Ministerstvo spravedlnosti spolu s dalsimi 20 staty USA podalo na MS
zalobu, ktera si klade za cil omezit stupnujici se monopolni postaveni
MS na trhu. Zaloba se snazi zabranit integraci MSIE do Windows a
vytvorit prostor pro volbu instalace libovolneho webovskeho prohlizece.
Zaloba nevylucuje, ze soud by jeste mohl zasahnout do podoby W98
(presneji receno do integrace MSIE), v jake ji MS uz distribuuje
producentum PC a chysta se s ni vyjet 25. cervna na "koncovy" trh.
Zaloba se dale zameruje napr. na MS Office, ktery diky pozici Windows
na trhu likviduje konkurenci, ktera se snazila podobne kancelarske
baliky nabizet. Na tomto miste si opet nemohu odpustit poznamku o tom,
ze samo ministerstvo spravedlnosti tady honi sveho bycha, kdyz nekdy
v roce 1995 schvalilo vyhradnost licencnich smluv na instalaci DOSu a
Windows u producentu pececek. Ministerstvo tak zpozdile, proto i
nesmyslne vytlouka klin klinem. To, jak se snazi zrusit treba
vyhradnost smluv mezi MS a ISP na preferencni nabidku MSIE, je prece
zcela tehoz rodu. Jenze ministerstvo holt nemuze prestoupit svuj
vlastni stin.
Zaloba obsahuje jeste leccos v sirsim pojeti monopolizujiciho se
postaveni MS v ruznych oblastech. MS odpovedel na podani zaloby ve
svem stylu, tedy ze je to vsechno nesmysl, ktery brani inovaci a
pokroku. Ring volny... Ale obavam se, ze konecnym vitezem bude MS,
pokud se na nem vsechno neodrazi nejak jinak (viz napr. predposledni
dnesni zpravu). At by se ministerstvo snazilo jakkoli zasahnout do
struktury a prace MS, vzdycky tim vyznamne postihne existenci cele
firmy. Navic by se to stalo precedentem postupu proti jinym softwarovym
spolecnostem, ktere by se musely obavat, ze pri svych integracnich
snahach (softwarovych - nikoli kupovanim jinych firem) mohou narazit na
uredni zakaz. Pro statni administrativu je to tvrdy orisek, ktery se
bude tezko - a pokud vubec, tak hodne dlouho - rozlouskavat. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Internetovy adresar Yahoo se rozhodl zajistit prohledavani svych
adresaru technologii prohledavace Inktomi. Dosud mel v tomto smeru
smlouvu s AltaVistou, ktera bude na Yahoo pritomna uz jen jednim z
nekolika odkazu, ktere se na Yahoo objevuji za vypisy dole na strance.
AltaVista tuhle zmenu prijala celkem klidne a prohlasila, ze to svedci
o jejim rostoucim vlivu coby portalu (vstupni brany do Inetu), ktery
Yahoo udajne zacalo pocitovat jako konkurenci, jiz u sebe musi privrit
vratka. Yahoo dale uzavrelo smlouvu s firmou AT&T, pro kterou bude
surfarum nabizet jeji marketingove a prodejni iniciativy. Ta vymenou
bude na svych strankach propagovat a nabizet sluzby Yahoo. AT&T uz
podepsala v podobnem duchu smlouvy se vsemi tremi prednimi prohledavaci
krome AltaVisty. Takove "prolinave" smlouvy maji svou logiku pro
preziti tech silnych na Inetu - kdyz se budou surfarum nabizet jejich
sluzby vsude, posili se obecne povedomi o nich, zvysi se jejich
navstevnost a perspektiva dalsi existence se u vsech adekvatne zlepsi. Zdroj: NEWS.COM
V Minneapolisu se na nekolikadenni konferenci sesli programatori, kteri
se zabyvaji vyse uvedenym subjektem. Cilem tvorby inteligentnich robotu
- hardwarovych i ciste softwarovych - je nejen zazemi funkci, ktere by
mely provadet, ale hlavne samotne rozhrani pro komunikaci mezi nimi a
lidmi. To by totiz melo mit svou "osobnost", ktera bude umet reagovat i
emocne na toho, kdo s robotem prave komunikuje. Jinak se pry roboti
budou jevit jako prilis chladne stroje, kterym se lidi budou snazit
spise vyhnout, nez se s nimi pustit do reci:)
Nektere experimentalni projekty ubirajici se vdechnutim osobnosti
robotum byly na konferenci demostrovany. Napr. firma Extempo pracuje na
inteligentnim agentovi se jmenem Max v podobe pejska, ktery ma provadet
surfare strankami na WWW serveru. Max reaguje na ignorovani a urazky
negativne, zatimco na "hozeny klacik" a vlidnost pozitivne:) Tataz
firma vyviji i dalsi postavy s bohatsi citovou expresi - napr.
prodavacku aut nebo sileneho designera pro internetove hry:) Carnegie
Mellon University vyviji konverzacni system, ktery adekvatne reaguje
na ruzne citove projevy cloveka.
Experti vyjadrili obavy z nasazovani prilis primitivnich botu, jake
prohledavaji Web, aby pro surfare nasly nejlacinejsi nabidku nejakeho
produktu. Takovy vyber je zalozen jen na cene a nicem jinem.
Programatori proto vyvijeji agenty, kteri budou schopni v komunikaci s
uzivatelem vylozit i dalsi informace, ktere s nabidkami souviseji -
napr. jaky je v cene obsazen servis, zaruky, co vsechno na to jeste
navazuje etc. A kdyz se nakonec uzivatel dostane na stranku se zvolenym
produktem, bude si moci popovidat o dalsich detailech se softwarovym
prodavacem, ktery tam na nej bude cekat.
Vrcholem psiny pak bude, kdyz zajemce o koupi neceho sdeli svemu
"nakupnimu" robotovi, co chce, a ten jeho robot bude sam hledat a
projednavat vec s prodejnimi roboty na Inetu a za nejakou chvilku se
z pruzkumu vrati a jeho vysledky vam predlozi. Pak mu zase reknete, co
ma udelat, az ho nakonec poslete primo nakoupit:))) To neni zadna
scifi...na tom se uz skutecne pracuje v laboratorich MIT. Ale sila to
je!:) Zdroj: InfoWorld Electric
Cipsety 450NX a 450GXpro budouci procesory Pentium II Xeon opet zvysi
rychlost proudeni dat mezi procesory a periferiemi. 450NX bude
podporovat ctyri procesory, 64-bitovou sbernici PCI a DRAM az do 8 GB
(450GX dva procesory a 2 GB DRAM). V roce 1999 se ma zvysit rychlost
systemove sbernice ze soucasnych 100 MHz na 133 MHz i vyse a dale
zdvojnasobit sirka i rychlost interni sbernice PCI. Rychlost prenosu
dat z/do pameti se zvedne pouzitim technologie Direct Rambus DRAM.
Intel a 3Com spolupracuji na vyvoji adapteru pro Gigabit Ethernet,
ktery bude vyuzivat 64-bitovou sbernici PCI/66 MHz. Adaptec a Alteon
jdou stejnym smerem. Systemy na bazi Pentia II Xeon jsou urceny pro
servery a budou neco stat - levnejsi mezi $8,000 az $10,000, pro ctyri
procesory od $50,000 do $60,000. Zdroj: InfoWorld Electric
Uz se proslycha, ze by ministerstvo spravedlnosti USA mohlo na MS
vyrukovat s dalsi zalobou, zamerenou vuci NT. To by byl dalsi zasah,
ktery by oslaboval celkovou pozici MS v ocich verejnosti a jeho
akcionaru. Soudni tahanice na leta s vycerpavajicimi dusledky. Jesse
Berst ve svem Anchordesku predpovida moznost vzniku jeste neceho
horsiho - asice zaloby podane na MS jeho vlastnimi akcionari. Byznysovy
model MS vychazi z neustale expanze na akciovem trhu. Jakmile by cena
akcii poklesla a udrzela se na dost dlouho na nizsi hladine, mohlo by
to ponouknout pravniky, kteri se zivi zastupovanim akcionaru pri
podavani zalob na akciove spolecnosti, k podani trestniho oznameni na
MS.
Konstrukce by byla prosta - MS se dopustil cinu, o kterych predem
vedel, ze narazi na vysetrovani statnich organu, a nic nedelal pro to,
aby svou inkriminovanou aktivitu omezil a dal do souladu s pravnim
pohledem statnich zastupcu mnoha statu USA a ministerstva
spravedlnosti. Nota bene Bill Gates pred casem prodal velkou porci
svych akcii MS, coz by sikovni pravnici mohli interpretovat jako
podvod, zalozeny na tom, ze hlava firmy vedela, co bude nasledovat, a
snazila se pro sebe jeste vcas neco urvat.
Nejde o to, kde je pravda, ale jen o to, ze jakmile by takovy atak ze
strany vsehoschopnych burzovnich pravniku nastal, dopadne na MS rana
v nejcitlivejsim miste jeho podnikatelskeho modelu. To vse - v
soucinnosti s postupem statnich organu - by mohlo MS dukladne ponicit.
Pak by samotna (ne)existence MS byla zcela v rukou soudu, nikoli ve
schopnostech vedeni a zamestnancu firmy, jak tomu v mirovych dobach
byva. Microsoftu ted v jeho boji o uhajeni sebe samotneho opravdu neni
co zavidet. Zdroj: Anchordesk a BAJT
"Computerovy cernokneznik" Nicholas Negroponte z Media Lab MIT zcela
zpochybnil odhad americke vlady o tom, ze v roce 2002 dosahne objem
obchodu via Inet 327 miliard USD na celem svete. Uz jen Cisco vykazuje
objem 3,5 miliadry USD za rok. Negroponte tvrdi, ze uz v roce 2000
dosahne celkovy objem kolem 1 bilionu USD. Velkou roli ve vsem budou
hrat smart cards (platebni a identifikacni karty pro internetove
terminaly). Implementace mikroplateb (zlomky centu) zcela zmeni chovani
uzivatelu i poskytovatelu cehokoli na Internetu.
Negroponte si vsima i takovych malickosti, jako je treba spojeni se
nekolika zajemcu o koupi auta do skupiny, ktera za nakup vetsiho poctu
plechovych krabic dostane slevu, coz lze na Internetu velmi jednoduse
zajistit. Negroponte predpovida postupny zanik prodeje literatury v
prodejnach, ktere se stanou spise vystavnimi stanky, propagujicimi
onlinovou nabidku. Mnoho prodejen vseho druhu zmizi i s navaznym
personalem, jako jsou priruci, ucetni (vse na serverech), skladnici
apod. Uz brzy bude povazovan za blazna ten, kdo bude strkat faktury do
papirove posty:)
Negroponte zabrousil do jeste trochu vzdalenejsi budoucnosti. Jeho
laboratore vyvijeji napr. system, ktery na zaklade sily elektrickeho
pole tela bude prenaset informace (system bude v obleku). S takovym
systemem pak pristoupite k bankomatu, ke kteremu prilozite prst - na
zaklade jeho kresby (otisku) se pozadovana castka presune do pocitace
ve vasi bote:)))) Ba co vic...takovy system by mohl pak prenaset
"penize" primo mezi lidmi na zaklade jejich vzajemneho doteku - napada
me hned spousta srandovnich situaci od tlacenice v tramvaji az po
platby lehcim diftkam:) Kolega Negroponta pry reagoval uvahou o tom,
na co by ho prisel ranni polibek na rozloucenou s jeho zenou:)))
Na mnohe posluchace z oblasti computeroveho byznysu zapusobila
prednaska N. Negroponta znacne depresivne. Jedna ucetni prohlasila, ze
ucetni urcite nezaniknou (jak se, chudinka, plete:) Jiny posluchac byl
lehce v soku, protoze si dosud nepripustil, ze by to vsechno mohlo byt
uz tak blizko. Dalsi prohlasil, ze je to vsechno nesmysl, protoze by
vsichni lide nakonec zustali sedet doma a po ulicich by se prohaneli
je dealeri drog. Odmitava stanoviska poukazovala hlavne na ztratu
mezilidske komunikace.
Takove nazory mi pripadaji byt dost duchaprazdne. Prave odpoutani se od
zateze vecneho papirovani a shaneni a tahani nakupu by cloveka vic
uvolnilo pro jeho spolecenske vyziti, tedy pro mezilidskou komunikaci.
Nazory posluchacu prednasky spis svedci o tom, jako by zanikem behani
po obchodech mel skoncit veskery vyber moznosti jejich
zespolecenstovani. Ve zkomercionalizovane spolecnosti je prave takovy
pohled dost udesny, protoze v sobe nema predstavu o tom, jak zit mimo
jeji fyzicka pozlatka. Zdroj: InfoWorld Electric
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek