Pokud uz mate stazene megabajty betaverze Communicatoru 4.5, dalsi
verzi, ocislovanou 4.06, si stahovat ani nemusite. Snad jen pokud
chcete mit jistotu, ze nekde narazite na server, ktery vyuzije diru,
jiz se vam do pocitace dostanou pretecene bajty z predlouhe URL, a v
pocitaci vypukne tanec (viz i dalsi info). Nekolik malo novinek
posledni verze je spise exotickeho razu a za tu namahu az tak moc
nestoji. Snad priste...? Zdroj: NEWS.COM
V MS je to jak u krejciho:) Zaplata stiha zaplatu a uzivatele prisivaji
jak divi... A je tu zase dalsi na dalsi diru v MSIE 4.0 a 4.01 pro
W95/98 a NT 4.0. Dira propousti do zasobniku JScriptovy kod, ktery
pretece rozsah bufferu, urceny k ulozeni tohoto kodu. Jde o obdobu
starsi diry, ktera se vztahovala k preteceni dlouheho kodu URL. Umne
pripraveny preteceny kod muze ze zasobniku v pocitaci spustit cokoli
podle prani crackera. Navleknete si na jehlu dost dlouhou bavlnku -
zaplata
ma 700 KB. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Na konci minuleho roku Apple prozil nejhorsi casy sve existence. Po
miliardovych ztratach spadla cena jeho akcii na nejnizsi hodnotu (pod
$13) a nad Applem se zavirala voda. Po dvou letech velkych zmatku,
propadu, vymen ve vedeni firmy, nejasnych koncepcich, kterym uz vsichni
prestali verit, se z jablecneho jadrince vyloupl novy - a jak se zda -
i potencialne uspesny pocitac. Jmenuje se iMac a jde na dracku. Na trh
prisel 15. srpna a odbyt jde do statisicu kusu. Prodejci si pochvaluji,
ze takovy fofr v zivote nezazili. Apple si pochvaluje, ze cena jeho
akcii se prehoupla uz pres $41, takze se vratila k jeste uspesnemu
obdobi pred tremi lety. O iMacu se dozvite vsechno samozrejme u
Applu. Zdroj: Nando Net a BAJT
Vestirna Forrester Research uvadi, ze do nudlove polevky daji letos
inzerenti na celem svete asi 1,5 a v roce 2003 uz 15 miliard USD. Z
toho v USA letos 1,3 a za pet let 10,5 miliardy USD. Podil USA se za
onech pet let nesnizi nijak zvlast vyrazne - z 87% na 70% - a to hlavne
diky vzrustu podilu Evropy (letos 0,1, v roce 2003 2,8 miliardy USD),
nasledovane Asii (1,25 miliardy USD v roce 2003). Mnohem mensi podil
pripadne na Latinskou Ameriku vzhledem k jeji hospodarske situaci a
pomalemu rustu poctu pripojeni k Inetu.
Zajimave je, ze vynalozene investice do inzerce na jednoho uzivatele
Inetu ($25) maji v roce 2003 predstihnout vysi investic na jednoho
posluchace rozhlasu nebo ctenare casopisu. Ale budou jeste trikrat
nizsi nez u televize (u ni to dela $104).
Trh casopisu a TV i rozhlasovych stanic se ovsem dost lisi od Inetu.
Hlavne pokud jde o pocet serveru a stranek, na kterych inzerce muze
byt, a take interaktivitou pouzitych technologii. Zcela zasadni
odlisnosti je "jednoproudost" TV a rozhlasovych stanic, kterych je v
kazde lokalite zachytitelnych jen omezene mnozstvi (a za mnohe se
plati). Jeden surfar muze na Internetu v kteremkoli momentu kamkoli...a
zcela zdarma. I kdyz taky "z lidskeho principu" zvladne jen jeden
"proud", neni omezovan ani lokalitou, ani vahou papiru, na kterych jsou
vytisknute casopisy.
Nota bene rozhlasove stanice a pomalu uz i TV vysilani (lokalne zcela
neomezene) na Inetu je a bude stale vic (u toho televizniho i s mnohem
sirsimi moznostmi uplatneni inzerce). Ale bude i interaktivni TV, ktera
hodne odkouka z technologii pouzivanych na Internetu. A protoze na
Inetu budou i lednicky, po otevreni te vasi se na vas z mrazaku urcite
vyvali hrejivy spam o ruznych "horkych mistech" na Webu i jinde:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Americky odvolaci soud potvrdil opravnenost rozhodnuti FCC o radikalnim
snizovani poplatku, ktere lokalnim telefonnim spolecnostem plati
spolecnosti s "dlouhymi draty". FCC to zduvodnila zhorsovanim potence
konkurencniho prostredi v lokalitach, prototoze lokalove uz moc
"tloustli". Soud rovnez potvrdil rozhodnuti FCC, ze ISP nebudou
lokalnim spolecnostem platit nic za pristup k jejich ustrednam. Bum! A
je to! Jenze jinde, kde je vsechno jinak, nez tady, kde je vsechno
jinak, nez by melo byt, jako treba tam, kde je vsechno jinak...:) Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Mensi softwarova firma Bristol se 75 zamestnanci se rozhodla podat
zalobu na MS po dlouhem rocnim jednani kolem licence na zdrojaky NT.
Bristol vytvari programovaci rozhrani a nastroje pro radu systemu
vcetne NT uz od roku 1991. MS ji vsak dodava stale neuplnejsi zdrojaky,
ktere tak vystavuji Bristol nebezpeci produkce potencialne disfunkcniho
softwaru. MS nechtel slyset o pozadavcich Bristolu a navic chtel zvysit
podil na prodanem softwaru Bristolu o 400% (!!!). Bristol povazuje
jednani MS za typicky antitrustove, protoze se tim MS snazi omezit
konkurenci na trhu. Postup MS pro Bristol znamena i prime ohrozeni jeho
existence (nemuze zodpovedne splnit sve smlouvy napr. s Oraclem ci se
Sybase). Firma Bristol neuvedla vysi uhrady skod, ktere bude pozadovat,
ale potvrdila, ze na dodani zdrojaku NT 4.0 a 5.0 ve sve zalobe trva. Zdroj: The Industry Standard
Jednim z velmi sledovanych parametru v nudlologii je procento
odkliknutych inzeratu. I podle nej se ridi vyse plateb za inzerci na
tom kterem serveru. Podil odkliknutych nudli se posledni dobou riti
dolu - statistiky ukazuji, ze jejich podil na poctu celkove vystavenych
nudli byl v kvetnu 1,5%, v cervnu 1,1% a v cervenci 0,9%. Experti radi,
kterak zajistit co nejvyssi potenci odkliknutelnosti nudle. Nabidnete
vyhru neceho (podil 2%-25%). Nabidnete akci (treba vyhledani oblasti
zajmu v menu, vclenenem do nudle). Nabidnete neco za nic (napr.
bezplatne zaslani katalogu).
A co zpusobuje nejnizsi miru odkliknuti? Animace! Tu jeste pred rokem
experti vynaseli do nebes coby naprostou nezbytnost uspechu:) Dnes pry
vetsina uzivatelu automaticky ignoruje nudli, ktera s sebou nejak sije.
Dale humor! Taky se doporucoval... Zda nudle nabizi neco k urehtani,
pry zajima jen 6% lidi. A nakonec pekna grafika - hezke obrazky v nudli
zajima jeste min lidi, asice 5%. Tak a mate to!:) A taky mate o cem
premyslet. Kde vzit auto jako vyhru? Dat vytisknout katalog? Ale jaky,
aby zaujal? A jakou akci na serveru nabidnout? Jojo...zda se, ze se
svet propadado infantilnosti - jako by stal uz jen na reflexne
podminenem detskem uchopu... Zdroj: AnchorDesk a BAJT
Netscape po dlouhe dobe prosel svych hospodarskym ctvrtletim se ziskem
- sice malym (jen $88,000), ale dorym. Analytici predpokladali dalsi
ztraty s moznym obratem k lepsimu az v dalsich ctvrtletich. Na prijmech
Netscapu je zajimavy podil z prodeje softwaru a sluzeb (111,6 milionu
USD, vzrust 16%) a z Netcenteru (38,7 milionu USD, vzrust 24%). Sazka
na Netcenter se ukazuje byt spravnou. Za cely lonsky rok Netscape
prodelal 115,5 milionu USD. To se letos zrejme uz nestane. Cena akcii
Netscapu mirne poskocila na $32 a ma rostouci tendenci. Zdroj: San Francisco Chronicle
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek