Kolem otravovani uzivatelu Internetu reklamnimi junk maily se uz
namluvily tuny reci. Na zakonodarne urovni se hledaji zpusoby, jak by
se vlk (spammer) mohl nazrat, aniz by koza (adresati junku) prilis
mecela. Tedy aby se marketingove informace mohly nepostizitelne
rozesilat za splneni urcitych, zakonem danych podminek. Spammeri v
soucasne dobe pouzivaji triky, jako je zmena adresy odesilatele, aby
byli "nepolapitelni". Adresati junku se vetsinou tvrde namichnou, kdyz
ve svem mail boxu nachazeji nevyzadane reklamy (nektere z nich zasilane
se stejnym textem minimalne jednou denne po dobu mnoha mesicu). Mnozi
reaguji odesilanim e-mailu zpet - jejich odpovedi vsak jdou na adresy,
ktere s junky nemaji nic spolecneho. ISP, kteremu se takove odpovedi
hromadi na mail serveru, se namichne taky, a ma-li na to lidi a
pravniky, vinika objevi a poda na nej zalobu. Pod privalem takovych
zalob ukoncil svou cinnost i vehlasny kral spammeru Sanford Wallace se
svou nenavidenou junkovou firmou Cyber Promotions.
S. Wallace ma ovsem zastupy junkovych nasledniku. Tri z nich se ted
ocitli pred federalnim soudcem, ktery jim rozdelil pokuty ve vysich
$275,000, $55,000 a $7,500. Zalobcem byla bezplatna e-mailova sluzba
Hotmail, jejiz adresy spammeri "instalovali" do hlavicek svych junku
coby adresy jejich odesilatele. Soudce uznal opravnenost zaloby
predevsim ve veci poskozovani jmena firmy Hotmail. Pokusy o regulaci
junk mailu se uz objevily v nekolika statech USA, kde zakonodarci
schvalili pravidla hry a postihu pri jejich poruseni. Poslednim byl
stat Washington, ktery za poruseni pravidel (predevsim pri pouziti
triku se zmenou adresy odesilatele) bez diskuse nasazuje tvrde financni
postihy vinika. Postih muze zasahnout kohokoli, kdo junky rozesila
i z jineho statu komukoli do statu Washington, ktery si pak vinika
"vystiha" prostrednictvim federalnich uradu. Podobny zakon plati i
v Kalifornii.
Pred mesicem prosla americkym Senatem prvni podoba antispammerskeho
zakona, ktery navrhuje pokutu do vyse $15,000 za manipulaci s
e-mailovou hlavickou. Firma, ktera bude takovou zmenou v e-mailove
hlavicce poskozena, vsak muze u soudu zadat odskodneni v mnohem vetsi
vysi, jak dokazuje vyse zmineny soudni verdikt. Pokuta $15,000 je pro
intenzivni spammery smesna, protoze za rozesilani junku dostavaji od
jejich objednatelu mnohem vic.
Podstatnym problemem, ktery zakonodarci zatim nijak vyznamne neresi, je
nevyzadanost junku. Navrh sice obsahuje klauzuli o tom, ze junk mail
musi obsahovat i postup, jak se ze seznamu spammera odhlasit, jenze...
co si budeme povidat... Seznamu s obmenami adres lze vyrobit nekonecne
mnozstvi. Kdo se odhlasi z jednoho, hned dostane junk z jineho.
Spammeri si z toho utahuji a do svych junku uz vkladaji informaci tom,
ze jejich spam je v plnem souladu se znenim navrhu Senatu... Ve veci
zamezeni privalu junku tento navrh v podstate nic neresi. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Webovska standardizacni organizace World Wide Web Consortium vydala
specifikaci popisneho jazyka Synchronized
Multimedia Integration Language, neboli SMIL. Jeho tagy lze
zahrnout do popisu webovske stranky (v prohlizeci samozrejme musi byt
implementovana jejich interpretace). SMIL ma umoznit rizenou manipulaci
s multimedialnimi soubory, obrazky a texty a s jejich celkovym
rozvrzenim na strance ve stylu XML. Uzivatel si bude moci zvolit, zda
chce vsechno hned prehravat nebo si neco stahnout a prehrat si to
pozdeji apod. I kdyz treba MS stal u pocatku prvni specifikace SMILu,
ted se k nemu stavi odtazite, takze se jeho interpretace v MSIE asi
hned tak neobjevi. Pry se uvidi, az co se objevi v dalsi verzi SMILu.
Netscape se zatim nevyjadril. A tak je kolem praktickeho vyuziti SMILu
zatim nejasno. Toho, co nabizi SMIL v jednoduche podobe, lze sloziteji
dosahnout i jinymi prostredky, resp. jejich kombinaci (JavaScript,
Java, DHTML, CSS). Zdroj: Wired
Konkurenti MS i NS vyjeli ve stejny den s portalovymi betaverzemi
MS i NS honi velkou portalovou vodu, kterou pred mnoha mesici vypustily
predevsim prohledavace Internetu. Byti portalem (vstupni branou) Inetu
se stava neodbytnym snem. Takovy portal ma nabizet co nejkompletnejsi
informacni servis a ruzne sluzby, jako je bezplatny e-mail,
prohledavani Internetu, chat etc. Portal ma proste nabizet pokud mozno
vsechno, co se vubec z toho podstatneho, co Inet "umi", nabidnout da.
Samozrejme to vsechno nemuze realizovat jedna skupina lidi, takze se
uzaviraji smlouvy mezi portaly a jinymi firmami, pusobicimi na Inetu.
Za neco portaly plati jinym, za neco naopak jini jim.
Nova portalova beta MS Internet Start
vypada slusne a nabizi hromady informaci vseho druhu, ktere si muzete
i "napersonalizovat", abyste pri navsteve portalu dostali vzdy to sve
vybrane. Surfar je nabidkou personalizace pronasledovan na kazdem
kroku, takze to zrejme bude tim, o co MS hlavne jde. Za zaznamenani
stoji, ze mezi prohledavaci Inetu, ktere za sve umisteni na portalu MS
zrejme plati, je i Yahoo, ktere nedavno odeslo od Netcenteru Netscapu.
Betaverze Netcenteru se prilis
nelisi od jeho dosavadni podoby, je ale uhlazenejsi a prehlednejsi, nez
je vertikalne roztazena nabidka konkurenta MS. Vyraznou novinkou je
prohledavac Internetu, ktery pro Netscape smluvne pripravil Excite.
Rychle porovnani mezi vysledky, jake vyhazuje Excite a Netscape,
neprineslo zadne prekvapeni - v podstate je to totez, jen ze pismenka
jsou u Netscapu vetsi a vysledek je tak mene prehledny. Mimochodem,
hezke jsou u Excitu/Netscapu dve veci - jednak slova, ktera vam
prohledavace nabidnou pro prirazeni k jiz zadanym, se mi objevila cesky
("sama od sebe", i kdyz bez diakritiky), druhak se mi moc libi moznost
nechat si vypsat razeni vyhledanych odkazu podle hlavni stranky serveru
- perfektne prehledna zalezitost. Jak je u portalu zvykem, i novy
Netcenter nabizi personalizaci vyberu informaci.
Oba portaly pochopitelne nabizeji informace o svych produktech, ale
nijak zvlast vlezle. Kdo si z nich co - nebo mezi nimi - vybere, je
samozrejme jen na nem. Mam-li vyjadrit prvni dojem, Netcenter nabizi
sirsi vstupni rejstrik diky yahooovsky roztridenym odkazum na jednotlive
kategorie informaci a sluzeb. MS Internet Start zaclenuje do mene
prehlednych vstupnich odkazu i drobnosti, ktere nekoho mohou zaujmout.
Nabidka sluzeb je u nej zarazena do dlouheho sloupce hned nahore, takze
k informacnim odkazum se musite proscrollovat. Velky dil sloupce
zabiraji i odkazy na videoklipy, ktere vyuzije malokdo. Teprve kdyz se
dostanete na dalsi stranky, muzete konecne zacit vybirat z aktualnich
informaci, kvuli kterym se na portaly chodi. Netcenter se zda mit o
neco sirsi nabidku aktualnich zpravodajstvi. Napr. kompletne mirroruje
stranky NEWS.COM. Vyjimkou u MS pochopitelne je zpravodajstvi MSNBC.
Takze volte, co chcete, ev. nevolte vubec nic z toho:) Zdroj: BAJT
Bohuzel to neni zadarmo, ale mohlo by vas to zajimat. Firma Bonzi
nabizi modul Voice E-mail 3.0, ktery po instalaci k Navigatoru od verze
2.x az po ty novejsi umozni nahravat i reprodukovat hlasove vzkazy
zasilane e-mailem. Posilat takove vzkazy samozrejme lze i prostym
pripojenim zaznamu ke zprave a jeho beznou reprodukci na strane
adresata. Voice E-mail ale nabizi jisty komfort nekterymi svymi
fintickami, jako je pripojeni obrazku, komprimace zaznamu pred jeho
odeslanim etc. Program do dneska stoji $29,95, pak $54,95. Mimochodem,
posilat zvukove soubory lze jednoduse i via ICQ, ovsem bez komprimace. Zdroj: BAJT
Straseni o tom, ze mladez bude hltat porno na Webu, se ukazuje byt mimo
misu. Teenageri mezi 12 a 19 lety nejvic navstevuji servery AOL, Yahoo,
Geocities, Netscape, Angelfire (to posledni je obdoba Geocities, cili
jde o moznost bezplatneho umisteni svych webovskych stranek). Mezi
divkami byly krome uvedenych serveru nejoblibenejsi Eonline (divci
webzine), Pathfinder a Titanicmovie. U kluku ESPN, Playboy a Sony
Online (no aspon ze ten Playboy...jinak uz by to bylo na povazenou:)
Podle pruzkumniku divky pry Internet vede k vyuce mnohemu a ke
spolecenskym kontaktum (jinymi slovy - drive visely na telefonu, ted na
Inetu:) Kluky pry Inet zasahl natolik, ze je obira o spanek, ale i o
sledovani TV (coz je plus). 22% teenageru pouziva jen e-mail, skoro dve
tretiny vyuzivaji onlinove sluzby. Takze, mili rodice, je to v podstate
v klidu... Zdroj: Anchordesk
Odezva na inzertni nudle na Webu klesa. Za dva roky spadl podil
odkliknutych nudli z 2% na 1%. Mnozi inzerenti jsou z toho celi nesvi,
skepse roste a Web se povazuje za upadajici medium, nevhodne pro
inzerci cehokoli. Objevuji se ruzne pokusy, jak upoutat surfare, aby
byli inzerenti uspokojeni (celostrankove interstitials, ktere ale
surfare spis zahaneji na utek), az po nabidky uctovani pouze za
odkliknuti nudle. Napr. DoubleClick, ktery zasobuje smluvni servery
placenymi nudlemi primo via Inet, nabizi i alternativu $1 za kazde
odklinuti, pricemz se neplati nic za zjeveni nudle. Prumerna platba za
1,000 zjeveni se je pod $40 a lehce klesa.
Vsichni se ptaji, proc se na nudle klika tak malo. Jeden hezky argument
rika, ze se obsah stranek zlepsil natolik, ze se nudle stavaji jejich
nejmene zajimavou casti:) Na druhou stranu probehly Webem nudle, ktere
se tesi velkemu uspechu a pocet jejich odklinuti jde az nekam ke 30%.
Urcitym paradoxem je, ze velky kolac, ktery z inzertniho trhu ujida par
desitek nejnavstevovanejsich serveru, je pro ne samotne tak velky, ze
maji neustale obsazeno (prijimat dalsi nudle mohou jen na zaklade
zvysujici se navstevnosti, aby kazda nudle prosla pozadovanym poctem
zjeveni se za urcitou dobu). A tak zustavaji "ve vzduchu" inzertni
nabidky, ktere tezko hledaji ten spravny teren pro umisteni nudli,
protoze na Webu je proste neprehledny zmatek. Toho se chytly nudlove
aukce, ktere nabizeji neumistene nudle. Spravci serveru na ne reaguji
svymi nabidkami. Pak je na inzerentovi, aby si vybral, co pro nej bude
z ruznych hledisek nejprijatelnejsi.
Pokud jde o placeni jen za odkliknuti nudle, jeho urcitou paralelou
jsou nocni vysilani mene popularnich TV stanic, ktere hlavne v nocnich
hodinach inzeruji prodej vselijakych cetek. Platba za takovou inzerci
(muze mit i podobu pulhodinoveho "poradu") nejde za cas, ale za pocet
zavolani na telefonni cislo spojene s prodejem. Jesse Berst povazuje
tuto formu inzerce pro Web za neprijatelnou. Kdo na ni pristoupi,
perspektivne nici sam sebe.
Nudle ale z Webu urcite nezmizi. Jde jen o to, aby inzerenti a jejich
agentury nasli jejich nejlepsi moznou formu a co nejadresnejsi
umisteni. Posledni dobou se velmi rozmaha inzertni sponzoring, coz je
vyhrazeni si nekolika stranek, na kterych nesmi inzerovat nikdo jiny
nez ten, kdo plati za vyhrazeny prostor. Takovy sponzoring se hodi pro
servery, ktere maji o inzerci nouzi a ktere jsou urceny hodne vyhranene
zajmove skupine lidi. Dalsi moznou cestou je interaktivni "rozvinuti"
nudle primo na strance, na ktere je. Tak se bez velkeho zdrzovani muze
treba neco prodat, nebo se nalezite rozsiri podstatna informace, ktera
povede k rozhodnuti surfare jit za inzerovanou zalezitosti. To je ovsem
hudba budoucnosti, predevsim sirokeho uplatneni ruznych novych
technologii. Zdroj: Anchordesk a BAJT
V prvni vlne nastupu telefonovani via Inet zadaly americke telefonni
spolecnosti zakaz tohoto noveho fenomenu. Americke instituce odmitly o
necem takovem jen uvazovat. Spolecnostem nezbyva, nez vzit technickou
promenu na vedomi a prizpusobit se ji. Konzultacni firma Analysis,
zabyvajici se telekomunikacemi, odhaduje, ze v roce 2003 se snizi
prijmy telefonnich spolecnosti o 36%. Podil hovoru via Inet prevazi
nad klasickou telefonni siti uz v roce 2000. Klasikum nezbyde, nez
sblizit uroven cen za oba zpusoby volani. Kdo se rychle nezapoji do
technickych promen, prijde o zdroje prijmu na pokryti svych nakladu.
Velke spolecnosti, jako AT&T, Deutsche Telekom, BT nebo France Telecom
se noveho trendu chapou a uz se pripravuji na vec.
Pro ne nejde o zadnou legraci. Zatimco hovor z USA do Nemecka stoji
klasickou cestou prumerne $1,36, via Inet pouze mezi 10 az 40 centy.
Kvalita internetoveho spojeni stale neni dostatecna a jeste nekolik let
nepredstihne kvalitu stavajicich telefonnich siti. Ale jeho lace zlaka
urcite dost lidi, kteri nad "hovorem ze sudu" primhouri obe usi. Studie
uvadi, ze pro internetove telefonovani je zvlaste pritazlivy trh v
Evrope, kde jsou stale prilis vysoke ceny. Ty by se vsak vlivem
nastavajicich deregulaci mely behem tri az peti let podstatne snizit. V
jine studii jsem se docetl o uvahach, ktere naznacuji urcite nebezpeci,
pokud se internetoveho telefonovani rychle zmocni velci giganti - ti by
totiz mohli postupne tlacit ceny nahoru, az by se cenovy rozdil mezi
obema cestami dost vyrazne setrel. Doufejme, ze k nicemu takovemu diky
neregulovatelnosti Inetu a velkemu potencialu uplatnit se na nem s
dobrym napadem, nedojde. Zdroj: InternetNews
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek