Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

19. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

S klikanim na nudle to jde dale s kopce
Soud s MS se rozebehl
Jeden z otcu Internetu, Jon Postel, nahle zmrel
Podivne rozhodnuti soudkyne
Yahoo koupilo dalsi firmu, aby pritlacilo na prijmovou pilu
Velke kese se budou plnit z nebes

S klikanim na nudle to jde dale s kopce

Firma NetRatings zjistila svymi mericimi metodami, ze v tydnu od 4. do 10. rijna videl uzivatel Inetu v prumeru 124 nudli, pricemz klikl na 0,57% z nich. Takze uz ani tech nebohych 0,9%, jak se hlasalo jeste nedavno, ale jeste o dost min. NetRatings sestavuje i zebricek nejnavstevovanejsich serveru, resp. serverovych farem. Klasicky i u ni vede Yahoo. Za nim nasleduje AOL, konglomerat MSN/Hotmail/MSNBC, Netscape (neni znamo, zda i nebo jen Netcenter), dalsi smeska Lycos/Tripod/WhoWhere, GeoCities, Excite, MS, Infoseek a Disney. V jinych podobnych zebriccich se AOL obvykle vynechava a nekombinuji se ruzne farmy patrici jedne firme. Ale pohledy mohou byt ruzne. Zajimave je, ze 87% vsech uzivatelu Inetu melo navstivit nejmene jeden z uvedenych portalu nejmene jednou za mesic. To by nasvedcovalo tendenci orientace surfaru na to, o cem se nejvic pise a a co se propaguje. Uzivatele v prumeru vidi tydne kolem 333 stranek, jsou na Inetu 5,5 hodiny a behem jednoho cuceni shlednou 37 stranek ve 35 minutach. Ve srovnani s dobou nekdy pred rokem lze konstatovat, ze cas setrvavani na Inetu v prumeru roste - to, co driv platilo pro mesic, ted plati pro cca deset dni.
Zdroj: Media Central

Soud s MS se rozebehl

O tom, co vsechno se mlelo pred zapocetim soudu, News on 'Net uz bohate informovaly a nechci se k tomu vracet. Ted bude podstatne to, s cim vyrukuje vlada, jak to prezvyka soudce, jake svedky se podari sehnat a nakolik se jejich svedectvi ukazi byt prukazna. Do rady svedku proti MS se tlaci spousta zvucnych jmen. Obvineni jsou silna. Jenze pro leccos neexistuji jasne dukazy. Napr. sef Netscapu prohlasil, ze v roce 1995 pri primem osobnim jednani s manazerem MS dostal nabidku, aby Netscape prestal delat prohlizec pro W95. Za to MS sliboval investovat do Netscapu a obsadit si jedno misto v jeho vedeni. Plus prednostni informace o rozhranich k produktum MS. Tohle svedectvi MS jednoduse rozbiji tim, ze nic takoveho se na onom jednani neprojednavalo a ze Netscape si chce lecit sve neuspechy na ucet MS. Takovych svedectvi a reakci MS bude jeste hromada.

Zajimavejsi svedectvi pochazi od sefa AOL, ktery poskytl soudu nektere zaznamy o jednanich, souvisejicich s rozhodovanim AOL o tom, jaky prohlizec nabidne svym abonentum. Ze zaznamu ma vyplyvat snaha MS dosahnout uplneho ochromeni kontaktu Netscapu s AOL. Vzpominam si, ze v te dobe mel AOL podepsat smlouvu s Netscapem o distribuci Navigatoru svym abonentum. Pak z toho najednou seslo a MSIE se stal "exkluzivnim" prohlizecem AOL. Byly v tom - jak jinak - penize a ruzove vize pro AOL, pokud bude jednat jen s MS. Proti MS svedci i firmy, do kterych MS nejak investoval, resp. s nimi rozvijel tu nejakou, jinde takrka vyhradni kooperaci. K nim patri treba Apple nebo Intel. On si zrejme pred tvari justice a vlady jen tak nekdo nelajsne zamlcovat uplne vsechno, natoz lhat ve prospech MS.

Soud se potahne asi sest az deset tydnu. Pokud dojde k nejakemu rozhodnuti proti MS, roztoci se kolo odvolacich soudnich stani na vsech moznych frontach. To muze zabrat dalsi roky. Nez by vubec k nejakemu konecnemu rozhodnuti o antitrustove akci proti MS doslo a doslo i k jeji realizaci, muze uplynout klidne i deset let. Jak ovsem v te dobe bude vypadat svet vypocetni techniky a Internetu, se vubec nikdo dnes neodvazi odhadnout.

Reci o tom, ze MS za tu dobu muze byt jen nejakou historickou vzpominkou, jsou nesmyslne. S neustale pribyvajicimi miliardami USD, jakymi MS disponuje, se uz stal subjektem, ktery rozhoduje a bude rozhodovat o mnohem mimo sebe, at uz kdokoli kdekoli vymysli cokoli, co zahybe treba Internetem. Nakonec to tak jako tak skonci bud v "neprimo prime" sprave MS, nebo si invenci nekoho jineho MS "pretvori" do svych produktu, ale tak, aby to nebylo kompatibilni s uplatnujicim se napadem. Takze jde mnohem vic o to, aby se nestalo, co by se nejspis dit mohlo. Americke vlade urcite nejde o "zasednuti si" na MS, protoze MS je vyraznym reprezentantem tzv. americkeho snu. Jenze on i ten sen ma sve hranice. Po jejich prekroceni parkrat za stoleti zazni budicek.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Jeden z otcu Internetu, Jon Postel, nahle zmrel

Jon Postel stal u zrodu Arpanetu, z nehoz se odvinula soucasna podoba Internetu. J. Postel je napr. autorem rady specifikaci RFC. Vzdy se venoval hledani cest, jak zajistit co nejlepsi sitovou komunikaci, misto aby sve znalosti strcil do blbyznysu. Vsechny lakave nabidky komercnich subjektu odmital a venoval se vedecke cinnosti (mj. mel doktorat pocitacovych ved). Jeho poslednim postem byla funkce reditele v Information Sciences Institute (pobocce kalifornske university). Vsichni skalni internetaci hned po jeho odchodu rozesilali po Inetu vzpominky naplnene uznanim a uctou k nemu. Jon Postel zemrel ve veku 55 let v nemocnici, kde se mu - bohuzel marne - snazili odpomoci od srdecni poruchy.
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Podivne rozhodnuti soudkyne

Americka federalni soudkyne rozhodla ve prospech zalobce RIAA proti producentovi a distributorovi prehravaciho zarizeni Rio PMP300 firmy Diamond Multimedia. Ta ted nesmi sve Rio distribuovat po dobu 10 dnu, nez soudkyne rozhodne s konecnou platnosti. O jadru sporu psaly News on 'Net 12. rijna. RIAA tvrdi, ze velka kvalita prehravace zvukovych zaznamu vede k "piratskemu" poslouchani hudebnich nahravek, za ktere nikdo neplati autorske (copyrightove) poplatky, jejichz adresatem RIAA je. Jenze zakon nezahrnuje nejake pocitacove prehravace k zarizenim, z nichz by nejake poplatky mely plynout. RIAA chtela na firme Diamond Multimedia jeste pul milionu USD odskodneho, coz soudkyne odmitla. Jsem opravdu zvedav, jak bude znit jeji konecny verdikt. Pokud se bude drzet sveho puvodniho rozhodnuti, bude postupovat proti zakonu. Rio v zadnem pripade neni zaznamove zarizeni. Tim je hard disk, na ktery data zene zcela jiny software. Pani soudkyne bude nejspis trochu na stiru s technikou. Je s podivem, ze si nevyzadala jasnou expertizu a klidne zakazala distribuci Ria do doby, nez se v tom sama nejak vyzna...
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Yahoo koupilo dalsi firmu, aby pritlacilo na prijmovou pilu

Obchod v cene 30 milionu USD ma Yahoo prinest zisky z trvalejsi spoluprace s inzerenty. Tercem obchodu je firma Yoyodyne, ktera si vymyslela internetovy marketing ve stylu soutezi a her, na jejichz konci jsou nejake darecky pro ucastniky. To ted bude nabizet Yahoo uz na sve titulni strance. Soucasti kolotoce budou i stranky, ktere si bude psat ta ktera firma inzertnim stylem (ale tak aby lam reader nic nepoznal:) Vyhodou podobneho marketingu pro jeho realizatora je deledobejsi spoluprace s inzerentem (ty hry a souteze se holt hned tak nevyhodi jako nejaka ojeta nudle:) Z takovych inzerentu ale nakonec vypadavaji i ty nudle, takze vystavovatel vejicek na surfare, kteri bez inzerce uz nemohou ani dychat, si prijde na sve. Co by se tak jeste do tech portalu dalo nacpat...?:) Nejak si nemuzu pomoct, ale soucasny vycpavkovy trend portalu mi pripomina kosmeticke operace na zvetseni damskeho poprsi. Vcetne toho, jak ho pak ty damy hrde vystavuji na odiv vsem, vsem, vsem:)
Zdroj: Internet World a BAJT

Velke kese se budou plnit z nebes

Firma SkyCache rika svym nazvem vsechno podstatne. Jeji satelity maji byt velkymi kesemi, ktere - z jedne strany - budou plneny daty ze zeme - a z druhe - budou sve obsahy chrlit velkou prenosovou rychlosti do kesi rozesetych u ISP a firem po Zemi. Velke kese si zatim mohli dovolit jen ISP. Novell, ktery na systemu nebeskych kesi spolupracuje, nabizi svou obri FastCache (samozrejme v podobe serveru) uz za $5,000, takze si ji muze dovolit uz trochu vetsi firma. Tenhle napad vubec neni k zahozeni. I kdyz - co si budeme povidat - nejlepsi by bylo, kdyby vsechno jelo tak rychle, ze bychom se obesli bez kesi. Pocet uzivatelu Inetu a informacnich zdroju vcetne objemu dat, ktere z nich plynou (zvuk, video...), roste mnohem rychleji nez jen pouha kapacita pateri Inetu (bottlenecku je podstatne vic). A tak na nebi zavesene "hrnecky-varte" prijdou vhod.
Zdroj: InfoWorld Electric