Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

6. listopadu 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Vymennou nudlovou sit LinkExchange koupil MS
Jake tvurci nastroje chteji webmasteri
Zajimava postava investora zacinajicich inetovskych firem
Ceny nudli klesaji
Vzrusta internetova nevera

Vymennou nudlovou sit LinkExchange koupil MS

To se dejou veci... LinkExchange zacinala pred par lety od nuly. Jako obvykle si par kluku reklo, ze si pohraji s nejakym softem, ktery bude na Inetu neco delat - v tomto pripade vymenovat nudle mezi servery zdarma. Rostl zajem ze strany webmasteru, rostl dosah (dodava nudle na 400,000 serveru), rozsah a popularita LinkExchange (taky jsem ji parkrat vyuzil). Rostla i jeji "trzni hodnota". MS ji ohodnotil castkou 250 milionu USD. Ctvrt miliardy dolaru neni zrovna malo za tak kratkou dobu, ze? Uhrada byla provedena akciemi. LinkExchange se pochopitelne uz davno nezabyva jen rozhazovanim bezplatnych nudli, ale i umistovanim placenych, ze kterych mu plynou prijmy. MS nabizi sluzby LinkExchange na svem portalovem MSN a vyhradil na nem prostor i bezplatne inzerci.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Jake tvurci nastroje chteji webmasteri

Agentura IDC provedla pruzkum mezi webmastery, aby zjistila, co vlastne webmasteri chteji pro svou tvorbu a cemu v ni davaji prednost. Zcela jednoznacne davaji prednost rychlosti, s jakou mohou stranky vytvaret, pred jakymikoli jinymi vymozenostmi softwaru. Cislem jedna je produktivita. To ale neznamena, ze by chteli nejake "wizardy", ve kterych se vsechno dela stylem WYSIWYG. Naopak 62% webmasteru zapisuje i kod HTML a jine tagy v beznych editorech (ja taky:) Vestby o tom, kterak specialni editory HTML, ve kterych se mysi klikar nedotkne kodu, zaplavi svet, se vubec nenaplnily. Ve tvorbe stranek si samozrejme razi viteznou cestu programove skripty, vlozene do kodu HTML (a volajici svuj matersky program via CGI ci API). K tomu se uzce poji vyuzivani databazi pro tvorbu dynamicky "louhovanych" stranek.

Letos pouziva databazove servery uz 93% webmasteru, pristi rok jich ma byt 96% (co tak asi delaji ti bez databazi?:) 76% webovskych aplikaci lze priradit k softwaru s vysokou narocnosti na jejich beh v prostredi byznysu. Skripty a prolinani programovacich prostredi maji budoucnost hlavne diky Internetu. A ze to nikdo nechce smolit moc dlouho, tomu se neni co divit. Rychlosti tvorby napomahaji napr. uzivatelsky definovane tagy i jejich prakticke knihovny, ktere rychle jsou k dispozici opet jen diky Inetu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Zajimava postava investora zacinajicich inetovskych firem

Kolem Inetu se toci hodne investoru, kteri se snazi najit takovy novy projekt, z nehoz by se vlozene investice mohly vratit se ziskem. Ne vsichni jsou uspesni. Projektu jsou tisice a za nimi stoji jejich tvurci, kteri nemaji na jejich rozbehnuti. Snad zcela nejuspesnejsim investorem do internetovych projektu je David Wetherell, sef firmy CGM. Tahle tri pismena muzete potkat na titulnich strankach nekterych znamych serveru.

D. Wetherell studoval matematiku a chtel se stat ucitelem. Brzy ho ale pritahly pocitace. V roce 1982 zalozil firmu Softrend a nasel investora. Jeho vizi bylo vytvorit kancelarsky balik programu jeste davno pred tim, nez neco takoveho zacal delat MS. S investorem to nakonec dopadlo nedobre a Softrend musel skoncit. V roce 1986 koupil za malo firmu College Marketing Group, ktera provadela direct mail profesorskych kursu vydavatelum ucebnic.

Z nazvu se za cas stala jen ta tri pismena CGM. To bylo tehdy, kdyz D. Wetherella upoutal Internet. Malem se - coby direct mailista - stal spammerem:) Ale Inet v nem v roce 1994 vybudil mnohe jine vize. Otevrel pobocku CGM, nazvanou Booklink. Dostal napad vytvorit webovsky prohlizec. Ten tenkrat zaujal AOL, ktera D. Wetherellovi nabidla za odkoupeni Booklinku 30 milionu USD v akciich. O deset mesicu pozdeji je D. Wetherell prodal za 73 milionu USD.

D. Wetherell rika, ze najednou nevedel, co si pocit s tolika penezi. Rozhodl se je investovat do zacinajicich internetovych firem. Protoze byl programatorem s manazerskymi zkusenostmi, dovedl dobre prozkoumat jakykoli projekt skrz naskrz. Pred tremi lety investoval 2 miliony USD do Lycosu, kdyz jeste mel 3 zamestnance na "vedlejsak". Dnes ma v Lycosu 25% v hodnote 437 milionu USD. Tehdy vrazil 2 miliony USD i do Geocities a mel v nich 54%. Dnes ma jeho 29% hodnotu 296 milionu USD.

Zajimave je, ze CGM sama o sobe je prodelecna, prestoze jeji vlastni akcie letos poskocily o 276%. D. Wetherell se tesi mezi firmami a investory velke duvere v jeho "cich". Investice mu sveruji i obri firmy, jako treba Intel, MS apod. Vsechny dosavadni projekty, do nichz D. Wetherell investoval, byly uspesne. Jedinou vyjimkou byl krach bezplatne e-mailove sluzby Freemark.

D. Wetherell dostava stovky nabidek k zainvestovani od zacinajicich firem. Nektere si zve na popovidani, a obcas se rozhodne to s nejakou novou zkusit. Dela 80 hodin tydne - je typickym workaholikem, ktery malo spi a je porad "in". Svou kancelar ma doma, aby na nej jeho tri deti nezapomnely. Pri rozhovorech s kandidaty nechce projekty dlouze prodiskutovavat. Ve ctvtrhodine chce slyset jasnou odpoved na otazku: "Proc by mel byt vas projekt uspesny?". A bud se to v tom kratkem case vyjasni a par milionu dolaru je doma, nebo nic. V pripade prvnim ziska projekt znacnou pravdepodobnost dobreho startu i existence. D. Wetherell totiz neponechava firmy, do kterych investuje, samy sobe, ale hleda mozne vazby mezi nimi tak, aby se vsude vyuzilo vsechno, co jde kde vyuzit...cili integruje. Pribeh D. Wetherella urcite patri do - mnohymi pokusniky vysnivaneho - internetoveho raje.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Ceny nudli klesaji

Posledni pruzkum firmy AdKnowledge hlasa, ze prumerne ceny nudli se od kvetna do zari snizily z $37,84 na $36,29. Jde ale opravdu o prumer. Jsou specializovane servery, zamerene napr. na pocitacove technologie, kde se za nudli plati i pres $75. A malo navstevovane stranky jsou ochotne nechat umistovat nudle i za mene nez $1. Nektere kategorie obsahoveho zamereni zaznamenaly vzestup cen, napr. servery zamerene na cestovani zvysily ceny o dost, jine - napr. prodejny - sly dolu. Ceny jsou za CPM, cili za tisic zjeveni se nudle.
Zdroj: InternetNews.com

Vzrusta internetova nevera

Americke detektivni agentury zaznamenavaji vzestup poctu vysetrovani nevernych manzelu/manzelek, jejichz mimomanzelske romance vznikly na Inetu via e-mail nebo chat. Internetova nevera dosahuje uz 15% vsech pripadu a jeji podil nepochybne poroste. Nejvic takovych never vznika v deledobejsich manzelstvich, trvajicich kolem 15 let. Jista mira zvyku nebo i nudy ostre zakontrastuje s tim, kdyz jeden z manzelu vstoupi do chatu a nahle si tam s nekym zacne velebajecne rozumet. Internetovy kontakt se rozviji (v drtive vetsine pripadu jde o klavesnicovy chat) v nemene bajecnou romanci a nova laska je na svete. A dochazi i k osobnim schuzkam. Do agentur pribihaji rozcileni podvedeni manzele napr. s vypisy e-mailu nebo chatu svych nevernych druhu/druzek a dozaduji se dalsich dukazu pro rozvodovy soud.

Pokud nekoho z vas zajima tohle tema vic, je uz o nem kniha "Falling in Love with Strangers" od Dr. Esther Gwinnellove (urcite bude na Amazon.com). Kouzlu internetoveho vztahu, zpocatku zcela anonymniho, se snadno podleha tam, kde to jinak moc neklape, nebo kde je pocitovana nenaplnenost vztahu. Nakonec se z "vytukavane" romance stava obsese, ktera cloveka vytrhava z reality a jiz venuje dlouhe hodiny denne u klavesnice a jeste vic pri rozechvelych snenich vsude, kde je. Muze se mu tak zritit nejen jeho momentalni nejblizsi komunita, ale nakonec i to, co si pod vsim predstavoval. Ten druhy muze kdykoli z Inetu zmizet nebo se v realu ukaze byt nekym hodne jinym, nez jak se po drate prezentoval. Takze bacha na to!:)
Zdroj: Nando.net a BAJT

5. listopadu 1998

Ctvrtecni uvaha:

Kolem Telekomu...jak taky jinak?

Kolem Telekomu...jak taky jinak?

Proletl jsem zpravy na jinych serverech. Vsude se pise o Telekomu. Nejlepsi clanky jsou O SPT Telecomu a volbe spravneho hrobu Jiriho Hlavenky na Zive a Kdyz bojkot, tak Bojkot Marka Antose na Lupe. Prvni podava "multipohled", druhy konkretnejsi navrhy reseni.

S "placem na nespravnem hrobe" (Telekomu) bych v clanku J. Hlavenky nesouhlasil. Ze pry ministerstvo financi. Stat ma v Telekomu 51%. Hrob je jasny. Telekom je prodlouzena ruka statu, ktery je jeho rozhodujicim vlastnikem. Je to porad jeden Telekom jednoho statu. Oboji monopol. Misto place ale musi nastoupit neco uplne jineho. Protest, aniz jeste poradne zacal, se ukazuje dulezitym cinitelem cele veci. Jeho podcenovani, ktere se objevilo v nekterych clancich, je pozustatkem bolsevicke zapsouklosti. Vedomi moznosti brat se za napravu veci obcanskou ucasti je tady pro mnoho lidi stale neproniknutelnou zahadou.

Stat ma onech 51%. Mocensti zastupci statu maji rozhodovat moudre v zajmu obyvatel jimi spravovaneho statu. Jeho rozhodnuti ve veci zdrazovani lokalnich poplatku Telekomu jde nejen proti zajmu obyvatel, ale i statu samotneho. Jde o celospolecenske hledisko. To ma byt na prvnim miste. Vychodiska se pak mohou hledat, aniz by kdokoli musel chudnout. Vlada, ktera zdrazeni pustila, zadne takove hledisko nemela. Ani v jednom clanku jsem zminku o tehle zcela podstatne veci a povinnosti vlady nenasel. Internet nikdy nebyl a neni hracka, nad kterou se da mavnout rukou. Jakekoli dalsi zanedbavani a odsouvani podminek jeho rychleho rozvoje je uz zcela neodpustitelne ze vsech hledisek - vzdelanim pocinaje a ekonomikou konce.

V nekterych clancich se objevily napady, ze si zajemce muze zajistit treba mnohem levnejsi pevnou linku pro 24-hodinovy provoz denne. Nemuze. Rozhodne ne vsude. A i kdyby to bylo fyzicky mozne, levnejsi pro nej nebude. Proc by mel utracet dlouhe tisice mesicne za pevnou linku, kdyz za Inet nemuze ze sveho platu vydat mesicne vic nez tisic korun? Ale tak, aby si za to nestihl jen stahnout e-mail, odpovedet na nej off-line a odpovedi vypustit do sveta s busicim srdcem. Slyseli navrhari reseni pevnymi linkami a radiovymi vlnami o prumernem platu bezne pracujiciho obcana?

Rekl bych, ze nejlepsi z nekolika malo ciste ekonomickych reseni, ktere jsem zatim videl, nabizi Marek Antos na Lupe. Dochazi k velmi logickemu zaveru, ze vyznamne zlevneni datoveho prenosu via dial-up by naopak prispelo jednak k rychlejsimu vzestupu poctu novych uzivatelu Inetu i k delsi dobe setrvavani na nem. Ve vysledku by mohl byt efekt pro Telekom ekonomicky zajimavejsi, nez kdyz pocet dial-upovych uzivatelu nijak neporoste a setrvavani na lince se zkrati. Ba dokonce byl-li by financni efekt o neco malo nizsi, poznatky z takoveho provozu by Telekomu pomohly zvazit dalsi varianty. Ale co hlavne - mel by u sebe uzivatele, kteri by u nej jinak datova spojeni neuzivali. Konkurence ze strany jinych provozovatelu, vyhybajicich se siti Telekomu, vzrusta, a preliv k nim od Telekomu je nabiledni zvlaste u firem, ktere chteji Internet pouzivat trochu vic.

Prosta ekonomicka uvaha a zpusob rozlisovani datoveho a hlasoveho spojeni jsou resenim veci. Je trapne, ze musi prichazet od lidi, kteri pisou clanky, nikoli od profesionalu, jakymi maji byt odpovedni lide na ministerstvu financi, ve vlade a v Telekomu.

Nakonec dodam, aby si nikdo nemyslel, ze se vlastne vsechno vyresi samo, kdyz Telekom oznamil, ze je ochoten si sednout k jednacimu stolu. A ze tedy jsou uz protesty zbytecne. Nejsou. Dost bylo naivity. Ty protesty musi slyset predevsim vlada - ta minula i nynejsi. A musi se o nich psat i v zahranici. Musi konecne byt videt, ze lidem tady neni burt, jak se s nimi ore, v tomto pripade zcela protismyslne. Je to dulezite pro jakakoli potencialni "priste". I pro to, aby si mocni racili uvedomit, ze nejsou odpovedni sobe a svym stranam a jejich kontum, ale nekomu, kdo zacal davat pozor - obcanum tehle zeme. V tomto pripade prave diky Internetu. Pak je sance, ze nejen samotny Internet bude pristupnejsi a srozumitelnejsi vsem.
Zdroj: BAJT