Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

7. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Posledni pusici mohykan jde do frcu
Kancelarsky mamut zdarma pro radu platforem
Prodej via Inet se stava nezanedbatelnou soucasti firemnich obratu
Hudebni prumysl se trese pred Internetem
Novy "okrouhany" Navigator v betaverzi
Pripravuje se produkce jednoucelovych serveru
Prvni komercni Sendmail na svete
IBM uvolnuje dalsi ze svych laboratornich kodu
PalmPilot bude mit bezdratovy prisun informaci

Posledni pusici mohykan jde do frcu

Koncem roku 1996 byla "push technology" nejvetsim hitem Internetu. Firmy, dodavajici zpravy do svych - vetsinou javovych - klientu rostly jako houby po desti, aby to koncem lonskeho roku zacaly vzdavat. Jako posledni zpravodajsky pusic zbyl ten, ktery to vsechno spustil - PointCast. Behem kratke doby po svem startu nasbiral asi 1,5 miliomu odberatelu. Pak nastal pokles na 1,3 milionu a uz predlouho jsem nikde necetl zadnou zpravu o tom, kolik abonentu PoinCast vlastne ma. Asi to "nic moc" nebude, protoze vedeni PointCastu vstoupilo do jednani o svem prodeji s nekolika potencialnimi zajemci. PointCast chtel vstoupit na burzu v cervnu, ale radsi to vzdal. Loni PointCastu nabidla firma News Corp. odkoupeni za 450 milionu USD. PointCast odmitl a ted asi dost lituje. Podle trznich expertu je takova cena momentalne uz jen pouhym snem.

Push techno vyrazne opousti zpravodajskou oblast a budoucnost zrejme ma uz jen v distribuci softwaru (napr. automaticke upgrady). I Marimba, ktera jako nejvetsi producent pusiciho javoveho softwaru slavila odbobi uspechu, uvazuje o prechodu pod kridla nekoho jineho, ev. i o svem kompletnim odprodeji.

Nad pusenim se zatahly mraky. Zajimave na vsem je to, jak dobra a duvtipna technologie odumrela po svem stretu s lidskou psychikou. Lidem se tak nejak nechce mit klienta, ktery na pozadi prubezne prijima zpravy, prestoze si je clovek tematicky predem vybira sam. Pusicem je svou podstatou i e-mail. Ale ten nikomu nevadi - ba naopak. Problem je mozna v tom, ze pusici klienti jsou tak neosobni - na rozdil prave od e-mailu ci chatovacich klientu. Dnes si lidi radsi nechaji dodavat zpravodajstvi e-mailem (casto jde jen o zkracene prehledy s moznosti kliknout na odkazy k celym clankum), nebo sami aktivne jdou za svymi oblibenymi zdroji. Nakonec nezbyva, nez se pousmat nad vestbami, ktere v dobe strmeho nastupu pusicu chrlili pesimiste - ze se pry Inet stane necim jako televizi, u ktere budou sedet pasivni prijemci pusenych informaci jak bez ducha...:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Kancelarsky mamut zdarma pro radu platforem

Zdarma jen pro nekomercni uziti a pro ty, kteri maji trpelivost prenest cele to zvire na svuj pocitac (pro Windows vseho druhu vazi 65 MB, coz je asi 10 hodin zalykajiciho se modemu 28,8 Kbps). Jmenuje se to StarOffice a vyrobila to firma Star Division GmbH (adresa je v zahlavi zpravy). Jde o konkurenci MS Officu, s jehoz formaty je StarOffice kompatibilni. V baliku je word processor, spreadsheet, graficky program (vektory, 3D...), prezentacni software, databaze, planovac, e-mailovy a newsgroupovy klient, program pro tymovou spolupraci (tymove proveditelne zmeny v dokumentech), editor HTML a spousta dalsiho drobnejsiho. Vsechno lze prevadet do podoby prezentovatelne na Webu.

Zajimave ovsem je, ze StarOffice je i pro Linux (70 MB!:) a dal i pro OS/2, Macy, Solaris, ba i pro javove prostredi. Lze si poridit i verzi serverovou pro ruzne platformy. Ve stylu klient/server bezi aplikace na serveru, takze klienty mohou byt pomalu jakekoli "suncicky". Na javove platforme se lze s aplikacemi domlouvat z jakehokoli webovskeho prohlizece s JVM. Ceny nejsou nijak zavratne. Zacinaji na $40 za jednodussi verzi, profi stoji $169, "podnikova" pro pet uzivatelu $499 etc.
Zdroj: BAJT

Prodej via Inet se stava nezanedbatelnou soucasti firemnich obratu

Firma ActivMedia se pustila do prozkoumani podilu prijmu z prodeje via Inet v celkovych obratech americkych firem. A to, co zjistila, zni hodne optimisticky. V prumeru se objem prodeje via Inet zvysil z $13,260 na $40,273 za srovnavana obdobi lonskeho a letosniho roku. Zvysil se i prijem z inzerce, ktera se na prodejnich strankach objevuje, cimz se dal zvysuje prijem z prodejni nabidky na Internetu. Vice nez tretina prodejcu nabizi produkty v cenach pod $100, skoro tretina v rozmezi $100 az $1000 a sestina pres $1000. Ale jen 2% nabizeji na Webu produkty v cenach pod $10 - informace bohuzel neuvadi, o jake produkty jde (toaletni papir a nite si surfari zrejme radsi kupuji "nazivo":) Ctvrtina prodejnich serveru generuje pres polovinu celkoveho objemu firemniho prodeje a sestina dokonce mezi 90% az 100%. Pro 40% firem ale cini podil prijmu z jejich webovske nabidky mene nez 10%.

V prodejich via Inet jsou stale propastne rozdily. Absolutne vedou pocitacove firmy (napr. Cisco s nejakou tou miliardou USD rocne). Knizni a cedeckovy Amazon se stovkami milionu je ale presto dukazem, ze z principu veci svou sanci maji i levnejsi produkty. Rekl bych, ze smula vetsi casti prodejnich serveru je v tom, ze o nich vetsina lidi vubec nevi, protoze ty miliony stranek na Webu proste nikdo neustiha navstivit. Situace se ale muze rapidne zmenit nastupem novych technologii, konkretne softwarovych agentu, ktere budou litat po Inetu a vyhledavat pro zajemce o cokoli prehledy nabidek a cen bez ohledu na obri reklamni image nekolika malo serverovych farem. I kdyz tohle je jeste hudba budoucnosti, ta internetova ma prece jen kratsi terminy nez jine oblasti cinnosti:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Hudebni prumysl se trese pred Internetem

Cim dal vic hudebnich fanousku, ale uz i hudebnich interpretu je namichnutych na pupkace hudebniho prumyslu. Nedavno si prumyslnici prosadili zakonny zakaz vseho na Inetu, pokud jim nebudou nabizeci hudebnich zaznamu platit jak mourovati (tyka se to i ziveho vysilani via Inet). Poslednim sporem je konflikt mezi rapperem Chuckem D skupiny Public Enemy a jeho nahravaci spolecnosti. Chuck D nabidl na svych strankach par skladeb ze sveho noveho alba. Kdyz se to spolecnost dozvedela, zakazala mu to (vydani alba mj. presunula na pristi rok). Chuck D sice uposlechl prikazu (s soudnich tahanicich by byl bez sance), ale na svych strankach "zarapoval" cosi o inteligenci hudebniho prumyslu a podmanenosti umelcu prumyslnikum.

Ostre lokty, s jakymi spolecnosti zasahuji do Inetu, nesvedci o nicem jinem, nez o tom, jak se ho boji. Trochu to pripomina strach telekomunikacnich spolecnosti, ktere se baly nastupu telefonovani via Inet. Nakonec jim nezbylo, nez se prizpusobit, protoze statni regulator FCC jejich pozadavek na zakaz prenosu telefonnich hovoru via Inet odmitl. Hudebni prumysl ale vseho, ceho dosahnout chtel, dosahl. Snad s jedinou vyjimkou - pred par mesici se snazil zakazat vyrobu a prodej prehravace zaznamu MP3 (karta do PC). Dikybohu, tahle stupidita u soudu nakonec neuspela.

To, ceho se spolecnosti boji, je nabiledni - kapely by mohly Inet vyuzit pro distribuci svych nahravek samy. Zpocatku by samozrejme slo spis o ty, ktere vykazuji pomerne male pocty prodanych cedecek. Ale pozdeji - pri nastupu novych technologii, umoznujicich pohodlne dohledani nahravek na Inetu - by mohly tuto cestu zvolit i popularnejsi skupiny a jednotlivci. Prijem z prodeje by tak sel zcela mimo soucasny hudebni prumysl, jehoz chamtivost a manipulace kapelami jsou nekonecne. Osvobodit se od toho vseho je snem kazdeho svobodne mysliciho umelce. Internet je potencialnim prostorem pro takove osvobozeni. Pokud nahravaci spolecnosti zustanou mentalne ve sve dobe kamenne a nepochopi osvobozujici vliv Inetu, ceka je mnoho nemilych prekvapeni (ja bych jim je za to, jak si ted pocinaji, skoro pral). Na Internetu se mohou vytvorit sdruzeni skupin, ktere si budou vsechno delat samy s malymi financnimi naklady a budou neprehlednutelne. Uz aby to bylo:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Novy "okrouhany" Navigator v betaverzi

Rika se mu Gecko (u nas to jiste bude "gecko":) a je castecne i vysledkem otevreneho projektu Mozilla.org, z nehoz Netscape pouzil nektere komponenty, vytvorene dobrovolnymi vyvojari po svete. V podstate jde o znacne oriznuty Navigator s novou modulovou architekturou (komprimovany ma 1,4 MB, rozvinuty 3 MB). V betaverzi neni nic pro e-mail, SSL, nelze stahovat soubory na disk, nema to bookmarky ani historii navstev serveru apod. Ma to HTML 4.0, CSS1 a castecne CSS2, DOM, API COM, XML 1.0, RDF, Open Java Interface a krome grafickych formatu gif a jpeg i png, pjpeg, art a xgm. Diky ohlodanym funkcim i nove architekture je Gecko udajne nekolikanasobne rychlejsi nez Navigator. A protoze moduly lze od Gecka oddelovat i k nemu pridavat, Netscape predpoklada, ze by se Gecko mohlo prosadit v prenosnych i jinych zarizenich, jako je treba fax, PDA, ba i mobilni telefon. Konecna verze Gecka by se mela objevit v prvnim ctvrtleti 1999 a stane se i soucasti Communicatoru 5.0, ktery by se mel v modulove podobe objevit do konce prvniho pololeti 1999. Gecko bude ke stazeni na serverech Netscapu koncem tohoto tydne. AOL hodla vyuzit Gecko jako dalsi komponentu ICQ (doufam, ze vyvojari Mirabilisu najdou pro takovou integraci skutecne rozumne vyuziti).
Zdroj: NEWS.COM

Pripravuje se produkce jednoucelovych serveru

Intel ohlasil, ze se pripojuje ke skupine velkych producentu HW/SW, kteri chteji spolecne protlacit na trh male, ale rychle servery, ktere budou "nekde v koutku" zajistovat jednu urcitou funkci, napr. coby proxy ci kes. Pro ten ucel budou mit servery minimalni, ale sviznou vybavu a nepocitaji s napustenim nejakym obvyklym operacnim systemem (budou mit vlastni, ktery zajisti jen nezbytne zakladni operace). Rozhodne nejde o hloupy napad. Hromadici se krabice v oddelenich IT firem vseho druhu jsou pro nektere funkce leckdy zbytecne predimenzovany, casto na nekterych bezi leccos pohromade, co by lepe a hlavne bezstarostneji bezelo oddelene, melo-li by na cem vhodnem a levnem. Konsorcium firem, pripravujicich takove servery, se poprve sejde v lednu, testovaci verze predvede ve druhem ctvrtleti 1999 a v cervnu da svou kuzi na trh.
Zdroj: NEWS.COM

Prvni komercni Sendmail na svete

Pocet instalaci Sendmailu, ktery zajistuje odesilani e-mailovych zprav via Inet, se odhaduje na 1,5 milionu. Sendmail byl a dosud zustava bezplatnym softwarem s otevrenym zdrojakem. Autorem Sendmailu na jare zalozena stejnojmenna firma se rozhodla vytvorit i komercni verzi SendmailPro. Svou cenou $1,298 se od bezplatne verze, kterou muze konfigurovat jen *nixovy znalec, lisi grafickou nadstavbou, usnadnujici celkovou spravu softwaru. Krome toho ma i kontextovy help a nastroje pro antispammovou obranu. Firma bude pomahat i pri prodeji sveho bratricka, Sendmailu pro NT firmy MetaInfo. Obe tyto podoby SendMailu by se mely sloucit v jediny produkt na jare pristiho roku.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

IBM uvolnuje dalsi ze svych laboratornich kodu

Zpristupnovani zdrojaku se pomalu stava modni fazonkou - jako kdyby manazeri ruznych firem nebyli "in", kdyby se nemohli na svych sedankach a recepcich vytahovat s tim, kolik ze maji programu s otevrene pristupnym kodem:) IBM uvolnila kod referencniho javoveho kompilatoru Jikes. Jeho hlavni funkci je zjisteni a zajisteni stoprocentni kompatibility vytvoreneho kodu s javovym standardem. Co Jikesem projde, to se muze pysnit svou plnou javovou kompatibilitou. Jikes je pro AIX, OS/2, NT, Solaris a Linux. Vice informaci o laboratornich produktech a projektech najdete na Alphaworks IBM.
Zdroj: InfoWorld Electric

PalmPilot bude mit bezdratovy prisun informaci

Firma 3Com pripravuje verzi Palm VII, ktera nebude obsahovat primo webovsky prohlizec v bezdratovem spojeni s Inetem, ale bude dostavat (zrejme nejak predzvykana) data z nekolika serveru - napr. z Yahoo, Mapquestu, USA Today ci Bank of America. Obsah dodavanych dat bude zameren hlavne na denni zpravy a pocasi (Mapquest dava tusit i moznost orientace na mapach). Interaktivity bude pomalu - zatim se pocita s moznosti koupit treba vstupenky. Pri vsem nadseni nad moznostmi, jake maji skytat prenosna zarizeni pri komunikaci s Inetem, je skutecnost i v pripade PalmPilotu velmi strizliva.

Uz nejakou dobu se zdalo, ze hardwarovy vyvoj predstihuje potreby uzivatelu pocitacu (kdo vsechno potrebuje procesory 450 MHz a RAM 128 MB? - pokud nepouziva software MS, of course:) Ted se ovsem stale nalehaveji ukazuje, ze aplikace vyzkumu hardwarovych technologii tvrde zaostavaji prave v oblasti prenosnych zarizeni. Ta jsou primo hladova po interaktivni komunikaci s Inetem, ale neni kde brat to, co je potreba - hlavne vysokokapacitni pameti s velmi nizkou energetickou narocnosti. Displeje na tom take nejsou dvakrat dobre. A tak se muzeme utesovat, ze vsechna ta skvela technika prece jen neni az tak skvela a ze se najdou mista, kde silne zaostava... O to vic se muze tesit na sva sladka leta kazdy, kdo aspon neco z toho vyresi:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT