Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

11. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

XML 1.0 je tady jako standard!
AOL nemuze spolehat na prijmy z inzerce a z podilu na prodejich
Hospodarske vysledky AOL potvrzuji vyse recene
Bude telefonovani jednou zdarma?
Hvezda Deja News stale stoupa
WWW servery Netscapu a Lotusu pred MS IIS
Nove pripojene registrovane pocitace k Internetu za leden 1998

XML 1.0 je tady jako standard!

Na adrese W3C, uvedene v zahlavi teto zpravy, najdete potrebne odkazy. Ted je na producentech softwaru pro servery i klienty, aby se XML co nejrychleji protlacilo do bezne praxe.
Zdroj: BAJT

AOL nemuze spolehat na prijmy z inzerce a z podilu na prodejich

AOL ma tri hlavni oblasti prijmu - z abonentnich poplatku (coby ISP), z inzerce a z podilu na prodeji v internetovych obchodech. Zastupce AOL sdelil, ze dvoudolarove zvyseni mesicnich poplatku za pripojeni k Internetu je nutne proto, ze zbyvajici oblasti prijmu zatim stale jeste nestaci pokryvat rostouci investice do zarizeni, ktere ma zajistit kvalitni spojeni s minimem obsazenych linek. AOL stale veri, ze inzerce a prodej zacnou "za cas" prinaset ocekavane ovoce. AOL je coby ISP 11 milionu svych abonentu svazovan nutnosti davat penize tam, kam je treba prohledavace, zijici hlavne z inzerce, davat nemuseji. Abonenti AOL pry mesic po mesici setrvavaji na Inetu stale dele. V prosinci 1996 to bylo 7 hodin, ted 23 hodin mesicne. Po ohlasenem zvyseni mesicnich poplatku se akcie AOL vyhouply o cca 10% na rekordnich $110,5. Na zdrazeni hned reagovala konkurence. Napr. ISP Earthlink na adrese Earthlink vs. AOL primo vybizi uzivatele k prechodu od AOL k sobe a uvadi i duvody. AOL ma ale velke jmeno a vetsinu uzivatelu nejspis to male zdrazeni nezapudi.
Zdroj: Washington Post a BAJT

Hospodarske vysledky AOL potvrzuji vyse recene

V minulem ctvrtleti AOL dosahl zisku 20,8 milionu USD (pred rokem mel ztratu 129,1 milionu USD). Hrube prijmy cinily 529 milionu USD, z toho inzerce a podil na prodejich etc. 108,8 milionu USD (zbytek jsou abonentni poplatky). Dosazeny zisk je na takoveho giganta maly, i kdyz ho po velkych investicich do rozrustajici se infrastruktury ISP nikdo ani moc necekal. Zvysenim poplatku za pripojeni k Inetu se zvedne jejich suma o cca 50 milionu USD. Zrejme se budou hodit:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Bude telefonovani jednou zdarma?

Pry ano. Tvrdi to sef americke firmy Northern Telecom. Ono je povidani via Inet v podstate zdarma uz dnes. Akorat, ze misty pripomina huceni do sudu, jindy neposlusnou krystalku:) Skoro vsechny americke telekomunikacni firmy uz se pripravuji na vyuziti Inetu pro prenos skutecnych telefonnich hovoru. Mozna si vzpomenete, ze pred par lety tytez firmy podavaly stiznosti a zadosti na americkou vladu, aby zamezila prvnim pokusum o internetovy prenos hlasu osob mluvicich do mikrofonu a se sluchatky na usich. Ted je situace nahle zcela opacna. Jsou to prave ti stezovatele, kteri projektuji vyuziti svych vlastnich telefonnich siti pro telefonovani via Inet. Hlavne firmy, zajistujici dalkove hovory, se na to docela tesi, protoze uz nebudou muset platit poplatky lokalnim spolecnostem na obou koncich dalkoveho hovoru.

Nektere firmy cekaji na dokonceni projektu Inet2, ktery by mel umoznit i prioritni prenosy dat, aby hovory byly ciste a neprerusovane. Jine firmy pry vyvijeji technologie, ktere by mohly zajistit totez i na soucasnem Inetu. Pri klasickem telefonnim spojeni je zablokovana jedna linka ci kanal, dokud ucastnici hovoru neskonci. Hovor via Inet ma vyhodu nejen v komprimaci dat, ale i v tom, ze prenasi jen zvuky, nikoli pauzy a jina ticha. A zadnou linku neblokuje. To vyrazne snizi naklady telekomunikacnich firem na zajistovani hovoru. Draty pro klasickou cast hovoru u nich budou potrebne jen mezi ucastnikem a nejblizsi branou do Internetu. Podle meho skromneho nazoru by ale uplne nejlepsi bylo, kdyby kazdy telefon rovnou dostal svou adresu IP a bylo by po ftakach:)
Zdroj: USA Today a BAJT

Hvezda Deja News stale stoupa

Server Deja News vznikl v roce 1995 s cilem umoznit webovskym surfarum snadnejsi orientaci v diskusnich konferencich Usenetu i v jinych, a take primo do nich psat sve prispevky. Casem pribylo deleni do kategorii a prohledavac. Deja News archivuje obsah vice nez 50,000 konferenci od brezna 1995 na discich zvicich pres 300 GB. Celkem je na nich cca 250 milionu prispevku. Mesicni navsteva "jedinecnych" navstevniku serveru Deja News presahla 4 miliony, ktere vyvolaji pres 90 milionu stranek. Pokud se brodivate Usenetem, zkuste to pres Deja News. Treba bude vyhovovat mnohem lepe.
Zdroj: OnlinePress

WWW servery Netscapu a Lotusu pred MS IIS

Firma Creative Networks provedla pruzkum u 85 vetsich firem, kterych se ptala na jejich spokojenost s webovskymi servery a na duvody, proc provozuji zrovna ty, ktere provozuji. Po sestaveni vsech vysledku vyhral v 17 ze 23 kategorii Netscape, ve zbytku Lotus. MS byl vsude treti. Netscape je hodnocen nejvys po technicke strance. Lotus ma prednosti ve sprave vetsiho poctu serveru. Lotus Domino pochopitelne zavedly vetsinou firmy, ktere uz pouzivaji Notes. Duvod pro uzivani MS IIS je prosty - vehlas jmena MS, jehoz dalsi software firmy pouzivaji. Na Apache pruzkum zameren zrejme vubec nebyl.
Zdroj: InfoWorld Electric

Nove pripojene registrovane pocitace k Internetu za leden 1998

Vitezi mesice jsou Britanie, Francie, Rusko, Finsko, Svedsko a Holandsko. Domena .cz se po hodne dlouhe dobe dostala zase k prirustku cca 3,000, pres ktery se ji moc nechce. Pozoruhodny je velky skok v Rusku, ktere se zrejme hodla utrhnout z postkomunisticke ztrnulosti. Krome vitezu nikde jinde nic moc - letosni leden s prirustkem 170,131 byl o cca 70,000 slabsi nez minulorocni. Presto ma graficke vyjadreni rustu poctu evropskych pripojencu v absolutnich cislech lehce parabolickou tendenci. Zatimco predloni pribylo pres 1,3 milionu, loni uz vice nez 2 miliony pocitacu registrovanych na Inetu.

                  RIPE DNS Hostcount

Previous Count : Tue Dec 30 1997
This Count     : Tue Feb  3 1998

CY         SOA     COUNTED        DUPL        REAL    CHANGE
============================================================
al          11         128           4         124    +    7
am          61         562          82         480    +   38
at       13816      138177       27659      110518    + 2045
az          17         436          12         424    +   77
ba          15         365           4         361    -   12
be        8045      121609        9726      111883    + 5075
bg         451        7471         471        7000    +  170
by          59         749          80         669    -   39
ch       24775      217095       24912      192183    + 3008
cy         435        4276          95        4181    + 1167
cz        8203       64936        5135       59801    + 2932
de       88397     1332875      192807     1140068    + 7894
dk       37935      194599       22068      172531    + 3163
dz           2          45           0          45    -    4
ee        1393       17866         985       16881    + 1050
eg          44         365           3         362    - 1443
es        7970      207713        6028      201685    + 5282
fi        7599      513217       12006      501211    +14400
fo          89         303           7         296    +   12
fr       15519      411486       26043      385443    +30412
gb           2          40           0          40         0
ge          27         421          20         401    -   12
gr        2246       28658        2259       26399    - 1732
hr        1152        9423        1259        8164    -   74
hu        3796       77876        6580       71296    + 3409
ie        4218       43700        2814       40886    + 1022
il        4598      102635        9393       93242    + 6481
is         918       19817         577       19240    +  720
it       23351      281396       30683      250713    - 3583
li         327        1265         397         868    -  107
lt         609        4425         254        4171    +  126
lu        1016        5826         918        4908    +  165
lv         419        7597        1127        6470    -  618
ma         106        1454         131        1323    -   82
md          30         303          51         252    +    7
mk          29         244          12         232    -  267
mt         152        1145         127        1018    +  197
nl       27767      439679       38383      401296    +10068
no       14821      307686       12571      295115    + 2733
pl        9117      104160       11337       92823    + 4369
pt        5043       46033        3408       42625    +  178
ro        1017       15091        1148       13943    +  374
ru        6921      123954       13969      109985    +18888
se       23790      380006       19363      360643    +12034
si        1999       21846        2446       19400    -   95
sk        3046       18314        3068       15246    +  726
sm          24         223           9         214         0
su         946       44473        1537       42936    - 1093
tn           8         167          74          93    +   42
tr        4412       37281        3878       33403    - 1624
ua         848       20533        5116       15417    + 1421
uk       82447     1251018      192811     1058207    +40755
va           2          11           0          11    +    1
yu        1004        5681         316        5365    +  468
============================================================
        441044     6636654      694163     5942491   +170131

Zdroj: RIPE NCC
Vyhledat predchozi odkazy na Prehledy pripojenych pocitacu k Inetu na WWW serveru Bajtu

9.-10. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Mel by Netscape nabizet Linux?:)
Prohledavac pro vyvojare
Protiutok MS proti Sunu
Java se prosazuje ve velkych firmach
Standard XML za rohem
Jak hlasuji webovsti ctenari jinde
AOL zvysuje poplatek za pripojeni k Inetu
Novy, velmi dobre vybaveny transakcni software

Mel by Netscape nabizet Linux?:)

H. Bray z Bostone Globu dostal skvely napad. Jako dalsi logicky krok Netscapu po uvolneni zdrojoveho kodu Communicatoru by mohla nasledovat jeho spoluprace na tvorbe linuxovych modulu a uzivatelsky pristupnejsi podobe Linuxu. Firmy jako Red Hat a Caldera nabizeji sve verze Linuxu s nekterymi vylepsenimi a uctuji si za ne neco penez. Obe tyto firmy vsak nemaji takovy vehlas, jaky ma Netscape. Proto lze predpokladat, ze pokud by se Netscape at sam nebo ve spolupraci s dalsimi firmami pustil do Linuxu, mohl by celkem brzy nabidnout velmi zajimavy operacni system, nalezite uzpusobeny i snadne sprave svych vlastnich serverovych i klientskych programu. Pocet instalaci Linuxu se ted odhaduje na vice nez pet milionu (v roce 1995 to bylo asi 1,5 milionu). To je ve srovnani s desitkami milionu instalaci Windows samozrejme malo. Ale za podpory Netscapu by to mohlo byt mnohem vic.

Linux pouzila napr. NASA ve svem space shuttlu. Stovka linuxovych pocitacu se spolupodilela na tvorbe pocitacovych efektu posledniho velkofilmu "Titanic". Spousty mensich i velkych firem pouzivaji Linux ve svych Intranetech. Chtelo by to "jeste trochu tuknout" a user-friendly Linux nabizeny Netscapem by urcite nabral vitr do plachet. Autor napadu odhaduje, ze by se takovy Linux za cas mohl podilet i 10% na trhu s operacnimi systemy. Takovou konkurenci by MS uz pocitil a musel by se zacit chovat jinak nez dosud. Autor to srovnava s konkurenci, jakou ma Intel v Cyrixu a AMD. Obe tyto firmy tezko kdy prevalcuji Intel. Ale Intel musi pekne kmitat a nabizet sve produkty za velmi prijatelne ceny, aby tlaku konkurence odolal. Mne se tenhle napad libi moc:)
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Prohledavac pro vyvojare

Pred nedavnem odstartovany a vyvojarum urceny prohledavac devSearch uz je a bude stale prijemnejsim pomocnikem pri hledani zdroju informaci pri reseni konkretnich problemu. Nikde neni vsechno, leckde je leccos receno jazykem, ktery nekomu pripadne jako mluva Martanu, nekde jsou priklady, jinde jen teorie etc. devSearch chce zmapovat pouze servery, ktere obsahuji hromady informaci pro programatory a webovske designery. Dobry napad. Zatim jich zmapoval 21, dalsi postupne pribyvaji. Pokud se mu v jeho cilenem smatrani bude darit, budou se nej vyvojari obracet radsi, nez by se potaceli pod vahou stovek vetsinou nesmyslnych odkazu, chrlenych vseobecne zamerenymi prohledavaci. devSearch spravuji lidi z pekne vyvedeneho serveru Project Cool, zamereneho na rady, tipy a triky pri tvorbe webovskych stranek. Stoji za navstevu.
Zdroj: Wired News a BAJT

Protiutok MS proti Sunu

Sun v rijnu podal zalobu na MS, aby prestal pouzivat logo Javy na svych produktech, protoze pojeti Javy v podani MS je nekompatibilni se specifikacemi Sunu. Coz je pravda. Sun je spravcem Javy a ma prava na logo Javy. Standardy pro Javu vyhlasuje organizace ISO, ktera vsak musi poslouchat Sun, resp. se s nim dodadovat tak dlouho, dokud Sun i ISO nedosahnou shody. Na jednu stranu neni dobre, ze Java tak nepatri k volnym standardum, ale na druhou se tak Sun snazi co nejvic priblizovat javovou skutecnost svemu heslu: "Write once, run everywhere". Java je ale jeste prilis mlada na to, aby necemu takovemu dostala prave ted bez sebemensiho uzardeni.

MS od zacatku tvrdi, ze Java je jen programovaci jazyk, nikoli systemove prostredi, ve kterem pobezi vsechny applety bez ohledu na platformu. MS chce prizpusobit Javu Windows, aby se Windows nakonec nestaly obsahem Javy. A tak zacal prizpusobovat Javu obrazu svemu, resp. obrazu Windows. Tim se MS dostal do rozporu se zakladni myslenkou, pro kterou Sun Javu vyviji, coz ho prubezne stoji spoustu energie i financi. Napr. Netscape pred casem sam uznal, ze jeho JVM neni kompatibilni s aktualnimi specifikacemi Sunu a odstranil logo Javy ze vsech svych produktu. Tomu se MS brani s poukazem na to, ze na nic takoveho Sun nema pravo, ze si MS muze delat s Javou, co se mu zachce atp. A podal na Sun zalobu. Prvni slyseni je stanoveno na 27. unora. Koho tohle vecne hastereni, dlazdene demobilizujicimi schvalnostmi, muze jeste bavit? Jen nejakych par vecne chamtivych nenazrancu...
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Java se prosazuje ve velkych firmach

I kdyz se o Jave casteji mluvi spise ve vesteckych proporcich, nebo zda Sun vyhraje soud nad MS ci naopak, za tim vsim v tichosti pracuji desetitisice vyvojaru na javovych projektech. IBM se rozhodla vyclenit 2,500 programatoru na javovy vyvoj. Firma Sabre Group - obri rezervacni sluzba pro letenky - prepracovava svuj system pro Javu. Zastupce firmy sdelil, ze od tohoto kroku ocekava velke snizeni nakladu na spravu a dalsi vyvoj systemu. K nemu jsou pirpojeny pocitace s ruznymi operacnimi systemy. Proto se kazda zmena dosud neobesla bez programovani tehoz pro kazdy pouzity OS zvlast. Popularita Javy roste umerne tomu, jak se ukazuji vyhody jejich aplikaci na strane serveru. Pomerne dost dlouho po vzniku Javy se applety povazovaly spise za programy, urcene hlavne pro beh na klientech. Zpocatku se applety prezentovaly skoro vyhradne jako velmi pomalu interpretovane a casto krachujici graficke animace.

Neni to tak dlouho, co se objevil novy termin "servlet", oznacujici applet bezici na strane serveru. Servlety serveru a applety klientu spolu mohou velmi efektivne komunikovat po siti bez ohledu na platformy, na jakych servery i klienti bezi. Maly applet - i jen docasne usazeny v kesi webovskeho prohlizece ci "pusiciho" klienta - muze provadet spoustu zajimavych cinnosti v komunikaci se serverem, z jakeho "vzesel". S nim spolupracujici servlet muze na strane serveru zajistit treba odeslani vybranych dat z databazi do klienta, vyvolat na strane klienta nejak indexovane inzertni nudle v casovych cyklech ci po prechodu uzivatele na dalsi stranku etc... Tahle komunikacni nadstavba nad jakoukoli platformou je to, co k Jave pritahuje stale vice programatoru. Java se objevila teprve pred necelymi tremi roky. I prese vsechny strkanice a zmatky vyvolane jejim prudkym vyvojem se dnes uz da s rici, ze zcela jiste nezmizi.
Zdroj: Mercury News a BAJT

Standard XML za rohem

Reditel W3C, Tim Berners-Lee, by mel snad uz zitra oznamit, zda schvaluje momentalni specifikaci XML k jejimu uznani za standard. Jeho pripadny zapor ma vahu veta. I kdyby vsichni clenove vedeni W3C souhlasili, nesouhlas reditele by znamenal vraceni specifikace k jejimu dalsimu vyladovani. Pokud se tedy Tim Berners-Lee vyjadri kladne, je velka sance, ze po souhlasnem zamruceni vetsiny vedeni se navrh XML stane i prvnim standardem XML. Neco jako XML uz davno pouzivaji nektere firmy pro komunikaci se svymi programy, ktere umoznuji napr. komunikaci webovskeho serveru (a k nemu pripojeneho klienta) s databazemi. Kazda z techto firem pouziva jine "tagy", ktere programatori tukaji do webovskych stranek. XML by tomu vsemu i leccemu dalsimu dalo jednotnejsi fazonku.
Zdroj: NEWS.COM

Jak hlasuji webovsti ctenari jinde

Nektere ankety webzinu CMPNet nejsou bez zajimavosti i pro nas. Na otazku, na jaky typ stranek se surfari vrhaji po svem pripojeni k Inetu jako na prvni, odpovedelo 58%, ze na zpravodajstvi, 18% jde na firemni stranky, 14% na stranku, kterou maji ve svem prohlizeci nastavenou jako "domovskou", a 10% uhani na prohledavace. Na poslednim miste uvedene prohledavace vsak maji obecne nejvyssi navstevnost. Na ne tedy u vetsiny lidi prichazi rada az pozdeji. Podil 58% u zpravodajskych serveru je hodne velky a svedci o nezdolne touze znat posledni drby:) Reseni americke vlady o budouci podobe spravy americkych TLD prijalo kladne 62% respondentu, coz lze povazovat za uspech vladni administrativy. 58% ucastniku ankety si zaregistruje sve stranky i s novymi TLD hned po jejich praktickem zavedeni.
Zdroj: CMPNet

AOL zvysuje poplatek za pripojeni k Inetu

AOL zacal prave rozesilat svym abonentum dopis, ve kterem uvadi, ze od 1. dubna t. r. zvysuje mesicni poplatek za dial-upove pripojeni k Inetu z obligatnich $19,95 na $21,95 pro casove neomezene pripojeni. AOL se tak pridal k siti IBM, ktera od stejneho data rovnez zvysuje poplatky, ale mnohem radikalneji. Dalsi zvysovatele na sebe urcite nenechaji dlouho cekat. Lavina uz se pohnula.
Zdroj: BAJT

Novy, velmi dobre vybaveny transakcni software

Firma ICVERIFY uvedla na trh svuj transkacni software NetVERIFY urceny vsem spravcum komercnich serveru pro jejich komunikaci s bankami pri platbach kreditnimi kartami via Inet. Prijima platby velkym mnozstvim kreditnich karet vsech moznych znacek - obsahuje totiz 250 protokolu pro overovani v komunikaci s bankovnimi procesory kreditnich karet, coz umoznuje pripojeni k 99% americkych bank. Diky pridanym modulum si spravce komercniho serveru (ale treba i ISP) muze jednoduse otevrit spojeni s bankami podle sveho vyberu. Spravovat NetVERIFY lze i dalkove z webovskeho prohlizece. Software spolupracuje se serverem umistenym za firewallem. Transakce mohou probihat v realnem case nebo davkove. Firma svuj software neprodava, ale propujcuje. Poplatek za prvni rok u verze pro Windows cini $900, za kazdy dalsi $450 a zahrnuje i instalaci, updaty a zakladni podporu.
Zdroj: InternetNews.com