Jak jste jiste neprehledli, webovske stranky tohoto zpravodajstvi jsou
ovenceny hlasovanim k "otazce tydne". Kazdy hlasujici navstevnik muze
pridat komentar ke svemu hlasovani. Prubezny stav hlasovani i obsah
komentaru jsou pristupne vsem. Nove otazky se objevi kazde pondeli.
Vsechna hlasovani se budou archivovat - jejich archiv bude opet
pristupny. Pokud mate na dusi nejakou otazku, ktera by zajimala vic
lidi a kterou byste chteli v ankete uvest, zaslete jeji text na
mou adresu. Jen pamatujte, ze musi byt
postavena tak, aby se na ni odpovidalo bud ANO nebo NE (odvaznym predem
diky). Odberatele zpravodajstvi via e-mail obdrzi zaverecne vysledky
hlasovani za minuly tyden kazde pondeli. Zdroj: BAJT
USA se obratily na Svetovou obchodni organizaci, aby zakrocila vuci
statum EU, Britanii a Irsku, ktere prekvalifikovaly dovazena
pocitacova zarizeni pro sitovou komunikaci na telekomunikacni zarizeni.
Tim se zvysily ouredni poplatky dvakrat, coz se projevilo zdrazenim
techto zarizeni na trhu a poklesem jejich vyvozu z USA. Svetova
obchodni organizace dala Americanum zapravdu. Slava! Zdroj: NEWS.COM
Firma Strategis Group zjistila, ze 10% abonentu ruznych ISP kazdy
mesic rusi sva pripojeni. Dve tretiny z nich jsou "prebehlici", kteri
hledaji ISP, u nichz by nemeli problemy s casto obsazenymi linkami
a/nebo s pomalosti prenosu dat. Pruzkumna firma vyzdvihuje pristup
ISP, kteri zastavuji prijem dalsich abonentu, dokud jim nebudou s to
zajistit kvalitni sluzbu. Firma dale zjistila, ze 80% lidi se k Inetu
pripojuje z domova, 60% ze zamestnani (cili 40% ma pristup doma i v
praci). "Pripojeny" American pouziva Inet prumerne 8,5 hodiny tydne.
Vyrazne stoupa podil tech, kteri Inet vyuzivaji minimalne jednou denne
(41% z domova, 22% ze zamestnani). Zdroj: NEWS.COM
Nezavisle sdruzeni 10,000 javovych programatoru, zvane Java Lobby, se
obratilo na MS s vyzvou, aby implementoval OpenJava API Netscapu do
MSIE. Toto API se objevi v dalsi verzi Communicatoru. MS to odmitl s
tim, ze by privital, kdyby Netscape implementoval MS JVM coby udajne
nejrychlejsi JVM vubec. Netscape mezitim oznamil, ze jeho OpenJava API
pobezi mnohem lepe nez Activator JavaSoftu. Activator pry bezi spise
jako plug-in nez integrovany virtualni stroj. Suma sumarum hrozi
dalsi vzdalovani specifikaci javoveho prostredi obou nejuzivanejsich
prohlizecu. To desi hlavne programatory, kteri budou muset sve applety
prizpusobovat pro kazdy z nich zvlast. Jako by zmen a nesrovnalosti
kolem Javy uz nebylo tak akorat dost. Ani Java Lobby s tim zrejme
nepohne. Zdroj: ZDNet
Od chvile, kdy Netscape oznamil totalni uvolneni sveho prohlizece,
projevily zajem o jeho distribuci 3,000 OEM, ISP a dalsich firem.
Vsechny firmy si mohou do prohlizece dat sve vlastni logo, upravovat
ho i sirit bez sebemensiho omezeni presne podle svych potreb. Mnoho z
techto firem zrejme uz dopredu pocita s moznosti budouciho slechteni
prohlizece, jakmile se objevi jeho zdrojovy kod u prilezitosti vydani
betaverze Communicatoru 5.0 (31. brezna t. r.). Takova reakce nevypada
nijak spatne - aspon image se zveda, kdyz uz ne primo vyska bankovnich
kont. Ale i to treba na sebe neda prilis dlouho cekat prave diky
uvolneni prohlizece. Coz se melo stat uz davno. Amen... Zdroj: News Bytes
Pruzkumnici z firmy Cyber Dialogue
zjistili, ze cisla uzivatelu bezplatnych e-mailovych sluzeb, jak je
jejich spravci uvadeji, jsou ve skutecnosti mnohem mensi. Napr. Hotmail
tvrdi, ze ma 10 milionu aktivnich uzivatelu. Skutecnost je ale takova,
ze cca 30% lidi se k Hotmailu pripojuje aspon jednou tydne. Podobne
jsou na tom i ostatni. Pruzkum vedl k zaveru, ze vsechny bezplatne
e-mailove servery dohromady vyuziva asi 5,4 milionu lidi. Zajimave
jsou velke rozdily v demografickem zastoupeni uzivatelu jednotlivych
sluzeb. Pomer muzi:zeny - Hotmail 1:1, Juno 3:1. Mladsi nez 30 let -
Hotmail 60%, Juno 10%. Vdane/zenati - Hotmail 50%, Juno 85%. Zajimave,
jak "vrany k vranam sedaji", aniz se da presne rici, proc:) Dalsim
zajimavym zjistenim je hlavni duvod pouzivani techto sluzeb.
Prihlasuji se k nim totiz prevazne zamestnanci, kteri maji ve firmach
zakazany soukrome e-maily. Nektere firmy smiruji obsahy e-mailovych
zprav svych zamestnancu. Smirovaci programy neumoznuji cist
korespondenci zamestnancu pripojenych k WWW serverum e-mailovych
sluzeb. I kdyz by bylo snadne zakazat jim pristup k temto serverum,
firmam jde hlavne o to, aby se v soukrome poste neobjevovaly firemni
domeny. Zdroj: Internet World
Mezinarodni telekomunikacni unie konecne hnula svym byrokratickym
zadkem a schvalila uvedeny navrh. Kdy myslite, ze se sejde k jeho
konecnemu schvaleni? Ne driv nez v zari! Napadaji mne ruzna oznaceni,
ale radsi jejich prival zadrzim. Vyrobcum modemu nezbyva, nez vzit
zavdek aspon timto schvalenym navrhem, protoze situace uz je
neudrzitelna. Zadny standard, ktery by sjednotil dva souperici
protokoly x2 a K56flex, znacne zpomaluje prodej techto modemu.
Softwarovou podobu noveho standardu budou distributori dodavat
uzivatelum obou protokolu zdarma pro jejich upgrade. 3Com prijde s
modemy pracujicimi s novym standardem jiz v tomto ctvrtleti. Zdroj: TechWeb
Sanford Wallace, prezdivany Spamford King, par let zaplavoval Inet
tunami junk mailu. Prosel nekolika soudnimi spory, vyvolanymi velkymi
onlinovymi sluzbami a ISP, jako je treba AOL. Postupne vsechno
prohraval, odevsad ho vyhodili, az skoncil bez pripojeni k Internetu
vubec. Staci, aby se nekde objevilo jeho jmeno, a uz se proti nemu
zvedne takova kampan, ze ho ISP nakonec musi odpojit. Z krale spammeru
se stala hromadka nestesti. Na nedavnem setkani, kam byl pozvan
antispammerskou koalici Coalition Against Unsolicited
Commercial E-mail, se dokonce vsem omluvil a vyjadril plne
pochopeni pro tazeni, ktere vyvolal svou bezohlednou agresivitou. Z
jeho reci vyplynulo, ze v nejake blizsi dobe se na Internetu coby
chrlic junk mailu neobjevi. A pry by si pral, aby vsichni spammeri
dodrzovali jista pravidla, ktera by branila sireni junk mailu lidem,
kteri o ne nemaji zajem. Aneb konec jednoho nenavideneho krale... Az
je ho cloveku skoro lito, ze? Zdroj: Philadelphia Inquirer
V USA se rozjela suskanda o tom, ze by Netscape mohl byt zakoupen,
resp. pripojen k Sunu nebo Oraclu. Na zaklade teto zatim neoverene
informace vyskocila cena akcii Netscapu o 13,4% behem jednoho dne,
prestoze ji spatne hospodarske vysledky za minule ctvrtleti stahovaly
stale dolu. Pokud by se Netscapu nepodarilo zastavit ubytek svych
prijmu, nakonec by to pro nej samotneho a mozna i pro obecny vyvoj
internetovych aplikaci nebylo nejhorsi reseni. Zdroj: NEWS.COM
Pracovni kmitocty procesoru leti nahoru az neuveritelnym tempem.
Take Digital v pondeli oznamil dosazeni hranice 1 GHz u sveho
vyvijenem procesoru Alpha 21264, ale neuvedl, zda ma funkcni prototyp.
IBM ho ma. Jeji prototyp pouziva technologii PowerPC na bazi
0,25-mikronoveho aluminia. IBM ocekava dalsi zlepseni parametru
procesoru pri pouziti technologii na bazi 0,18-mikronove medi.
Procesory 1 GHz by se mohly na trhu objevit asi za dva roky. Gigove
hard disky uz jsou skutecnosti, gigove pameti za rohem. Zda se, ze
vstup do giga-stoleti je otevren:) Zdroj: InfoWorld Electric
Vsechny agentury a webziny zaznamenaly vicemene komickou prihodu
Billa Gatese v Bruselu. Kdyz kracel od auta na konferenci, skupinka
asi peti lidi upoutala jeho pozornost a jeden z jejich clenu mrsknul
porci slehacky Gatesovi do obliceje. Gates ale nereagoval, jak by bylo
slehackovym utocnikum libe. S okulary zaslepenymi slehackou v klidu
pokracoval v chuzi do budovy, kde se ocistil a celou prihodu komentoval
s usmevem. Ona slehackova skupina je v Belgii uz dost znama. Ke svym
akcim si vybira celebrity. Jejich reakce foti a nataci na video a
zaznamy prodava pokleslym zpravodajskym mediim (neslo tedy o zadnou
antiokenni iniciativu). Vudce skupiny vyjadril sve znechuceni nad
nulovou reakci Gatese - za neco takoveho nikde nic nedostane. Gates
proste neda nikomu vydelat:) Zdroj: InfoWorld Electric
Podle mericske firmy Inverse Network Technology se behem lonskeho roku
vyrazne zlepsila rychlost a "doslost" e-mailovych dat. Na konci roku
se 95% odeslanych zprav dostalo k adresatum do peti minut. Prenos dat
via Web se zrychlil o 2,6%, ale natahovani stranek se zpomalilo o 11%
s ohledem na jejich zahustovani obrazky a multimediovymi hratkami. Na
tomto miste firma upozornuje tvurce obsahu stranek, ze by se meli
zamyslet nad tim, zda je unosne, aby uzivatel cekal na preneseni
vsech "hustych" dat z jejich stranek dele, nez je mu mile. 60% americkych
uzivatelu Inetu se k nemu pripojuje via dial-up. Pro ne je nejhorsim
dnem pondeli. Kazdy den pak doba mezi 21. a 23. hod. - tehdy stoupne
podil marnych pokusu o spojeni z prumernych 5,2% na 8,9%. V pondeli
touto dobou az na 18,2%. Zmineny prumer 5,2% nedobytnosti je opet
znacnym zlepsenim. Dulezite je, ze pokud uz se uzivatele na Inet v USA
dostanou v kterekoli dobe, pristupnost serveru je priblizne stale
stejna (bohuzel nikoli tak u nas). Zdroj: NEWS.COM
V USA se odhaduje pocet neobsazenych mist programatoru na 346,000.
Vedeni firem, ktere shaneji programatory, vsak touzi skoro jen po
mladych adeptech, kteri sotva vysli skolu. Jak se ukazuje, jde jim o
to, aby programatori nebyli vazani zadnymi rodinnymi povinnostmi a
vyvoj programu byl pro ne hlavnim zivotnim kredem. O starsi zamestnance
nejevi takrka zadny zajem. Osudy starsich americkych programatoru
nejsou zrovna vesele. Pokud nejsou vylozenymi hvezdami nebo uspesnymi
specialisty pusobicimi v pocitacove vede, jen velmi malo z nich se
doprogramuje az do duchodu. Po 6 letech zustava u sveho remesla jen
57% byvsich studentu pocitacovych ved. Po 15 letech se toto cislo
dale snizi na 34%, po 20 letech dokonce az na pouhych 19%. Mezi
zbyvajicimi programatory strasimi 50 let je 17% nezamestnanych.
Chovani firem pri obsazovani mist programatoru vede celou situaci do
absurdnich rozmeru. Napr. Digital v letech 90-97 propustil 20,000
americkych vyvojaru a pritom podal uradum zadost o schvaleni 1,100
pracovnich viz pro cizince. Pricinou je snaha ziskat "levne otroky",
tedy lidi, kteri budou kdykoli po ruce a nebudou se dozadovat vyssich
mezd. Imigranti v pozici softwarovych inzenyru v Silicon Valley brali
v roce 1990 o $7,000 rocne mene nez americti tuzemci. Jednou z mala
vyjimek, ktere vetsine svych programatoru obvykle plati velmi slusne
mzdy a jen malo z nich propousti, je Microsoft. Ten je ale hodne
vybiravy. Pri obsazovani volnych pozic vyzve ke vstupnim pohovorum
jen 4% uchazecu a z nich prijme jen 2%. Napr. z 50 absolventu MIT,
uchazejicich se o misto u MS, je v prumeru prijat jen jeden.
Uvedeny obrazek situace je znacne pofiderni a neodpovida hlasanemu
nedostatku programatoru, na jaky si firmy stezuji. Vyskytly se i hlasy
volajici po zasahu vlady. Koho firma prijme jako sveho zamestnance,
je vsak jen na ni, a do toho vlada mluvit nemuze. Posledni vyvoj v teto
oblasti ale nasvedcuje, ze by se situace mohla zlepsovat diky
rostoucimu poctu firem, ktere se bez programatoru neobejdou, i vlivem
pokracujici ekonomicke stabilizace vetsiny z nich. Internet v tom
samozrejme hraje vyznamnou roli. Zdroj: NEWS.COM
Prohledavac Intellisearch je plne
zameren na prohledavani zpravodajskych onlinovych zdroju i obsahu
periodik. Pristupne jsou i nejcerstvejsi informace. Celkovy pocet
informacnich zdroju, s nimiz prohledavac v utery odstartoval, je
1,600. Zasahuji do vsech oblasti lidskeho podnikani i beznych dennich
zprav. Pro uzivatele tato sluzba ale neni zdarma. Mesicni poplatek je
stanoven na $29,95. Z komercniho hlediska jde o dobry napad, ktery
ma znacnou nadeji na uspech. Zdroj: Wired News
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek