FBI se podarilo chytit mladence, ktery se pred rokem dostal do systemu
telefonni spolecnosti Bell Atlantic a podarilo se mu kompletne zrusit
telefonicke spojeni letiste v Massachusetts. Neslo ale jen o samotne
telefony. Diky tomu, ze system letiste pouziva stejne kabely i pro
dalsi komunikaci, byla ridici vez prakticky zcela odriznuta od sveta a
postihlo to i cast navadeciho systemu pro pristavajici letadla
(rozsvecovani reflektoru na pristavaci draze). Letiste se vzpamatovalo
az po sesti hodinach.
Tenhle incident pochopitelne vsechny vystrasil a bezpecnost systemu se
dostava do popredi uvah i konkretnich priprav. Hacker udajne ani
nevedel, co svymi pokusy v napadenem systemu prave zpusobuje. Nastesti
slo o male letiste s minimalnim provozem a bylo to ve dne, takze k
nejakym kolizim nemuselo dojit. Podobny utok provedeny v noci na velkem
letisti by vyvolal kritickou situaci.
Protoze hacker je mladistvy, procez nemuze byt posazen do vezeni, ceka
ho - podle oznameni ministerstva spravedlnosti USA - pokuta $5,000,
dvoulety dohled, behem ktereho nesmi mit pristup k zadne pocitacove
siti, a blize nespecifikovany zakaz zamestnani v pocitacovych firmach.
Krome toho bude muset odpracovat 250 hodin v obecne prospesnych
komunalnich sluzbach. Za pozornost stoji, ze hacker byl odhalen az po
roce. To by melo ostatnim napovedet, ze momentalni zdani vlastni
bezpecnosti se muze kdykoli ukazat zcela iluzornim. Zdroj: NEWS.COM
V minulych tydnech probehly Inetem zpravy o hackerskem "patronovi
inetovskeho undergroundu" s pseudonymem Analyzer. I on sam poskytl
rozhovor z ukrytu prostrednictvim IRC. Analyzer byl prave odhalen a
zatcen izraelskou policii na zadost americke vladni exekutivy. Ma na
svedomi nejen vlamani se do systemu Pentagonu a dalsich siti v USA, ale
neco spachal i v Izraeli. Analyzerovi je 18 let - ted na nej policie
uvalila domaci vezeni a snazi se z nej dostat vsechny informace o tom,
co a jak provadel. Sefova ministerstva vnitra USA oznacila spolupraci
mezi bezpecnostnimi slozkami USA a Izraele za prinosnou a zaroven
upozornila na to, ze utoky na americke sitove systemy bude USA stihat,
at uz pochazeji odkudkoli ze sveta. Izrael a USA maji dohodu o
nevydavani obvinenych a zlocincu, takze bylo jen na Izraeli, zda proti
Analyzerovi sam zasahne. Spolu s nim uvizli v policejni siti jeste
dalsi dva izraelsti mladici. Zdroj: NEWS.COM
Firma Trellix prisla se zajimavou novinkou.
Jeji Trellix Trelligram Utility pro W95/NT umoznuje prohlizet sady
stranek HTML zaslanych v jednom souboru via e-mail. Po kliknuti na
soubor se na uzivatelove pocitaci spusti maly lokalni server HTTP (90
KB) a posle do prohlizece prvni stranku cele sady, jako kdyz je surfar
spojen primo s WWW serverem via Inet. V souboru stranek muze byt
cokoli, co uzivateluv pocitac zvladne, tedy vcetne multimedialnich ci
javovych dat. Vyhodou je i to, ze pocitac nemusi byt prave pripojen k
Inetu, coz muze ve firmach uvolnit pretizene linky. Utilita je ve stavu
betaverze k dispozici bezplatne na firemnim serveru. Dobry napad, (az
na to, ze postmasterum zase pribyde nekolik sedin:) Zdroj: InfoWorld Electric
Programy, ktere se snazi blokovat prisun inzertnich nudli na webovske
stranky, se moc neprosazuji. Nakonec kdo chce jen text, vypne si
grafiku, nebo pouzije treba LYNX. A kdo chce obrazky, nudli uz nejak
prezije. O tom, ze zajem je maly, svedci pouhych 3,000 uzivatelu
betaverze zdi interMute. Jeji autor
se ji ted ve verzi 1.0 pro W95/NT snazi nabizet za $19.95 (na zkousku
zdarma). Uz delsi dobu je k dispozici podobna zed, navic i pro *nixy s
nazvem Internet Junkbuster a je zcela
zdarma. Zdroj: Wired News
Loni v lete se E. Kashpureff rozhodl vrhnout do boje proti monopolu
InterNICu, registrujiciho vsechny domeny v USA na zaklade smlouvy s
americkou vladou. Ve dvou tridennich cyklech hackersky presmeroval v
korenovem DNS InterNICu vsechny zadosti o spojeni se servery InterNICu
na svuj server AlterNIC. Pak se vsem omluvil, pak pomohl InterNICu s
upravou DNS, aby se nedaly hacknout, pak odejel do Kanady a tam ho
nasli agenti FBI, kteri pozadali o jeho vydani do USA. Posledni mesice
lonskeho roku travil Kashpureff v kanadske cele, pak byl vydan do USA
a nyni obvinen z pocitacoveho podvodu. Muze byt odsouzen az na pet let
a dostat pokutu do vyse $250,000. Jeho pratele pro nej a pro nekolik
jeho deti poradaji financni sbirku, protoze je zcela bez prostredku.
FBI chce mit exemplarni pripad jak starej bolsevik... Zdroj: NEWS.COM
Z jedne miliardy USD, ktere loni inzerenti utratili za sve nudle, sla
vice nez polovina nekolika malo velkym sluzbam (napr. Yahoo nebo AOL),
na webziny pripadlo jen 7% a na servery nabizejici zabavu pouha 3%.
Ztraty webzinu se sice snizuji, ale vyhled stale zamlzeny. Par uz jich
dokonce zaznamenalo zisk, ale jen prechodne. Pritom by se zdalo, ze
produkovat webzine je v naprostem souladu se zdravym rozumem - zadne
naklady na papirovy tisk a distribuci. Ba co vic - i podstatne vetsi
pocty ctenaru. Prumerne provozni naklady ctenejsich webzinu loni
dosahly 3,1 milionu USD, coz neni nijak moc (v roce 1995 byly jeste
trikrat nizsi). Jenze inzerce a nebo i sponzoring a nebo i predplatne
to zatim neutahnou.
Nekteri vestci predpokladaji, ze by v tom brzy mohla nastat zmena.
Asice ze opadne prehnany zajem inzerentu o Yahoo a spol., protoze to
jsou prilis masivni konglomeraty, kde se nudle pro specificky zamerene
surfare neuplatni, jak by mely. Ze tedy konecne dojde k vetsimu prelivu
zajmu inzerentu tam, kde jsou jejich produkty "doma", a tak se zacne i
na Webu uplatnovat model, zavedeny v papirovych periodikach. Pocitacove
firmy inzeruji hlavne v pocitacovych casopisech, nikoli v obecne
zamerenych periodikach, i kdyz vychazeji v obrovskych nakladech. To
sice opomiji rozdilnost technologie inzerovani na Inetu a na papiru
(pri hledani pocitacovych terminu na Yahoo dostane hledac i pocitacovou
nudli), ale neco na tom nejspis bude.
Webziny, ktere zavedly predplatne, jsou stale prodelecne. Zajimavym
zpusobem prijmu webzinu je tzv. sponzoring. Nejde o zadnou charitu, ale
o predplaceni vysadnich prav - napr. nejaka firma si vyhradi urcitou
sekci webzinu jen pro svou inzerci, takze se tam zadna jina nesmi
objevit. Takovy model nektere webziny odmitaji, protoze nechteji byt
az tak dalece pod taktovkou inzerentu. V odhadech, kdy nastane ruzove
obdobi webzinu, se experti lisi, ale pry mozna tak za tri roky. Vestby
kolem Inetu se casto ukazuji byt velmi mylne. Kdyby to ale mely byt ty
tri roky, bylo by to pro nemalo webzinu az prilis dlouho na to, aby
odolaly naporu problemu plynoucich ze ztrat.
Napr. servery ZDNetu maji 5 milionu registrovanych ctenaru, 268
zamestnancu a prvni ucetni plus se objevilo v poslednim ctvrtleti
lonskeho roku. ZDNet ma ale za sebou vydavatelsky konglomerat, ktery
hladce zahlazuje jakekoli ztraty sveho webzinu. Jinak je na tom CNET,
ktery nic takoveho za sebou nema a je plne zavisly na prijmech sveho
webzinu. CNET ma 4 miliony surfaru, obrovskych 586 zamestnancu a dosud
byl jen prodelecny (loni 6,3 milionu USD). Wall Street Journal
Interactive ma 150,000 platicich ctenaru, 120 zamestnancu a je stale v
prodelku. Nektere z mensich i mene navstevovanych webzinu mely
svetlejsi chvilky diky nizsim nakladum. Vedeni webzinu zustavaji
navenek optimisticka, ale s spolu s leticim casem nejspis uz doufaji
jen v nejaky brzky zazrak. Kez se dostavi... Zdroj: Red Herring
Tlak na zdaneni pristupu k Internetu a vubec vseho, kde se na nem
pohybuji nejake penize, stale silil ze strany nekterych lokalnich i
statnich uradu. Pravnici Kongresu USA a guverneri americkych statu dnes
dospeli ke kompromisu, ktery by mel Internet osvobodit od dani na dalsi
tri roky (byly i pozadavky na 6 let). Byla ustavena 29-clenna komise,
ktera ma do dvou let vymyslet system jednoducheho daneni internetovych
transkaci. Dost casu na to, aby se vymyslely postupy a programy, ktere
prelivy financi via Inet ukryji pred zraky financnich uradu:) Zdroj: Reuters na Yahoo
Cookies nejsou jen vlozky do bot, ale i kolacky, susenky etc. Je az s
podivem, jakymi pitominkami se statni exekutiva USA obcas zabyva. Kolem
cookies se loni rozpoutaly diskuse o tom, jak nebezpecne mohou byt nic
netusicimu uzivateli prohlizece. Ze si z nich kdokoli muze stahnout
buhvijake informace o uzivatelich a pak je ruzne zneuzivat. Do cookies
se ukladaji sifrovana data, ktera jsou vetsinou docasna (jen po dobu
navstevy serveru, ktery s nimi manipuluje). Trvala maji jednu vyhodu,
pro kterou se nejcasteji pouzivaji - server se pri vasi navsteve mrkne,
zda uz jste u nej byli a zda u nej nejste prihlaseni k nejake sluzbe.
Kdyz ano, pusti vas k ni, aniz byste museli vyplnovat prihlasovaci
hesla (ktera stejne bud hned nebo casem zapomenete:)
Do docasnych cookies se ukladaji treba informace o tom, co kupujete na
prodejnim serveru. Tim se proces nakupu rapidne zrychluje, protoze
nemusite cekat na nejake interni zdlouhave manipulace s rozsahlymi
databazemi po vyberu kazdeho produktu (server to do databazi vsechno
nahazi najednou az na konci nakupu).
Ale jako vsechno, i cookies jsou zneuzitelne. Jenze informace v nich
ulozene nemaji nijak valny vyznam - snad pro nekoho, kdo by chtel znat
zaliby hromad uzivatelu, sestavit z nich databazi a tu pak prodavat
marketingovym firmam. Jenze by se tezko dopatral adresy vaseho e-mailu,
pokud byste mu ji sami nedali, natoz vasi domaci adresy. Snad jen
serverum by se mohly prodavat udaje o vasem "vlozkovem" zamereni a v
pripade vasi navstevy takoveho serveru by se vam prisouvaly adekvatni
nudle, coz vam muze byt jedno, protoze by na vas stejne nejake
vypustili. Vlozky a kolacky jsou proste OK. Zbytecne si je nevypinejte,
protoze opravdu slouzi. Zdroj: NEWS.COM
Drive se vsichni ptali, co je obsahem ktereho serveru, a to stacilo.
Dnes se ptaji, jaky je jeho marketing. Vysvetleni je proste. Trzni
experti vedi, ze konzumenti jsou schopni udrzet povedomi o maximalne
sesti produktech jednoho typu (treba mydel nebo limonad apod.). Dnes
uz je na Webu tak precpano "produkty" obdobneho obsahu, ze maji co
delat, aby se udrzely v povedomi surfaru a tim i inzerentu, investoru,
potencialnich partnetu atd. Otazkou zustava, jak si v teto situaci
povedou miliony ostatnich serveru - primo anketni otazka pro dalsi
tyden. Ja bych si dovolil tipnout, ze za X let bude Internet jistym
zrcadlem fyzickeho sveta. Jakakoli prezentace na nem sice bude
pristupna z celeho sveta, ale navstevnost drtive vetsiny bude povytce
regionalni. Pokud mate jiny nazor, budete ho moci uplatnit v ankete
News on 'Net od pristiho pondeli. Zdroj: OnlinePress.com
Autor freewaroveho elektronickeho postovniho uradu Sendmail, Eric
Allman, ohlasil vcera vytvoreni antispammoveho nastroje, ktery
kontroluje junk maily podle databaze adres zvane Realtime Blackhole
List. Nastroj umi take overovat spravnost udaju v hlavicce (overovat
platnost adresy). Jeji promeny jsou castym trikem spammeru. Pri zkousce
noveho softwaru na Marylandske universite bylo 40,000 postovnich
schranek studentu uchraneno pred nekolika tisici junku kazdou hodinu. Zdroj: USA Today
Linuxovy seminar
Ceske sdruzeni uzivatelu operacniho systemu Linux (CZLUG) porada
seminar venovany prevazne operacnimu systemu Linux a otazkam free
softwaru vubec. Seminar se kona 28.-29. brezna na ubytovacim stredisku
Cikhaj ve Zdarskych vrsich. Obsah nekterych prednasek: Samba (Dan
Ohnesorg), TeX pro UNIX (Petr Olsak), Firewalling (Jan Kasprzak),
Konfigurace Sendmailu (Petr Kolar), Zakladni principy a funkce jadra
Linuxu (Martin Mares). Dalsi nformace obdrzite po zaslani dotazu na
adresu Pavel.Janik@inet.cz. Zdroj: BAJT
Musichall na vyse uvedene adrese se orientuje na hudbu, ktera posunula
svet kupredu - napr. Pink Floyd, Depeche Mode, Genesis, ABBA, R.E.M.,
Queen, Pearl Jam ci Metallica. Rozsahly prostor je venovan elektronicke
a pocitacove hudbe (Hideout, DaRedEar, Petr Nemec, Bullerbyne,
Sikkimu). Zvukove ukazky jsou ve formatech MIDI, RealAudio a MPEG3. Za
pozornost stoji vyborne provedena grafika. Dobry pocin. Zdroj: BAJT
Na vyse uvedene adrese najdete priklady jednoducheho kodu HTML a popis
krachu, ktere vyvola na W95/NT, pokud kod spolkne MSIE 4.01. Jde o
referenci objektu na sebe sameho, vyvolavajici nekonecny cyklus, po
nemz se zaplnuje disk, pamet a pak vsechno ruzne krachuje. MS se k teto
veci zatim vyjadril jen velmi vlazne. Zdroj: BAJT
Nicholas Negroponte, reditel medialni laboratore MIT, vystoupil na
Seybold Seminars s odvaznymi myslenkami. Jednak soudi, ze Internet bude
v roce 2000 pouzivat miliarda lidi. A ze na nem probehnou transakce za
miliardu USD. Na takova cisla si netroufly ani nejodvaznejsi vestirny.
John Gage ze Sunu si notoval s Negropontem v tom, ze casove neprilis
vzdaleny Internet bude k sobe mit pripojena vsechna mozna zarizeni od
lednicek az po zarovky - vsechno bude mit svou adresu IP. Komunikace
na Internetu bude probihat stale vetsi merou mezi stroji bez zasahu
lidi.
Webmasteri budou usilovat o co nejvetsi navstevnost stroju a pohyb
lidi po Inetu bude v pomeru k toku dat mezi stroji stale mensi.
Negroponte poukazal i na nedalekou moznost prime vymeny financi mezi
dvema smart cards z jakychkoli dvou mist na Zemi - zcela mimo banky a
danove uredniky:) Na obavy z centralizovaneho sledovani odvetil, ze na
Internetu uz z jeho samotne povahy zadny centralni sledovac vseho byt
nemuze (v tom si mozna trochu prilis fandi). Pro webmastery neni bez
zajimavosti, ze pro komunikaci stroju a zarizeni s jejich servery je
budou muset vybavovat komunikacnimi rozhranimi, kterym budou stroje
rozumet - takova rozhrani budou pohopitelne zcela odlisna od lidske
komunikace. Jen nevim, kdy lednicky zacnou psat webziny:) Zdroj: InfoWorld Electric
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek