Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

16.-17. cervence 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Proti netscapovskemu "smart browsingu" se zveda vlna kritiky
Communicator 4.5 a "universal access" na Netcenteru
AltaVista Discovery je zajimava, ale prilis betazoidni a zrava
Prvni obcansky antispammersky uspech pri uplatneni zakona
Javova Jini Sunu vypada dost zajimave

Proti netscapovskemu "smart browsingu" se zveda vlna kritiky

Uz pri ohlaseni chystane implementace "chytreho browseni" jsem v jedne zprave zauvazoval o tom, zda nejde o porusovani antitrustovych principu ve smyslu uprednostnovani jednech na ukor druhych. Zda se, ze stejny nazor ma v USA vic lidi, zejmena v organizacich, ktere dbaji na fair play. O co jde? Posledni betaverze Communicatoru 4.5, kterou Netscape nabizi od ctvrtka, ma v Navigatoru novy knoflik "What's related". Kdyz na nej tuknete, z Netcenteru Netscapu se vam vrati nabidka odkazu, ktere jsou v nejakem kontextu se strankou, kterou prave v prohlizeci mate. To neni vse - kdyz do radky pro URL napisete primo slovo/slova (Netscape jim rika "Internet key words"), opet se odeslou do Netcenteru, odkud se vrati nabidka uprednostnenych odkazu a zadnych jinych.

Je pravdepodobne, ze u "Internet key words" jde o vysledek smlouvy mezi Netscapem a Excitem - cili informace odesilane z Netcenteru de facto pochazeji z prohledavace Excite, at uz jejich databaze sidli kdekoli. Klicovych slov je v soucasnosti 1,5 milionu, koncem roku jich maji byt 3 miliony. Nabidka "What's related" cerpa z databaze odkazu firmy Alexa Internet. Z momentalnich 12 milionu se jejich pocet koncem roku zvysi na 20 milionu.

Pokud je surfar primo na nejakem serveru, ktery neco uprednostnuje, je na surfari, aby rozhodl, zda nabidku serveru bere nebo ne. Zadny server nakonec ani nemuze jinak, nez se zabyvat urcitymi tematy a svou nabidku nejak vyvijet, bud ze se mu to tak libi, nebo ze se pokousi nejak prezit. Navigator ovsem pouziva kolem poloviny vsech surfaru. Prostrednictvim "smart browsingu" se ale dostanou jen do jednoho mista, ze ktereho budou dostavat tim mistem preferovane informace. Trochu mi to pripomina zazitek z navstevy nejakeho bulharskeho mesta za bolsevika. V centru mesta byli uprostred silnic "esenbaci", kteri nepustili nikoho pres ulici (smelo se jen na prechodech, hodne od sebe vzdalenych). A kdo porusil nabozenstvi, byl vypeskovan. Prebehnout se dalo, jen kdyz se "esenbak" nedival:)

Jak zname bezne uzivatele, jejich pohodlnost je povede k hustemu vyuzivani teto nabidky. Pro valnou cast uzivatelu Navigatoru tak bude Inet prezentovan jen malym zlomkem sve nabidky. Preferovane servery budou blahem slintat, ty, ktere se do preferenci nedostanou, budou mit smulu. Ba co vic - pokud uzivatel Navigatoru zada prilis obecne slovo, napr. "computer", bude presmerovan na stranku Netcenteru, ktera se pocitaci zabyva (do jeho tzv. "informacniho kanalu"). "Smart browsing" tak z Navigatoru potencialne cini nastroj, ktery neni cistym prohlizecem Webu, ale jehoz soucasti je i Netcenter. Potencialnim proto, ze surfari nastesti "smart browsing" pouzivat nemuseji...ale co si budeme povidat...

Dokonce i Microsoft, ktery vyvinul svuj "smart browsing" pro MSIE, nakonec od nej v te podobe, jaka je v Navigatoru, ustoupil. Jako duvod uvedl, ze tato funkce nikdy nemuze byt spravedliva ke vsem (u MS lehce prekvapive prohlaseni:) Novinka Netscapu je v jejich kritikach dokonce srovnavana s tim, co privedlo ministerstvo spravedlnosti USA k antitrustovemu vysetrovani MS - jmenovite jde o integraci Windows a MSIE. V pripade Netscapu jde o vyznamnou integraci Navigatoru s jeho Netcenterem, spojenou s eliminaci tech, kteri "maji smulu".

Poslednim pohledem na vec muze byt uvaha o problematice vyhledani relevantnich informaci na Inetu obecne. Do doby, nez neco takoveho bude mozne v provedeni "cloveci otazka - jasna odpoved", jeste uplyne hodne vody kolem brehu vyvoje spousty technologii - pocitacovou implementaci semantiky lidske mluvy pocinaje, sikovne se siti propletajicimi a vzajemne komunikujicimi agenty konce. Do te doby budou pokusy, jako je "smart browsing", pokracovat v ruznych podobach.

Ono to prece jen ma svuj vyznam pro uzivatele Internetu, kteri jsou unaveni ze zaplav odkazu, ktere se na ne obvykle vyriti z prohledavacu (ev. se na ne nevyriti nic z toho, co hledaji). "Smart browsing" je tak predevsim znakem velmi nedokonaleho stavu souvisejicich technologii, i formou vyuziti nedokonalosti ve svuj prospech. Prezentovana forma takoveho vyuziti ma jedno "charisma" - drtivou vetsinou beznych uzivatelu Internetu bude vrele privitana. Vecne paradoxy vecne nedokonalosti...:)

Smart Browsing je dlouze popsan i s priklady na serveru Netscapu. Je to presprilis dlouhe povidani (pusobici skoro az jako obhajoba:) Abyste neztraceli cas, podivejte se tam na dva demonstracni obrazky dole na strance a bude vam vse hned jasne.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Communicator 4.5 a "universal access" na Netcenteru

Dalsim - ale uz ne tak diskutabilnim - provazanim Communicatoru s Netcenterem jsou prvni moznosti vyuziti toho, co Netscape nazyva "univerzalnim pristupem". Bezplatne registrovani uzivatele Netcenteru si u nej mohou ulozit sve bookmarky a e-mailove adresare. Ty pak budou mit pristupne odkudkoli z jakehokoli prohlizece (ulozit si je muzete prostrednictvim nabidky My Netscape). Nepochybuji o tom, ze spousta lidi tuto moznost vyuzije, i kdyz tu asi budou pusobit jiste obavy z marketingoveho ci jineho zneuziti takovych dat. Pro cestovatele, kteri maji staly pristup k nejakemu "svemu" pocitaci na Inetu je jiste mnohem bezpecnejsi a jednodussi se spojit se svym obvyklym mail boxem primo a v pripade potreby si z nej stahnout i sve bookmarky. Ale ne vsichni tak ciniti mohou.
Zdroj: TechWeb

AltaVista Discovery je zajimava, ale prilis betazoidni a zrava

Discovery, o ktere jsem informoval v minule sade zprav, se mi na AltaViste podarilo najit pod nic nerikajicim odkazem "Free Downloads" (dobra ukazka toho, jak by se marketing nemel delat:) Protoze nabidka funkci Discovery pusobi z jejich popisu zajimave, utilitu jsem si stahl a vyzkousel. Jde o poradneho otesanka - soubor ma 11 MB a na disku nakonec zabere 24 MB (pri instalaci ale potrebuje o dost vic). Co jsem chtel vyzkouset predevsim, je kombinovane indexovani znakoveho obsahu souboru na lokalnich discich (i po lokalni siti) a stranek, ktere si stahujete z Webu. Zkousel jsem to ve W95 na PC 486/66. Indexovani bezelo tak neuveritelne pomalu, ze jsem nakonec nevydrzel a zastavil ho. Vysledny index pri jeho prohledavani funguje dobre a svizne.

Discovery zrejme cosi pase na pozadi, i kdyz je sama "v klidu". Beh pocitace se pri jejim "nicnedelani" citelne zpomalil. Na desktopu ma utilita nekolik moznych podob listy (skryvajici se, plovouci, nahore, dole, nebo jen/i u prohlizece). Moznosti nastaveni rady voleb pro ruzne funkce hromada. Pro stavbu indexu z lokalnich disku je dobra moznost detailni volby toho, co chcete indexovat - od celych adresaru az po jednotlive soubory (pres sto typu souboru). Zrejme proto, ze jde o prvni betaverzi, nereagovala Discovery na jednotlive navolene soubory a brala vsechny prednastavene typy souboru z adresaru kompletne. Dal me neprijemne prekvapilo, ze utilita uplne ignorovala vsechny adresare WWW serveru na danem PC (snad nejaky komercni duvod?).

Vypis vyhledanych souboru po zadani klicovych slov je OK. Kdyz na odkaz kliknete, vyskoci na vas program, ktery je s danym typem souboru provazan, a soubor se objevi v cele sve krase. Hledat muzete ve vymezenych okruzich - sve dokumenty, e-mailove soubory, Web etc. V podstate jde o prevedeni uzivatelskeho rozhrani AltaVisty na vas pocitac se vsemi podstatnymi moznostmi, ktere AltaVista nabizi na Webu. S Discovery se zrejme trochu spechalo, takze ma nektere drobne mouchy. Nakonec jsem se ji ale rozhodl odinstalovat - duvodem je zpomaleni behu pocitace nejakymi procesy tancujicimi na pozadi, nefungujici vyber jednotlivych souboru, zakazany pristup k souborum WWW serveru a zoufala pomalost stavby indexu. Discovery se ve svych dalsich verzich uplatni zrejme jen na hodne rychlych pocitacich s primerene velkou diskovou kapacitou, kterou index ujida.

Co mi z ryze ptaktickeho duvodu na Discovery vadi dost znacnou merou, je problem, se kterym ale tezko neco rozumne delat - je to nemoznost vyrazeni indexovanych webovskych stranek. Jakmile vam jednou do indexu proniknou, jsou tam bud navzdy, nebo pri mozne rekonstrukci indexu prijdete o vsechny (pri updatu indexu se berou v uvahu jen zmeny v souborech). Pri indexovani webovskych stranek si proto clovek musi dobre rozmyslet, zda tu kterou stranku ma nechat indexovat (jejich indexovani lze nechat probihat automaticky, nebo si pro kazdou vyzadat predbezne schvaleni). Mate-li Pentium 200 MHz a dost mista na disku (a W95 nebo NT 4.0), prvni beta Discovery vam i pres uvedene nedostatky muze poskytnout nektere dobre sluzby.
Zdroj: BAJT

Prvni obcansky antispammersky uspech pri uplatneni zakona

Ve state Washington zacatkem cervna t. r. vstoupil v platnost zakon, ktery obcany opravnuje zadat soudni cestou odskodneni do vyse $500 od spammera, pokud porusi nektera ustanoveni zakona (jde predevsim o falsovane e-mailove hlavicky odesilatelu). Zakon se vztahuje na spammery z celych USA (nejen na odesilatele, ale i na toho, koho se obsah reklamni nabidky tyka). Ale pokud jde o moznost podani zaloby, ta se vztahuje jen na obcany Washingtonu. Bruce Miller ze Seattlu si rekl, proc nezkusit funkcnost zakona. Vzal jeden junk mail po druhem, a tam, kde to slo - kde byla ve zprave aspon nejaka identifikace neco nabizejici firmy ci osoby -, poslal reklamnikovi ucet na $200 jako navrh na mimosoudni vyrovnani. Uctu poslal asi 30.

A jake bylo jeho prekvapeni, kdyz ve svem mail boxu nasel zpravu, ze mu Stan Smith z Oregonu, nabizejici lecivy tahitsky dzus, posila vyzadanou platbu. Mr. Smith pouzil spam poprve v zivote (a jak rika, i naposledy). Nasel nekde informaci o firme, ktera nabizela rozeslani 100,000 e-mailovych zprav za $120. Dal se zlakat. Spammerska firma samozrejme zfalsovala hlavicky a cela vec spadla na Smithova bedra, protoze v e-mailu bezelstne uvedl kontakt na sebe. Na ostatni ucty, poslane B. Millerem, firmy bud vubec neodpovedely, nebo se vykrucovaly, ze to je zalezitost jejich "nezavisleho e-mailoveho distributora". Co s tim vsim bude B. Miller podnikat dal, zatim neprozradil. Kazdopadne jde o prvni uspech obcana v zapase o mail box oprosteny od junk mailu. Dosud se mohly soudit jen firmy pri aplikaci obecne platnych (ne-antispammingovych) zakonu.
Zdroj: NEWS.COM

Javova Jini Sunu vypada dost zajimave

20. cervence se Sun chysta zverejnit specifikaci javovych komponentu, zvanych Jini. Jini ma umoznit javovym appletum pohyb po siti, tedy i po Inetu mezi jednotlivymi zarizenimi ve stylu "peer-to-peer". Vse, co bude vybaveno Jini, se bude moci registrovat k siti a komunikovat s cimkoli, co si s tim dokaze povidat, a to nejen nezavisle na platforme, ale i na pripojeni. Jini prideli javovemu appletu hlavicku a posle ho do site. Ten pristane v miste urceni, tam vyvola nejakou akci, ktera ucini to ci ono, treba i vysle nejaky applet s hlavickou Jini zpet ci nekam jinam etc... Jini muze v podobe Jini Virtual Machine byt "na vrcholu" Java Virtual Machine. Ale muze existovat i samostatne napr. ve smart cards, ze kterych bude schopna vytvorit sitova zarizeni.

Jini prichazi v case pokrocileho vyvoje javovych objektu, zvanych JavaSpaces, a stava se prislibem pretvoreni Internetu na giganticky virtualni stroj, kde budou vsechna "jinovska" zarizeni vzajemne spolupracovat bez ohledu na jejich fyzicke umisteni (ci jejich pripoutani zpusobem, jakym jsou periferie pripoutany k pocitaci, resp. k jeho operacnimu systemu). Kod Jini, ktery muze elektronicke zarizeni (kameru, tiskarnu etc.) registrovat k siti, ma 25 KB - Sun ho chce nabidnout k volnemu stazeni do dvou mesicu. Sun uz nekolik mesicu spolupracuje na uplatneni Jini se svymi nejblizsimi obchodnimi partnery. A nejde o partnery nijak male - je mezi nimi Toshiba, Sony, Quantum ci Ericsson. Jini vypada opravdu hodne zajimave.
Zdroj: The Industry Standard