Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

13. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Boinkova zaplata pro NT
Yahoo nejnavstevovanejsi i v prosinci '97
Yahoo se konecne pasuje na onlinovou sluzbou
Sun prichazi s levnymi unixovymi pracovnimi stanicemi
Internetovi programatori davaji prednost volne noze
Podil mimoamerickych pripojeni k Inetu roste
Bude MS platit pokutu milion USD denne?
Teenageri se stale silneji prosazuji na Internetu
Netscape prida software pro spravu inzerce ke svemu serveru
PointCast vykazuje 120 milionu "hitu" denne

Boinkova zaplata pro NT

MS vytvoril zaplatu na diru, kterou se do NT dostaval bonk, resp. boink. Zaplata je zatim jen pro NT, pro W95 se jeste vari. Najdete ji v tomto adresari FTP serveru MS. Pro blizsi info o bonku/boinku viz prvni zpravu za vcerejska.
Zdroj: NEWS.COM

Yahoo nejnavstevovanejsi i v prosinci '97

Firma Relevant Knowledge se mj. zameruje na sestavovani mesicnich tabulek navstevnosti serveru. Sva zjisteni bohuzel neposkytuje verejnosti, ale prodava je. Sem tam ale aspon neco utrousi. Sve mesicni tabulky navstevnosti sestavuje podle vyskytu uzivatelu, kteri ten ktery server navstivili, nezavisle na tom, zda jednou ci stokrat. Jinymi slovy - sebevetsi pocet navstev jednoho uzivatele ma hodnotu 1. Spise nez o navstevu uzivatele jde o spojeni z jednoho pocitace s urcitou internetovou adresou. V prosinci navstivilo Yahoo 16,7, Netscape 13,5 a MS 10,5 milionu uzivatelu. V poradi neni - ve srovnani s listopadem - zadna zmena. Jako zajimavost zdroj uvadi, ze server ESPN SportsZone ma nejvyssi podil muzskych navstevniku, zatimco nejvetsi koncentrace zen se objevuje u prodejny knih Barnes & Noble.
Zdroj: NEWS.COM

Yahoo se konecne pasuje na onlinovou sluzbou

Yahoo zacalo v roce 1994 jako rucne tvoreny adresar Internetu. Loni se tato jeho puvodni role zacala ztracet za rostouci hromadou dalsich sluzeb, az ho pozorovatele zacali radit do mixu, pripominajiciho spise onlinove sluzby typu AOL ci MSN. Proto nijak zvlast neprekvapila nova dohoda mezi Yahoo a MCI o vytvoreni onlinove sluzby s nazvem Yahoo Online. MCI - coby jeden ze spravcu nejvetsich paternich siti - bude zajistovat infrastrukturu vcetne zvysujiciho se poctu pristupovych mist. Yahoo Online bude pro predplatitele (vyse poplatku zatim neoznamena). Je proto mozne, ze nektere z momentalnich sluzeb Yahoo zmizi z volne pristupne nabidky. Na rozdil od zjisteni firmy Relevant Knowledge z predchozi zpravy Yahoo tvrdi, ze ma 26 milionu jedinecnych navstevniku mesicne jen z USA. Pokud by Yahoo Online chtelo souperit s AOL, musela by se z onech 26 milionu prevleci do habitu jeho abonentu aspon tretina. K prebihani uzivatelu AOL k Yahoo Online zrejme taky jen tak nedojde. Nadeje Yahoo a MCI je tedy spise v "odchytu" stale rostouciho poctu internetovych novacku. To ovsem vyzaduje obrovske a neprestajne proudici investice do inzerce a marketingu. Vzhledem k tomu, ze si Yahoo stoji na burze velmi dobre, bude mozna mit z ceho brat. Ucast MCI by mohla nasvedcovat tomu, ze Yahoo Online bude nabizet i sluzby ISP. Cely grandiozni podnik by mel odstartovat koncem tohoto ctvrtleti.
Zdroj: NEWS.COM

Sun prichazi s levnymi unixovymi pracovnimi stanicemi

Trh pracovnich stanic vykazuje v poslednich dvou letech zretelne tendence - pad prodeje unixovych a vzrust stanic s NT. V roce 1996 se prodalo 708,000 unixovych stanic, loni uz jen polovina. Stanic s NT se v roce 1996 prodalo 132,00 a skoro stejne jen v prvnim pololeti lonskeho roku. Tento trend je dan predevsim obrovskym cenovym rozdilem, byt vykon unixovych stanic je vyssi a pocitacovcum se nimi pracuje mnohem lepe nez s NT. Snizovani cen unixovych stanic je proto jednou z cest, jak zastavit pokles jejich prodeje. Sun prichazi s unixovou stanici Ultra 5, ktera v cene pod $3,000 obsahuje procesor UltraSparc II(i) 270 MHz, 64 MB RAM a HDD 4 GB. Drazsi Ultra 10 ma stejny procesor na 300 MHz a muze obslouzit vic pameti - jeho cena je pod $7,000. Nejdrazsi Ultra 60 za necelych $20,000 obsahuje dva procesory UltraSparc II 300 MHz, 2 GB RAM a HDD's 18 GB. UltraSparc II(i) pracuje se sbernici PCI na 66 MHz. Snizovani cen Sun dosahuje integraci funkci na cipu (odtud ono (i) v nazvu procesoru). Takrka soucasne s informaci o levnejsich pracovnich stanicich Sunu prichazi s nabidkou podstatne zlevnenych serveru s procesorem UltraSparc II(i) 266 MHz a systemem Solaris firma EIS Computers. Jeji server Fusion-iX stoji $3,950, coz je o mnoho tisic dolaru mene, nez za kolik se dosud podobne servery prodavaji.
Zdroj: NEWS.COM

Internetovi programatori davaji prednost volne noze

Uz par let je poptavka po programatorech znalych prace s internetovymi systemy tak vysoka, ze jejich platy jednak rostou, jednak se jim uz prestava chtit pracovat na plny uvazek. Stale vetsi pocet techto programatoru dava prednost kratkodobym smlouvam na vytvoreni urciteho projektu. Podle jejich slov tak dostanou i o polovinu vetsi honorar, nez kolik by cinila jejich mzda u teze firmy. Firmy si na tento novy trend stezuji a rikaji, ze jim stale casteji nezbyva nic jineho, nez uzavirat kratkodobe smlouvy, protoze jinak by se svymi projekty vubec nehnuly. Programatori na volne noze si libuji v tom, ze jim jejich pozice umoznuje se rozhodnout, co a pro koho budou delat, a kdyz se jim zrovna pracovat nechce, tak se venuji cemukoli, na co zrovna maji chut. Idealni zivotni pozice:)
Zdroj: Web Week

Podil mimoamerickych pripojeni k Inetu roste

Internet Industry Almanac vydal zpravu o procentnich podilech poctu internetovych pripojeni, pripadajicich na jednotlive zeme celeho sveta. Statistika se tyka roku 1996. Protoze roste pocet pripojeni v Japonsku a v Evrope, klesa podil USA, ktery jeste v roce 1991 presahoval 80% a v roce 1994 byl cca 65%. Podily za rok 1996 jsou: USA 54,68%, Japonsko 7,97%, Velka Britanie 5,83%, Kanada 4,33%, Nemecko 4,06%, Australie 3,35%, dale v rozmezi 1,39% az 1% jsou Holandsko, Svedsko, Finsko, Francie, Norsko a v rozmezi 0,92% az 0,77% Spanelsko, Brazilie, Italie a Svycarsko. Tato cisla jsou samozrejme nesoumeritelna z hlediska podilu poctu pripojeni k poctu obyvatel - v takovem prehledu by jasne zvitezily skandinavske staty. Prognoza rika, ze nejvetsi narust casem zaznamena Rusko a Cina. Podil USA by v roce 2000 mel klesnout pod 40%.
Zdroj: NEWS.COM

Bude MS platit pokutu milion USD denne?

Dnes bude federalni soudce Jackson rozhodovat o pozadavku ministerstva spravedlnosti USA, aby MS platil pokutu milion USD denne za nesplneni soudcova predbezneho opatreni z 11. prosince lonskeho roku, a to i zpetne k tomuto datu. Posledni vyvoj causy MS vede cetne pozorovatele k domnence, ze se cela vec nakonec dostane az k Nejvyssimu soudu, ktery vyda posledni a neodvolatelny verdikt.
Zdroj: Tech Web

Teenageri se stale silneji prosazuji na Internetu

Kluci, kterym je treba 16 let, funguji nejen jako mali lokalni ISP, ale delaji i velky byznys. Jeden hezky priklad - firma Longevity si objednala vytvoreni serveru u firmy Dedham za $30,000 a lakala jejiho sefa ke konzultaci do sveho sidla. Ten to odmital a jednal s Longevity pouze faxem, e-mailem a telefonicky. Mel pro to dobry duvod. Tim sefem byl tehdy patnactilety John Magennis, ktery se obaval, ze by se mu vedeni Longevity pri osobnim setkani vysmalo. Jeho firma zamestnava ctyri lidi ve veku 28 az 45 let a nyni ma pres 40 klientu. John, ktery se vyvojarske reholi venuje vedle skolni dochazky, rika, ze Internet je pro nej jedine misto, kde se mohl od svych 14 let uplatnit diky tomu, ze ho nikdo nevidel:) Sve prvni klienty ziskal prave ve 14 letech na chatu. Napred zkousel mluvit za sebe. Kdyz se ho ale potencialni klient zeptal na vek, a on bezelstne uvedl cislo 14, klient jednani ukoncil. Proto pri dalsich jednanich vystupoval uz jen jako firma. Dnes je Johnovi 16 let a vetsina jeho deledobejsich klientu uz "o tom" vi. Kdyz se to ale dozvedeli poprve, byli dost prekvapeni. Mira jejich prekvapeni pry byla primo umerna vysi castky, kterou za vytvoreni sveho serveru Johnovi zaplatili:)
Zdroj: Web Week

Netscape prida software pro spravu inzerce ke svemu serveru

Netscape se chysta doplnit funkce sveho serveru Publishing Xpert 2.0 "inzertnimi" funkcemi softwaru Open AdStream firmy Real Media. Open AdStream umoznuje kompletni spravu inzerce vcetne jeji prezentace na webovskych strankach. Tento software pouziva rada velkych firem, napr. New York Times nebo The Washington Post. Zde je vsak nutno si uvedomit, ze jde o software vyssi cenove hladiny. Jen zakladni verze Publishing Xpertu 2.0 stoji $75,000. I kdyz Netscape jeste neoznamil cenu, za jakou k nemu bude pridavat Open AdStream, bude to hodne.
Zdroj: Web Week

PointCast vykazuje 120 milionu "hitu" denne

PointCast, ktery od unora 1996 pusi sve informace po Internetu do sveta, ma v soucasne dobe asi 1,2 milionu odberatelu, kteri jeho servery zasahuji 12 miliony "hity" denne. Pocet odberatelu se udrzuje uz dlouho na stejne urovni, i kdyz ve skutecnosti muze byt mnohem vyssi. PointCast totiz uz delsi dobu prodava svou kes, z niz informace odebiraji vsichni, kdoz jsou umisteni za ni. K tomuto kroku byl PointCast donucen tim, ze nektere firmy zakazovaly svym zamestnancum zpravy PointCastu odebirat, protoze jejich prival znepruchodnoval linky. PointCast sidli v Kalifornii. K Internetu je pripojen jednou linkou OC-3 (155 Mbps) a tremi T3 (po 45 Mbps). Sumarne jsou vytizeny na cca 60%. PointCast pouziva pro sireni zprav spoustu serveru, z nichz nektere bezi jako redundantni pro pripad ev. technickeho maleru. Sve servery PointCast nazyva PointServery. Je jich celkem 44 - bezi na NT 4.0 s MS IIS. Jsou osazeny Pentii 233 MHz, HDD 4 GB a 128 MB RAM. PointCast tedy vysila s protokolem HTTP. Nez osadil servery MS IIS, pouzival svuj vlastni produkt, protoze tou dobou pro NT neexistovaly WWW servery, ktere by soucasne obslouzily vic nez 1,000 uzivatelu. Obsahove servery, ktere predavaji obsah zprav PointServerum, bezi na Unixu Digitalu a pracuji s databazemi Oraclu. Jeste o krok zpet je nekolik serveru s NT, na kterych se "odchytavaji" zpravy z agentur a jinych zpravodajskych zdroju. Odtud teprve jdou - po konverzi na HTML - do databazi unixovych serveru. Vse je maximalne automatizovano, aby kolem toho nemuseli poskakovat operatori. PointCast ma tym 12 techniku, kterym se ev. problemy automaticky hlasi na pagerech.
Zdroj: Web Week

12. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Dalsi dira ve W95/NT
Playboy oddeli svou papirovou a internetovou produkci
Nova aktivni kes pro Intranety
"Kyberneticke jidlo" se dere k onlinovym sluzbam
Sun vytvari JACL, neboli Tcl-ove "lepidlo" pro komponenty JavaBeans
Poplatky z kazde transkace provedene softwarem od MS pry nebudou
Obecne zpomaleni rychlosti prenosu dat na Inetu

Dalsi dira ve W95/NT

Pokud se podivate na obsah hackerskeho serveru Rootshell na adrese uvedene vyse, mozna vam hned zacne naskakovat koprivka:) Nic neni dokonale, tim mene systemy pripojene k sitim. Rootshell obsahuje zdrojaky, ktere to dokazuji. Jeden z poslednich se jmenuje bonk.c. Je obdobou teardrop.c z konce minuleho roku. Cilem Teardropu i Bonku je zacyklovat system upravenym packetem, ktery vyvola obraceni se systemu na sebe sameho, az se zablokuje. Teardrop mel vliv na W95/NT i na Linux. Pro oba systemy uz existuji zaplaty. Zatimco pro Linux je zaplata komplexni, MS se pravdepodobne venoval jen blokade portu 55. Posledni verze Bonku, zvana boink.c, projizdi porty 25 az 65, mezi nimiz si najde pristupny port. U NT ma byt vysledkem krach systemu, koncici zobrazenim nechvalne zname modre obrazovky skonu. Podle poslednich informaci MS uz pracuje na prislusne zaplate, ktera by se v nejblizsi dobe mela objevit na jeho serveru. Vsechny dosavadni zaplaty pro produkty MS najdete na tomto FTP serveru MS.
Zdroj: BAJT

Playboy oddeli svou papirovou a internetovou produkci

Playboy - podobne jako vetsina periodik - umistuje na Web prevazne to, co vychazi v jeho papirove podobe. Vzhledem k tomu, ze uz ma 22,000 platicich abonentu sveho Cyber Clubu, coz povazuje za uspech i za dostatecny zdroj pro investice do odliseni webovske podoby Playboye, reorganizuje se v zajmu vetsiho osamostatneni sveho internetoveho tymu. Eroticke servery jsou v uplatnovani novych internetovych technologii a postupu rychlejsi nez ostatni (nezridka jde i o aplikace notne otravne, jako jsou treba vyskakujici reklamni okna). Zda se, ze svym novym rozhodnutim Playboy zaroven ukazuje cestu, po jake se casem budou muset vydat i jina periodika.
Zdroj: NEWS.COM

Nova aktivni kes pro Intranety

Zacinajici internetova firma CacheFlow vyvinula vlastni technologii aktivni kese. Krome rychlejsiho pristupu k datum v kesi se vyznacuje automatickym obnovovanim sveho obsahu v zadatelnych cyklech. Kes sbira data ze vsech stranek, na ktere se uzivatele Intranetu obrati. Prvni produkt CacheFlow vcetne hardwaru pro komunikaci na rychlych linkach a pro cca 500 uzivatelu stoji nemalych $39,500.
Zdroj: NEWS.COM

"Kyberneticke jidlo" se dere k onlinovym sluzbam

Zalozit nejakou specialni sluzbu a pak ji dostat do patricnych obratek, neni legrace. Sluzba cybermeals, ktera nabizi prohledavatelne prehledy restauraci a jinych obchodu s jidlem, zaplati prohledavaci Excite 15 milionu USD za to, ze se na nem bude vnucovat jeho navstevnikum. Podobnou ctyrletou smlouvu za 20 milionu USD cybermeals uz uzavrela s AOL. Sluzba cybermeals ma prijmy pravdepodobne z reklamy, za uverejnovani restauraci ve svych databazich a mozna i z prodeje jidel na objednavku, ci z rezervaci v restauracich. Kdyz tak o tom premyslim, napada mne, proc by nemel Excite platit za to, ze bude mit cybermeals u sebe, ale "to jidlo" plati takove hromske finance jemu? Ze by to bylo dano jen vysokou navstevnosti Excitu? Nebo i tim, ze kdo projevi zajem jako prvni, ten bude platit?:) Nebo to Excite bere jako zvlastni formu reklamy? Pokud je mi znamo, tak treba za prebirani zpravodajstvi plati ten, kdo chce jeho zpravy uverejnovat. Opak by znamenal zanik zpravodajskych sluzeb. At se na to koukam, jak chci, zarazeni cybermeals do Excitu znamena prinos i pro Excite z hlediska rozsireni nabidky jeho sluzeb, tedy i navstevnosti, aniz by pro to musel (skoro) hnout prstem. Tak vam nevim...
Zdroj: InternetNews.com

Sun vytvari JACL, neboli Tcl-ove "lepidlo" pro komponenty JavaBeans

JACL ma byt pro Javu necim, cim je Visual Basic pro C++. V podstate jde o to, aby se mohlo pracovat s jazykem na vyssi urovni (Tcl), na ktere se budou moci pripravovat zakaznicke aplikace, komunikujici s API JavaBeans. V breznu chce Sun predstavit nekolik takovych produktu - JACL 1.0 (100%-ne cista javova verze Tcl), Tcl Blend 1.0, ktery umozni virtualnimu stroji Tcl nacitat a manipulovat javove applety, resp. umozni javovemu virtualnimu stroji nacitat a manipulovat kod Tcl, dale JavaPackage obsahujici sadu prikazu Tcl pro tvorbu udalosti a nakonec to budou Tcl-ova rozsireni javovych API. To vse chce Sun nabizet zdarma. Zda se JACL uchyti, tezko rici. Zastupce jedne vyvojarske firmy rekl, ze by dal prednost JavaScriptu. Skoda, ze nebyl vyslysen. Aspon by se tak vytvoril vetsi tlak na jeho standardizaci, jejiz absence je citelna.
Zdroj: Infoworld Electric

Poplatky z kazde transkace provedene softwarem od MS pry nebudou

MS chtel na Internetu zavest podobne schema, jake uplatnuje vuci smluvne vazanym producentum pececek, platicim Microsoftu z kazdeho prodaneho pocitace, at uz na nem Windows jsou ci ne. V MS se uz delsi dobu prosazuje nazor, ze by uzivatele transakcniho softwaru s vyrobni znackou MS meli MS platit desatky z kazde provedene transkace. Vice president MS, Steve Ballmer, v patek ohlasil, ze k nicemu takovemu nedojde. Toto prohlaseni se priklada spise momentalni situaci, v jake se MS v ocich verejnosti ocitl. Nikde ovsem neni psano, ze by k tomu nemohlo dojit kdykoli v budoucim pristim.
Zdroj: Infoworld Electric

Obecne zpomaleni rychlosti prenosu dat na Inetu

V polovine lonskeho roku se celkovy pocet uzivatelu Inetu odhadoval na 50 milionu, na jeho konci uz na 90 milionu. Proto jako maly zazrak vypadaji vysledky zkoumani rychlosti prenosu dat mezi mnoha ruznymi misty - za minuly rok - ve srovnani s predeslym - tato rychlost klesla jen o 5%. Samozrejme by mela spise stoupat. Stale rozsirovani prenosovych pasem paternich siti a komunikace s ISP a peeringovych spojeni vsechno neustiha. Internet ceka poradne nasazovani uz delsi dobu vymyslenych technologii, ktere mohou vyrazne omezit zbytecne plytvani omezenou kapacitou linek. Jde o replikacni servery, Webcasting, aktivni kese apod. V podstate jde o to, aby se kazdy uzivatel nespojoval s originalnim zdrojem dat, ale s jeho nejblizsi kopii, v pripade Webcastingu s nejblizsim vystupem dat prenasenych v realnem case (napr. se zive vysilanymi audio/videodaty). Hustsi sit serveru, replikujicich navstevovanejsi servery, by v kombinaci s aktivnimi kesemi u ISP a u vetsich Intranetu dokazala srazit objem prenasenych dat primo zazracne.
Zdroj: Nando Info Tech a BAJT