Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

16.-17. zari 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Americka vlada uvolnila export pouze 56-bitoveho DES
Titul JUDr. via Inet
I chudak kurzor obeti inzertnich hratek
Modemy 56 Kbps se snad dockaji svych 56 Kbps
Personalizace i na CDnow
Ctvrtina vsech kupcu aut ziskava informace na Internetu
Americke domacnosti odhlasuji predplatne papirovych periodik
Sada nastroju pro pripravu nejen webovske grafiky ve Photoshopu

Americka vlada uvolnila export pouze 56-bitoveho DES

Skoro vsichni jsou obsahem ocekavane zpravy o uvolneni exportnich restrikci zklamani. Jedine uvolneni je v tom, ze vlada jiz nevyzaduje klice k desifrovani 56-bitoveho kodu. Jenze vsechny sifry kratsi nez 128 bitu se dnes uz povazuji za ne dost bezpecne. Pozice americkych exporteru softwaru, ale i sluzeb, ktere zajistuji overovani identity uzivatelu na Inetu, se nijak nemeni. Z vyjimek, ktere vlada USA zatim na dlouhe kody udelila, vyplyva, ze je hodla udelovat pouze urcitemu okruhu byznysu (napr. bankam), nikoli pro bezne uziti.
Zdroj: InfoWorld Electric

Titul JUDr. via Inet

Concord University School of Law dosud nabizela na Inetu pouze pripravu ke vstupnim testum na pravnicke fakulty. Ted se rozhodla nabidnout na Inetu i sve kompletni ctyrlete studium. Cena je nizsi, nez tomu u universit byva - "pouhych" $17,000 za cele ctyri roky. Cela vec ma ale jeden prakticky hacek. Americke federalni predpisy nejsou pripravene na internetovou formu universitniho studia. Konkretne jde o udeleni akreditace ABA skole, jejiz absolvovani je uznano za platne pro cele USA. Inetovsti absolventi Concordu tak budou moci provadet svou pravni praxi pouze na uzemi Kalifornie, kde universita sidli. Ale i to se casem urcite podda...
Zdroj: The Charlotte Observer

I chudak kurzor obeti inzertnich hratek

Jmenuje se to "Comet Cursor". Vymyslela to firma Comet Systems. K videni napr. na Comedy Central. O co jde? O promenu kurzoru v cokoli - napr. v inzerat. Nebo se pri umisteni kurzoru nad nazev firmy kurzor zmeni na informaci o stavu jejich akcii na burze...etc. Nastesti pro to, aby se vam kurzor takhle menil pred ocima, musite mit v prohlizeci prislusny plug-in. Jeste ze tak...aspon zatim.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate a BAJT

Modemy 56 Kbps se snad dockaji svych 56 Kbps

Americka FCC (Federalni komunikacni komise) prisla s navrhem povolit vyssi uroven signalu modemu pouzivajicich PCM. I na kristalove ciste lince dosahuji modemy 56 Kbps rychlosti prenosu dat mezi 53 a 54 Kbps. Stavajici omezeni ma chranit hardware ustreden pred poskozenim. Jak se ale ukazuje, jde o prehnane uzkoprsy limit, protoze urcite zvyseni urovne signalu je mozne, aniz by k obavanemu poskozeni dochazelo. Po zverejneni navrhu FCC pobezi 30-denni limit pro verejna vyjadreni a pripominky. Po jejich zpracovani FCC rozhodne.
Zdroj: InfoWorld Electric

Personalizace i na CDnow

Nejvetsi internetova hudebni prodejna CDnow prisla s prijemnou sluzbou pro vsechny hudbymilovne uzivatele. "My CDnow" je obdobou ruznych "My neco..." na portalech. Prijemnost "My CDnow" spociva v tom, ze nemusite opakovane vyklikavat informace o hudebnich smerech a hudebnicich, kteri vas zajimaji, a vsechno budete mit vzdy hned po ruce. Tady ma personalizace opravdu svuj vyznam.

CDnow v polovine minuleho mesice oznamila rozsireni sve pusobnosti i na Evropu. Distribuci budou zajistovat spolupracujici firmy prakticky ve vsech evropskych zemich, vcetne CR, Slovenska ci Vatikanu. Vysledkem pochopitelne bude o dost levnejsi postovne. V nabidce CDnow Europe maji byt nejen americke, ale i evropske tituly.
Zdroj: InternetNews.com

Ctvrtina vsech kupcu aut ziskava informace na Internetu

Kazdorocni studie J. D. Power and Associates poukazuje na to, ze 25% Americanu se pred zakoupenim auta predem informuje na Internetu. Prvni cesta obvykle vede na webovske stranky vyrobcu, kde se zajemci dozvedi o palete nabidek a technickych parametrech. Dale jdou potencialni kupci na stranky, ktere poskytuji informace o prodejnach a jejich cenach (auta samozrejme lze koupit i primo na Internetu). Humornym dusledkem noveho pristupu zakazniku autosalonu je jejich vyssi informovanost, nez jakou oplyva personal prodejen aut. Clovek s normalni inteligenci behem hodinky nacerpa o uvazovanych modelech tolik informaci, jake prodejce dosud obvykle mit nemusel, protoze je nemeli ani jeho zakaznici. Studie proto doporucuje, aby se prodejci prizpusobili novemu trendu a poradne nastudovali co nejvic o autech, ktera prodavaji. Aspon nekde ma Inet takovy dopad, o kterem kdysi snili nekteri snilci...
Zdroj: InternetNews.com

Americke domacnosti odhlasuji predplatne papirovych periodik

Dopad Internetu na snizujici se naklady papirovych periodik je uz zrejmy. Posledni pruzkum firmy Paragon Research mj. poukazuje na to, ze 13% domacnosti, ktere neodebiraji papirove noviny, odhlasily jejich predplatne proto, ze ctou zpravy na Inetu. Ze stejneho duvodu se chysta odhlasit predplatne dalsich 11% domacnosti z tech, ktere je odebiraji. A to zatim pravidelne cte zpravy na Inetu jen 16% vsech americkych domacnosti. Ze se tak ptam...nevite, co to vlastne jsou ty papirove noviny?:)
Zdroj: 7am News

Sada nastroju pro pripravu nejen webovske grafiky ve Photoshopu

Firma SPG uvadi svou novou sadu nastroju pod nazvem "Web Tools for Photoshop" od verze 3 nahoru pro W95/98 a NT 4.0. V sade je spousta skvelych nastroju, ktere se nezabyvaji pouze tvorbou grafiky, ale treba i pridelenim rozmeru obrazku do jejich tagu kompletne na vsech strankach WWW serveru, uploadem stranek na server via FTP apod. V ryze grafickych nastrojich je snad uplne vsechno, co pro sve webovske stranky muzete potrebovat - napr. i generovani JavaScriptu pro prekreslovanou grafiku, tabulkove thumbnails etc. Nechybi ani animovana grafika ve 2D i 3D. Dalsi info a odkaz pro zakoupeni sady za $199, resp. k jejimu ozkouseni najdete na adrese uvedene v zahlavi zpravy.
Zdroj: BAJT

14.-15. zari 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS hodnotou svych akcii predstihl GE
Yahoo pristoupi k overovani e-mailovych adres ucastniku konferenci
Matematicky konicek muze skoncit i u soudu...
Prvni ryze webovska banka
Siemens nabizi bezpecny e-mail s S/MIME
Nova beta Communicatoru odstrkuje MSIE ve Windows
Bob Metcalfe neprestava strasit cernou budoucnosti Inetu
Prvni prehazovac nudli ve vyskakujicich oken

MS hodnotou svych akcii predstihl GE

MS pred par dny uz jednou na nekolik hodin obsadil celne misto v seznamu nejbohatsich firem. Ted se na nem uvelebil zrejme na delsi dobu. Hodnota jeho akcii je 261 miliard USD. General Electric vykazuje hodnotu 257 miliard USD. S velkym odstupem nasleduji: Exxon (172), Merck (157), Coca Cola (156), Pfizer (145), Intel (144), Wal-Mart (138) a Philip Morris (107 miliard USD). GE vznikl uz v minulem stoleti. Z cehoz plyne, ze rust MS je strmejsi nez GE - letos v pomeru 52% ku 24%. Majetek Billa Gatese je cca 57 miliard USD. Hlavne to zdravicko aby bylo, Bille...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Yahoo pristoupi k overovani e-mailovych adres ucastniku konferenci

Stale vetsi pocet spravcu serveru pristupuje ke zpetnemu overovani e-mailovych adres zajemcu o ucast ve webovskych konferencich. Po zapsani sve adresy do webovskeho formulare dostanete hned e-mailovou zpravu, pozadujici jeji proste odeslani zpet. Tak se overi jednak to, ze adresa existuje, jednak to, ze nekdo nekam neprihlasuje nekoho jineho, kdo o to nestoji. Yahoo takove overovani dosud neprovadelo a ted na to lehce doplatilo. V jedne z jeho konferenci se objevily zpravy urazejici jednu firmu, ktera je na burze. Slo o konferenci, ktera se zabyva burzovnimi investicemi. Postizena firma zareagovala a soudni cestou pozadala o zjisteni identity stovky ucastniku konference. Yahoo oznamilo, ze jejich identitu vyda pouze tehdy, pokud by takovy pozadavek byl soucasti soudniho rozhodnuti.
Zdroj: NEWS.COM

Matematicky konicek muze skoncit i u soudu...

Prilis velka posedlost muze vest k lecjakym koncum. Vynikajici programator a matematik Aaron Blosser pracoval pro firmu US West jako jeji konzultant. Jeho posedlost cisly ale byla tak velka, ze misto aby firme pomohl, v cem ji pomoci mel, vyuzil jejich 2,500 pocitacu pro vyhledani vytouzeneho prvocisla. Cela firemni sit viditelne zpomalila svuj chod - co normalne trvalo vteriny, zabralo minuty. Procesory dychtive pracovaly na reseni Blosserovy matematicke ulohy. Spravcum site se podarilo vystopovat pricinu, ktera je dovedla k terminalu A. Blossera, a US West dovedla A. Blossera k soudu. Sebenevinnejsi posedlost se casto stava bumerangem, pokud se jeji vlastni svet dostane do konfliktu se svetem okolnim. Kdybych byl firmou US West, nedokazal bych se na A. Blossera zlobit a uz vubec bych ho nehonil k soudu. Bile limecky ovsem vidi svuj svet zase z uhlu jine posedlosti...
Zdroj: 7am News a BAJT

Prvni ryze webovska banka

Americka CompuBank odstartuje na prelomu zari a rijna. Stane se prvni, vyhradne webovskou bankou na svete. Jeji pozadavky na klienty jsou minimalni - vstupni vklad $200 a velmi male poplatky za realizovane prevody (pouhych $5,50 za jednu varku pocetne neomezenych prevodu). Hlavni prednosti CompuBanky bude provadeni plateb v realnem case, coz je u ostatnich tradicnich bank, pripojenych k Inetu, jednim ze zakladnich kamenu urazu. Nove bance se podarilo ziskat i statni ruceni za vklady klientu do vyse $100,000, coz je pro jeji duveryhodny a dobry start velmi dulezite. Klienti banky nebudou muset instalovat zadny specialni software a budou moci s bankou komunikovat s jakymkoli prohlizecem, ktery obsahuje 128-bitove sifrovani. Banka bude samozrejme poskytovat svym klientum prehled o pohybech na jejich kontech, vcetne "obrazku" seku.

Jedine, na co tato mala banka, zacinajici se sesti miliony USD, narazi, je problem poplatku za vyuzivani platebnich siti ATM (napr. platby kreditnimi kartami v obchodech). CompuBank zadnou takovou sit nema a vetsina bank pozaduje, aby klienti jinych bank platili poplatky za vyuziti jejich ATM. CompuBank hleda moznost dohody s nejakym provozovatelem ATM, ktery by klientum webovske banky neuctoval nic. Cely system nove banky bezi na NT, coz vytvari dohady o tom, zda ustiha vsechny operace v pripade, ze by priliv klientu rostl do desitek tisicu.
Zdroj: Computerworld

Siemens nabizi bezpecny e-mail s S/MIME

128-bitove sifrovani obsahu zpravy a elektronicky podpis - to je zaklad bezpecneho e-mailoveho softwaru Siemensu s nazvem TrustedMime. Instaluje se jako plug-in k programum rozesilajicim zpravy. Software vyvinula irska firma a byl otestovan v nekolika evropskych zemich. Je otazkou, jak se TrustedMime uplatni. Na jednu stranu by mohl jit na odbyt, protoze USA stale zakazuje export sifer delsich nez 56 bitu (krome nekolika udelenych vyjimek). Na druhou stranu tomu bude branit vysoka cena ($6,110 za 100 licenci, resp. $152,750 za 5,000 licenci), velka pravdepodobnost uvolneni exportnich restrikci USA a bezplatna integrace S/MIME do prohlizecu MS, NS a dalsich.
Zdroj: InfoWorld Electric

Nova beta Communicatoru odstrkuje MSIE ve Windows

Preview 2 Communicatoru 4.5 nabizi moznost zvolit Communicator jako "prednostni" software a tim odsunout MSIE na vedlejsi kolej. To je asi tak strucne to "nejdulezitejsi", co nova beta prinasi. Razantnost uprednostnovani Netscapu se projevuje ponekud nelibe i tim, ze se po instalaci nezachova adresa "home page", ale zastrci se tam adresa Netcenteru. Zlepseni, ktera uzivatele skutecne zajimaji, se objevuji pouze v e-mailove casti s vyberem novych podob uzivatelskeho rozhrani.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Bob Metcalfe neprestava strasit cernou budoucnosti Inetu

Metcalfe je tvurcem Ethernetu, zakladatelem firmy 3Com a sitovym guru. Je povestny i tim, ze stale varuje pred zhroucenim Internetu. Na konferenci IDC prednesl rec o tom, ze jedinym vychodiskem ze soucasne neuspokojive situace je merena uhrada vyuziteho casu a objemu dat, ktere abonent ISP zkonzumuje. Metcalfe ma ryze technicky pohled na vec a opomiji psychologickou stranku veci. Pokud se cokoli pouziva jako luxusni zalezitost, pouziva se to co nejmene (viz napr. vyvoj podminek uzivani mobilnich telefonu). Jakmile se luxus zmeni v prijatelnou zalezitost pro denni uzivani, nastane jeji velke oziveni. Metcalfe prohlasuje, ze musi skoncit obdobi, ve kterem "menehodinovi" uzivatele sponzoruji "vicehodinove". Takovy argument ma opet jednu velkou diru - jen diky tem "vicehodinovym" uzivatelum jde vyuzivani Inetu kupredu a rust jeho nabidek strme roste. Srazit "naruzivejsi" uzivatele na uroven "slabsich" by byla obrovska chyba pro vyvoj sluzeb na Inetu i pro podil ekonomickeho rustu mnoha oblasti via Inet.

Metcalfovy argumenty v neposledni rade vyvraceji i prosta fakta o velkych ziscich spravcu paternich siti (napr. UUNet zacal se ctyrmi miliony USD a uz ma hodnotu 400 milionu USD, na coz investori velmi dobre slysi). Na obzoru jsou dalsi obri paterni site, do kterych investori ochotne investuji miliardy dolaru. Spise nez o "zluxusneni" Inetu na ukor jeho uzivatelu by melo jit o jasnou distribuci toku financi, ktere uzivatele budou platit za vsechno mozne, co bude Internet nabizet. Zadna vlna krachu ISP nehrozi - ISP naopak rychle pochopili, ze museji nabizet zajimave a placene sluzby svym abonentum, aby meli na svuj dalsi rozvoj. Inet neni metrem, ve kterem se plati za dobu jizdy, protoze se tam nic jineho nabidnout neda. Ale jak by se asi tvarili lidi, kdyby by museli platit i za dobu, kterou stravi v prodejnach a jinych verejnych mistech? Bud by tam prestali chodit, nebo by je prosprintovali:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Prvni prehazovac nudli ve vyskakujicich oken

"Apage, satanas!" - chtelo by se zvolat nad tim, co nabizi Pop-up Exchange. Jde o vymennou inzertni sit, ktera se - vedle beznych nudli umistenych ve strankach - zameruje na inzerci ve vyskakujicich oknech. Okno ma jednotny design v podobe detskych pocitacovych her, jake se prodavaji v hrackarstvi - maly displej s nekolika knofliky. Do "displeje" se umistuje inzerce velikosti 295x180 pixelu. Pomer vymeny je 2:1 ve prospech provozovatele site. Okna vyskakuji "javascriptove". Tento zpusob inzerce se u surfaru setkava s velmi negativni reakci. Pokud jim okno vyskoci, vetsinou se ho snazi rychle zbavit. A kdyz uz oken maji dost, deaktivuji JavaScript ve svem prohlizeci. Tak se zase pripravuji o produkci javascriptovych programku tam, kde maji svuj vyznam. Vzhledem k rostouci zaplave teto inzerce by surfari urcite uvitali, kdyby v prohlizecich byla zarazena volba blokovani nove oteviranych oken.
Zdroj: 7am News a BAJT