Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

6.-7. kvetna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Dobry napad pro usetreni nechtenych prenosu do mail boxu
Microsoft dela divadylko se svymi "vernymi"
McGraw-Hill se zbavuje pocitacovych casopisu
Co jedni pokladaji za chybu, MS povazuje za prednost
Duvody, pro ktere Netscape zvolil jako partnera Excite
Hodne nakupujicich lidi napred hleda info o produktech/sluzbach via Inet
Prodejci nudli nezkuseni a nespokojeni
AltaVista chysta dalsi zlepseni

Dobry napad pro usetreni nechtenych prenosu do mail boxu

Firma ImageMind Software vyvinula jednu chytrost ve svem softwaru Video Express. Ta chytrost spociva v tom, ze k e-mailove zprave pripojeny dlouhatansky audio/videofajl se automaticky neposle ze zdrojoveho mail serveru na mail server prijemce (a odtud do jeho schranky), ale posle se mu jen uvedomeni o moznosti zaslani souboru, bude-li chtit. Chce-li, klikne na pripojeny odkaz a soubor se zasle via e-mail. Nechce-li, necha to plavat. Diky tomu se zbytecne neprehlcuji linky a servery. Na strane prijemce zadny zvlastni software byt nemusi, jde jen o stranu odesilajici. Takovy software i pro jine formaty by mely povinne mit vsechny firmy, ktere prikladaji cokoli ke svym e-mailovym informacim (zvlaste ty, ktere posilaji pripojene mnohasetkilobajtove *.DOCy o tom, jak jsou krasne a nejlepsi:) Jenze toho se asi nedockame...
Zdroj: TechWeb

Microsoft dela divadylko se svymi "vernymi"

Stupnujici se tlaky antimicrosofti fronty v cele s ministerstvem spravedlnosti USA vedou MS k tragikomickym krokum. Bill Gates sezval sefy spousty firem na show, ve ktere vystoupil s vlasteneckymi proklamacemi typu "Co je dobre pro MS, je dobre pro Ameriku". Cele teatrum notne pripomina bolsevicke sezvani umelcu do Narodniho divadla koncem 70. let, kdy vsichni podepisovali tzv. Antichartu 77 pod taktovkou vedeni KSC. V Gatesove divadle se seslo pres 50 sefu firem, kteri prisli tleskat jeho ideologickym zvastum. Pritomni byli napr. sefove Compaqu a CompUSA, tedy dvou nejvetsich distributoru pocitacu v USA. Ti pochopitelne prijdou tleskat komukoli, kdo smluvne syti jejich produkty softwarem tak, ze se prodavaji. Jestli je to dnes MS, zitra nekdo jiny, je uplne jedno.

Senator Hatch, ktery je nejvetsim odpurcem praktik MS v americkem Senatu, vyjadril pochybnost nad dobrovolnosti ucasti mnoha pritomnych sefu firem. A cele sou oznacil za microsofti krouceni rukou lidem ze "spolupracujicich" firem. Uz jen to, ze na sedance byli prevazne zastupci distributoru a hardwarovych producentu, a jen pomalu tvurcu softwaru, mluvi za mnohe. Gates se snazi, co muze, protoze se prave rozhoduje o tom, zda vice nez tucet americkych statu podnikne individualni kroky proti MS, nebo pujdou do veci spolecne s ministerstvem spravedlnosti. A tak nad prichodem W98 v podobe, v jake maji prijit, visi cerne mraky. A pokud se W98 objevi drive, nez se administrativa rozhoupe, hrozi pak MS o to vetsi skody, pokud by musel svuj system nasledne predelavat podle rozhodnuti ministerstva a soudu.

Nejde vsak zdaleka jen W98, ktere jsou v tom jen navenek viditelnou symbolikou. Gatesovi z tohoto pohledu neni zrovna moc co zavidet, ale tam, kde prave je, je proto, ze pouzil a pouziva prave takove metody, ktere se staly predmetem vysetrovani MS. Suma sumarum jde o to, zda instituce USA budou tolerovat to, co Gates vyjadruje vyse uvedenou proklamaci - cili ze Gatesem pouzivane metody vedouci k rustu a prevaze jedne ultrabohate firmy tvori to spravne spolecenske jadro USA -, nebo zda ony instituce dojdou k jinemu nazoru.
Zdroj: NandoNet a BAJT

McGraw-Hill se zbavuje pocitacovych casopisu

Spise z duvodu nostalgickych (americky BYTE v papirovem Bajtu) me zaujala zprava, ze dosavadni vydavatel BYTU a dalsich pocitacovych periodik je vsechny prodal jinemu vydavateli, asice CMP Media. To se stava. Co me ale prekvapilo jeste vic, je cena, za kterou vsech svych sest periodik prenechal - za pouhopouhych 28,6 milionu USD. Nejvetsi dil teto castky zrejme zachranoval BYTE se svym pulmilionovym nakladem a obsahem nalezite nahustenym inzerci. Ostatni casopisy, jako treba LAN Times nebo Data Communications se na trhu moc neprosadily. Podle vyjadreni presidenta McGraw-Hillu se jeho nakladatelstvi snazi opustit trhy, ve kterych neni naprostou jednickou. CMP vydava nekolik periodik, z nichz zrejme nejznamejsi je Windows Magazine.
Zdroj: Mercury Center

Co jedni pokladaji za chybu, MS povazuje za prednost

Rozhorela se diskuse nad moznosti, kterou nabizi posledni FrontPage 98. Tou je stanoveni (pod)adresare - ale i celeho disku - k vymazani jeho obsahu. Je to chyba...neni to chyba? Z hlediska obvykle nepozornosti uzivatele, ktery nema zkusenosti ani s MS-DOSem, to chyba zcela zrejme je. FrontPage sice predem vytvori adresar c:my_web, ale uzivatel si pak muze stanovit jakykoli dalsi. A taky ho muze nechat kompletne vymazat. Nezkuseny uzivatel s prehledem sobe vlastnim muze vytvorit nalezite zmatenou situaci, kdy jako svuj webovsky adresar zada c: a pak cely disk vymaze. Stane se to asi malokdy, ale presto by takova situace mela byt nalezite osetrena, aby k ni nemohlo dojit nikdy. A vydavat to za prednost, je, jako rikat, ze nedotazene srouby u kola auta usetri namahu montera...ale co chudak uzivatel za volantem...?
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Duvody, pro ktere Netscape zvolil jako partnera Excite

Netscape byl po nekolik minulych tydnu v cilem jednani s mnoha prednimi prohledavaci Internetu. Nakonec zvolil Excite, i kdyz experti davali nejvetsi sance Infoseeku, kteremu prichazi z jeho inzerce na serverech Netscapu ctvrtina navstevniku. (Jak vysvitlo z pozdejsich zprav, Infoseeku se zdalo vsechno, co pozadoval Netscpe, prilis mnoho - slo predevsim o 70 milionu USD, ktere Excite Netscapu zaplati behem pristich dvou let.) Konecne rozhodnuti Netscapu pry bylo podmineno i tim, ze Excite k sobe pripojuje nejvic firem, jejichz technologie pak vyuziva. Netscape tak pro svuj prohledavac, spravovany Excitem, ziska i pristup ke sluzbe Excite Shopper (puvodne vyvinute pro NetBot, ktery ted patri Excitu), k inzertnimu serveru Classifieds2000 a k inzertni technologii firmy MatchLogic.

Excite k dohode s Netscapem pristupuje slovy: "Excite uzavira dohody, ve kterych je potencialne obsazeno jak pratelstvi, tak i soupereni". Tim ma samozrejme na mysli, ze uzavrene dohody nevylucuji soutezeni s jeho smluvnimi partnery ve stejnych oblastech cinnosti. Prohledavac Netscapu i Excitu si budou vzajemne konkurovat. Coz Excite kvituje slovy: "Ale v tech nejdulezitejsich vecech budeme nakonec potrebovat jeden druheho". Aneb docela ukazkovy priklad pristupu vyhra/vyhra.
Zdroj: Red Herring

Hodne nakupujicich lidi napred hleda info o produktech/sluzbach via Inet

Pruzkumne firmy CyberDialogue a Find/SVP spojily sily s cilem zjistit, jak Internet ovlivnuje nakupovani. Zjistily zajimavou vec - lidi si zvykaji napred vyhledat informaci o produktu, nez se ho rozhodnou koupit. A co je jeste zajimavejsi - na Inetu vyhlednuty produkt vetsina lidi nekoupi via Internet, ale bud telefonicky, faxem...nebo se vypravi do obchodu (to mi pripada, jako kdyz si nekdo vybere z menu v restauraci a pak si jde to jidlo nekam uvarit:) Hodnota lonskych nakupu online je 3,3 miliardy USD a tzv. "offline" - tedy na zaklade informace ziskane na Inetu - 4,2 miliardy USD. Dalsi zajimavosti je, ze pri hledani urciteho produktu lidi pouzivaji prohledavace Internetu (to se pri tom museji dost pobavit...:) Jen 8% z tech, kteri klikli na nudli (na ne klikaji asi 2% lidi), si pak neco na danem serveru koupili.

Vzorek tech, kteri nejvic kupuji via Inet, tvori vzdelanejsi, zenati panove, z nichz polovina uz ma deti, a kteri se povazuji za zkusene uzivatele Internetu. Vetsina lidi, kteri nakupuji "offlinove", ma bud strach z prozrazeni svych udaju a zmocneni se jich firmami, ktere s nimi pak kseftuji, nebo je pro ne proces vyhledani produktu na prodejnim serveru a vyplnovani formularu prilis obtizny. Nedavno jsem cetl uzasnujici clanek nejakeho americkeho novinare, ktery si uplne vazne stezoval na to, ze kdyz si chce neco koupit na prodejnim serveru, musi mockrat klikat mysi, nez celym procesem vyhledani a nakupu projde - takhle postizeni jedinci budou spokojeni, az pocitac bude presne vedet, co chteji, a maminka spolu s manzelkou mezitim vyperou, vyzehli, a nanosi ze sklepa brikety:)

Mezi "oflajnisty" jsou i takovi, kteri vyzaduji primy lidsky kontakt s prodavaci a nechteji se ho vzdat. Je to sranda, jak se moznosti i te nejvlidnejsi techniky tezko probojovavaji do bezneho uzivani. Navykove blokady provazene neduverou jeskynniho cloveka funguji spolehliveji nez pocitacove systemy... Nakonec to zase neni tak dlouho, co se lidi na kolena padnuvsi zpovidali ze vsech svych hrichu, jen se trochu zablesklo a zdali zahrmel hrom...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Prodejci nudli nezkuseni a nespokojeni

Tak jako existuji obchodni zastupci (sales reps) pro prodej jakekoli inzerce, jsou i prodavaci webovskych nudli. Konzultacni firma Laredo Group, ktera se zabyva webovskou inzerci ze vsech pohledu, provedla pruzkum mezi jejimi prodavaci. Zjistila, ze 67% z nich ma kratsi nez dvouletou zkusenost s Internetem. 29% nabizi webovskou inzerci mene nez rok. A 22% nema s jakymkoli prodejem delsi zkusenost nez dva roky. 55% prodejcu dostava plat plus podil z prodane inzerce. Ale 25% jich ma jen plat a 12% jen podil. Loni vydelalo 26% prodejcu pres $75,000 a 15% pres $100,000 - to jsou v USA vice nez dobre prijmy. 49% nudlovych prodejcu neveri v budoucnost inzerce na Webu a jen 22% v ni veri.

Mezi nevericimi jsou i lide na urovni managementu. Jednim ze zakladu uspechu je vnitrni soulad s tim, co se dela. Pokud manazeri sami neveri webovske inzerci, jak pak maji verit ve svuj uspech ti, ktere ridi? A jaky pocit z nich asi maji jejich klienti? Laredo Group dochazi k zaveru, ze reklamni firmy by mely zainteresovat sve prodejce nudli lepsi a komplexnejsi strukturou odmen a primet je k pochopeni Internetu a vseho, co se toci kolem nudli na Webu. Cili jim zvysit jistotu v kramflecich, ktera se pak projevi v jejich vystupovani a v duvere v to, co delaji, i v sebe samotne.
Zdroj: Who's M@rketing Online

AltaVista chysta dalsi zlepseni

AltaVista se rozhodla ucinit krok, ktery muze castecne zvednout jeji popularitu. Uzavrela dohodu s firmou Real Name, ktera od ledna t. r. sestavuje databazi skutecnych nazvu firem, produktu, lidi etc., ke kterym pak interne vaze odkazy na jejich webovske stranky. Za zarazeni jednoho jmena si uctuje $40 rocne. Pokud navstivite jeji server, muzete zadat nazev, jaky vas napadne, a server vas bud rovnou posle na stranku, nebo nabidne vyber, pokud jde o cast nazvu, ktery je soucasti vetsiho poctu nazvu viceslovnych (jako treba "cola").

Zkusil jsem zadat Borland. Dostal jsem info, ze se prejmenoval na Inprise s nabidkou skoku na novou adresu (stareho serveru:) Kdyz treba pro Borland zvolite "Look It Up", vysypou se na vas odkazy vsech stranek, ktere ma Borland predplacene (napr.Borland C++, Borland Delphi etc. - z cehoz plyne, ze kdyz zadate samotne "Delphi", dostanete se na "Delphi Home Page"). Real Name krome teto sluzby nabizi surfarum plug-in pro prohlizec, ktery umoznuje zadavani nazvu primo do prohlizece, ktery se hned spoji se serverem Real Name a dotaz vyridi. Real Name ma uz 5,000 platicich klientu. AltaVista se po zadani dotazu bude spojovat se servery Real Name. Zda soubezne s prohledavanim indexu Altavisty, ci nejak jinak, se zatim nevi. Stejne tak se tutla, kdy to bude.
Zdroj: New York Times Syndicate