Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

9.-10. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Nemecky Telecom specha s internetovou telefonii
Chaos zakladem efektivni a bezpecne komunikace
Yahoo spustilo "instantni vzkazovnu" pro chatu-chtive
Hacker s pseudonymem Analyzer nejchtenejsim objektem FBI
Novy bezpecnostni model Javy
Usenet zdrojem psychologickych pruzkumu i osobnich problemu
Pruzne prevlekani nudli takrka v realnem case

Nemecky Telecom specha s internetovou telefonii

Konkurence na trhu je vec prospesna. Jednim z duvodu, proc se Deutsche Telecom rozhodl rychle investovat do telefonovani s vyuzitim Internetu 18 miliard USD, je spech spolecnosti AT&T, ktera se chysta spustit totez behem nekolika mesicu po celem svete, vcetne Nemecka. Chtelo by to taky sem. Ale neda se - cesky Telecom ma zajisten monopol svymi postkomunistickymi druhy az do pristiho tisicileti.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Chaos zakladem efektivni a bezpecne komunikace

Vedci z nekolika prednich americkych universit vyresili bezdratovy a laserovy prenos signalu, implementovanych do nelinearne dynamickeho chaosu. Podstatou ma byt nepravidelne promenliva nosna frekvence pro prenasene signaly. Hlavnim problemem celeho reseni bylo zakomponovani odesilanych signalu do frekvencniho chaosu, ze ktereho si pak adresovana stanice musi umet vybrat, co ji patri (aneb zname "Order out of Chaos"). Podle tvurcu systemu je takovy prenos hackerem neprolomitelny (soucasny hacking usporadanych digitanich prenosu tezi prave z jeho usporadanosti). Kdo by se snazil odchytit nejaky signal, uslysi jen hluk, ze ktereho nic nedostane. Chaoticky komponovane signaly maji dalsi velkou prednost - podstatne zvysuji pocet prenasenych signalu. Na nosnou lze nakomponovat velke mnozstvi napr. telefonickych hovoru, takze vyuziti stavajicich kapacit se razem zvysi. Vedci dostali pro vyvoj v dalsich peti letech grant 4,5 milionu USD od ministerstva obrany USA.
Zdroj: News Channel

Yahoo spustilo "instantni vzkazovnu" pro chatu-chtive

Pred casem AOL zavedla svuj "buddy list", tedy seznam lidi, kteri jsou prihlaseni k AOL a chteji vyuzit jeji "instant-messaging". Tato sluzba zaregistruje kazdeho abonenta AOL, ktery je prave na Inetu a da vedet ostatnim jeho prave pripojenym pratelum a blizkym, ze si spolu mohou kdykoli zachatovat (jen v paru). Yahoo ted nabizi podobnou "instantni vzkazovnu" Yahoo Pager. Perfektni je, ze je pro vsechny uzivatele Inetu, ze tedy jeden z paru chataru nemusi byt nutne abonentem AOL. Abyste mohli sluzbu vyuzivat, musite se - bezplatne - registrovat na Yahoo a stahnout si plug-in pro Navigator 3.0+ nebo MSIE 3.0+ (ma kolem 700 KB). Pokud mate bezplatny mail box na Yahoo, pager vas rovnez upozorni na nove prichazejici postu (dalsi "alerty na neco" se pripravuji). Parada. Jenze se tam ted tezko dostat...zajem zrejme preveliky. (O neco pozdeji: Prave jsem tu instantni kavu Yahoo vyzkousel - pres Cesnet v noci funguje dobre, ale ve dne se kontakt s Yahoo obcas ztraci.)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Hacker s pseudonymem Analyzer nejchtenejsim objektem FBI

Kolem prolomeni systemu armady a jinych bezpecnostnich instituci je v USA velky tanec. Desitky agentu FBI vysetruji jak divi. V teto souvislosti se na Internetu objevily rozhovory s hackery pod ruznymi prezdivkami. Hackeri mluvili s webziny via IRC, aby jejich identita zustala neodhalitelna. Objevil se i rozhovor s Analyzerem, ktery je udajne hlavni postavou internetoveho hackerskeho undergroundu. Ve svem vyznani Analyzer uvadi napr. to, ze ma administratorsky pristup k vice nez 400 serveru bezpecnostnich slozek USA. Proslycha se, ze - snad osmnactilety - Analyzer je snad izraelskym obcanem. A tady narazi FBI na problem. Mezi USA a Izraelem plati dohoda o vzajemnem nevydavani osob hledanych druhou zemi. FBI je tak mimo hru, protoze Izrael by Analyzera nejspis nevydal, i kdyby vedel, kdo to vlastne je. Je mozne, ze to nakonec dopadne tak, ze ho izraelske organy najdou (pokud uz se tak nestalo) a doporuci mu, aby se v tichosti stahl. Analyzer toho podle svych slov chce stejne uz nechat a zacit pracovat u pocitacu mimo hackersky underground.
Zdroj: Reuters na Yahoo a BAJT

Novy bezpecnostni model Javy

Java Sunu prosla nekolika "bezpecnostnimi" peripetiemi. Prvni, s cim Sun prisel, byla technologie "sandbox", ktera appletum nedovolovala pristup k systemovym zdrojum, tedy i k jinym - napr. privatnim - datum. To bylo u JDK 1.0. Verze 1.1 prinesla model, ktery pouziva i ActiveX - "zkus mi verit, a pak se uvidi", neboli "trusted". V pripade prijeti appletu s duveryhodnym oznacenim, applet propluje a ziska - spolu s JVM - pristup k systemu. V pripade pripluti nejakeho appletu s neznamym oznacenim (nebo i zcela bez nej) je na uzivateli samotnem, zda se mu rozhodne verit nebo ne.

JDK 1.2 tento pofiderni model zcela opousti a dava vyvojarum do rukou moznost stanovit pro jednotlive uzivatele nebo pro jejich skupiny miru pristupu appletu a JVM k systemovym zdrojum. Z tohoto pohledu jsou vsechny applety posuzovany jako neduveryhodne a teprve jednotliva povoleni jejich pristupu k systemu jim vymezuji jejich pusobnost. Koncepce takovych povoleni, resp. vymezeni se jmenuje "protection domains". Celemu modelu se rika "extended sandbox". JDK 1.2 prijde jeste s tridami JFC 1.1 pro tvorbu grafickych rozhrani pro systemy Windows, Mac, Solaris, a se svym vlastnim, zvanym Metal. Posledni verze bude mit implementovanou i datovou komunikaci podle standardu CORBA i nove Java RMI. Vsechno by se melo objevit kolem poloviny t. r.
Zdroj: NEWS.COM

Usenet zdrojem psychologickych pruzkumu i osobnich problemu

"Vlastnite vy sva slova? Nebo vase slova vlastni vas?" - velmi dobra otazka:) Zvlaste jde-li o Internet. Co kdo kde kdy napise do cetnych konferenci, se zaznamenava na disky. A pak se najde nekdo, kdo si rekne - "proc bychom ty zaznamy nevystavili a nenabidli bychom i moznost jejich prohledavani a nepripojili nabidku vytvoreni osobnich profilu etc...?" Pro psychology, kteri se zabyvaji virtualni komunikaci mezi lidmi, je napr. server DejaNews hotovou pokladnici poznatku v tomto smeru. DejaNews archivuji vsechny zpravy, ktere kdy kdo zaslal do konferenci Usenetu. Denne jich pribyva kolem 1 GB, takze DejaNews aspiruje na trun nejvetsiho internetoveho agregatu dat.

Psychologove si dokonce vyrobili program, ktery scanuje ziskane zaznamy z ruznych pohledu. Mohou sledovat, jak ktery clovek komunikuje s druhymi lidmi, jak na co reaguje a sestavovat tak psychologicke profily chovani jednotlivych lidi. Pokud si ucastnik Usenetu nedava dostatecny pozor, aby - zvlaste v nekterych pripadech - zustal nezjistitelny, muze si tim nadrobit neprijemnosti, jak o tom svedci treba pripady vyhazovu ze zamestnani prave pro odhalene nevhodne chovani postizeneho na Inetu. Neosobnost Inetu prispiva u nekterych lidi k predstave, ze kdyz do nej neco poslou, tak se nad tim zavre voda. Coz je omyl, jak dokazuje i giganticky zaznamovy prostor DejaNews.
Zdroj: Reuters na Yahoo a BAJT

Pruzne prevlekani nudli takrka v realnem case

Ruzne typy inzeratu na webovskych strankach vetsina uzivatelu prijima s velmi mrazivym nadsenim. Ruzky vsak vystrkuje neco, co by mohlo nudlovou polevku na Webu ucinit prece jen o neco zajimavejsi. Napad je to jednoduchy a zcela logicky k nemu vedlo uplatneni Javy. Spolu se strankou surfar natahne do kese prohlizece i javovy applet, ktery zpetne ridi nudlovou komunikaci se serverem. Na stranku se odesle nudle podle ruznych indexu a potreb - nudle neni staticky "prichycena" ke strance, ale do prostoru pro ni vyhrazeneho server posle momentalne nejvhodnejsi kandidatku. Muze jich tam behem projekce stranky poslat i vic, takze se na prislusnem miste stranky prubezne vymenuji. Tolik pohled "zepredu". Za oponou to ale dosud moc nefungovalo. Inzertni agentury jednaly se svymi klienty tradicnim zpusobem, tedy jako by slo o papirove inzeraty: "Chcete zmenit nudli? A kde ji mate? To je ona? OK, tak si pockejte par dnu, dva tydny... ".

Nekolik firem prislo s novinkou - inzerenti mohou v ramci pronajateho inzertniho prostoru posilat na serverovy chrlic nudli jejich zmeny, jak chteji a kdy chteji. Vse probiha zcela automaticky. Prave diky tomu se inzerentum vytvori dosud netuseny prostor uplatneni te nejaktualnejsi inzerce. Treba webzine muze nekolikrat denne inzerovat nejcerstvejsi titulky svych zprav, prodejce muze vyrazne stridat sve nejlakavejsi nabidky atp. etc... Ze by se nudlovy svet na Webu konecne chystal odpoutat od "nehnutelnosti" svych papirovych bratricku? Zapas o co nejvetsi zpravodajskou aktualnost informaci na Internetu se promitne i do inzerce, ktera snad diky tomu prestane ze stranek trcet tak obstarozne a nudne.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

6. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Dulezitost vyvazovani toku dat v serverovych farmach roste
Obavy z (ne)bezpecnosti uzivani Internetu stale silne
Aplikace Windows na Unixu a na Macintoshich
Navrh zneni licence na freewarovy Communicator Netscapu
Windows tady nebudou vecne
Prohledavace/adresare Internetu cekaji uz jen na zisk
Prehled poctu implementaci ruznych WWW serveru na svete k 1. breznu 1998

Dulezitost vyvazovani toku dat v serverovych farmach roste

Tak, jak se po vsech strankach rozrusta Internet, v mnoha firmach zjistuji, ze rostouci pocet navstevniku uz jeden server neutahne. Musi se pridat dalsi, za chvili zase dalsi a tak dokola... A hned je tu problem - jak zajistit, aby se aktualni tok dat rozlozil priblizne stejne na jednotlive servery (ustajene v jedne farme serveru se stejnym obsahem)? Anglicky se takovemu vyvazovani rika load-balancing. Nekolik firem nabizi ruzna reseni. Firma RND nabizi WSD Pro 1.5, ktery se jako softwarova vrstva ulozi na vrcholu routeru. Obslouzi 128,000 spojeni s WWW servery najednou a podava informace o jejich prubehu. Firma HolonTech jde na vec pres architekturu prepinacu. Jeji HyperFlow prepina tok dat ve vrstve 3, takze eliminuje nutnost prekladu sitovych adres (Network Address Translation) a propousti sifrovana data, procez je rychly a ma snadno rozsiritelnou pusobnost. Jsou ale i ciste softwarova reseni - firma Resonate vyvinula Central Dispatch a Global Dispatch pro LAN a WAN. Jeji software sidli primo u jednotlivych WWW serveru a stara se o vyvazenou distribuci dat. Diky tomu je konfigurovatelnejsi a muze mnohem rozmachleji monitorovat praci serveru, nez je tomu u predchozich typu reseni. Pokud se dostanete do situace, kdy uz bude vas jediny server sotva dychat, bez jeho load-balancingu s novymi bratricky cesta dal nevede.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Obavy z (ne)bezpecnosti uzivani Internetu stale silne

Firma Cyber Dialogue podnikla pruzkum mezi 875 uzivateli Internetu o mire jejich obav z bezpecnosti Inetu a z porna. Lide, kteri pouzivaji Internet dele, maji ze vseho mensi obavy nez novackove. Rozdily ve vsech typech obav mezi zkusenymi a novymi uzivateli cini asi 17%. Je zajimave, ze cislo 17% hraje roli i v rozdilu mezi obavami, jake maji muzi a zeny z uspechu skupin, bojujicich za omezeni svobody vyjadrovani na Internetu - muzi se o tu svobodu boji vic. Velke obavy z pristupu k pornu vyjadrilo 46% uzivatelu, v jejichz rodine jsou deti, 36% starsich 30 let a 18% ve veku 18 az 29 let. O zcizeni udaju svych kreditnich karet se na Inetu obava stale velmi mnoho uzivatelu - 90% zen a 83% muzu. Coz neni dobre vysvedceni pro rozvoj elektronickeho obchodovani. Na druhou stranu se ale neda pochybovat o tom, ze i mezi temi obavajicimi se bude dost tech, kteri sve karty na Inetu pouzivaji.
Zdroj: NEWS.COM

Aplikace Windows na Unixu a na Macintoshich

Firma Citrix Systems oznamila dokonceni finalni verze sveho serveroveho softwaru, ktery umozni uzivatelum unixovych stanic a Macu pouzivat windowsovsky software, ktery pobezi na serveru. Uzivatele tak budou na svych klientech mit terminalove "okno", vyplnovane daty ze serveru. Soucasti systemu je pochopitelne i software pro klienty. Zatim je k dispozici pro Solaris, HP UX, IBM AIX, Unix Digitalu a Silicon Graphics.
Zdroj: NEWS.COM

Navrh zneni licence na freewarovy Communicator Netscapu

Text Netscape Public License je navrhem uvedene licence. Je predlozen k verejne diskusi, aby se koncem t. m. licence objevila ve zneni, jake bude nejblizsi vyvojarske obci. Navrh umoznuje komukoli pouzit zdrojovy kod Communicatoru treba tak, ze k nemu vyvine nejaky softwarovy modul, se kterym bude moci Communicator prodavat. Pak ale bude muset Netscapu (a ten verejnosti) poskytnout bud zdrojak toho modulu, nebo - nebude-li se mu chtit - aspon zdrojak API, ktery onen modul probouzi k cinnosti. Modul tedy nemuze byt zakomponovan primo do kodu Communicatoru, ale musi z nej byt volan via API. Coz je dobre (jinak by v tom brzy byl pekny binec). To se zatim nekterym vyvojarum nelibi, protoze tak by jejich moduly mohl hned prevzit kdokoli jiny a oni by prisli o vyhodu na trhu. To je sice hezke, jenze freeware je freeware. Jak se nakonec Netscapu podari s vyvojari dohodnout, se ukaze nejpozdeji 31. brezna, kdy se zdrojak Communicatoru 5 objevi na jeho serverech.
Zdroj: NEWS.COM

Windows tady nebudou vecne

Kevin Maney z deniku USA Today se zamysli nad obsahem slyseni, ktere tento tyden probehlo v Senatu USA (viz info ze vcerejska). A pta se sam sebe, zda je MS monopolem ci nikoli, i zda jeho silna pozice pretrva navzdy. Autor nijak nepopira, ze MS ziskal svou pozici na trhu PC na zaklade chyb, kterych se pri posuzovani vyvoje dopustili jeho konkurenti, jako napr. IBM, ktere nevidelo pres sve mainframy. K. Maney se dale zamysli nad tim, zda velke mnozstvi operacnich systemu neni mnohdy spise brzdou. Doklada to vypovedi sefa firmy, ktera vyviji software pro prodavace. Ten si stezuje, ze misto aby se v jeho firme plne venovali zlepsovani sveho systemu, ztraceji cas s jeho prevadenim na spoustu platforem. Z tohoto pohledu se snazi primet sve potencialni klienty k prechodu na Windows.

B. Gates u senatniho slyseni trval na tom, ze pozici Windows muze kdykoli kdokoli ohrozit necim, o cem se dnes treba jeste ani nevi. S timto tvrzenim vrele souhlasi historik Aspray, ktery pohlizi na soucasny technologicky vyvoj jako na vybuchly tlakovy hrnec. V souladu se zakladnimi zakony vyvoje soudi, ze v takovem prostredi nemuze jeden stroj ci system dlouho pretrvat a ze mu nepomohou ani zadne zaplaty ci revize. Pry se to stane samotnemu pececku a spolu s nim odejdou ze sceny i Windows. Za jak dlouho? Pry do nejakych deseti let. A co prijde misto toho? Nikdo nevi. B. Gates pry o tom velmi dobre vi a investuje do vyzkumu toho, co by snad mohlo prijit po Wintelu. Pokud se strefi, MS by mohl prezit zanik Windows. Tak si jich jeste uzijte...zase tak moc casu uz vam na to nezbyva:)
Zdroj: USA Today

Prohledavace/adresare Internetu cekaji uz jen na zisk

Na konferenci Jupiter Communications Consumer Online Services se shodli sefove tri prednich prohledavacu na tom, ze navstevniku maji uz tolik, ze inzerenti se mohou jen hrnout. Yahoo ma navstevnost nejvyssi - 65 milionu pozadavku na stranky denne. Ma i nejvic inzerentu - 1,700. Lycos i Infoseek maji shodne po 20 milionech zadosti o stranky denne. Zatimco Lycos je skoro zcela zavisly na prijmech z inzerce, Infoseeku tvori jen 65% jeho prijmu, ktere si mj. zabezpecuje i prodejem svych prohledavacich technologii. Vzhledem k tomu, ze pocet uzivatelu Inetu dale poroste, coz se projevi dalsim rustem navstevnosti techto serveru, mohou jejich spravci na druhem brehu tam za vodou uz v poklidu poradat pikniky:) Aspon nekdo ze uz se konecne dockal. Ktera kategorie serveru dosahne klidu jako druha? Nejvic by si to zaslouzily webziny, coby novodoba, v potu tvare budovana zpravodajstvi.
Zdroj: TechWeb

Prehled poctu implementaci ruznych WWW serveru na svete k 1. breznu 1998

Firma Netcraft na vyse uvedene adrese jednou mesicne poskytuje prehled o aktivnich WWW serverech na Internetu. K 1. breznu 1998 prosmatrala 2,084,473 pocitacu s instalovanymi WWW servery. Uz leden byl ve znameni opetovne se zesilujiciho nastupu Apache. Unor tento trend vyrazne potvrdil. Zatimco pocet instalaci Apache vzrostl o takrka 100,000, u MS IIS to bylo jen neco pres 30,000. Z toho by mohlo vyplyvat, ze trik MS s "bezplatnym" pribalovanim MS IIS k baliku NT ma svou kulminaci za sebou. Pozice Netscapu je - s ohledem na to, ze jde o prodavany server - nelehka. Na vic nez na 10,000 prodanych serveru mesicne se asi tezko dostane.

Pozoruhodna je zalezitost zvana RapidSite, ktera se zrejme bude v tabulce prosazovat. Nejde o na trhu nabizeny WWW server, ale o sit serveru, nabizejici Web hosting uz ve 130 zemich sveta. Jde tedy o tvorbu a spravu webovskych stranek pro kohokoli, kdo ma zajem. Jaky WWW server od koho se v tomto projektu pouziva, jsem se zatim nikde nedozvedel. Vse je pod kridly firmy Hiway Technologies. RapidSite ma velke ambice zahustit sve site po celem svete. Svym klientum nabizi vyuziti vsech moznych funkci - od prodeje zbozi a elektronickych plateb az po chat v realnem case. Pro zajimavost - pro databazove operace RapidSite vyuziva mSQL.

Server             1/98      %      2/98      %     zmena
------------------------------------------------------------------
Apache           878215    45.72  975289    46.79    1.07
MS IIS           407060    21.19  439748    21.10   -0.09
NS Enterprise    101758     5.30  110336     5.29   -0.01
NCSA              68332     3.56   69128     3.32   -0.24
RapidSite         44280     2.31   48914     2.35    0.04
------------------------------------------------------------------

Firma              1/98      %      2/98      %     zmena
------------------------------------------------------------------
Apache           878215    45.72  975289    46.79    1.07
Microsoft        418859    21.80  450974    21.63   -0.17
Netscape         191642     9.98  203394     9.76   -0.22
NCSA              68332     3.56   69128     3.32   -0.24
------------------------------------------------------------------

Zdroj: Netcraft a BAJT
Vyhledat predchozi odkazy na Statistiky Netcraftu na WWW serveru Bajtu