Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

4. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Rostouci sirka pasma odberu dat zlikviduje pausaly?
Hotmail ma "chrleni" a rozciluje ISP
Jim Barksdale si chce oddechnout od inetovskeho sprintu
Pod taktovkou USA se 32 statu dohodlo na restrikcich exportu sifrovani
Beyond.com veri, ze prodej softwaru via Inet bude zlaty dul
Zajimave udaje o beznych americkych surfarich
News on 'Net se prekulily pres dalsi tisic

Rostouci sirka pasma odberu dat zlikviduje pausaly?

Americti ISP i provozovatele paternich siti maji vrasky z toho, jak pokryt naklady spojene s neustalym zvysovanim sirky pasma jejich siti. Rocne roste desetinasobne a pozadavky na rust klesat nebudou. Dosud se naklady hradily z poplatku stale pribyvajicich novych abonentu - jejich narust vsak bude casem klesat, zatimco se budou vybavovat modemy s vyssi rychlosti Kbps. Dokud vetsina z nich pouziva modemy 28,8 Kbps prevazne via dial-up, nicim nelimitovany pausal $19,95 mesicne vsechno jakz takz utahne. Jakmile se ale rozsiri napr. DSL a rada dalsich technologii, ktere uzivatelum Inetu nabidnou rychlejsi prenos dat, s pausalnimi platbami bez casoveho limitu bude nejspis konec. Uzivatele s modemy 2 ci 4 Mbps, surfujici 10 hodin denne, by se stali nocni murou ISP.

V Evrope je spousta ISP, kteri uctuji za pocet prenesenych MB, resp. to nejak kombinuji s pausalem za urcity pocet MB, po jehoz prekroceni nastane tvrde placeni. Neco podobneho u nas chysta Dattel (64 Kbps do 100 MB mesicne 990 Kc, za kazdy dalsi MB 4,90 Kc). To by se frenetickym stahovacum nahotinek zrovna moc nevyplatilo:) V USA je situace na trhu ovsem jina - jakekoli citlivejsi zasahy do ceniku ISP prijimaji abonenti velmi nepriznive. Spousta z nich by radsi zustala u pausalu 28,8 Kbps, nez aby se trasla, zda neprekroci nejaky limit, nad kterym by platila jak mourovata. Tak by nabidka rychlejsich prenosu vyznela naprazdno, coz by melo nepriznivy vliv na zavadeni spousty prenosove narocnejsich novinek na serverech.

Jednim z reseni, jak problem castecne obejit, je nasazovani obrich kesi u ISP. Pak by se platilo "jen" za to, co v kesi momentalne neni. Nekteri provozovatele uvazuji o kopii modelu dalkoveho telefonickeho spojeni, zvlaste pokud jde podmorskymi kabely. Americane s rychlymi modemy by tak platili vic za spojeni do sveta. At tak ci onak, bude nutne najit velmi citlive vyvazeny model plateb, ktere nezastrasi abonenty ISP a ve vysledku nezastavi technologicky vyvoj Internetu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Hotmail ma "chrleni" a rozciluje ISP

Jen co MS oznamil, ze jeho bezplatna e-mailova sluzba Hotmail ma 30 milionu uzivatelu, nastalo v jeho softwaru neprijemne zmnohonasobovani odesilanych zprav z casti uzivatelskych uctu. Mnozi ISP tak prozivaji zbytecne e-mailove bombardovani, zahlcujici jejich mail servery. MS prohlasil, ze "na tom" pracuje. ISP se nelibi, ze MS nechava chrleni Hotmailu pokracovat. Jeden z nich prohlasil, ze solidni by bylo odpojeni Hotmailu do doby, nez se chyba najde. I v tomto pripade se ukazuje, ze byt mamutem, s sebou nese rizika i pro okoli. Zatimco u mensich sluzeb se ev. chyba nijak vyznamne neotiskne na Internetu, u giganta muze mit velmi nepriznive dusledky. Mimochodem, pri ohlasovani svych 30 milionu uzivatelu MS rovnez oznamil, ze Hotmail prevede kompletne na NT...ze uz by perestrojka probihala?:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Jim Barksdale si chce oddechnout od inetovskeho sprintu

Jim Barksdale prisel pred ctyrmi lety za Marcem Andreessenem a nabidl mu zalozeni a vedeni nove firmy s nazvem Netscape Communications. Oba se domluvili. Mark dodal Navigator a skupinu vyvojaru, Jim investice a sve predchozi manazerske zkusenosti. Po raketovem nastupu Netscapu na internetovy i burzovni trh cekalo Marca i Jima dvoulete obdobi nejvetsi slavy a rozkvetu. Po nem zacalo vsechno trochu vaznout, az to vyvazlo ze stale nejistejsi perspektivy odevzdanim se do rukou AOL.

Jim se chysta oslavit sve 56. narozeniny. Dohady o tom, kde co zase spusti, rozmetal svym prohlasenim - uz nic zacinat nechce, uz si potrebuje oddechnout. Oddechovani si ted ale jeste moc neuzije. Musi vycistit svuj stul - uvest do poradku vsechny smluvni vztahy s netscapovskymi klienty, ktere prechod Netscapu k AOL ovlivni. Pak zrejme usedne na jedno z kresel ve vedeni AOL...a dost. Rika, ze je financne zabezpecen a vic penez nepotrebuje. Bude trochu investovat, venovat se filantropicke cinnosti v oblasti vzdelavani spolu se svou zenou a dostavi a zaridi jejich novou vilu.

O pocatcich Netscapu mluvi jako o hektickem obdobi sveho zivota. Rika, ze si tehdy vubec nikdo nedokazal predstavit, co vsechno vypukne po zavedeni webovskych prohlizecu a serveru na Internet. Dnes uz vi, ze stal u zrodu noveho ekosystemu, ktery vyznamne zasahne i do ekonomie na celem svete. Nikdy v zivote neprozil nic tak preplneneho energii, zaujetim i vselikymi zmatenostmi, jako v Netscapu.

Kdo vytvari neco na Inetu, dobre vi, jak porad musi spechat. Den je pro Inet strasne dlouha doba. Hodina pomalu uz taky. Jim ale soudi, ze po tomto blaznive uspechanem obdobi se vsechno zase "usadi" a vrati k normalu, ve kterem se zase zacne rozlisovat, co ma pro zivot opravdu smysl a co ne. At uz Jim Barksdale nadelal v prubehu tech ctyr let ve vedeni Netscapu jakekoli takticke chyby, nikdo mu nevezme jedno - ze to byl prave on, ktery spolu s nekolika malo dalsimi inovatory a vizionari odstartoval boom, jaky historie v zadne oblasti lidske cinnosti dosud nepoznala.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Pod taktovkou USA se 32 statu dohodlo na restrikcich exportu sifrovani

Ve Vidni se 32 statu dohodlo, ze zakazou export sifer delsich nez 64 bitu. Bez omezeni je pouze sifrovani "zabavnych dat" (napr. videa) v zajmu jejich ochrany pred piratskym kopirovanim. USA tak ostatnim statum vnutily jejich vlastni ochranarskou politiku, ktera se tolik nelibi predevsim americkym firmam. Clintonova administrativa novou dohodu predstavuje jako sve velke vitezstvi. Za ne to nepovazuje napr. Izrael, ktery se k dohode nepripojil (zrejme dobre vi, proc). Americani tak budou pouzivat v overovacich sluzbach na Inetu 128-bitove sifry a ostatni maximalne 64-bitove, protoze americky software (Navigator, MSIE apod.) tem ostatnim vic nepovoli. Hmmm...
Zdroj: Washington Post

Beyond.com veri, ze prodej softwaru via Inet bude zlaty dul

Nejde o prodej ve stylu, jakym ho provadi napr. Amazon.com (tedy jen zaplaceni via Inet, lec distribuce ve fyzicke krabicove podobe). Jde o kompletni elektronickou distribuci softwaru vcetne manualu. Objem tohoto prodeje se odhaduje na 10 miliard USD v roce 2001. Beyond.com (drive Software.net) se chce stat Amazonem softwaroveho prodeje na Inetu. Beyond.com je i na burze. Jeho akcie se kyvou jak houpaci kun. Ze startovnich $9 v cervnu vyletela jejich cena na $22, v rijnu sletela na $6, aby zacatkem tohoto tydne vysplhala na $32 a ted zase spadla o $10...jako by se nevedelo, co vlastne s tim... Tomu, ze ale Beyond.com budoucnost ma, nasvedcuji prijmy z jeho prodeje - kazdorocne se zvysuji vice nez dvojnasobne.

Ryze elektronicka forma prodeje softwaru samozrejme svou budoucnost ma. Nejen proto, ze je o dost levnejsi, ale i proto, ze software, ktery chcete, dostanete hned a nemusite ho shanet po prodejcich krabic. Vytisknout manual neni problem. V nejhorsim si muzete priobjednat i dodatecnou dodavku jeho papirove podoby. Z vlastni zkusenosti vim, ze se mi tak nejak nechce vyhodit krabice se softwarem - ty se pak vsude hromadi a zabiraji spoustu mista. Elektronicky odebrany software nikoli:) Taky jsem pri poslednim stehovani pres polovinu krabic konecne vyhodil, kdyz jsem si uvedomil, ze jsem na ne nejaky rok ani nesahl... Nakonec shareware uz dnes stahuje z Inetu kdekdo, takze Beyond.com nebude mit o zkusene stahovace nouzi.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Zajimave udaje o beznych americkych surfarich

AOL financovala pruzkum mezi americkymi uzivateli Inetu. Z nej vyplynula hlavne velka internetova "zavislost". Na otazku, co by si vzali s sebou na opusteny ostrov, vetsina odpovedela, ze cokoli, cim by mohli zustat ve spojeni via Inet. 90% pouziva Inet pro spojeni se svymi rodinami a prateli. Tuto formu povazuji za mnohem lepsi nez jakoukoli jinou, zprostredkovanou tradicnejsimi instrumenty. Za nejvetsi vynalez konciciho stoleti povazuje 80% pocitac, 11% telefon a 7% televizi. Pres 70% shani informace o produktech via Inet. 25% surfaru se spojuje se svymi mail boxy i o dovolenych. Polovina majitelu notebooku si je bere s sebou na dovolenou, aby neprisli o moznost spojeni s Inetem. 75% novych pripojencu za poslednich 12 mesicu tvori zeny. 80% doporucilo pripojeni k Inetu tem svym znamym a pribuznym, kteri na nem jeste nebyli (od roku 1995 vzrostl pocet americkych surfaru celkove trikrat). Lide ve veku nad 50 let jsou na Inetu zavislejsi nez mladez mezi 18 a 24 lety. V odpovedich na otazku, s kym by si chteli zachatovat, obsadili prvni mista Bill Clinton, Bill Gates, papez a Clintonova manzelka.

Internet skutecne zavislost vytvari. O tom, zda jde o nebezpecnou zavislost, nebo proste o nabidku jisteho komunikacniho komfortu, bez nehoz clovek jako tvor komunikujici byt nechce, bylo receno hodne rozporuplneho. Ja bych to videl spis tak, ze je moc fajn, ze lide komunikovat a dozvidat se chteji (nekomunikativni a nezvidave typy taky tezko koho zaujmou, natoz pobavi...:) O tom, jak se projevuje odtrzeni od Inetu, jake jsem nedavno prodelal, si muzete precist ve vcerejsi uvaze.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

News on 'Net se prekulily pres dalsi tisic

Stalo se vcera nahle, ze pocet e-mailovych odberatelu zpravodajstvi prekrocil pocet 3,000. Treti vyroci sve existence bude slavit v unoru. To jsou v prumeru asi tri novi odberatele denne, pri asi ctvrtinove (potesitelne neprilis velke) fluktuaci asi ctyri. Co dodat? Hura do dalsiho tisice...:)
Zdroj: BAJT

3. prosince 1998

Ctvrtecni uvaha:

Byti odseknut od Inetu neni moc prijemne

Byti odseknut od Inetu neni moc prijemne

Vlivem stehovani fyzickeho i internetoveho jsem v listopadu zustal pres dva tydny mimo Internet (po vice nez trech letech nepretrziteho pripojeni). Dobre jsem si pamatoval, jak jsem byl nesvuj, treba kdyz mel ISP par dni problemy (ale ono stacilo i par hodin:) Musim jeste predeslat, ze moje situace je ponekud odlisna od situace bezneho uzivatele. Bez spojeni 24 hodin denne se neobejdu, protoze v siti Bajtu bezi nekolik serveru, ktere museji byt pristupne nepretrzite. Zaskoceni za pripojenym znamym nebo do inetovske kavarny by tak nic neresilo (zvlaste mate-li ke vsemu svou e-mailovou schranku na serveru v nezive siti...).

Pokud vas neco takoveho nekdy potka, pripravte se na nejhorsi:) Prvni dva dny jsou hruza. Jste bez toho jak bez ducha. Pak se s tim psychika vyrovnava hledanim nejakych praci, ktere budete moci vyuzit pri opetovnem pripojeni a ke kterym jste se dosud pro nedostatek casu (kvuli pripojene siti:) nemohli dokopat. Neco s tim casem udelat musite, protoze ho v tom "tichu" mate nahle strasne moc. A jak znamo, cinnost leci... To "ticho" neprezentuje az tak nulova navstevnost odpojenych WWW serveru, ale mlcici zdroje e-mailovych zprav (v pripade Bajtu mail server a konference listprocessoru) plus nemoznost chatovat. Ty hluche tydny mi daly seznat, ze e-mail a chat jsou na Inetu tim zcela nejosobnejsim fenomenem, bez jehoz funkcnosti se ocitnete v hodne citelnem "tichu", ktere vas primo obepina. Nijak zvlast nepomaha ani vykecavani se s jinymi lidmi v realu...stale vam to sedi za krkem...

A kdyz uz neco delate na pocitacich, odpojenych od Inetu, nezridka se vam stane, ze byste se na neco potrebovali podivat via Inet nekam, kde byste nasli zpusob pouziti nejakych parametru, analogicke reseni momentalniho problemu apod. A tak si musite nejak poradit sami s moznou zbytecnou ztratou casu. Inet je obrovskym rezervoarem informaci a vedomosti - jeho vyznam vysvitne ostre prave v momentech, kdy na nej nemuzete, pricemz vite, ze byste v nem hledanou zalezitost nasli. A nemusi ani zdaleka jit zrovna o "pocitacovou konzultaci".

Vsechny uvedene komunikacni nastroje Inetu vam tak nejak podvedome a stale chybeji. Je to vlastne ztrata obrovskeho komunikacniho radiusu, ve kterem nezalezi na lokalite, ve ktere prave jste, protoze svou ucasti na Inetu "spoluobepinate cely svet" se vsemi jeho dostupnymi zdroji. A to nejen symbolicky, ale i s konkretnimi dopady a vysledky, ktere muzete prenest nejen do elektronickeho sveta, ale i do fyzickeho zivota.

I kdyz to takhle popsane vypada jako dost zbesila zavislost, o takovou, ktera nejak borti lidskou psychosomatiku, rozhodne nejde. Pouzivat informacni zdroje, za kterymi byste se ve fyzickem svete jinak plazili s velkymi casovymi ztratami, neznamena byt "drogove zavisly". Snaha dozvidat se a zvedene aplikovat ve sve cinnosti i pri tvorbe sveho vlastniho rezervoaru vedomosti, neni "drogovou zavislosti". Vyuzivat sirsi moznosti komunikace s lidmi kdekoli po svete, to uz vubec nespada k "drogovym zavislostem".

V tydnech internetove abstinence se mi potvrdilo, ze Inet je obrovskym a genialnim preklenutim "nemotornosti" fyzickeho sveta. Ale nic z fyzickeho sveta se ucasti v onom virtualnim nerusi. Naopak - "virtualni ucast" rozsiruje cetne moznosti zivota ve fyzickem svete. Pokud tyto moznosti clovek pochopi a smysluplne je vyuziva, je v pohode. Kazdy nastroj se ovsem da pouzivat i hloupe. Ale to uz je o necem jinem...
Zdroj: BAJT