Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

15. cervna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Problemy hudebnich serveru s drziteli copyrightu
Novy zpusob uctovani pristupu k Inetu u britske BT
AOL se bude prizpusobovat damskemu a detskemu pristupu
Jedno svetove prvenstvi prohledavace Sherlock
Britove budou mit karticky se svym digitalnim podpisem
BT se opticky vrha na Evropu
Freewarovy klient SSH pro W95/NT4

Problemy hudebnich serveru s drziteli copyrightu

Dalsi hudebni server vzal za sve pod tlakem vyhruzek americke Narodni asociace hudebnich vydavatelu o podani zaloby pro porusovani vydavatelskych prav. Server Online Guitar Archive tak zcela zmizel z Internetu. Jen par dni predtim si podobne zavyhrozovala spolecnost Warner Brothers vuci GuitarTabs, ktery na svych strankach - stejne jako Online Guitar Archive - nenabizel nic jineho, nez kytarove prstoklady pro hru vselijakych skladeb, predevsim tech nejznamejsich. Reakci na postup Warner Brothers si muzete precist na uvedene adrese (mluvi se tam mj. o nenazranych prasatech americkeho hudebniho prumyslu, ktera museji vycucat i posledni dolar z kapes obycejnych hudebniku). Pristup k obsahu obou serveru byl bezplatny. Vyuzivali ho predevsim amateri a hudebni spolky a skoly.

Postup hudebnich financnich gigantu vuci temto serverum je skutecne priblbly. Prakticky kazdy, kdo poti akordy na sve kytare k nejake skladbe, si stejne koupil kazetu nebo cedecko one firmy, ktera uz tak ma vydelano. Hudebni firmy a jejich zastupotechny se ted snazi zarazit na Inetu i demonstracni, maximalne pulminutove ukazky skladeb. Tyto demonstrace maji vest treba k pripomenuti si nejake skladby apod., ale i k rozhodovani o zakoupeni kazety ci cedecka. Snaha nadutych brichounu zarazit i tahle uriznuta dema, prekracuje hranice totalisticke paranoie. Pri psani o takovem pritouplem pocinani mi na mysli zcela samovolne vytanuly obrazky, kterymi bolsevicti karikaturiste zesmesnovali kapitalisty (neberu ani jedny z nich).
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Novy zpusob uctovani pristupu k Inetu u britske BT

Telefonni spolecnost British Telecom oznamila, ze od zari bude - coby ISP - poskytovat pristup k Inetu, pocitany stylem "minuta za penci". Telefonni klienti BT tak budou moci mit na svem telefonnim uctu jeste kolonku se souctem minut, ktere probendili na Internetu. Britsti ISP uctuji pausal kolem 10 GBP mesicne, coz je ekvivalent 1,000 minut u BT. Jaka je prumerna doba mesicniho pripojeni uzivatelu Inetu v Britanii, nevim, ale v USA je to pod 10 hodin, tedy pod 600 minut. Bude-li to v Britanii podobne, spousta lidi bude mit duvod prejit od ISP k BT. ISP se uz ozyvaji a vyzyvaji britskou organizaci Oftel, dohlizejici nad telekomunikacemi, aby proti planum BT zasahla.

BT zatim nenabizi nic z dalsich sluzeb, jake nabizeji ISP, dokonce ani e-mailovou schranku. Ale to se muze brzy zmenit. Zmenit by se mohl i pristup BT k "chronickym" uzivatelum Inetu. Zatimco ISP se postupne snazi zdrazovat deledobejsi spojeni, BT by je mohla naopak zvyhodnovat, protoze platby za deledobejsi telefonni spojeni jdou do jeji kapsy tak jako tak, proc tedy nezvyhodnit pristup k Inetu surfarum, kteri budou "uvezneni" v siti BT delsi dobu? Vestci vesti, ze BT by k sobe uz v prvni fazi mohla prilakat kolem 40% abonentu ISP. Podnety ISP k antimonopolnimu vysetrovani BT jsou uz za rohem...
Zdroj: ZDNet UK a BAJT

AOL se bude prizpusobovat damskemu a detskemu pristupu

O tom, ze se americke zeny vrhly na Internet, se vi (pomer se odhaduje na 45% zen ku 55% muzu). U AOL podil zen prekrocil polovinu - uz dosahl 52% a kazdy mesic se dal zvysuje. Spolu se zenami se k Internetu bude pochopitelne dostavat i vice deti, o nez se zeny doma staraji. Pred lety AOL zacinala jako onlinova sluzba pro "pocitacove blazny", kteri se zorientuji v jakekoli motanici na monitoru. Vedeni AOL pocita s tim, ze vnejsi prezentaci architektury obsahu svych serveru bude muset prizpusobovat zenam a detem, ktere vetsinou nemaji ani zakladni zkusenosti s pocitacovym softwarem a Internet je pro ne necim jako "dalsim telefonem". Myslim, ze tim ziskaji vsichni uzivatele. Kdo bude brucet, budou jen typicky klingonsti kodari a webmasteri, kteri zarputile odmitaji brat na vedomi jakoukoli realitu:)
Zdroj: ZDNet UK

Jedno svetove prvenstvi prohledavace Sherlock

Sherlock se muze pochlubit svetovym prvenstvim v integraci tzv. DirectNames primo do prohledavace, tedy do sveho indexu. DirectNames jsou obdobou toho, co mnozi z vas znaji pod pojmem RealNames, jak je inzeruje AltaVista, do niz ovsem integrovany nejsou. DirectNames umoznuji firmam, aby si registrovaly nazvy sebe samych a jejich produktu ci sluzeb. Tyto nazvy se pak pri zadani shodneho(-ych) klicoveho(-ych) slov(-a) objevi zvyraznene na cele vypisu odkazu. Prihlasovani DirectNames a jejich registrace se ridi presnymi pravidly, aby nedoslo k neregulernim hratkam s obchodnimi nazvy (vse kolem registrace DirectNames se doctete na adrese uvedene v zahlavi teto zpravy - tam najdete i formular pro registraci vasich DirectNames).

Obdobne pokusy o integraci vybranych nazvu do prohledavacu se vyskytly i jinde, ale nikde v tak tesnem sepeti s indexem prohledavace, jak je tomu u Sherlocka. DirectNames byly spusteny o vikendu, takze zatim se muzete podivat, jak takove jedno DirectName ve vypisu vypada, napr. po zadani slova Linux. Blahoprani smeruje ke studentum MFF UK, kteri Sherlocka zgruntu vytvorili, procez jim neni zatezko do nej cokoli "zakodovat".
Zdroj: BAJT

Britove budou mit karticky se svym digitalnim podpisem

Britska Barclays Bank spolu s vladou predvede na prvni verejne prezentaci karty, ktere budou slouzit pro "podepsani" dokumentu nejen via Inet, ale treba i na pobockach banky. Karty budou zpocatku slouzit pro elektronickou komunikaci s urady. Uzivatel Internetu ted sice muze vyplnit uredni formulare na Internetu, ale nakonec stejne dostane nejaky papir postou k vlastnorucnimu podpisu a pak papir zase posila zpet (jde napr o pojisteni, penze apod.). Kod karty bude v kazde z nich samozrejme jedinecny a bude sveho nositele provazet cely zivot. Takze nejen zapomeneme psat rukou, ale uz se nebudeme umet ani podepsat... Skoncime zpatky u tri krizku?:)
Zdroj: Sunday Times

BT se opticky vrha na Evropu

British Telecom chce zacatkem roku 1999 spustit optickou velesit pro prenos 160 Gbps (v budoucnu 320 Gbps) mezi Britanii, Italii, Belgii, Svycarskem, Holandskem a Nemeckem. Celkova delka optickeho kabelu bude 32,000 km s pristupovymi misty ve 200 mestech. Investice dosahuji 70 milionu GBP (BT dosud v Evrope investovala dve miliardy GBP). Sit bude vyuzivat technologii SDH (synchronous digital hierarchy) a prenos ATM. Prevezme na sebe roli paterni site a bude nabizet datove prenosy, vyzadujici vetsi sirku pasma (videodata etc.).
Zdroj: InternetNews.com

Freewarovy klient SSH pro W95/NT4

Nejen pro Windows je vice nez dobre komunikovat mezi servery a klienty nalezite sifrovane, aby nikdo uspesne neocuchal packety treba pri prostem prenosu dat via FTP. Robert O'Callahan vyuzil sveho prechodneho pobytu v Australii a pred svym navratem do USA dal lidu vsemu k dispozici svou freewarovou verzi klienta TTSSH v binarni i zdrojove podobe. Klient je kompatibilni s SSH 1.5, pouziva sifrovani 3DES, IDEA, Blowfish, DES a RC4, podporuje kompresi atd. Neobsahuje vsak nastroje SSH, jako treba scp a dalsi. TTSSH je rozsirenim klienta Teraterm Pro, coz je terminalovy emulator a telnetovy klient pro Windows. Oboji si muzete stahnout z adresy uvedene v zahlavi zpravy. Vzhledem k tomu, ze vystavovani softwaru s "dlouhym kodem" je na serverech umistenych v USA nezakonne (stejne tak jeho export z USA), R. O'Callahan s vyvojem softwaru konci, dokud se zase nedostane nekam ven:)
Zdroj: BAJT

9.-10. cervna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

ICQ v rukou AOL
Vyvoz sirfovaciho softwaru z USA kladne a prekvapive vyresen
Placeni telefonnich uctu via Web
Lycos ziskal patent na technologii prohledavani Webu
Nove graficke rozhrani "pro Windows"
Velke nedostatky na prednich komercnich serverech
Nova verze Apache i pro W95/NT

ICQ v rukou AOL

AOL zaplati stvoritelce a provozovatelce ICQ, firme Mirabilis 287 milionu USD za stoprocentni podil ve firme. Od roku 2001 pak behem tri let vyplati Mirabilisu 120 milionu urcenych na dalsi rozvoj ICQ. Izraelska firma Mirabilis existuje asi dva roky. Jeji komunikacni klient ICQ ("I seek you") se v tomto roce stal primo fenomenem - zajem o nej kde se vzal, tu se vzal, aniz by ICQ byl kdekoli inzerovan. Stale stoupajici vlna zajmu se dme vyhradne z reklamy "per huba". V soucasne dobe pribyva milion uzivatelu ICQ priblizne kazdych 22 dni! AOL si od ICQ slibuje zvyseni sve portalove pozice. Panel ICQ zrejme dozna zmen ve svem designu a bude hlasat svou prislusnost k AOL. Mirabilis je samozrejme spokojena s bohate zajistenou existenci.

Mirabilis bude vsechno nadale delat tak, jako dosud, jen s tim rozdilem, ze o kazdem svem kroku bude predem informovat AOL. AOL udajne bude chtit zachovat ICQ tak, jak je, a nijak moc do nej nezasahovat, podobne jako v pripade CompuServu, o nemz nezasveceni ani netusi, ze patri AOL. Uzivatelska zakladna ICQ pochazi ze 60% z uzemi mimo USA (40% z Evropy). AOL tak ocekava, ze diky ICQ vyrazneji pronikne i mimo USA. O tom, co se stane s "instantnim poslem" AOL (slabsi obdobou ICQ), se nikde nic neuvadi - pokud zustane zachovan, bude to trochu zvlastni schizofrenie:) Mirabilis slibuje, ze priliv novych financi ji primeje k tomu, aby se konecne zacala venovat nulove bezpecnosti sveho klienta (viz info z 8. cervna).
Zdroj: Wired a BAJT

Vyvoz sirfovaciho softwaru z USA kladne a prekvapive vyresen

Vlada USA se na doporuceni FBI/CIA tvrdosijne branila vyvozu sirfovaciho softwaru s kodem delsim nez 56 bitu. Byla za to silne kritizovana pocitacovymi firmami, ktere tak - nejen na Inetu - prichazeji o mozne zisky. 128 bitu bylo zakazano. Proto ted kazdeho prekvapila zprava, ze ministerstvo obchodu USA povolilo export kodu hnedle 448-bitoveho male firme Sentry Inc., se kterou nikdo v nicem takovem nijak nepocital. Jeji CyberAngel je ale na trhu uz dost znamy. Napr. pokud CyberAngel zustane na disku ukradeneho pocitace, ktery se pripoji k Inetu, andel o sobe da potichu vedet a vysle potrebne udaje pro sve vysvobozeni.

Exportne schvaleny sifrovaci software se jmenuje CyberAngelEXR. Umi nejen 448 (Blowfish), ale i 128 (EMD-2) a 56 (DES) bitu. Ministerstvu obchodu se libi, ze pokud je nutny uredni pristup k nejakym zasifrovanym datum uzivatele, lze se dostat jen k datum tohoto jednoho uzivatele a k zadnym jinym. Jine firmy takovy pristup nabizeji prostrednictvim "univerzalnich" klicu, ktere mohou otevrit dvere i k datum jinych uzivatelu (odtud plynouci neduvera a nechut).

CyberAngelEXR je pry velmi rychly - pracuje v RAM s rychlymi algoritmy. Uzivatel si muze sam urcit, ktere adresare na disku se maji zasifrovat (pak se v nich sifruje vsechno, co se v nich zmeni, resp. do nich prida). Trochu ironicke je, ze o svem povoleni ministerstvo informovalo v predvecer setkani FBI s prednimi americkymi pocitacovymi firmami, ktere chtely zastupcum FBI opet dokazovat, ze jejich blokada exportu sifrovaciho softwaru je nesmyslna:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Placeni telefonnich uctu via Web

Americka telefonni spolecnost AT&T s 80 miliony klientu, kteri plati telefonni ucty, se dohodla s firmou CheckFree na zavedeni jejiho platebniho systemu na webovskych strankach AT&T. Vsechno by melo mit svou premieru do konce roku. AT&T to prinese uspory pri vystavovani uctu. O cast techto uspor se chce podelit se svymi klienty, kteri budou mit pri platbach via Inet levnejsi dalkove hovory. A kdyz American slysi o sleve za nejakou sluzbu, rad tomu venuje svou pozornost. V pripravovanem systemu nepujde jen o placeni uctu, ale i o vypis, za co vsechno byl ucet vystaven. Klient se na nej muze kdykoli podivat a kdykoli ho uhradit. Tady uz Internet zacina byt opravdu Internetem, jak si ho pod jakymikoli jmeny predstavovali spisovatele scifi...
Zdroj: NEWS.COM

Lycos ziskal patent na technologii prohledavani Webu

Lycos oznamil, ze mu byl priznan patent na prohledavani dat na Webu a na jejich indexovani. Lycos mel byt prvni, kdo s patentovanym postupem prisel. Pro rivaly Lycosu je to dost rana, protoze skoro vsichni tuto technologii pouzivaji. Lycos prohlasil, ze na nich bude bude vyzadovat licencni smlouvy a poplatky. Excite se uz predem pripravuje na soudni souboj s Lycosem, protoze mu nic platit nehodla, jak oznamil burzovni dohlizitelske komisi. Pokud dojde k soudnim sporum mezi Lycosem a jinymi prohledavaci Webu, bude to jednak znacne trapne pro Lycos, jednak to nebude ani dvakrat prijemne rozhodovani pro soudce, kteremu to pristane na stole. To, ze Lycos ziskal patent, jeste neznamena, ze ma vyhrano ve svych predstavach o nepretrzitem prilivu pohodlnych "tantiem". Firem, kterym se povedlo nechat si patentovat kdeco, je nemalo. Ale kdyz se pak pokousely o preliv financi z kont jinych firem k sobe, u soudu nezridka neuspely.
Zdroj: NEWS.COM

Nove graficke rozhrani "pro Windows"

Firma Pixel vyvinula software, ktery na desktopu Windows nabidne dalsi graficke rozhrani (GUI) s nazvem MySpace. Software nebezi primo ve Windows, ale po spusteni pocitace naplni cast videopameti. GUI ma podobu rotujici krychle. Kazda strana krychle je vstupem do jine sestavy desktopu - a ted pozor - ale treba i do jineho operacniho systemu. Co a jak se ma stat po volbe ktere strany krychle, si uzivatel definuje sam - desktop v tom kterem OS (ma-li sve GUI) si muze vyplnit odkazy na programy/dokumenty, ktere se po jejich volbe maji spustit. Distributorum pececek se tahle moznost moc libi, protoze si do ni sami mohou vlozit odkazy na sve sluzby. Prvni zajemce uz se prihlasil - je jim Packard Bell, ktery se o "obehnuti" vstupni podoby desktopu Windows uz zaslouzil svymi vlastnimi silami. MySpace je urcite dobry napad, ktery rychle ziska na oblibe. Rovnez moznost jednoduse preskakovat mezi ruznymi OS na jednom pocitaci bude mit svou pritazlivost pro nemalo uzivatelu PC a mnohym z nich mozna otevre i dosud "utajene" oblasti vyuziti pocitacu.
Zdroj: ZDNet UK

Velke nedostatky na prednich komercnich serverech

Firma Good Reports LLC vydala zpravu o svych zjistenich ve veci snadnosti vyuziti komercnich WWW serveru webovskymi surfari. Ve zprave se doslova rika, ze predni, velmi uspesne servery maji v sobe "do nebe volajici nedostatky". Pruzkumnici posuzovali funkcni a orientacni vstricnost serveru k navstevnikum. Firma rika, ze vetsina prednich prodejnich serveru ma mnohem vetsi potencial odbytu, nez jakeho dosahuje nyni. Ted si ho "uspesne" kazi svou spatnou architekturou, ktera uzivatele nuti podstoupit martyrium, postupne eliminujici jejich snahu si neco koupit. Za uplne nejhorsi pak zprava povazuje prodejni servery, ktere koupechtive uzivatele nuti ke stazeni nejakeho softwaru (viz Apple, ktery pro e-mailovou ci faxovou objednavku vyzaduje odeslani objednaciho formulare z Adobe Acrobatu). Zprava rika, ze nejvyssi potencial odbytu je v nejvetsi mozne jednoduchosti provedeni nakupu vcetne vyhledani produktu a odeslani objednavky. Za priklady efektivni jednoduchosti povazuje napr. Yahoo nebo AOL, u kterych se setri animovanymi gify a grafickymi odkazy.
Zdroj: InternetNews.com

Nova verze Apache i pro W95/NT

Od patku je na svete finalni verze freewaroveho WWW serveru Apache 1.3. Pozoruhodnou novinkou je, ze je pripravena i podoba pro Windows, na kterych sice Apache nepobezi tak rychle, jako na unixovych systemech, ale diky moznostem, ktere sam o sobe nabizi, se na Windows jiste rychle prosadi (nehlede uz na to, ze je bezplatny:) Tvurci nove verze Apache se snazili predevsim o jeho vyssi stabilitu, rychlost a snadnost pouziti. Dulezitou novinkou jsou dynamicky sdilene objekty - jde o softwarove moduly, ktere se ted mohou k Apachovi jednoduse pripojit bez - dosud nutne - rekompilace kodu celeho serveru. Dalsi vyvijena verze Apache by mela mit "premosteni" mezi JVM a WWW serverem, aby pro Apache mohli snadno psat sve applety a servlety i javovi programatori. Apache je jednim ze zcela nejuspesnejsich freewarovych programu a mezi vsemi WWW servery si udrzuje neotresitelnou prvni pozici. Tu zrejme jeste posili nabidka jeho instalace na Windows.
Zdroj: TechWeb

9. cervna 1998

Mimoradna informace
ICQ prodano AOL

Aspon v tomto pripade se potvrdilo, ze co je septem, to je certem. Izraelska firma Mirabilis nakonec prece jen prodala ICQ onlinove sluzbe AOL za vice nez 400 milionu USD. Jde o jednu z nejvetsich financnich transakci kolem Inetu vubec. Spravovat ICQ bude i nadale izraelsky tym. Dalsi podrobnosti dnes v noci v kompletnim zpravodajstvi.