Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

18. zari 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Rostouci slozitost webovskych aplikaci vede k chybovosti
Infoseek nabidne vsem surfarum novou hledaci utilitu
Budouci velky odklon od procesoru Intelu?
Dalsi "nedecentni" zakon si razi cestu
Drivejsi zastankyne pocitacove vyuky se obraci proti ni

Rostouci slozitost webovskych aplikaci vede k chybovosti

Analytik Ken Allard z firmy Jupiter Communications upozornuje na to, ze podle jeho zjisteni muze az 30% novych webovskych aplikaci na serverech s vice nez 5,000 uzivatelu vykazovat chyby, pokud se nezmeni dosavadni pristup k jejich aplikovani. K. Allard doporucuje, aby se pokud mozno instalovaly pouze overene aplikace, ktere prodavaji firmy, zabyvajici se jejich vyvojem.

Snaha o vytvoreni svych vlastnich aplikaci a jejich kombinovani primo ve firmach je cestou ke zvysene chybovosti. Dokazuje to nedavny pokus jedne brokerske firmy, ktera po lopotnem vyvoji vetsi webovske aplikace zjistila, ze ji nedokaze plne otestovat a debuggovat, az nakonec od jeji implementace na svych serverech upustila. Spolehat na to, ze chyby najdou surfari a ze kazdou z nich firme oznami a detailne popisi, samozrejme nelze. Vetsina surfaru se po chybove hlasce ocitne v neresitelne situaci a na server, vykazujici takove chyby, se uz nikdy nevrati.

K. Allard dale doporucuje, aby se firmy nesnazily nacpat vsechny sve webovske nabidky do jednoho aplikacniho hnizda, ale aby je oddelily. Cili aby kazda funkcne dulezita a narocna aplikace stala sama o sobe a "neprala se" s procesy vsech ostatnich. S tim souvisi i interni rozdeleni ukolu mezi divize administratoru jednotlivych aplikacnich casti (aby vsichni nedelali vsechno). Allardova doporuceni se mohou zdatnym webmasterum zdat usmevna. Jenze o tom, jak se co bude delat, rozhoduje management firem, kde zadni znalci dane problematiky nebyvaji.

Webmasteri sve neuspesne pokusy o prosazeni dobre minenych navrhu casto vzdaji a bastli "to", jak jen mohou. Na druhou stranu je v Allardovych doporucenich obsazeno to, co management nema rad - dalsi nemale investice do neceho, co i tak zatim nejak bezi. V podstate jde o nekonecny spor mezi stale se vyvijejicimi pozadavky nove skutecnosti a jejim nevedomim tam, kde se rozhoduje - a presne tam K. Allard sva doporuceni adresoval.
Zdroj: ZDNet a BAJT

Infoseek nabidne vsem surfarum novou hledaci utilitu

Bezplatna nova utilita se bude jmenovat "Express" a mela by se na Infoseeku objevit v utery 22. zari. Castecne zrejme bude vychazet z jiz existujici a rovnez bezplatne nabizene utility "Infoseek Desktop". Express nabidne prohledavani indexu nejen Infoseeku, ale i Yahoo, Excitu, AltaVisty, WebCrawleru a HotBotu. Vysledky prohledavani se budou ukladat na uzivateluv disk (doufejme, ze v limitovanem mnozstvi:) Uzivatel je tak bude mit k dispozici kdykoli a hned.

Utilita bude mit jeste dalsi funkce, napr. pro editovani vyslednych "zmatku", aby se v nich clovek lepe orientoval. Express bude jen v javove podobe, takze bez prohlizece s JVM nula bodu. Express ma slouzit i jako zdroj prijmu Infoseeku z inzerce. To je zrejme jeden z hlavnich duvodu, pro ktery Infoseek zvolil Javu hned od pocatku (javove applety na uzivatelove disku budou zpetne informovat Infoseek o shlednutych i odkliknutych nudlich, umozni prubeznou dodavku novych, resp. vymenu starych primo na pocitaci etc.).

Odhaduji, ze javovou komunikaci bude Infoseek napriste vyuzivat i v dalsich, postupne pridavanych funkcich utility - aneb push techno. To by nabidlo sirokou paletu moznosti automatickych dodavek informaci uzivateli podle jeho vyberu (aneb automatizovane pusena personalizace). Vyhodou portalu je, ze maji v sobe tolik dat vseho druhu, ze by u nich puseni uzivatelem vybranych casti mohlo mit svuj smysl, coz by vestilo navrat push technology do oblasti beznych informaci. A zrejme by to bylo i znacnou vystrahou pro PointCast, pokud by se rychle nepromenil v portal (o takovem zameru ale uz informoval).

Nakonec si dovolim odhadnout, ze prave to, co je v Expressu potencialne skryto, primeje i ostatni portaly k rychlemu nasledovani. Otazkou jako vzdy zustava, zda na to uzivatele pristoupi. Rekl bych, ze by mohli, pokud bude javova komunikace takovych utilit obsahovat i komunikaci s boty (roboty), ktere budou pracovat na zvladani - nikoli navenek, ale vnitrne - komplikovanejsich uloh. Nakonec samy prohledavace k nasazeni botu kvuli poskytovani opravdu relevantnich informaci budou muset pristoupit tak jako tak.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Budouci velky odklon od procesoru Intelu?

Compaq, ktery letos koupil Digital, se ocitl pred otazkou, co s procesory Alpha Digitalu. Compaq predtim zakoupil firmu Tandem, ktera nabizela servery s procesory MIPS firmy SGI. Vlivem menicich se planu SGI Compaq vyhlasil, ze u serveru Tandemu prejde na 64-bitove procesory Merced Intelu. Jenze Alpha je Alpha a navic je ted doma. A tu se Compaqu vymenovat za procesory Intelu uz vubec nechce. A tak se Compaq rozhodl vyvinout budouci rady svych vysoce vykonnych serveru na bazi Alphy (objevi se nekdy po roce 2000). Vyvoj serveru s MIPS ma byt postupne zastaven. Compaq chysta i jejich jednoduchou procesorovou promenu na Alphu. Trzni analytici k tomu dodavaji, ze vykonne servery se striktnim pozadavkem na minimalni chybovost nebezi na procesorech Intelu a ze i Compaq dobre vi, proc od puvodne vyhlaseneho prechodu k Mercedu upustil.
Zdroj: ZDNet

Dalsi "nedecentni" zakon si razi cestu

Snemovna reprezentantu USA schvalila navrh dalsiho "nedecentniho" zakona namireneho predevsim proti volnemu sireni porna na Internetu. Navrh jiz prosel Senatem USA. Ted ho jeste ceka absolvovani nekterych postupu, nez bude predlozen ke schvaleni Kongresu USA a pote presidentovi. Pornem se rozumi jakakoli explicitni sexualni exprese, at uz je vyjadrena slovem ci jinak. Pozoruhodne na zneni navrhu je to, ze zakazuje vystavovani a sireni porna na komercnich serverech pod sankci pokuty $50,000 nebo pul roku vezeni. Komercnim serverem je zrejme jakykoli server, ktery spravuje nejaky pravni, prislusne registrovany subjekt. Lidi maji z tohoto rozhodnuti legraci, protoze prave ti, kteri dosud hlasovali pro navrh zakona, stejne vehementne hlasovali pro zverejneni Starrova explicitniho materialu o sexualnich stycich Clintona s Lewinskou.

Navrh zakona tak, jak je, by zrejme opet neprosel posouzenim Nejvyssiho soudu z hlediska konstitucnich prav, jak se to stalo uz predchozimu "nedecentnimu" zakonu prede dvema lety. Nepomerne realisticteji se jevi povinna registrace vyhrazenych pornografickych domen pro servery, ktere takove materialy nabizeji. Tim by se nejspis vyhovelo vsem a zadna ustavni prava by porusena nebyla, stejne jako se neporusuji v pripade ruznych omezeni nabidky a uziti pornografickych materialu ve fyzickem svete.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Drivejsi zastankyne pocitacove vyuky se obraci proti ni

Psycholozka M. Healy byla jednou z prvnich propagatorek pouzivani pocitacu ve skolach i primo ve tridach. Napsala o tom hromady materialu i knih. Ted ji vysla publikace "Failure to Connect: How Computers Affect Our Children's Minds - For Better and Worse" (Chybne spojeni: Jak pocitace ovlivnuji mysl nasich deti v dobrem i spatnem). M. Healy se ve sve kritice soustredi spise na soucasnou neschopnost nabidky i vyuziti vypocetni techniky pri vzdelavani, nez na znamy efekt rostouci odcizenosti cloveka, ktery stravi prilis mnoho casu u pocitacu bez prime lidske komunikace.

M. Healy neopomiji ani fyzickou podobu pocitacu, ktere jsou ve tridach pricinou ruznych zraneni. Soudi, ze se s prehnanou propagaci pocitacove vyuky zacalo v dobe, kdy pocitace jeste ani zdaleka nevyhovuji nicemu z toho, co by melo proces vyuky dobre a efektivne podporit, nikoli ho narusovat a studenty dezorientovat, resp. je odvadet od koncentrace na studovanou problematiku.

Jako priklady uvadi "odmenu" za spravnou odpoved v podobe hry, kde ditko sestreluje nepratele. Nebo zmatene klikani studentu v momentu, ve kterem by potrebovali pomoc nebo aspon napovedu. "Hezkym" prikladem je, jak studenti v pocitacove laboratori resili zadani ulohy, ve ktere meli vytvorit obecnou zpravu o Latinske Americe z informaci vyhledanych na Internetu. K ukolu pristoupili tak, ze se jali hledat hotely a porovnavali jejich ceny. M. Healy uvadi, ze jako ocita svedkyne v takovych situacich primo trpi. Uz treba jen proto, ze vi, jak by jako ucitelka mohla tem dezorientovanym detem a studentum poskytnout, co je treba, a co jim soucasne pocitace dat nemohou. Dobu, kdy pocitace snad budou pripraveny pro jejich zacleneni do vyuky, odhaduje na 50 let.

Ja bych dodal, ze vyuka, ktera ma vest ke kultivaci, musi predevsim zaujmout svym obsahem, souvislostmi a expresi, ladicimi s touhou se dozvidat a tuto touhu probouzejicimi. Nic ji tak neubiji a neneprobouzi, jako soucasny "vzdelavaci" software a soucasna podoba Internetu. Zde je treba jasne oddelit podstatu slova vzdelavani od uzivani jakychkoli nastroju, byt i ty mohou vzdelavani demonstracne prospet (treba jako chemicky pokus - pokud se ten pokus ovsem vztahuje k probirane latce).

Kdo z vas podnikl na Internetu pruzkum v nejake specifictejsi oblasti bez predchozi vzdelavajici prupravy, vi, o cem je rec. Po nekolika hodinach vstanete od pocitace jako matoha, ktera videla premnohe (i premnohe jine:), ale v podstate si nedala nic moc dohromady. Zato kdyz zajdete na prednasku zdatneho pedagoga a znalce one oblasti, staci 40 minut k tomu, abyste meli nekolik mesicu o cem premyslet a nad cim a hlavne KUDY dal badat. A i ty materialy, ktere jste predtim na Inetu videli, se nahle nejak postavi do jineho svetla a souvislosti. Coz je to, co pocitace dnes nedokazou, nemluve uz vubec o cemkoli, co se dotyka kultivace duse a postoju k zivotu a ke svetu vubec.
Zdroj: New York Times a BAJT