Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

14. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

IBM nabizi bezplatnou nahradu Sendmailu pro svuj Unix AIX
Po vzoru UPS a dalsich i FedEx nabizi dodavku elektronickych dokumentu
Oraclovsky Larry Ellison predstavil svou ideu "cisteho zeleza"
Kalifornani (v Bay Area) se maji na co tesit - bezdratove DSL
Firma Zapata se pro sve inetovske vzepeti dostala k soudu
Netscape chce ze sveho Netcenteru vytezit, co se da

IBM nabizi bezplatnou nahradu Sendmailu pro svuj Unix AIX

Kolem 70% vsech e-mailovych zprav odchazi do Internetu z unixovych pocitacu via Sendmail, ktery si mezi "odesilaci" vydobil zcela jedinecnou pozici. Sendmail je k dispozici jako bezplatny otevreny kod i v komercni podobe. Novy SecureMailer IBM jako to prvni. Bohuzel je ale jen pro AIX. SecureMailer je vysledkem "laboratornich" praci, ktere se objevuji na serveru IBM pod nazvem alphaWorks. IBM rika, ze SecureMailer ma byt po bezpecnostni strance nejlepsi mezi vsemi produkty toho typu. SecureMailer ma tvorit nekolik na sobe nezavislych komponentu. Tato nezavislost ma umoznit zajisteni nejvyssiho stupne bezpecnosti odesilanych, prijimanych a archivovanych zprav.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Po vzoru UPS a dalsich i FedEx nabizi dodavku elektronickych dokumentu

Mohlo by se zdat, ze platit za dodani elektronickeho dokumentu je holy nesmysl, kdyz e-mailem muze dokument jednoduse poslat kdokoli komukoli. Problem nastane tehdy, pokud kolem nej nastanou nejake soudni spory. Odeslany dokument pri beznem e-mailovem styku zadnou pravni platnost nema. U soudniho sporu nemuze nikdo nikomu prokazat, ze odeslany dokument byl skutecne dorucen adresatovi, ani ze obsahoval to, co ceho se spor tyka. A i kdyby patrani v obsahu (dosud nevymazanych) logu nasvedcovalo tomu, ze dokument dodan byl, je v tom vsem mozno vyvolat tolik pochybnosti, ze to pred soudem neobstoji.

O zajisteni pravni platnosti elektronickeho dokumentu se uz pred nejakym rokem jako prvni zaslouzila americka posta. Pravni platnost podminuje nekolik operaci - objednavka doruceni u subjektu, ktery je uznan jako schopny takovou pravni platnost zajistit, sifrovane odeslani zpravy s overenim identity odesilatele i prijemce, potvrzeni prijmu zpravy prijemcem, uvedomeni odesilatele o zdarnem doruceni a dlouhodoba archivace dokumentu u zprostredkovatele. A za to se plati. Pred pulrokem to bylo uvnitr USA kolem $5, mezinarodne kolem $10 za jeden dokument. Vyhodou je, ze odpadne postovni papirovani a rychlost doruceni je nejvyssi mozna. Pravdepodobnost ztraty dokumentu soucasne u zprostredkovatele i u odesilatele ci prijemce je takrka nemyslitelna.

Americke kuryrni sluzby postupne zarazuji do svych nabidek i dorucovani elektronickych dokumentu. Prvni byla UPS, ted se pridal FedEx. Jednickou mezi temito sluzbami je UPS. Nejen poctem zasilek, ale i urovni nabidky na webovskych strankach. Bezna - a velmi prijemna - je moznost sledovat pohyb zasilky po svete na ceste k adresatovi. Naposledy jsem pouzil takovou sluzbu v dubnu. Trochu mi vadilo, ze tam nemeli automaticke uvedomovani via e-mail, takze jsem se pod tlakem sve zvedavosti dost uklikal:) Snad uz to vyresili.

Zvedavych jsou kvanta - na vyvoj pohybu zasilek FedExu prijdou dva miliony dotazu mesicne. U UPS je to nepomerne vic - kolem 18 milionu - a pred vanocemi ocekavaji milion denne. Objednat si kuryrni sluzbu lze uz take via Inet. Tuto moznost pouziva stale rostouci pocet klientu - u FedExu uz dve tretiny. Objednavky via Inet setri naklady temto sluzbam, protoze vsechno jde "samo" - odpada telefonicke vyrizovani se zapisovanim diktovanych udaju. Internet je proste parada:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Oraclovsky Larry Ellison predstavil svou ideu "cisteho zeleza"

Jak uz News on 'Net predeslaly, Oracle se pripravoval na utrhnuti kusu microsoftiho trhu s NT. Novy databazovy system Oraclu 8i, vybaveny pro komunikaci via Inet, se bude distribuovat na pocitacich Raw Iron, vystavenych na bazi Sparcu a procesoru Intelu. Larry Ellison se dohodl se Sunem o zajisteni "ostrouhaneho" kernelu pro ciste zelezo. Kernel bude zajistovat jen nejzakladnejsi komunikaci s hardwarem. Nade vsim pobezi 8i s vlastnim souborovym systemem, takze nebude potreba vubec zadny operacni system (jako NT:) a vysledna prodejni cena bude nizka. Raw Iron bude ve firemnich sitich plnit funkci serveru (coz se obejde i bez monitoru a dalsi spousty jineho "necisteho" zeleza:)

Kdo bude chtit, muze si Raw Iron kdykoli napustit celym OS Solaris Sunu. Oracle zaroven sdelil, ze dohoda se Sunem neni vyhradni, takze by se na cistem zeleze mohly casem objevit i jine kernely. Oracle hleda distributory pro ciste zelezo. Ti nejvetsi ucast prislibili, ale jeste ji nepotvrdili ve stylu "az to bude, tak se uvidi, jestli to k necemu bude". Byt to ma v breznu. Myslim, ze pro Inet je takovy server parada. To samozrejme vedi i jine firmy - napr. Intel pripravuje podobne "ostrouhane" zelezo. MS se svym vecne odkladanym uvedenim Windows 2000 (NT 5.0) s nimi nakonec muze prijit do prostredi s dost podstatne zmenenou orientaci, ktera uz nebude vykazovat dosavadni poptavku po NT.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Kalifornani (v Bay Area) se maji na co tesit - bezdratove DSL

Obousmerny prenos dat rychlosti 384 Kbps - kdo by to nechtel? A ke vsemu za legracnich $150 mesicne! Instalace vcetne dodavky talire a modemu stoji $800. DSL po dratech jinak v USA stoji prumerne $210 mesicne. Nova bezdratova sluzba firmy Wavepath se jmenuje iSpeed. Urcite ma velkou sanci na rozsireni kdekoli - jednak pro svou cenu, jednak proto, ze muze byt dosazitelna kdekoli, kde jinak DSL apod. kvuli nedobre kvalite linek nebo i jejich uplne absenci vubec neprichazi v uvahu.
Zdroj: Yahoo

Firma Zapata se pro sve inetovske vzepeti dostala k soudu

Pamatujete na firmu Zapata, ktera se letos stala castym tematem inetovskych zpravodajstvi? Zacalo to tim, ze nabidla odkoupeni jednomu z nejvetsich prohledavacu Inetu za miliardy USD. To vsechny prekvapilo, zvlaste kdyz se zjistilo, ze jde o firmu, ktera podnika v obalove potravinarske technice, rybim tuku apod. Pak Zapata vyvolala dalsi vlny svou nabidkou odkoupeni 31 serveru se zamerem vytvorit nejlepsi portal na Inetu. Pred nekolika mesici ale vsechno stahla a vyparila se z dohledu Internetu. Prave proto se ted ocitne u soudu pro podezreni z planovaneho lhani a zamerne manipulace s cenami svych akcii. Takove pocinani je v USA zakazane a ostre se tresta. Bublina Zapata splaskla hodne nehezky. Internetovy boom se holt da zneuzit i pro takove ucely.
Zdroj: Yahoo a BAJT

Netscape chce ze sveho Netcenteru vytezit, co se da

Nova sluzba Netscapu, nazvana Custom Netcenter, je zajimavy a dobry napad. Hlavne pro ty, kdo na to budou mit:) Z ruznych zprav o teto novince se zda vyplyvat, ze pujde o vytvoreni firemnich portalu s neverejnym pristupem. Bude na samotnych firmach, koho na svuj portal pusti, protoze cena za tuto sluzbu se ridi poctem uzivatelu - za kazdeho mezi $3 az $10 rocne. Firmy budou moci vyzit na svem firemnim portalu cokoli, co portaloveho sam Netscape pouziva ve svem Netcenteru, napr. vcetne zpravodajstvi, prohledavace apod. Protoze toho neni malo a pro vytvoreni podoby firemniho portalu se musi neco umet, Netscape bude firemnim webmasterum dodavat SDK pro aplikaci a provazani vseho se vsim. Zajem pry uz projevily i mamuti americke firmy, napr. Coca Cola. Jsem docela zvedav, zda s takovou nabidkou pribehnou i dalsi portaly - musely by si na to ale najmout spoustu vyvojaru, ktere Netscape uz ma ve svem lune.
Zdroj: InternetNews.com