Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

13. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Crackersky system pro ziskani hesel na NT a W95 v novem havu
Na obzoru boj mezi inzerenty a softwarem filtrujicim inzeraty?
Experiment s evropskou prodejnou na Inetu skoncil fiaskem
Financni situace webzinu Slate neradostna
Filtrovani junk mailu
Novinari povazuji Internet za druhy nejlepsi zdroj informaci
Novy prohledavac Inetu pro deti
Prodejna knih Amazon.com vykazuje strmy rust obratu

Crackersky system pro ziskani hesel na NT a W95 v novem havu

lOphtCrack 2.0 je v podstate totez jako predchozi verze 1.5. Rozdil je predevsim v uzivatelskem rozhrani, ktere umoznuje manipulaci s programem i uzivatelum nezvladajicim praci na urovni kodu. Novou verzi si muzete stahnout bud na 15-denni zkousku nebo si ji koupit za $50. Zdrojovy kod bez rozhrani je zcela zdarma. lOphtCrack umoznuje ziskat databazi uzivatelskych hesel z NT/W95 bud primo z LAN nebo ocuchavanim packetu. Soucasti programu je desifrovaci software, ktery pracuje dvema zpusoby. Prvni dokaze odhalit cast hesel velmi rychle, druhemu to trva dele, ale zen je mnohem bohatsi. MS ve svem Service Packu 3 nabizi administratorum NT utilitu SYSKEY s moznosti lepsiho sifrovani hesel. Podle MS je lOphtCrack pri spravnem vyuziti teto utility k nicemu. Na Internetu ale koluje crackersky program PWDUMP2, ktery si udajne poradi i s vysledky posledni SYSKEY. Problemy se zajistenim bezpecnosti uzivatelskych hesel NT by melo vyresit az jejich sifrovani a overovani systemem Kerberos v dalsi verzi NT 5.0. W95 jsou vsak uvedenym crackerskym systemum otevreny. Program lOphtCrack ma vyznam predevsim pro administratory okennich siti pri zjistovani stavu bezpecnosti jejich systemu a ochrane proti kradezim hesel.
Zdroj: NEWS.COM

Na obzoru boj mezi inzerenty a softwarem filtrujicim inzeraty?

Prukopnikem tvorby "odstranovacu nudli" se pred casem stal James Howard svym programem Internet Fast Forward. To se prevelice nelibilo nejen inzerentum, ale i spravcum serveru, jejichz existence je inzerci do znacne miry podminena. J. Howard byl na okraji propasti soudnich sporu o jeho zasahovani do prav postizenych firem. V tom case - koncem roku 1996 - prodal svou firmu PrivNet zname firme PGP, ktera usoudila, ze risk privalu soudnich zalob je prilis velky, procez ve vyvoji antinudloveho softwaru nepokracovala. Neco podobneho vyvijelo nekolik malych firem, pro ktere to ale byla spise zabava, nez ze by se tim chtely prosadit ve vetsim meritku. A kdyz uz se o prosazeni pokusily, zajem uzivatelu byl prilis maly.

Proto ted prekvapila zprava, ze firma Solid Oak zaradila moznost blokovani nudli do sveho, mezi rodici popularniho filtracniho softwaru Cybersitter (filtruje predevsim eroticke stranky a neprijatene vyrazivo). Tenhle program ma udajne jiz 1,2 milionu instalaci. Rozhodnuti firmy Solid Oak vyvolalo diskusi kolem inzerce na Webu. Inzertni agentury temto pokusum navenek neprikladaji prilis velky vyznam. Maji pravdu ale jen do te miry, do jake bezni surfari budou lini shanet takove programy a aktivovat jejich funkce. Nekteri pozorovatele vsak soudi, ze by filtrace inzerce mohla postihnout kolotoc financi na Webu a ochromit existenci mnoha serveru. Proto doporucuji soustredit se na tvorbu zdroju jinych prijmu (aneb na specialni sluzby).

Tito hlasatele z manazerskych sloji jako obvykle zapominaji na to, cemu se rika technologie. U inzertnich agentur by to nijak neprekvapilo - jejich neschopnost pochopit, co a jak beha na Internetu, je za tech par let jeho bourliveho rozvoje uz prislovecna. Zpusobu, jak dostavat inzeraty do prohlizecu, je vic, nez jen jejich proste odeslani spolu s ostatnim obsahem stranky. Jiste jste uz narazili na pripad, kdy se vam do prohlizece hrnuly nudle, i kdyz jste meli vypnutou grafiku. Nejjednodussim prikladem je dodavka grafiky javascriptovym kodem i pri deaktivovane grafice. To uz dopredu dava tusit, ze antinudlove programy by musely umet blokovat kazdou novou fintu, s jakou software odesilajici inzeraty prijde. Dosud je situace pomerne jednoducha.

Ale napr. vyvoj Javy a cilene oslabovani jejich ochrannych mechanismu (sandbox) umozni posilat klientum applety, ktere si s filtraci prijmu nudli snadno poradi, i kdyby filtracni software ocuchaval jednotlive datove packety. Pokud by filtracni programy chtely uspet, musely by na kazdou novou fintu rychle reagovat (podobne jako antivirove programy). Pritom by ale nesmely branit produkci jinych "nenudlovych" programku. S cenzurovanim toho, co by cenzurovat nemely, maji filtrovaci programy problemy stale. Pustit se do antinudloveho boje by nebylo snadne a vynalozena namaha neplodna. Navic na strane inzerentu i spravcu serveru bude vzdy mnohem vetsi potence i motivace. A surfare by takove pretahovani se mezi obema tabory nejspis dlouho nebavilo. Reseni celeho "problemu" prinese zvysujici se rychlost prenosu dat, ve kterem inzerat nebude hrat zadnou podstatnou roli. A kdyz uz se nekdo bude chtit vyhnout vsi grafice vcetne nudli, vzdy bude muze sahnout po textovych prohlizecich.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Experiment s evropskou prodejnou na Inetu skoncil fiaskem

Mentalni impregnovanost Evropanu vuci Internetu je uz prislovecna. Projekt e-Christmas ji jen potvrdil. Tento projekt probihal od 10. listopadu 1997 do 31. ledna t. r. Financovaly ho firmy MS, HP a UPS. Pres 130 prodejcu na nem nabizelo sve zbozi. Slo tedy o elektronicky obchod na Inetu. A ted se podrzte - ze 180,000 navstevniku serveru si na nem neco koupilo pouhopouhych 200... Fiasko jako remen. Vetsina z prodejcu na serveru neprodala ani n. Netusim, jak byl server sestaven a propagovan, i kdyz pocet navstevniku za ty skoro tri mesice nebyl az tak uplne nejhorsi. Co mi ale nejde na rozum, je to, proc ten obchod ucastnici projektu zavreli. Prece i moula vi, ze pro prosazeni se nejakeho serveru je nutna dost dlouha doba, behem ktere se vsechno vyladuje, zkousi se, co ma jakou odezvu atd. etc. Rekl bych, ze pricin toho fiaska v cele tehle podivne veci bude asi mnohem vic. Tim poslednim bylo samotne zavreni kramu.
Zdroj: TechWeb

Financni situace webzinu Slate neradostna

Webzine Slate, coby jeden z internetovych projektu MS, se chysta koncem unora prejit na predplatne. Jeho vyse zatim neni znama - odhaduje se na nejakych $19,95 rocne. Provozni naklady na Slate cini 5 milionu USD rocne. Jedinym jeho prijmem jsou platby za inzerci - cca 1 milion USD rocne. Inzerentum se na Slate moc nechce. I proto Slate snizil poplatek za tisic shlednuti nudle ze $65 na $50. Slate navstivi 150,000 lidi mesicne. Jeden ctenar na nem v prumeru setrva 22 minut. Informace neuvadi, zda jde o jedinecne navstevniky, nebo o celkovy pocet navstev. Stale prodelecny Slate musi po zavedeni predplatneho pocitat s prudkym poklesem navstevnosti, tim i prijmu z inzerce. Aby se uhradily jeho naklady z predplatneho, musel by mit 250,000 abonentu, coz je v soucasne dobe nedosazitelne. Tolik abonentu na Webu nema ani par prednich americkych deniku, ktere na predplatne presly uz nekdy pred rokem a ktere uz predtim mely navstevnost mnohonasobne vyssi. Aby to se Slatem nakonec nedopadlo jako s vyse uvedenym projektem e-Christmas, na nemz se MS taky podilel.
Zdroj: Business Week

Filtrovani junk mailu

Na vyse uvedene adrese najdete mj. odkazy na tri filtrovaci programy pro W95/NT. Vsechny obsahuji databazi povolenych nebo i zakazanych adres. Ty zakazane jsou povestnymi chrlici junk mailu. Kazdy z programu nabizi nejake moznosti nastaveni, jako napr. rozsirovani databazi adres, zpusob reakce na prichod zpravy z nezname adresy etc. Programy si muzete ozkouset a pak koupit - jejich ceny jdou od $20 do $30. V USA probihaji pripravy na jednani o budouci podobe antispammingoveho zakona. Senatori, kteri se na priprave zakona podileji, vyzyvaji Americany, aby vyjadrili podporu jejich usili zaslanim dopisu na jejich e-mailove adresy. Feredalni obchodni komise (obdoba naseho ministerstva obchodu) ma rovnez e-mailovou adresu, kam mohou Americane psat sve namitky vuci junk mailum. Tomuto uradu jde ale spis o spammery, kteri nabizeji ruzne nelegalni formy peneznich her, resp. o vylozene podvodniky.

Protoze se u nas zacinaji spammeri uchytavat, dejte si na ne pozor. Napr. kdyz si zakladaji databazi adres, ktere se chystaji bombardovat, overuji si, zda jsou adresy aktivni. A tak ve schrance najdete treba zpravu, ve ktere vas nekdo vybizi, abyste se ozvali, pokud nechcete byt zarazeni do databaze adres, na ktere se budou posilat nejake "zajimave" informace. Na to zasadne neodpovidejte! Jakmile odpovite, muzete tim sami sebe zaradit mezi aktivni adresy pro spamming - a to zdaleka ne jen u jednoho chrlice. Vami samotnymi potvrzena adresa se totiz stane predmetem obchodu mezi vsemi moznymi spammery. K akci pristupte teprve potom, az nejaky junk mail dostanete.
Zdroj: AnchorDesk

Novinari povazuji Internet za druhy nejlepsi zdroj informaci

Steven Ross, profesor Kolumbijske University v oboru zurnalistiky, provedl pruzkum mezi sesti tisici novinaru. Velka cast z nich potvrdila, ze Inet je pro ne jednim z hlavnich zdroju, ze ktereho cerpaji informace pro sva budouci temata. 9% dotazovanych zaradilo Inet v tomto smeru dokonce na prvni misto. Temer polovina respondentu sdelila, ze bud oni sami nebo jejich tym smejci denne po Internetu (zacatkem roku 1997 to bylo 30%, 1996 - 23%, 1995 - 16%). Zvysuje se take podil zprav pripravovanych pouze pro webovske servery, tedy neprebiranych z papirove podoby periodik. Kolem poloviny originalniho obsahu na serverech ma 20% novin (loni 7%) a 35% casopisu (loni 17%). Tytam jsou doby, kdy vedeni novin a casopisu nechtela na Inetu uvadet zpravy a clanky, dokud nevysly v jejich papirovych vytiscich. Dnes uz se to zda byt legracni.
Zdroj: Media Daily

Novy prohledavac Inetu pro deti

Firma Inktomi se zabyva technologiemi prohledavani Internetu a konstrukci prohledavacu. Pripravila software pro mnoho firem. K jejim uspesnym vytvorum patri napr. HotBot a uz delsi dobu vyviji budouci prohledavac Internetu pro MS pod nazvem Yukon. Inktomi se spojila s firmou N2H2 v usili o vyvoj prohledavace pro deti. Takovych par na Inetu uz je, ale skoro vzdy jde o rucne pripraveny adresar, jak je tomu v pripade Yahooligans u Yahoo. N2H2 ma svou vlastni filtracni technologii, ktera by v integraci s prohledavacem mela zajistit i moznost prubezneho mapovani serveru na Inetu, aniz by dochazelo k nejakym faux pas. Rodice se desi treba toho, ze kdyz v beznych prohledavacich jejich ratolest jako prvni vec sveho zajmu zada slovo "toys" (hracky), vyhrne se na ni i nekonecny proud odkazu na eroticke servery. Novy prohledavac, ktery ma byt spusten na jare, nebude nabizet odkazy ani na rasisticke a jine nenavistne stranky. Filtracni programy maji sva plus i minus a nejsou nikterak dokonale. Casto odfiltruji neco, na cem by ani Matka Tereza nebyla nasla smitko, nekdy zase pusti nejakou prisernost. N2H2 se dusuje, ze stranky, ktere se do prohledavace nedostanou, aniz by byly "zavadne", budou rucne vzaty na milost. A naopak.
Zdroj: NEWS.COM

Prodejna knih Amazon.com vykazuje strmy rust obratu

Amazon.com nalezi ke zcela nejuspesnejsim projektum na Internetu. Prestoze se jeho spravci nikdy nezabyvali prodejem knih ve fyzickem svete, zaradili se uz na pate misto za nejvetsi knihkupce. Amazon loni dosahl celkoveho obratu 147,8 milionu USD, z cehoz na posledni ctvrtleti lonskeho roku pripadlo 66 milionu USD s neuveritelnym vzrustem o 74% vuci cvrtleti predchozimu. Konkurencni knihkupectvi Barnes&Noble doufa, ze se mu letos na Inetu podari dosici obratu 100 milionu USD. Amazonu se podarilo v poslednim ctvrtleti prodat knihy 570,000 zcela novych zakazniku - celkovy pocet surfaru, kteri si neco u Amazonu koupili od zacatku jeho existence, se tak zvysil na 1,5 milionu. Opakovane si u Amazonu koupilo knihy 58% lidi jen behem posledniho ctvrtleti. Amazon vsak stale vykazuje ztraty, ktere si sam planuje. Investuje predevsim do rozsahle propagace a do technickeho vybaveni. Amazon si chce napred zajistit co nejsilnejsi pozici. Az bude miru sve expanze povazovat za dostatecnou, teprve pak zmirni odliv svych financi do investic, aby mohl vykazovat zisky svym akcionarum. Amazon totiz na burze patri k nejmilovanejsim internetovym ditkam.
Zdroj: Media Daily

12. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Skupina freewarovych vyvojaru pro Communicator na Rhapsody Applu
QuickTime zakladem budouciho standardu MPEG-4
Na Yahoo se vali stiznosti
Soudni precedent ve veci nenavistnych e-mailu
Novy opticky kabel mezi USA a Evropou
Celosvetovy prehled vsech registrovanych pocitacu na Inetu

Skupina freewarovych vyvojaru pro Communicator na Rhapsody Applu

V Applu vyvijeny operacni system Rhapsody s unixovym jadrem dostane posilu v podobe skupiny dobrovolniku, kteri chteji vyuzit transformaci Communicatoru do freewarove podoby a upravit jeho zdrojovy kod pro jeho beh v Rhapsody. Skupinu zalozil Chris McAfee z tymu, ktery v Netscapu pracuje na verzich Communicatoru pro Unix. Vice si o tom muzete precist na strance The Netscape for Rhapsody Project. Dobrovolnici museji umet a znat Cecko, NeXTStep, OpenStep, Rhapsody DR1 pro PPC a Intel a Yellow Box pro NT/95. Pokud mate zajem, cesta je volna:)

Cela vec ma trochu zinantni pozadi. Puvodne se Apple dohodl s Netscapem, ze Communicator bude vyhradnim prohlizecem pro Rhapsody. Pak se ale veci zmenily. Do Applu prisel Steve Jobs a postupne se ujal jeho vedeni. Jobs a Gates, coby stari znami, se dohodli na tom, ze vyhradnim prohlizecem pro Rhapsody bude MSIE. Gates pri tom "mimodek" vyklopil do pokladny Applu nejakou tu stovku milionu USD. A ted je tu zcista jasna freewarova skupina, ktera celou vec podstatne meni. Buh srandy musi byt nadmiru potesen:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

QuickTime zakladem budouciho standardu MPEG-4

Applovsky format QuickTime pro multimediova data se s podporou firem IBM, Netscape, Oracle, Silicon Graphics a Sun stane zakladem MPEG-4. Rozhodla o tom standardizacni organizace ISO, pri ktere pracuje expertni skupina MPEG (Moving Picture Experts Group). Momentalni standard MPEG-2 se vyuziva napr. v DVD. QuickTime pomuze budoucimu standardu prenaset obrazova, zvukova a jina data data po sitich i v realnem case a s vysokou mirou interaktivity. Schvaleni standardu MPEG-4 se ocekava zacatkem pristiho roku. Rada firem, ktere se zabyvaji multimediovou produkci, se na novy standard pripravuje uz ted, aby stacila v pravy cas vyrazit na trh se svymi produkty.
Zdroj: NEWS.COM

Na Yahoo se vali stiznosti

Mnoho uzivatelu Internetu, kteri se snazili dostat sve stranky do adresare Yahoo, ma protazeny oblicej. Dokonce i ti, kteri na Yahoo uz jsou a snazi se primet lidi v Yahoo k oprave svych udaju, rikaji, ze docilit opravy je skoro nemozne. Mnozi z nich tak na Yahoo maji zcela neaktualni odkazy. Yahoo taji pocet svych zamestnancu, ale pry jich je asi 50. Pozadavku na umisteni odkazu na stranky a na opravy dostava tento maly pocet yahooovcu nekolik tisic tydne. Yahoo se brani vsem vytkam tim, ze je adresarem, nikoli internetovym prohledavacem, a ze samo rozhoduje o tom, co v jeho adresarich bude. Vsechno, co v Yahoo je, je zapsano a do databazi vlozeno rucne.

Yahoo je ale nejnavstevovanejsim serverem na Internetu. Proto se do nej chteji dostat i mensi servery. Kdyz se jim to podari, po zverejneni odkazu se muze jejich navstevnost skokove zvednout az dvacetkrat. Myslim, ze Yahoo dobre vi to, co nerika otevrene. Ze totiz nedlouhy vyber odkazu k jednotlivym kategoriim je prave tim, co lidi k Yahoo tolik pritahuje. Surfari na Yahoo nemuseji nijak premyslet nad kombinacemi klicovych slov a prostym proklikanim se pavoukem subkategorii se dostanou k cili, kde na ne - tak jako v prohledavacich - neceka nekolik set ci tisic odkazu, z nichz mnohe nemaji k hledanemu tematu vubec zadny vztah.

Yahoo tak svym stylem, velmi vstricnym lidske psychologii, vitezi nad nedokonalosti prohledavacu prave v oblasti psychologie. Dosavadni vyvoj komunikace s "lidskou logikou" mezi clovekem a prohledavacem, resp. strojem vubec, je jeste v plenkach. Jakekoli prohledavace informaci vsak jiste budou mezi prvnimi stroji, kde se takova komunikace jednou uplatni. Rucni vyplnovani adresaru ve stylu Yahoo pak zmizi v propadlisti internetovych dejin. A deti deti nasich deti propuknou v neutuchajici smich, az jim nekdo rekne, jak se kdysi delalo Yahoo:)
Zdroj: Wired News a BAJT

Soudni precedent ve veci nenavistnych e-mailu

21-lety byvaly student university v Kalifornii loni zasilal e-mailove zpravy asijskym studentum, kterym vyhrozoval smrti. Podepisoval se jako "Asian Hater", cili ten, kdo nenavidi Asijce. Po jeho rychlem odhaleni se veci zacal zabyvat soud. Zitra si ma nenavistnik vyslechnout konecny ortel - muze dostat az jeden rok vezeni a pokutu do 100,000 USD. Jeho obhajci se snazili prezentovat pocinani sveho mandanta jako "takovy hloupy zertik", jakych se na Internetu objevuji tisice. Soud vsak jeho pocinani bere vazne a pro zertovani v takove veci nejevi vubec zadne pochopeni. Protoze v USA maji soudni precedenty velkou vahu, i proto, ze se na Internetu deje, co se tam deje, dalsi soudni procesy na dane tema na sebe asi nedaji dlouho cekat. Coz je dobre, protoze z pocinani a expresi "anonymnich" mentalnich trosek na Internetu by se clovek leckdy pozvracel.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Novy opticky kabel mezi USA a Evropou

Firmy AT&T, MCI, Telecom Italia a Telefonica de Espana daly dohromady 236 milionu USD pro polozeni podmorskeho kabelu mezi Floridou, Spanelskem, Portugalskem a Italii. Novy kabel, nazvany Columbus III, by mel prenaset data od zari 1999, tedy 10 let po premiere predchoziho Columba II. Kabel bude obsahovat dve vlakna, kazde s kapacitou 2,5 Gbps, coz reprezentuje napr. 120,000 simultannich hovoru. Pri pouziti novych technologii by kabel mohl dosahnout kapacity prenosu digitalnich dat az 40 Gbps. Columbus neni zdaleka jedinym projektem spojovani kontinentu. K dalsim nalezi napr. Flag pro spojeni mezi Evropou a Asii, transpacificky Southern Cross a Project Oxygen, ktery je snad ze vsech nejambicioznejsi, protoze se pokousi protkat kabely vseho druhu nejen dna oceanu, ale i velke casti kontinentu (celkem 175 zemi).
Zdroj: TechWeb

Celosvetovy prehled vsech registrovanych pocitacu na Inetu

Firma Network Wizards na vyse uvedene adrese uverejnuje sva zjisteni jednou za pul roku. V lednu bylo k Internetu pripojeno bezmala 30 milionu registrovanych pocitacu na celem svete. Firma pouzila pro svuj novy pruzkum jinou metodu nez dosud - nyni vychazi z ciselnych adres IP, zatimco predtim se snazila ziskat informace o nazvech domen z DNS. Tak se dost vyrazne zkorigovaly vysledky i za minula obdobi. Korekce je uvedena ve sloupci "Adjusted Host Count":

-------------------------------------------------------------------
      |     Survey    Adjusted     Replied
Date  |  HostCount   HostCount    To Ping*
------+-----------------------------------
Jan 98| 29,670,000               5,331,640

Jul 97| 19,540,000  26,053,000   4,314,410
Jan 97| 16,146,000  21,819,000   3,392,000
 
Jul 96| 12,881,000  16,729,000   2,569,000
Jan 96|  9,472,000  14,352,000   1,682,000
 
Jul 95|  6,642,000   8,200,000   1,149,000
Jan 95|  4,852,000   5,846,000     970,000
 
Jul 94|  3,212,000                 707,000
Jan 94|  2,217,000                 576,000
 
Jul 93|  1,776,000                 464,000
Jan 93|  1,313,000             
     
[* estimated by pinging 1% of all hosts]
-------------------------------------------------------------------

Po uprave se jevi vyvoj Internetu v jinem svetle - asice zpomalenim prirustku. Dalsi prehled serazuje staty podle poctu pripojencu. Sloupec "Hosts" je rozdilem mezi dvema dalsimi a mel by vyjadrovat (plus minus) skutecny pocet registrovanych pocitacu v lednu 1998:

-------------------------------------------------------------------
Distribution by Top-Level Domain Name by Host Count

Domain    Hosts =    All   -   Dup    
                    Hosts     Names   

TOTAL  29669611  35537575   5867964

 com    8201511  11328392   3126881    Commercial
 net    5283568   5734998    451430    Networks
 edu    3944967   4148629    203662    Educational
 jp     1168956   1181991     13035    Japan
 mil    1099186   1386864    287678    US Military
 us     1076583   1137066     60483    United States
 de      994926   1099050    104124    Germany
 uk      987733   1226568    238835    United Kingdom
 ca      839141   1000468    161327    Canada
 au      665403    742064     76661    Australia
 org     519862    594547     74685    Organizations
 gov     497646    704476    206830    Government
 fi      450044    460574     10530    Finland
 nl      381172    389713      8541    Netherlands
 fr      333306    406798     73492    France
 se      319065    328039      8974    Sweden
 no      286338    292068      5730    Norway
 it      243250    257921     14671    Italy
 tw      176836    178914      2078    Taiwan, Province Of China
 nz      169264    174406      5142    New Zealand
 es      168913    238195     69282    Spain
 dk      159358    170635     11277    Denmark
 za      122025    194883     72858    South Africa
 kr      121932    127903      5971    Korea, Republic Of
 br      117200    122814      5614    Brazil
 ch      114816    116470      1654    Switzerland
 at      109154    185929     76775    Austria
 ru       94137    100277      6140    Russian Federation
 be       87938    141028     53090    Belgium
 pl       77594     86058      8464    Poland
 hk       66617     67359       742    Hong Kong
 il       64233     66075      1842    Israel
 sg       57605     58313       708    Singapore
 arpa     56921     62655      5734    Mistakes
 cz       52498     58605      6107    Czech Republic
 hu       46082     48501      2419    Hungary
-------------------------------------------------------------------

Tabulka je mnohem delsi, vzal jsem to az po Madarsko, pred kterym je CR. Z tabulky je zrejma notna prevaha USA a tlacenka Japonska. Je sympaticke, ze jeste pred Kanadou jsou aspon dva evropske staty (Nemecko a Britanie). Ale za Kanadou - kdo by to rekl:) - je Australie. Nejvetsi poklonu si zaslouzi skandinavske staty, mezi nimi predevsim totalne zinternetovane Finsko. Jistou mirou prekvapeni pro nas muze byt vysoka pozice Jizni Afriky a Jizni Koreje (u Taiwanu se celkem predpoklada). Stejne jako u vcerejsiho prehledu evropskych statu, i zde je vyrazny posun Ruska. Mezi stredoevropskymi staty jsme na tom v prepoctu na pocet obyvatel stale nejlepe, ale chtelo by to notne pridat.

Internetu neprospiva chudoba a valceni. Typicky prikladem toho jsou staty byvsi Jugoslavie. Nicmene dost prekvapivych je pouhych 17 pocitacu pripojenych k Inetu v Alzirsku. V Mongolsku je jich 13 - stejny pocet ma malicky Vatikan. V Lybii je jen jeden (asi Muamaruv). V Iraku zadny (Husajn ho schovava:) Statu zcela mimo Internet je asi 40 - mezi nimi vetsinou africke staty a male ostrovy, ale - pro mne zcela zahadne - treba i takova Syrie.
Zdroj: Network Wizards