti k odhaleni techto producentu a predavat ziskane informace FBI. EHAP rika, ze ucinnost FBI je oslabena, protoze musi dodrzovat zakonem stanovene postupy. Ty EHAP ve sve aktivite dodrzovat nemusi. To ale neznamena, ze by EHAP chtel jednat nezakonne nebo brat zakon do svych rukou. Agenti FBI uz nekolik let vytvareji postupy, ktere pouzivaji pri hledani nebezpecnych pedofilu via Inet. Napr. se na chatu predstavuji jako deti, a v pripade, ze jim nekdo zacne davat navrhy, smerujici k pedofilnimu styku, zahaji vysetrovani. Nasledujici schuzka s pedofilem je pak jeho vstupni branou do vezeni. Tresty za pedofilii jsou v USA velmi vysoke. Jinou dobrovolnou skupinou aktivistu proti pedofilum jsou Cyber Angels, kteri napr. poskytuji rady, jak pred pedofily ochranovat deti, pripojene k Internetu.
Zdroj: NEWS.COM

Kolik Americanu pouziva Internet?

Dva posledni pruzkumy dvou ruznych firem (Cyber Dialogue a Relevant Knowledge) vedly k ruznym vysledkum - 41,5 a 55,4 milionu uzivatelu. Rozdil by mohl byt dan tim, ze prvni cislo nezahrnuje uzivatele mladsi 18 let, ale tech zase tolik nebude. V jinem cisle se obe firmy skoro shodly - pomer muzi/zeny je u prvni firmy 58/42, u druhe 57/43. Dale z pruzkumu vyplyva, ze 51% uzivatelu Webu se k nemu pripojuje denne. 24 milionu k Inetu nepripojenych lidi by se k nemu mohlo pripojit v tomto roce. 36% uzivatelu Webu ho pouziva ve sve praci. 65% zametnancu pouzivajicich Web jsou muzi. Celkovy pocet americkych uzivatelu Inetu by tedy letos mohl dosahnout 70 milionu, coz je cca ctvrtina vsech obyvatel USA. Neni proto divu, ze kolem Inetu je v USA takove vlneni na vsech stupnich statni administrativy a vubec vsude.
Zdroj: Internet World

Caldera slibuje Microsoftu, ze se bude divit:)

Firma Caldera na sve hlavni strance uvadi zakladni obrysy svych vyvojovych planu pro letosni rok. Mimo jine sdeluje Microsoftu, ze planovany vyvoj operacniho systemu LinuxOpen i vseho "kolem nej" ho posune do pozice vyrazneho konkurenta NT. Napomoci tomu ma hlavne partnerstvi Caldery s Netscapem a Novellem - jde o serverovou rodinu SuiteSpot a sitova reseni NetWaru (file/print a NDS). Caldera pokracuje ve vyvoji DR-DOSu, ktery by se mel stat velmi zajimavym operacnim systemem i pro komunikaci na Inetu (vsechny protokoly vcetne prace s grafickym webovskym prohlizecem). DR-DOS by letos mel byt vybaven i multitaskovym javovym prostredim. DR-DOS se prejmenuje na OpenDOS. Prefix "Open" chce Caldera u svych produktu pouzivat jako znamku otevrenosti pristupu k jejim produktum, ktere se dodavaji i v podobe zdrojoveho kodu.

Myslenka konkurence NT systemem LinuxOpen je jiste hezka, jenze by nemela zapominat na marketingovou silu MS, na neznalost uzivatelu, resp. jejich lenost zabyvat se necim jinym, nez co se jim neustale strka pod nos (aneb znova marketing). I kdyby OpenLinux s celou jeho nadstavbou poskytoval "klikatorium", na jake jsou uzivatele Windows zvykli, musela by Caldera pro vtesnani se do vedomi uzivatelu utratit finance, jake nejspis nema. A je otazkou, zda Caldera bude schopna po vsech investicich do vyvoje konkurovat MS i cenove. Jeji OpenLinux Standard uz ted stoji $399, coz vetsinu linuxaku moc nelaka, kdyz mohou mit Linux zcela zdarma a udelat s nim a na nem, co potrebuji. Skutecna konkurence NT prijde nejspis odjinud.
Zdroj: BAJT

Prehled poctu implementaci ruznych WWW serveru na svete k 1. unoru 1998

Firma Netcraft na vyse uvedene adrese jednou mesicne poskytuje prehled o aktivnich WWW serverech na Internetu. K 1. unoru 1998 prosmatrala 1,920,933 pocitacu s instalovanymi WWW servery. K uvedenym vysledkum jen jedno slovo, ktere rika vse - Apache.

Server            12/97      %      1/98      %     zmena
------------------------------------------------------------------
Apache           827893    45.12  878215    45.72    0.60
MS IIS           381763    20.81  407060    21.19    0.38
NS Enterprise     97317     5.30  101758     5.30    0.00
NCSA              69223     3.77   68332     3.56   -0.21
RapidSite         44247     2.41   44280     2.31   -0.10
------------------------------------------------------------------

Firma             12/97      %      1/98      %     zmena
------------------------------------------------------------------
Apache           827893    45.12  878215    45.72    0.60
Microsoft        394656    21.51  418859    21.80    0.29
Netscape         187965    10.24  191642     9.98   -0.26
NCSA              69223     3.77   68332     3.56   -0.21
------------------------------------------------------------------

Zdroj: Netcraft
Vyhledat predchozi odkazy na Statistiky Netcraftu na WWW serveru Bajtu

2. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Americka vlada stanovila smer vyvoje registrace domen v USA
Prohresky pri tvorbe webovskych stranek
"WWW DTP" uz za rohem
Zajimavy obrat na trhu s auty pod vlivem Internetu
Perlicky z Brazilie a okoli
System pro rozsahlejsi publikovani materialu na Webu

Americka vlada stanovila smer vyvoje registrace domen v USA

Dlouho ocekavany "green paper" americke vlady o budoucim vyvoji registrace internetovych domen je na svete. Obsahuje jen pet novych TLD plus vsechny jiz existujici. Pravidla stanovi, ze kazdou domenu bude moci registrovat jen jedna neziskova organizace - cili kolik domen, tolik registrujicich subjektu. Vlada rovnez odlisuje toho, kdo bude provoz DNS pro kazdou domenu zajistovat technicky, od toho, kdo bude spravovat souvisejici administrativu. Registrujici organizace bude zastresovat 15-clenny subjekt slozeny ze zastupcu privatniho a verejneho sektoru, ale i mezinarodnich organizaci. Tento subjekt by se mel plne ujmout sve pusobnosti do 30. zari 2000. Novi registratori by vsak meli vstoupit do internetove areny o dva roky drive. Tim je dano, ze soucasny zpusob registrace domen v USA konci letos 30. zari. Krome jineho je dulezite, ze "zeleny papir" obsahuje jasnou pobidku k zajisteni ochrany obchodnich nazvu (konecne!). Za bezkonfliktnost nove registrovanych domen s existujicimi obchodnimi nazvy ponesou plnou odpovednost organizace registrujici domeny. Protoze za registraci se plati, mezi firmami je o spravu domen uz dlouho velky zajem. O tom, kdo vsechno to nakonec bude, zrejme rozhodne vlada. Vladni green paper je celkem salamounskym rozhodnutim - ze spousty alternativ zvolila vlada takovou, ktera ma sanci predejit moznym zmatkum, jake by prineslo reseni, implikujici prilisnou soutezivost mezi registrujicimi subjekty.
Zdroj: NEWS.COM

Prohresky pri tvorbe webovskych stranek

Nezdolatelny Jesse Berst, ktery pise kazdy den o necem podnetnem ve sloupku pro AnchorDesk, uvedl sedm nejvetsich prohresku webmasteru, jakymi zkouseji trpelivost navstevniku svych stranek. Temi hrichy jsou: 1) nekonzistentni navigace (odkazy v rozlicnych podobach, vselijak rozhazene po strankach), 2) odkazy nevedouci nikam, 3) stranky jen pro urcite prohlizece, resp. nutnost instalovat neajky plug-in, 4) na strance chybi jakykoli kontakt (e-mail, telefon, adresa...), 5) ramecky (frames) s neprehlednym pojetim, do ramecku se nahravaji stranky s dalsimi ramecky, 6) stranky, ktere oteviraji dalsi prohlizece, resp. okna (obvykla inzertni nectnost u erotickych serveru), 7) oznameni, ze stranka je "under construction", coz je tak jako tak vetsina - jinak by nebyly k nicemu.

K tomu bych dodal, ze v prvnim bodu uvedena nekonzistentnost by se mela vztahovat nejen ke koncepcni roztristenosti uvadeni odkazu, ale i k podobe stranek vubec. I kdyz Web je v mnohem jiny nez papirovy casopis, umeni vytvorit design casopisu tak, aby se v nem clovek snadno orientoval a dobre se mu v nem cetlo, neni nijak vzdaleno umeni tvorby designu obsahu webovskeho serveru. Web zatim jeste neposkytuje takove moznosti utvareni i jen statickych stranek jako DTP. Ale i s tim malem, co je k mani, se neco da delat tak, aby navstevnik stranek po chvilce neodpadl. O antistandardnim pocinani producentu prohlizecu bylo receno uz vic nez dost (ale je to jako mlatit hluchemu do vrat). Za nejvetsi zhovadilost povazuju otevirani dalsich oken (to pak vypnu JavaScript nebo je okamzite sestrelim). Nastesti mimo eroticke servery se tahle prisernost takrka nevyskytuje.

K sedmeru hrichu vymalovanych J. Berstem bych pridal jeste dva. Prvni me dokaze rychle zapudit - jde o nemenici se barvu jiz odkliknutych odkazu. Druhym je neuvedeni data posledni zmeny obsahu (nikoli obrazku nekde vlevo dole). Casem budou pribyvat nastroje pro snadne rozvrhovani stranek, podobne jako tomu bylo pred lety v DTP. K takovym programum - stejne jako u DTP - budou usedat lamaci stranek, kteri se budou drzet zakladniho designu s jistymi obmenami. Na to si jeste nejaky cas pockame. Ryze amaterske stranky ale nezaniknou, protoze Internet dava mnohem vetsi sanci jejich vzniku i uplatneni, nez je tomu u stranek papirovych.
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

"WWW DTP" uz za rohem

Videl nekdy nekdo nekoho, kterak pripravuje stranky v DTP sazenim nejakeho programoveho skriptu? Jiste ze nikoli. Pro pripravu stranek na Webu se uz nejakou dobu nabizeji tucty programu, ktere ale spise jen nahrazuji nutnost znalosti HTML a nikam moc dal nejdou. Nektere vyvojarske firmy uz pripravuji publikacni programy, ktere bez znalosti jakehokoli kodovani nabidnou komfort, jaky se obcas nenajde ani v softwaru pro DTP. Zcela nove zalozena firma 2Bridge Software uvede v tomto tydnu svuj program 2Share Server 2.0, ktery ma vsem opravnenym uzivatelum umoznovat vkladat do adresaru WWW serveru soubory bez sebemensi podpory webmastera. 2Share Server bude sidlit na strane WWW serveru. Umozni publikovat dokumenty treba z relacnich databazi, z Lotus Notes, z ruznych firemnich aplikaci, z dat obdrzenych via push technology apod. a pridavat k nim obrazky a multimediova data. Konecna verze 2Share Serveru 2.0 by se mela objevit v dubnu za $45,000 v zakladni verzi. Webmasterum konecne nastane pravy raj a budou se moci venovat uz jen tomu, co je bude bavit:) Zkousel jsem najit onu firmu na Webu. V AltaViste jeste neni a po vyzkouseni obligatniho 2share.com se mi dostalo sdeleni, ze "access denied"...
Zdroj: InfoWorld Electric

Zajimavy obrat na trhu s auty pod vlivem Internetu

O nejakem velkem nakupovani aut via Inet se jeste neda mluvit. Ale prvni naznaky velkeho vlivu Internetu na tento trh uz jsou patrne. Stale vic lidi hleda informace o autech a jejich cenach na Inetu a bud primo na nem nebo i osobne si nechavaji poradit od konzultantu za nejaky poplatek. Tito konzultanti tvrdi, ze tretina lidi, kteri je pozadali o radu, si nejake auto koupi. Ale ti, co konzultuji via Inet nebo se rozhoduji podle cenove nabidky na Inetu, se vyznacuji jednou zvlastnosti - uz jim nevadi, kdyz si pro vyhlednutou plechovou krabici maji zajet dvou- i vicenasobne dale, nez bylo dosud zvykem. Jeden obchodne zdatny dealer automobilu tomu uz prizpusobil sve sluzby tak, ze zavedl kyvadlovou prepravu pro zakazniky, kteri za nim priletaji letadlem:) Nejvetsi vzdalenost, kterou za nim zakaznik zatim urazil, aby si prevzal svuj vehikl, byla 300 mil! Tenhle zvetsujici se radius zajemcu o auta desi mnoho mensich dealeru, kteri se obavaji sveho konce. Kdo by to byl jeste prede dvema lety rekl...?
Zdroj: Mercury News

Perlicky z Brazilie a okoli

Predstavte si, ze do kvetna 1995 byl v Brazilii Internet pro verejnost nepristupny. Zahranicni pocitace se nesmely prodavat do roku 1992. Brazilie totiz mela inflaci 1,000%, kterou se podarilo stahnout na pouha 4%. To pochopitelne prispelo k rozvoji podnikani a posililo zajem o nakupy. Zatimco v roce 1993 se tam prodalo jen 44,000 pocitacu, jen za lonsky rok to bylo uz 2,5 milionu. V Brazilii je ted kolem 1 milionu uzivatelu Internetu a za tri roky by jich melo byt 7 milionu. Vetsina brazilskych WWW serveru se venuje obchodu (pristi rok by jich melo byt 500,000 v cele Latinske Americe). A Brazilci pry tuto nabidku radi vyuzivaji. Oni fandi vsemu, co ma "smrnc", jako treba sambe. A Internet podle nich smrnc ma, procez jde rychle nahoru. Dalsi perlicka - jeden mlady Argentinec z Buenos Aires si kupuje cedecka na WWW serverech v USA, protoze i s postovnym to vyjde lacineji nez v mistnim obchode. V cele Latinske Americe vcetne Brazilie je 60% uzivatelu Inetu ve veku pod 30 let.
Zdroj: Business Week

System pro rozsahlejsi publikovani materialu na Webu

Firma Future Tense dnes vypousti na trh svuj publikacni system Internet Publishing System 2.0 pro vetsi webovske vydavatele informaci (jednim z jejich klientu je napr. denik USA Today). System je plne prizpusoben bezne redakcni praci - od prichodu clanku a obrazku pres jejich redakci az po jejich umisteni do pripravenych sablon. System zatim pracuje jen se statickymi strankami, ktere mohou byt "vytahovany" z databazi. K dynamice prejde uz dalsi verze. Pro ten ucel Future Tense jedna s Netscapem o licenci na system - Netscapem pred nejakym rokem zakoupene firmy - Kiva. Jeji aplikacni server doda Internet Publishing Systemu dynamickou tvorbu stranek, zmeny za behu, personalizaci vyberu informaci a publikovani dat v realnem case (napr. hned po prijmu udaju o cenach akcii se tyto ceny objevi i na strankach vydavatele). Cena systemu neni uvedena ani na firemnim serveru. Kdyz procitam, co kde kdo vsechno pro publikovani na WWW serverech chysta, zda se, ze Web nabira druhy dech. Jen kdyby ty mnohotvarne systemy nebyly ted tak zoufale drahe. Producenti takoveho softwaru jako by neverili, ze po nem bude dostatecna poptavka a jednali stylem "lepsi jeden klient za 50 tisic nez sto za 500". Tech sto se ale treba brzy docka konkurencniho producenta, ktery se na vec bude divat jinak.
Zdroj: TechWeb