Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

22.-23. cervna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS slavi castecne "integracni" vitezstvi
Kongres a Senat se lisi v pohledu na bezdanovy Internet
Snimky zeme z druzice na WWW serveru MS
Obavy kolem "anonymizujicich" serveru
Americka vlada by rada Internet pro kazdeho, ale kde na to vzit?
Webovske portaly to nebudou mit az tak jednoduche

MS slavi castecne "integracni" vitezstvi

Odvolaci soud zrusil rozhodnuti federalniho soudce, ktery pred nekolika mesici vydal verdikt o tom, ze MSIE nesmi byt zjevne integralni soucasti W95 (cili ze se MSIE nesmi automaticky nacist pri instalaci W95 a ze uzivatel musi podniknout urcite kroky, pokud bude MSIE chtit instalovat). Dale soudce ponechal na OEM volbu, zda budou nabizet W95 s MSIE, takze MS musel mit k dispozici i licencni verzi W95 bez MSIE. To vsechno rozhodnutim odvolaciho soudu padlo (pomer hlasovani 2:1 ve prospech MS). MS ted tedy muze integrovat MSIE do Windows bez omezeni. Odvolaci soud se zameril na jednu oblast argumentace - zda integrace produktu bude funkcnejsi, pokud ji budou provadet OEM nebo MS. Dva ze tri soudcu dospeli k nazoru, ze MS, a ze to je to, o co ma jit predevsim.

Ministerstvo spravedlnosti USA, ktere vede antitrustove vysetrovani MS, se uz k rozhodnuti odvolaciho soudu vyjadrilo odmitave. Odvolaci soud se zameril na ciste technickou stranku veci, zatimco ministerstvo spravedlnosti se na vec diva z pohledu antimonoponiho zakona. Nicmene i rozhodnuti odvolaciho soudu obsahuje pasaz o tom, ze by MS mohl byt pojiman jako monopol, pokud by se prokazalo, ze integrovany prohlizec je subjektem nejen volne souteze mezi producenty prohlizecu, ale i lecceho navazneho, co takova integrace z trhu "vysaje". Takze jista zadni vratka v rozhodnuti odvolaciho soudu zustala ministerstvu spravedlnosti pootevrena.
Zdroj: PC Week

Kongres a Senat se lisi v pohledu na bezdanovy Internet

Kongres odsouhlasil zakon, ktery osvobozuje Internet od dani na pristi tri roky. Ma vsak klauzuli, ze jiz zavedene dane pred 31. breznem t. r. na ruznych lokalnich urovnich zustavaji v platnosti. Senat se chysta hlasovat o sve verzi zakona pristi mesic. Jeho verze je mnohem avantgardnejsi - chce Internet zcela osvobodit od danoveho zatizeni az na sest let. Obe verze bude jeste nutno sladit, nez se konecny navrh zakona dostane k podpisu presidentem USA, ktery je zastancem co nejvolnejsiho pristupu k veci. Kongres mj. vyzval statni organy, aby se snazily prosadit Internet jako zonu volneho obchodu na mezinarodni urovni. Uz vidim, jak o tom jednaji s tuzemskymi uredniky, zirajicimi do prazdne statni kasy:)
Zdroj: NEWS.COM

Snimky zeme z druzice na WWW serveru MS

MS spustil TerraServer predevsim jako ukazku umu softwaru, ktery prodava. System pouziva NT 4.0 a SQL Server 7.0 (ten bude ve finalni podobe az koncem roku). Databaze obrazku ma udajne nejvetsi rozsah ze vsech databazi na Webu (kolem 1 TB). Kdyz jsem se pokousel podivat na Metropolitni operu v New Yorku, napred jsem dostal hlaseni, ze databaze momentalne neni k dispozici, pote ze na serveru je prilis mnoho surfaru...takze poreferovat nemam moc o cem. Nejdetailnejsi obrazky by mely byt v pomeru 1 pixel=1 metr. K obrazkum se muzete postupne proklikat z vychozi mapy sveta, nebo zadat nazev mista ci jeho zemepisne souradnice. Fotografie prichazeji z druzice SPIN-2, ktera je vysledkem spoluprace mezi USA a Ruskem. Obrazek ve vetsim formatu, nez jak je predvadi TerraServer, si muzete koupit za $13 ve formatu cca A4, nebo v plakatove podobe za $40. Objednane prijde postou (obrazky nakonec zpracovava Kodak z dat dodanych spravci druzice). Celym serverem se neustale tahne nabidka okamziteho nakupu softwaru MS, takze celek pusobi spis jako prodejni stanek MS.
Zdroj: NEWS.COM

Obavy kolem "anonymizujicich" serveru

Vzpominam si, ze nekdy prede dvema lety byl jednim z nejpopularnejsich anonymizujicich serveru ve Finsku. Z nej ovsem prichazely do Internetu takove e-mailove desivosti, ze byl nakonec pod tlakem spousty lidi a dokonce i americkych organizaci nucen svou cinnost ukoncit (zda ji obnovil, nevim). Sluzeb, ktere uzivatelum Inetu poskytuji anonymitu, je dost. Jistym opravnenim jejich existence je obava pred zneuzivanim identifikace uzivatelu (prodej informaci spammerum, mozne vydirani - treba kdyz se nekdo necha unaset sexualnim chatem tak, ze by informace o tom ohrozila jeho existenci - apod.).

Jedna americka firma nabizi anonymitu zgruntu, nejen treba nabidkou "nedopatratelne" e-mailove adresy. Anonymizer Dialup - jak uz z nazvu vyplyva - je ISP, od ktereho muze kdokoli brouzdat Internetem, aniz by byl vypatratelny. Tenhle ISP umoznuje i prihlaseni bez uvedeni jakekoli identity - zaplatit trimesicni poplatek $60 muze kdokoli i hotovostne. Samozrejme, ze onen ISP se muze dopatrat vsech svych klientu, pokud by na to vynalozil jiste usili. A v tom mnozi znalci veci vidi i jiste ohrozeni klientu takovych sluzeb. Chce-li nekdo byt anonymni, mohou ho k tomu vest podnety, o nichz by se jeho okoli nemelo dozvedet. V takovem pripade se vystavuje vsanc mire duveryhodnosti lidi u onoho ISP. Ten by totiz mohl vydelat mnohem vic prodejem informaci o svych klientech, nez pouhym vybiranim poplatku.

Anonymizer Dialup tvrdi, ze tim by ohrozil svou existenci a ze nic takoveho necini a cinit nebude. Svou duveryhodnost doklada pravidelnym auditem, ktery provadi duveryhodna organizace. Zdarma nabizi remailer Anonymizer Email, ktery muze kdokoli pouzit pro odeslani zpravy s neidentifikovatelnym odesilatelem. Staci vyplnit "e-mailova okenka" formulare na webovske strance. Udelat neco takoveho neni pro nikoho, veci trochu znaleho, ten nejmensi problem. Jenze...proc takovou moznost vubec nabizet? Pokud si nekdo nedokaze stat sam za sebou, masku anonymity muze pouzit i k trestnemu jednani. ISP Anonymizer Dialup ma zatim 4,000 abonentu a pristupova mista ve vice nez deseti mestech USA. Zrovna moc abonentu to neni, ale ISP veri, ze jejich pocet poroste. To bude zalezet i na tom, nakolik se bude zlepsovat ochrana uzivatelu Inetu pred vselikym zneuzivanim udaju o nich samotnych.
Zdroj: Wired News a BAJT

Americka vlada by rada Internet pro kazdeho, ale kde na to vzit?

President Clinton spolu s vice presidentem Alem Gorem nalezeji k horlivym zastancum co nejsirsiho prosazovani Internetu v USA i za jejich hranicemi. Neni divu - Inet se stava nastrojem hospodarskeho rozvoje a po pouhych deseti letech by jim melo - od nuly v roce 1992 - proteci 300 miliard USD v roce 2002. Urcite nebezpeci tohoto vyvoje je v dalsim zvetsovani propasti mezi chudymi a bohatymi. Kdo novou technologii nezvladne, vypadne ze hry. TV a telefon ma 90% americkych domacnosti. Pocitac jen polovina. Pripojeni k Inetu jen 23%.

Z toho se americke vlade prirozene delaji vrasky na cele. Na chude, kteri se neuplatnuji, se vydava spousta penez ze statniho rozpoctu. Jejich rostouci pocet by znamenal vyssi vydani nebo socialni nepokoje nebo oboji. Vlada poverila Federalni komunikacni vybor vypracovanim a realizaci planu, ze ktereho by mely plynout financni zdroje na kryti poplatku za pripojeni k Inetu ve skolach, knihovnach a nekterych zdravotnich zarizenich. Slevy maji byt v rozsahu 20% az 90% - cim chudsi subjekt, tim vetsi prispevek. Na vybor se obratilo se zadosti o podporu kolem 30,000 instituci. Pro jeji kryti by bylo treba 2,25 miliard USD. Vybor ted rozhodl o snizeni teto castky takrka na polovinu. Neni totiz kde brat. Finance maji poskytovat telefonni spolecnosti, zajistujici dalkova spojeni. Na oplatku se jim odpustily poplatky jdouci lokalnim spolecnostem. Ale ani to nestaci a telefonni giganti ohlasili, ze zvysi poplatky za dalkova spojeni, aby mohly pokryt pozadavek vyboru.

Vladni podpora leckde narazi na silny odpor, jehoz hlavnim argumentem je zbytecne vyhazovani penez, ktere zadny rozumny vysledek stejne neprinesou. Americanum samotnym by se zrejme nechtelo platit ze svych dani pocitace a pripojeni k Internetu lidem, kteri museji dost setrit. Urcitym vychodiskem se jevi zrizovani center, kde by se s Internetem mohli takovi lide seznamit a treba si ho nakonec i poridit pri stale klesajicich cenach pocitacu a tim take zvysit perspektivu sveho uplatneni v zamestnani. Nema to ta Amerika jednoduche, co?:)
Zdroj: The State

Webovske portaly to nebudou mit az tak jednoduche

Kolem portalove smrsti se zacinaji objevovat uvahy a analyzy o tom, jak ovlivni vyvoj Webu a jakou ty vsechny pribyvajici portaly vlastne maji perspektivu. Vestirna Forrester Research predpoklada, ze podil inzerce na portalech bude klesat. Pokud ted zdlabnou 59% objemu inzerce pri 15%-nim podilu na celkove navstevnosti, v roce 2002 se sice na ne bude vrhat 20% surfaru, ale inzertni kolac se ztenci na 30%. Uz z techto cisel je partne, ze se portalum nepodari dosahnout toho, o cem sni - prilakat naprostou vetsinu surfaru k sobe tak, jak je tomu v pripade prednich papirovych deniku nebo TV stanic. Zajimave ale je, ze se spolu s pridavanim ruznych sluzeb a rostouci nabidkou obsahu zvysuje pocet stranek, ktere navstevnici portalu shlednou (od dubna 97 do ledna 98 trojnasobne).

Problemem zvysujiciho se poctu portalu je samo prostredi Internetu. Na nem ma pristup kdokoli k cemukoli, vyber nekonecny. Nikdo na Inetu nemuze dosahnout nejake monopolisticke pozice jako ve fyzickem svete - napr. lokalni noviny vychazeji takrka vsude jen jedny. To je na Inetu zhola nemozne. Vitezne z portalove souteze nakonec vyjdou nejake tri farmy se zveri vseho druhu a ostatni budou mit co delat, aby prezily. Investice do portalu jsou nemale. A jen k tem uspesnym se budou tlacit rozlicna zpravodajstvi a firmy nabizejici odechovy a zabavny obsah. Za svou ucast na portalech budou platit jak mourovati, ale pry se jim to vyplati mnohem vic, nez rozsevat nudle - nektere ziskavaji z portalu az tretinu sve navstevnosti. Samy portaly seznaly, ze ucast techto informacnich zdroju je pro ne po mnoha strankach nenahraditelna. V portalovych pocatcich se lidi z AOL nebo MS snazili psat sva vlastni zpravodajstvi, ale brzy toho nechali a prevzali je od profesionalu.

Soucasne portaly jsou vlastne webovskou podobou onlinovych sluzeb, jak je pred lety spustily firmy AOL, CompuServe, Delphi nebo Prodigy. Z nich se udrzela jen AOL (CompuServe uz patri ji) a casem se zaradila po bok tech nejuspesnejsich webovskych portalu - Yahoo, MS, Netscapu a tri prednich prohledavacu Inetu. Novacci je budou jen tezko porazet bez velkeho financniho a obsahoveho zazemi. Suma sumarum - Inet je povestne anarchisticky element a tezko se necha uvazat na snuru k sebezlatejsi portalove boude:)
Zdroj: TechWeb a BAJT

18.-19. cervna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Portaloveni nebere koncu kraju
Inzenyri nechteji NT, ale Linux
Yahoo bude po obdobi mensich zisku opet ve ztrate
AltaVista se portaluje
Netscape je ve zvlastni situaci - mnoha PRO i PROTI
Nudlim se zatim dari
Tajna akta FBI o ufounech na Webu
Dalsi rana pro servery Netscapu - IBM bere Apache

Portaloveni nebere koncu kraju

Vystavba portalu se stava hitem velkeho byznysu na Internetu/Webu a neco napovida i o budoucim vyuzivani Inetu stovkami milionu surfaru. Spolecnost Disney koupila 43%-ni podil v Infoseeku za 770 milionu USD. Disneymu patri napr. ABC, ABC News, ESPN a podily ma i leckde jinde. Pritazeni Infoseeku k sobe je soucasti rocniho planu Disneyho, kterak vytvorit jeden z nejvetsich portalu na Internetu. Disney uvazoval puvodne o Excitu, ale ten by ho prisel na mnohem vic. Podil v Infoseeku je spojen s podminkou jeho trilete vyhradni kontroly.

Do cele veci je primichana jeste - stale prodelecna - firma Starwave, coby producent obsahu zpravodajskych serveru z oblasti dennich aktualit, zabavy a sportu. Disney koupil Starwave prede dvema mesici za 250 milionu USD. Reakce burzy byla jen chvilkova - po kratkem vysvihnuti se ceny akcii Infoseeku zase rychle spadla na predchozi uroven. Skeptici nevidi v teto transakci nic, co by mohlo prinest brzke zisky. Samotny Infoseek vidi jeji zuroceni v deledobejsi perspektive, sahajici nekam k deseti rokum.

Uvedena transakce ale neni nicim moc ve srovnani s jinou, o ktere se zacina mluvit - telefonni gigant AT&T se pry chysta koupit AOL za 19 miliard USD...
Zdroj: Wired

Inzenyri nechteji NT, ale Linux

35. konference designeru chipu (s podporou systemu CAD) se zvrhla do kontraverznich diskusi "Linux versus NT". Pri vznesene otazce, kdo z pritomnych designeru pouziva nebo by chtel pouzivat ve sve praci Linux, se zvedl les rukou. Na otazku, kdo chce delat na NT, se nezvedla ani jedna. Na konferenci vystoupil i zastupce MS, ktery typicky arogantnim zpusobem a la MS vyvolal u pritomnych inzenyru velkou nevoli svym prohlasenim, ze skripteni, bez ktereho se u Unixu neobejdou, neni jeho prednosti, ale nedostatkem. Na NT se od ucastniku konference snesla sprska odmitavych, az takrka nenavistnych replik.

Jak se ukazalo, jsou to manazeri designerskych firem, kteri rozhoduji o tom, co se bude kupovat, bez konzultaci se svymi zamestnanci. Jeden z nich prohlasil, ze ve sve praci musi pouzivat Linux tajne, aby se to management firmy nedozvedel. Hodne se mluvilo o podpore Linuxu a NT. Inzenyri nevidi zadnou jim vyhovujici podporu NT a jednoznacne davaji prednost pruzne linuxove komunite, ktera si se vsim dokaze tu rychle, tam postupne poradit. "Linux mi nekrachuje nahodne jednou tydne jako NT bez jakychkoli zjevnych pricin," rekl jeden z inzenyru.

Nakonec se vsichni shodli na tom, ze problem s nedostatkem nastroju pro EDA (electronic design automation) neni v jejich dodavatelich, ale v managementech firem, ve kterych oni sami pracuji. Dodavatele budou dodavat jakekoli nastroje pro cokoli, pokud o ne kupujici projevi zajem. Manazeri ale znaji jen Windows... Tak nejak mi to pripomina nedavnou oblast prevadeni soudruzskych zkusenosti do praxe:)
Zdroj: TechWeb a BAJT

Yahoo bude po obdobi mensich zisku opet ve ztrate

Vedeni Yahoo upozornilo sve akcionare, ze jeho hospodarske vysledky za koncici ctvrtleti budou ztratove. Ztrata se pricita zakoupeni firmy Viaweb za 45 milionu USD. Viaweb prinesla Yahoo moznost zaradit k jeho nabidkam internetovy obchod. Protoze internetove firmy, jako je Yahoo, vecne nemaji penize, plati za sve nakupy jinych firem svymi akciemi.
Zdroj: NEWS.COM

AltaVista se portaluje

Jak si mnozi z vas jiste vsimli, provedeni AltaVisty se pred nekolika tydny rapidne zmenilo. Jde o prizpusobovani se portalovemu trendu, bez ktereho ubyva navstevniku a nudli. AltaVista se dlouho drzela jen jako demonstracni platforma Digitalu, ktery branil tomu, aby brala nudle i aby sla na burzu. Po spojeni Compaqu a Digitalu se situace meni. Compaq chce, aby se AltaVista stala jednim z portalu a konkurovala ostatnim. Zatim pridala bezplatny e-mail a rozclenila svuj obsah do "zon", ktere jsou v podstate indexovanymi kategoriemi. Skeptici tvrdi, ze AltaVista ztratila prilis mnoho casu na svuj prerod a ze nejlepsi by bylo ji prodat. AltaVista dale nema zdroje dennich zprav, jako spousta jinych portalu. Teprve nedavno zaradila titulky zpravodajstvi ABC.

AltaVista nema ani svou vlastni domenu. Tu ma stejnojmenna firma AltaVista Technology, nabizejici napr. vytvoreni webovskych stranek. Jeji server navstivi denne az pul milionu zmatenych surfaru. Kdyz se na stranky teto firmy podivate, zjistite, ze jeji velka cast je venovana prohledavaci AltaVista:) Budoucnost AltaVisty bych ale nevidel az tak cerne, jak ji vidi nekteri trzni experti. Kdyz zabrousite do jejich "zon", najdete tam spoustu peknych provazanosti internich, ale i s jinymi servery (napr. vyhledani nalezeneho na mape, vytceni dopravni trasy z jednoho mista na vyhledane etc.) a kvanta nudli v podobe velkych ikon. Pokud se AltaVista bude chtit udrzet v prvni desitce nejnavstevovanejsich serveru, holt ji nezbyde, nez se portalove rozmachnout, hlavne pokud jde o nabidku aktualnich informaci vseho druhu.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Netscape je ve zvlastni situaci - mnoha PRO i PROTI

Netcenter Netscapu je tretim nejnavstevovanejsim serverem z domacnosti (za Yahoo a AOL) a druhym z firem (mezi obema uvedenymi). Presto jsou jeho akcie stale pomerne dost nizko, i kdyz pomalinku stoupaji. Trzni hodnota Netscapu se odhaduje na 2,4 miliardy USD (Yahoo 5,3, AOL 18,8). Svymi manevry na Netcentru Netscape nakonec dokazal pohnout mysli burzovnich analytiku, z nichz vetsina uz doporucuje koupi jeho akcii a jeden ho dokonce zaradil do kategorie "buy-aggressive". A za vsechno muze jen Netcenter:) Tomu ostatnimu se nedari - prodej softwaru z produkce Netscapu skomira a Communicator nakonec musel dostat visacku "zadarmo".

Clovek by skoro rekl, ze kdyby se Netscape zbavil programovani svych produktu, samotny Netcenter by ho mohl rychle dostat nahoru. Vzdyt nakonec...cim se uz dnes lisi Netcenter od portalu, jako je Yahoo, Excite, Infoseek, jejichz akcie stoji vysoko nad netscapovskymi? Na druhou stranu nelze zapominat na to, ze velka cast navstevniku Netcenteru jde do jeho casti, venovanych Communicatoru a programovani pro Web. Odmyslet si nelze ani budouci prospech z uvolneni kodu Communicatoru, ktery tak muze ziskat na sile v jeho zapase s MSIE. Netcenteru se dari lakat inzerenty. Zatimco v prvnim ctvrtleti lonskeho roku vykazal prijem 19,6, po roce uz 31,1 milionu USD. Loni to bylo 16,3% z celkovych prijmu Netscapu, letos 24,5%. Za cely letosek by mel Netcenter prinest cca 125, pristi rok uz kolem 198 milionu USD. A to jsou cisla, pred kterymi burziani tezko zaviraji oci.

Soucasne portalove besneni vsak muze prinest jeste mnoho zvratu ruznym slucovanim vseho mozneho s financne silnymi spolecnostmi. Ale at uz se spoji, co chce, s cimkoli, je jasne, ze zvitezi marketing a sympatie surfaru. MS, AT&T a AOL maji hromady dolaru na reklamu sebe samych. Yahoo, Netscape a nekolik dalsich portalu stoji nad prazdnou pokladnou. Yahoo ma sympatie a image. Netscape ma i sympatie, ale i svuj silny marketingovy nastroj - Communicator. Nic podobneho nikdo jiny (krome MS) nema. Posledni konecna verze Communicatoru 4.5 ho do znacne miry spojuje s Netcenterem. Ted jde o to, aby portalovejici Netscape ziskal i image pro uzivatele de obyc, o ktere jejich opomijenim bud prisel, nebo ho u nich zatim ani neziskal.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Nudlim se zatim dari

Firma Advertising Bureau vydala statistickou zpravu o obratech z inzerce na Inetu/Webu. V porovnani s prvnim ctvrtletim lonskeho roku se v letosnim zvysil objem prijmu z inzerce o 271% - ze 129,5 na 351,3 milionu USD. Ovsem v lonskem poslednim ctvrtleti byl obrat 335,4 milionu USD, takze prestup z jednoho do druheho roku zadny skok neprinesl. Firma to pricita sezonnim vykyvum - obrat inzerce je vsude slabsi v prvnim a tretim ctvrtleti. 55% vsech prijmu pochazelo z nudli, ale celych 40% z tzv. sponzoringu (vyhrazeny prostor na vice strankach pro jednoho inzerenta). Na odpudive interstitials pripadla 4%. Nudlovy sef Netscapu zpochybnil nektere udaje ze zpravy Advertising Bureau. Podle nej neni pravda, ze by se podil odkliknutych nudli snizil na pouhe 1%, protoze napr. v Netcenteru se zvysuje. Take nazor, ze nudle "nefunguji", povazuje za zamernou propagandu firem, ktere by rady mely nudle na Webu samy:)

Stale nejvic se inzeruji zalezitosti spojene s vypocetni technikou (kolem ctvrtiny celkoveho objemu). Mirne priznivou informaci pro mene navstevovane servery predstavuji udaje o vetsim rozprostreni nudli po webovskych serverech. Prvnich deset nejpopularnejsich serveru si i po roce uchovava svych cca 63% podilu z celkoveho inzertniho kolace. Ale u dalsich 15 serveru spadl podil z 20% na 11% a u tech, ktere obsazuji 26. az 50. pozici, spadl podil z 10% na 5%. To znamena, ze kolem 14% se od nich dostalo jinam. Mohlo by to znamenat i posun ve vedomi inzerentu - ze totiz ma vetsi vyznam davat nudle tam, kam chodi zajmove vyhranena spolecnost, i kdyz v nijak kolosalnim poctu. Vice nez ctvrtina inzertnich penez pripadla na prohledavace a technologicke servery (zrejme jde o servery pocitacovych firem). Byznysove servery si utrhly 23%. A na zpravodajske a sportovni pripadlo mene nez 10%. Suma sumarum - jde to nahoru a dostava se na vic serveru.
Zdroj: TechWeb

Tajna akta FBI o ufounech na Webu

Na serveru FBI se objevily archivni dokumenty, na kterych FBI od roku 1940 zaznamenavala informace o UFO. FBI hodla v dobe historicky kratke zverejnit celkem 1,3 milionu archivnich dokumentu i z mnoha jinych oblasti sve cinnosti. Spousta cteni na dobrou noc...:)
Zdroj: NEWS.COM

Dalsi rana pro servery Netscapu - IBM bere Apache

IBM dosud odebirala serverovy software od Netscapu (servery rady Suite Spot). V pondeli by IBM mela ohlasit svou novou serverovou "suitu", urcenou obchodovani via Inet/Web. Bude se jmenovat WebSphere a hlavni roli WWW serveru v ni bude hrat freewarovy Apache. IBM v te souvislosti jiz prislibila uzkou spolupraci se skupinou dobrovolnych vyvojaru Apache na jeho ruznych upgradech. Apache se stava stale neodolatelnejsim i pro velke komercni firmy. Jeho rychlost, stabilita, modularita, nepretrzity vyvoj...a samozrejme nulova cena...stavi Apache vysoko nade vsechny komercni produkty.

Krok IBM by mohl byt prvnim vystraznym signalem nejen pro Netscape. Jakmile se dobere sveho uspesneho zaveru probihajici stabilizace Apache na platforme Wintel, bude se mit na co "tesit" i MS IIS. Po rozhodnuti IBM mohou prijit rozhodnuti dalsich firem, kterym Netscape dodava sve servery pro Unixy. V soutezi s MS IIS, dodavanym primo s NT, nema Netscape valnou sanci.

Apache se urcite zapise zlatymi pismeny do vyvoje Internetu. I kdyz Linux za jeho slavou zaostava, muzeme se i u nej jeste dockat mnohych prekvapeni. Kazdopadne jde o fenomen, pred kterym komercni firmy uz nejen nemohou zavirat oci, ale museji ho pojmout do svych planu. Doufejme, ze tvurci freewaru nepripusti, aby se z toho nakonec stal jen nejaky dalsi zurivy byznys...
Zdroj: Wired a BAJT