Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

11. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Dalsi konkurencni plan Oraclu a Sunu proti MS?
Uvazujete o aplikacnim serveru nad prazdnou penezenkou? Zkuste Zope!
Hlasova komunikace se stroji se hnula kupredu
Nova elektronicka penezenka v jinem pojeti
Francouzsti uzivatele Inetu jsou rovnez rozcileni, v Italii vyhrali

Dalsi konkurencni plan Oraclu a Sunu proti MS?

Oracle je nejvetsi producent databazi a Sun pracovnich stanic na svete. Jejich sefove - Larry Ellison a Scott McNealy - jsou povestni tim, jak si pri jakekoli prilezitosti utahuji z MS a Billa Gatese. Minuly mesic L. Ellison na vystave Comdex ohlasil, ze v breznu se chysta vyjet na trh s pocitacem bez operacniho systemu. Bude mit jen maly kernel a pobezi na nem oraclovsky databazovy system 8i, urceny predevsim pro komunikaci s Internetem (ale zdaleka ne pouze databazovymi operacemi). Zda pujde o nejaky "jiny pocitac" nebo o moznost nainstalovat 8i na jakemkoli, bude-li pro nej prislusny kernel, neni jasne. Oracle uvazoval o kernelech ruznych unixovych OS vcetne Linuxu, ale nejvetsi sanci pry ma sunovsky Solaris, protoze zvlada praci s vice procesory nejlepe. Experti povazuji tento krok Oraclu za dalsi tvrdou konkurenci MS, hlavne vuci jeho NT. Vysledky pruzkumu firmy Giga sice potvrzuji rust prodeje NT, ale zaroven poukazuji i na zvysujici se nespokojenost uzivatelu s MS obecne - ta je dokonce nejvetsi mezi vsemi firmami. I to pochopitelne podnecuje konkurenci k rozsirovani svych nabidek i ke vzajemne spolupraci na jejich tvorbe v nadeji, ze urvou kus velkeho kolace, ktery zakaznikum MS prestava chutnat. A kdo/co za to muze? Krome MS samotneho predevsim Internet!:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Uvazujete o aplikacnim serveru nad prazdnou penezenkou? Zkuste Zope!

Pri brouzdani "nazdarbuh" po programatorskych serverech jsem narazil na zajimavy a bezplatny aplikacni server Zope pro Linux, Solaris a Win32 (adresa v zahlavi zpravy). Je takrka cely napsan v Pythonu, ktery si muzete taky zdarma stahnout na Python Language Website (v Pythonu pak muzete ev. jeste priprogramovat k Zopu, co libo). Zakladem Zopu je integrovana objektova databaze coby souborovy system. Objektem muze byt pomalu cokoli. Z teto databaze Zope bere vsechna data, ktera po jejich zpracovani dynamicky prezentuje na Webu. Ma i nastavitelna pristupova prava na mnoha urovnich, takze bezpecnost ulozenych dat je vysoka. Zope ma rozhrani i pro komunikaci s daty rady dalsich databazi, plus ODBC.

Zope puvodne vznikl jako publikacni nastroj pro tvorbu novin na Webu. Firma Digital Creations se nakonec rozhodla zcela uvolnit jeho kod a vydelavat hodla na konzultacich. Zope pouziva skriptovy syntax, blizky jinym skriptum webovskych aplikacnich serveru, treba jako je Cold Fusion firmy Allaire. Ale navic obsahuje volani mnoha matematickych, ale treba i goniometrickych funkci, cimz usnadnuje vypocty pri praci s databazemi, napr. pokud pouzivate proste SQL bez pristupu k proceduram na SQL serveru. Data proudi na Web a opacne via FastCGI (rychla persistentni spojeni). Zope si rozumi s dlouhou radou WWW serveru. A kdo moc neumi skriptit, muze vyuzit i "neprogramatorske rozhrani". Python i Zope se pripravuji na implementaci XML. Zope je urcite dost chytry software, ktery stoji za ozkouseni, zvlast kdyz nic nestoji...
Zdroj: BAJT

Hlasova komunikace se stroji se hnula kupredu

Firma Edify oznamila, ze pro svou telefonni sluzbu pouzije software rozeznavajici lidskou mluvu firmy Nuance. Misto otravneho mackani tlacitek pri prostupech menu telefonni automaticke sluzby tak bude volajici moci primo mluvit a udelovat zarizeni i prikazy (napr. dat prikaz k proplaceni faktury, k nakupum apod.). Oblast teto komunikace dostala nazev V-commerce (voice-commerce). Tento software samozrejme lze pouzit i na Internetu pri komunikaci se servery. Mozna, ze vzhledem k nizke kvalite internetoveho hlasoveho prenosu na pomalych linkach budou webmasteri muset pro komunikaci s WWW servery vyhradit i bezna telefonni cisla. Edify se tesi na to, ze se mu podnikani s hlasovym rozeznavanim rozjede na plne obratky, protoze telefonu je devetkrat vic nez webovskych prohlizecu. Ponekud pritom zapomina, ze Web a telefon nabizeji hodne rozdilnou prezentaci, ale nadseni je urcite namiste.

Nazhavena konkurence prijde pristi rok se stejnymi sluzbami a softwarem dalsich firem. Oboji pro telefony i Internet. Ja se tesim na to, ze mnohe webmastery tento novy nastroj nejspis prinuti k poradnemu prepracovani architektury svych serveru, takze se v nich clovek pak uz neubloudi do bezvedomi, kdyz v nich neco hleda. Je rovnez jasne, ze bez prohledavace se servery nabizejici hlasovou komunikaci neobejdou - dalsi velke plus. Ono neco noveho vzdy vybudi nejake souvisejici zmeny pri jeho implementaci, aby mela vubec nejaky smysl.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Nova elektronicka penezenka v jinem pojeti

Zacinajici firma Transactor Networks prijde pocatkem pristiho roku s novou podobou elektronicke penezenky (electronic wallet) pro inetovske financni a nakupni transkace via Web. Dosud si museli zajemci takovy software nahrat v podobe zvlastniho modulu a instalovat ho ke svemu prohlizeci. Software Transactoru bude jen na serverech a surfari se nebudou muset vubec o nic starat. Zcela odpadnou nekompatibility mezi ruznymi produkty ruznych firem a uzivatelum odpadnou nekonecna a stale se opakujici vyplnovani vselijakych formularu pro pristup k prodejnim, bankovnim a jinym transakcnim sluzbam.

Prodejce, ktery bude mit na serveru software Tansactoru, se rovnez nebude muset o nic starat a nic prepisovat pro navaznou komunikaci s bankou (pry se prave proto neuskutecni prodej az svou tretin objednaneho zbozi!). Vsechno probehne automaticky. Transactor bude mit pristup k datum vsech surfaru, kteri budou software na serverech vyuzivat. To chce vyuzit i pro prodej reklamniho prostoru. Napr. kdyz si nekdo koupi michacku, dostane e-mailem nabidky ke koupeni vapna, pisku apod. Nova penezenka bude i uzivatelsky konfigurovatelna - napr. rodice budou moci svemu potomkovi poskytnout pristup k nakupum s oznacenim jeho veku - pak software odmitne provedeni nakupu treba erotickeho zbozi ci sluzeb. Transactor ma se svym softwarem uspech jeste pred tim, nez s nim vyjede. Napr. americka Citibank pocita s jeho aplikaci. I jinym velkym firmam se pry libi a nechavaji se zapradit do databaze budoucich klientu Transactoru.
Zdroj: TechWeb

Francouzsti uzivatele Inetu jsou rovnez rozcileni, v Italii vyhrali

Na tuto nedeli vyzvala Asociace nespokojenych surfaru k bojkotu francouzskeho Telekomu. Asociaci jde o rapidni snizeni telefonnich poplatku pri pripojeni k Inetu - cili v bledemodrem o totez, o co slo u nas ci v Nemecku. Francouzi plati za lokalni telefonni hovory pres pracovni dny $3 za hodinu, v noci polovinu. Francouzska vlada ma v Telecomu 62%. V roce 1996 snizil Telecom ceny hovoru do zahranici pod tlakem konkurence. Ale lokalni "nocni" poplatky v roce 1997 zvysil (ze tretiny denni sazby na polovinu). Pod tlakem verejnosti nedavno pristoupil na zavedeni zvlastniho uctovani pro spojeni s Inetem - 80 centu za hodinu od 10 hod. vecer do 8 hod. rano.

Asociace nespokojenych chce, aby Telecom prisel se sazbou 36$ mesicne pri ctyrech hodinach datoveho prenosu denne (to je 30 centu za hodinu). Asociace ovsem dodava, ze to je jen zacatek a ceny by mely byt jeste mnohem nizsi. Asociaci podporuji francouzske organizace, predevsim ty, ktere se zabyvaji rodinami, a odbory. Pred casem probehly protestni akce proti Telecomu v Italii, ovsem s prislusnym apeninskym temperamentem. Tam lide bojkotovali Telecom nikoli odpojenim se, ale opacne - vsichni na povel telefonovali, takze pretizili telecomackou sit, ktera zustala ochromena. Na zaklade protestu pak italsky parlament odsouhlasil jednotnou sazbu za lokalni pripojeni k Inetu na 11 centu za hodinu. Vida, ze to jde, kdyz se aktivne chce vsem a neceka se na zazraky, ktere se samy nedeji - uz davno zpival Werich, ze..."a vsichni dohromady udelaji moc...".
Zdroj: InternetNews.com

9. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Gigaodprodej - AT&T kupuje IBM Global Network
Zpravy na Inetu slouzi jen bleskovemu prehledu novych udalosti
S Javou 2 prichazi i vymezene otevreni jejiho kodu
AOL chysta konkurenci WebTV MS
Sun bere Linux velmi vazne
Mluvici pero pro dyslektiky
Novy standard pro webovske dokumenty

Gigaodprodej - AT&T kupuje IBM Global Network

AT&T odkoupi od IBM jeji kompletni internetovou sit, ktera poskytuje pripojeni firmam v 900 mestech 100 zemi a jednotlivcum v 1,350 mistech v 53 zemich. K IBM Global Network jsou pripojeny desitky tisic firem a pres milion individualnich abonentu. Prodejni cena je zavratna - pet miliard USD v hotovosti. Cena byla pravdepodobne vysazena podle obvykleho schematu, jakym se urcuje prodej ISP, tedy podle moznych prijmu ISP za dva roky na zaklade momentalniho poctu jeho abonentu. AT&T totiz pocita s tim, ze se ji polovina kupni castky vrati v prvnim roce. Navaznou soucasti prodejni transakce je dalsi smlouva, podle ktere IBM odebere od AT&T sluzby v hodnote ctyr miliard USD. AT&T prijde slouceni s divizi IBM Global Network velmi vhod v dobe demonopolizace telekomunikacniho trhu v Evrope. Nyni to velmi rychle pociti uzivatele napr. ve Velke Britanii, kam se AT&T podarilo proniknout. Nechtelo by se AT&T k nam? Treba vymenou za tuzemsky Telekom, ktery by se bezpochyby prosadil na americkem trhu, pokud by ho regulovali papalasi z ODS ruku v ruce se socdem...tak cernou muru Americanum ale opravdu nepreju:)
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Zpravy na Inetu slouzi jen bleskovemu prehledu novych udalosti

Pruzkum firmy Jupiter Communication jen potvrdil, co se uz dlouho vi. Surfari nemaji zajem cist na Inetu denni zpravodajstvi s analytickymi clanky, ale jen zakladni, kratce anotovany prehled novych udalosti. V prumeru jim venuji kolem deseti minut denne. Nabizeci zprav museji tech deset minut vycpat tak, aby surfar mel dojem, ze se dozvedel co nejvic. Jista usecnost zpravodajstvi na Inetu je nezbytna, protoze dlouho zirat do monitoru dokazi jen pocitacovi fanatici, resp. programatori a jini tvurci cehokoli, co se bez pocitace delat uz neda. Vim to i podle sebe. U pocitace probendim nekonecne hodiny denne, ale pri cetbe zpravodajstvi chci, abych dostal kratky vycuc podstaty veci s pripadnymi odkazy jinam, kde bych se dozvedel vic detailu. Jakmile narazim na dlouhou kladu, kde jsou bez ladu a skladu jen udaje, udaje, udaje, nemam trpelivost to cist. Vyjimecnou oblasti zpravodajstvi, kde se daji cist i delsi clanky, jsou stati, kombinujici zanry, pokud ovsem ten, kdo to pise, ma hluboke znalosti oboru, psavecke schopnosti a dokaze vyvozovat zajimave zavery a predikce. Takovym "elementem" je napr. Jesse Berst z Anchordesku.

Vyse uvedeny pruzkum zjistil, ze 61% surfaru cte bezne zpravy, 39% obchodni, 34% sportovni, 31% z oblasti zabavy, 26% lokalni a 21% technologicke. Polovicni ctenost sportovnich zprav v porovnani s obecnymi maji "na svedomi" prevazne zeny (a par takovych, jako jsem ja:) Prijemne je zjisteni, ze ctenost technologicky zamerenych zprav je ve stejnem srovnani tretinova. Tak tomu zcela jiste pred internetovym boomem nebylo a ve fyzickem svete urcite neni. Pod nalepku technologickeho zpravodajstvi se ale vetsinou zarazuje i veda, takze nejde jen o pocitace.

Jeste jedna poznamka urcena vydavatelum tuzemskych firemnich informaci. Panove a damy, racte se internetove probudit. Ve svem mail boxu, ctenem na Linuxu, poznam vase zpravy hned podle toho, ze maji treba 289 KB a jsou pripojeny jako attachment v nejakem formatu MS. Co udelam - a urcite nejen ja? DELETE! Kdy vam dojde, ze totez se da rict par vetami v tele zpravy s pripojenym odkazem na detailni info nekde na Webu? S potesenim ale musim konstatovat, ze z tohoto klubu nepoucitelnych a zhola neefektivnich informatoru uz pomalu nekteri vystupuji. Drhne to, ale posouva se to...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

S Javou 2 prichazi i vymezene otevreni jejiho kodu

Sun byl uz dlouho pod palbou kritiky toho, jak si prisvojuje Javu. Dosud vsechny zmeny v kodu musel schvalit on a teprve pak je dodatecne, tedy i formalne schvalila standardizacni organizace. To se ma konecne zmenit. Na prave zahajene vystave Java Business Expo Sun predvede konecnou verzi Javy 2 (dosud zvanou Java 1.2) a otevre ji svetu. Java 2 ma rychlejsi beh, lepsi "cisteni" pameti od momentalne nepotrebnych dat, novou sadu API a knihoven trid plus vylepsenou ochranu (predchozi technologie sandbox branila vyvojarum ukladat applety a data na uzivatelske disky tak, aby s nimi mohli volneji disponovat - applety se i s daty z disku po ukonceni behu programu "vyparily").

Velmi podstatnou novinkou v pristupu Sunu k vyvojarum je uvolneni zdrojovych kodu a nenuceni nechat si schvalovat kazdou zmenu Sunem (pokud bude vysledek stoprocentne kompatibilni s javovym standardem). Sun se u Javy dokonce rozhoupal k tomu, ze uvolni kod pro skupinovou spolupraci na jeho vyvoji. Nepujde vsak o zcela volny pristup ke kodu ve stylu GNU, ale o vytvoreni skupin expertu z ruznych firem - napr. IBM bude predsedat vyvoji javovych funkci pro komunikaci v realnem case. Kdokoli, kdo bude mit licenci na Javu, se muze pridat. I pres toto omezeni jde o velky skok z hlediska perspektivy rychlejsiho vyvoje i rozsireni Javy. Novy pristup uvitala vetsina velkych firem, ktere se o poznani radostneji hodlaji pustit do vyvoje svych javovych aplikaci i do koordinace vyvoje Javy s dalsimi firmami.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

AOL chysta konkurenci WebTV MS

AOL zahajila rozhovory jednak s vyrobci hardwaru, jednak se spravci paternich siti s jednim cilem - uvest na trh svou podobu interaktivni televize. Je uz jasne, ze poslednim impulsem k tomuto rozhodnuti bylo pripojeni Netscapu k AOL a smlouva o rozsahle "pulmiliardove" spolupraci AOL se Sunem, kde Java hraje hlavni roli. Inetovska TV AOL bude bezpochyby obsahovat vyvijenou modulovou podobu Communicatoru Netscapu a zrejme bude hodne "ojavovana" pod patronaci Sunu. Tenhle projekt da WebTV MS asi poradnou ranu. MS tento vyvoj take zrucne vyuziva u probihajiciho "antimonopolniho" soudu na svou obranu.

Je fakt, ze spolceni AOL, Netscapu a Sunu hodne meni situaci. Dokonce tak, ze stat Jizni Karolina se rozhodl vystoupit z rad par desitek statu USA, ktere vedou antitrustove vysetrovani vuci MS a jsou na pozadi uvedeneho soudniho procesu. Podle Jizni Karoliny vyvoj ukazuje, ze konkurenceschopnost trhu se posiluje a MS ztraci vysadni pozici, ktera byla pricinou jeho vysetrovani. Coz pro MS neni nejlepsi zprava. Neni to dobre ani pro soud samotny, ktery muze vysumet do prazdna. Ale je to rozhodne dobre pro vsechny ostatni. Zda se, ze i predchozi zpravicka o uvolneni kodu Javy zapada do planu nove utvarenych spolecenstvi.

Nakonec se ze vseho ukazuji byt nejdulezitejsimi dve veci, ktere jsou tak vlastni prave Internetu - nemonoliticnost a svoboda volby. A pridal bych jeste integralni provazanost. Svobodny a smysluplny vyvoj je mozny jen mimo monolitickou, prikazovou chamtivost, jakou se vyznacuje prave MS. Internet velmi zdarile rozbiji monoliticke a monopolni snahy, at uz pochazeji z byznysu nebo ze statni byrokracie. Je to pro zkamenele mozky neuchopitelne zvire, ktere se vzdy nejak vymkne jakymkoli totalizujicim pokusum o jeho ovladnuti:)

Pochopeni tohoto principu pusobeni Inetu se zda byt jednim z nejskvelejsich a dosud hodne opomijenych fenomenu, ktery se nakonec zacne odrazet i ve zpusobu pojimani veci ve fyzickem svete. Bill Gates tenhle princip zjevne nepochopil. Nakonec se to pro MS muze ukazat byt jako nejtezsi strategicka chyba v jeho dalsi existenci. Misto volnejsi provazanosti volil uchopovani (infantilni reflex). A ono to nejde... Slo to, ale jen do urciteho stupne vyvoje. MS zbyva jedina sance - otevrit se a integrovat. Pokud si bude dal hrat na svem pisecku a sypat ho vsem kolem sebe do oci, vsichni dospeli z nej sve deti hodne rychle odvedou...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Sun bere Linux velmi vazne

Co delat s kanibalistickou potenci Linuxu vuci ruznym Unixum? Jsou dve moznosti - delat, ze se nic nedeje, nebo se holt nejak prizpusobit. Sun zvolil to druhe. Vcera Sun prohlasil, ze bude uzce spolupracovat s vyvojari otevreneho kodu Linuxu, aby byl plne kompatibilni s jeho servery (uz existuje verze Linuxu pro sunovske UltraSPARCy) i s prostredim sunovskeho operacniho unixoveho systemu Solaris. Takove rozhodnuti Sunu je znamkou jasneho pochopeni veci - ze vzdorovani vyvoji je nesmysl a otevrenost nakonec prinasi ruze. V pripade Sunu ty ruze symbolizuje i potencialne vyssi odber jeho serveru, byt uz bez jeho Solarisu.
Zdroj: Wired News a BAJT

Mluvici pero pro dyslektiky

I kdyz tahle zprava neni primo internetova, jde o tak dobry technicky napad, ze ho uvedu. Dyslektici jsou lide, kteri maji problemy s porozumenim ctenemu textu (a casto rovnez i s prevodem svych myslenek do psane podoby). Jde o dost znacny problem, protoze dyslektik se napr. velmi tezko uci, kdyz nedokaze pochopit ucebni text. O co jde, pochopi, kdyz se mu prerika. A prave toho se tyka ona novinka. Izraelska firma prisla na trh s perem Quicktionary Reading Pen, ktere je rucnim scannerem. Nacteny text se prevadi na hlasovy vystup. Pamet pera nabizi 200,000 definic pro rozeznani znaku a uchova az sto nascannovanych slov. Jak proste, mily Watsone...ale taky jak nesmirne uzitecne pro miliony lidi s dyslektickymi dispozicemi, at uz narazi na "textovou prekazku", kdekoli prave jsou.
Zdroj: Wired News a BAJT

Novy standard pro webovske dokumenty

Jmenuje se WebDAV (Distributed Authoring and Versioning) a nabizi ho po prvotnim schvaleni jako navrhovany standard organizace IETF. Na specifikaci uz dlouho pracovaly firmy Novell, Allaire, Netscape, IBM, Apache, MS a dalsi. Vysledkem je moznost snadneho "jednotneho" ukladani a cteni webovskych dokumentu. Pri ukladani jde i o moznost upravy dokumentu vice lidmi, opravnenymi s nim manipulovat. Ruzne systemy maji ruzna API pro vylouhovani dokumentu napr. z databazi i pro jejich ukladani. Pro manipulaci s dokumenty s novou specifikaci by melo stacit pridat prislusne rozhrani pro WebDAV do systemu. Vzhledem k velke ruznorodosti firem, podporujicich WebDAV, lze predpokladat, ze jeho implementace na sebe nenecha az tak dlouho cekat. V tom soucasnem zmatku by to bodlo:)
Zdroj: TechWeb