News on Net

Denni zpravy
z Internetu

Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka
se umistila
v hodnoceni

nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

20. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:: Antispammeri dosahli rychleho zruseni prezentace krale spammeru
Sun zverejnil specifikaci protokolu JavaPOS pro prodejny
Super Bowl pritahuje i pocitacove firmy
Nejlacinejsi telefonovani via Inet v USA
Hacker vydira nemeckou banku
Servery vysilajici audio/videoporady maji budoucnost jeste pred sebou
Rozvoj Internetu mozna ceka prechodne zpomaleni
Antispammeri dosahli rychleho zruseni prezentace krale spammeru: Spamford Wallace, zvany Spamking, je nejvetsim nepritelem nepratel junk mailu. Internetova minulost Wallace je clenita - diky milionum junku rozesilanych po celem Inetu byl postupne vyhozen ode vsech ISP. Pred par mesici ohlasil, ze buduje svou vlastni paterni "odtokovou" sit, kterou budou odtekat junk mailove splasky. Jeho projekt se vsak nejak protahuje. Aby mel aspon nejakou prezentaci na Inetu, objednal si bezne vystaveni stranek u firmy Galaxy Net. V pondeli minuleho tydne se jeho stranky objevily pod nazvem Global Technology Marketing, Inc. Antispammeri to zjistili koncem tydne a pustili se do akce. V Galaxy Netu se v patek telefony nezastavily, e-maily se jen sypaly. Obsahem telefonatu a e-mailu byly pozadavky na zruseni webovske prezentace Wallaceovy firmy. Mnoho pozadavku obsahovalo blize nespecifikovane vyhruzky o utocich na servery Galaxy Netu. Ty specifikovane slibovaly jeho blokadu u ISP a jinde.

Ozval se nakonec i ISP Galaxy Netu, ktery se dozadoval zruseni inkriminovanych stranek. Pod timto tlakem hostiteli Wallace nezbylo, nez mu oznamit, ze jeho stranky museji zmizet. Cela soustredena akce antispammeru trvala pouhy jeden den. To dokazuje, ze antispammeri jsou uz velmi dobre organizovani, i ze maji mnoho "neorganizovanych" zastancu, schopnych pustit se do akce. Podnikani spammeru je znacne neeticke, ale stejne tak i kroky mnohych antispammeru, kteri ovsem nemohou sveho cile dosahnout jinak. To vse jen zvyraznuje silici nutnost zakotveni problemu do legislativni podoby, ktera by se v USA mela objevit snad uz letos. Evropa a vyspele zeme dalsich kontinentu pak zrejme nezustanou stranou.
Zdroj: NEWS.COM
Sun zverejnil specifikaci protokolu JavaPOS pro prodejny: Protokol JavaPOS je urcen pro elektroniku v prodejnach (ctecky caroveho kodu, kreditnich karet apod.). Neco takrka stejneho nabizi MS pod nazvem OPOS (OLE Point of Sale) pro Windows. Podle MS novy protokol Sunu zahrnuje vsechno, co obsahuje jeho OPOS, takze je zbytecny, protoze vsichni prodejci stejne pouzivaji Windows. Sun se pochopitelne diva trochu dal a pocita s tim, ze JavaPOS se jako soucast javovych klientu za par let dostane i do prodejen (coz nevylucuje jeho implementaci v jakemkoli systemu s JVM). JavaPOS podporuji napr. firmy IBM, NCR i rada prednich prodejnich siti (ty ovsem pouzivaji i OPOS). Specifikace protokolu JavaPOS je predlozena k verejne diskusi na adrese The JavaPOS Home Page.
Zdroj: NEWS.COM
Super Bowl pritahuje i pocitacove firmy: Finale americkeho fotbalu je pro velkou cast Americanu udalosti cislo jedna. Super Bowl, ktery probehne koncem ledna v San Diegu, je proto i velkou prilezitosti pro firmy vseho druhu dat o sobe vedet formou inzertni i jinou. Napr. Intel si vymyslel takovou ptakovinku, ktera kombinuje TV reklamu s hlasovanim na jeho webovske strance. Reklama predstavi kratky detektivni pribeh, jehoz zakonceni mohou uzivatele Internetu volit z nabidky nekolika moznych na one strance. Pribeh bez zakonceni pobezi behem prvnich dvou ctvrtin finale, s viteznym zakoncenim se objevi v jeho posledni ctvrtine. Jako for to neni nejhorsi.

Firma Sun pristoupila k mnohem praktictejsi prezentaci. V San Diegu bude na verejne pristupnych mistech rozmisteno 24 javovych kiosku, ktere budou prvni vetsi prezentaci JavaStation NC. Kiosky jsou terminaly, ktere nemaji zadny disk. Krome monitoru obsahuji 64 MB RAM a procesor Sun MicroSparc II. System pouziva databazi Oraclu. Kiosky zustanou v San Diegu i po skonceni Super Bowlu a budou slouzit pro informovani lidi o meste. Jejich uzivatele budou moci pristupovat i k nekterym webovskym strankam na Internetu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Nejlacinejsi telefonovani via Inet v USA: Firma IDT spusti 2. unora t. r. sluzbu, ktera nabidne lidem v New Yorku a v Chicagu telefonovani do celych Spojenych statu za 5 centu za minutu. Nizka cena je umoznena tim, ze hovory prevedene na datove packety probehnou z velke casti Internetem a na miste, ktere je nejblize cilove telefonni stanici, se zase prevedou na puvodni format. IDT uz delsi dobu provozuje sluzbu Net2Phone na stejnem principu. Vyuziva uz 50 prevodnich mist v nejvetsich mestech USA. Hovory uskutecnene via Net2Phone uvnitr USA stoji 8 centu za minutu. Nechtelo by se IDT taky k nam, aby konecne nekdo zuzil jicen zroutovi se znackou Telecom? Zatimco USA vyuziva vsechny mozne nove technologie pro snizovani poplatku za spojeni, (post)komunisticky Telecom stale intenzivneji vyzira kapsy lidem, abychom v sirokem vyuzivani novych technologii zaostavali cim dal vic.
Zdroj: Mercury Center
Hacker vydira nemeckou banku: Velky poprask na nemeckem bankovnim trhu vyvolava pripad hackera, ktery se mel dostat k pristupovemu kodu k uctum klientu v nejmene dvou pobockach Noris Verbraucherbank. Hacker vyhrozuje, ze vsechno zverejni na Internetu, pokud mu banka nezaplati 1 milion DEM. Banka vypsala odmenu 10,000 DEM za informaci, ktera povede k jeho dopadeni. Policie vysetruje na plne obratky. Udajne ma i fotku hackera porizenou pri vybirani penez v bankovnim automatu.
Zdroj: Newsbytes
Servery vysilajici audio/videoporady maji budoucnost jeste pred sebou: Poustet audio/videopackety do Internetu je draha zalezitost. Nejvetsi prekazkou sirsiho dopadu snah spravcu takovy serveru je pozadavek na spojity, resp. co nejmene prerusovany tok dat. To je v soucasne dobe malokde splnitelne, a kdyz, tak jen v urcite casti dne. Uz samo zvukove vysilani je velkym polykacem sirky pasma a kapacity hardwaru obecne. Pokud chce internetova "radiostanice" nabidnout 2,000 soubeznych pripojeni na celkem srozumitelnych 22,8 Kbps, prostym vynasobenim dostanete potrebnou sirku pasma linky, jakou bude potrebovat (cca 45 Mbps, coz je kapacita linky T3). Na to ovsem jeden server nestaci. Dostupnost vysilani na vice mistech vyzaduje dalsi naklady pro nasazeni "retranslacnich" serveru (aneb multicasting). Provoz ve vysilajicim centru polyka vysoke provozni naklady i na mzdach hlavne tam, kde se vysila puvodni, tedy neprebirany program, ktery muze byt pro posluchace atraktivnejsi.

Kabelove televize, ktere neziji jen z abonentskych poplatku, ale hlavne z reklamy, maji obvykle 20 az 100 tisic divaku. Az internetove stanice dosahnou tohoto cisla, teprve potom zacnou byt zajimave pro inzerenty. Ani stanice s nejvetsi nabidkou vysilanych poradu a zukovych archivu AudioNet se bez sponzorskych investic neobejde. Minuly tyden dostala 22 milionu USD od Motoroly, Intelu a Yahoo. Pro velke prilezitosti AudioNet pouziva 500 "retranslacnich" serveru, rozmistenych po celych USA. Ty vyuzivaji kombinaci technologii IP multicasting a unicast. Pri lonskem Super Bowlu (finale americkeho fotbalu) bylo k temto serverum pripojeno 500,000 lidi behem osmi hodin. Neco takoveho se zatim stava jen vyjimecne. Sami spravci vysilajicich internetovych stanic odhaduji potrebnou dobu obratu k lepsimu az na pet let.
Zdroj: Wired News
Rozvoj Internetu mozna ceka prechodne zpomaleni: Jesse Berst v jednom ze svych uvahovych sloupku soudi, ze predpovedi o pokracujicim strmem vyvoji Internetu nejsou opodstatnene. Opira se pritom o vysledky pruzkumu mezi firmami, z nichz velka cast vyjadruje zklamami z nizke navratnosti prostredku vlozenych do jejich prezentaci na Webu. Tyto firmy proto nehodlaji nijak zvlast investovat do sveho internetoveho rozvoje. A dale - Internet, na kterem vetsina lidi pouziva modem 28,8 Kbps, nenabizi svou plnou potenci. Budoucnost je v ADSL ci v kabelovych modemech. Teprve pak se Internet bude moci bez rozpaku postavit po bok ostatnim mediim, protoze se data zpracovana mnoha ruznymi technologiemi dostanou k uzivatelum bez kodrcani.

Jesse Berst v tomto roce ocekava spise zpomaleni rozmachu Internetu. Novy boom by se podle nej mohl objevit az v pristim roce. Zajimave je, ze USA by v tom mely byt predstizeny napr. Singapurem nebo Malajsii, kde se rozvoji sve internetove infrastruktury venuji velmi soustredene. Jak to bude vypadat u nas, kde vsechno zakryva bobtnajici Telecom a naprosty nezajem vlady, parlamentu a statnich ouradu, je bohuzel jasne. Samotni ISP mohou udelat hodne, ale zdaleka ne vsechno. Jde jen o dalsi duseni zdroju, ktere by mohly vecem dat nalezitou dynamiku. Pri pohledu na internetove statistiky je zajimave, jak jsou si postkomunisticke zeme nadale verne, jako by z RVHP vubec nikdy nebyly vystoupily:) Nesvedci to i o mnohem jinem?
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

19. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:: Prakticky protest proti MS a jeho MSIE
Evropske nazory na stret vlady USA s MS
Propousteni v Netscapu mozna zasahne jeho javovy vyvoj
Yahoo bez investic vydelecne, ale s nimi ztratove
Pretlak nabidky hard disku na trhu nejvic postihl Seagate
Zajisteni bezpecnosti internetovych serveru ve firmach stale slabe
X Window pro Hydru/NT
V Italii jsou lide k Internetu "velmi obezretni"
Prakticky protest proti MS a jeho MSIE: Spravce serveru Official Lost & Found se rozhodl vyjadrit svuj protest proti narustajicimu monopolu MS odlisenim pristupu ke svemu serveru z MSIE. Server obsahuje databazi ztracenych veci. Navstevnici mohou zadat slova, specifikujici hledanou vec. Pokud se v databazi neco najde, uzivatele MSIE museji za ziskani dat zaplatit $4. Uzivatele ostatnich prohlizecu neplati nic. Za necely rok tam naslo sve ztracene veci kolem 2,000 lidi. Forma tohoto protestu je jiste zajimava, ale na nejnavstevovanejsich serverech se nejspis neuchyti uz kvuli tomu, ze by snizila prijmy z inzerce. Na druhou stranu je nutno pripomenout, ze existuji servery, jejichz obsah je pristupny jen z MSIE. V tomto pripade jde o dusledek neschopnosti dohody producentu softwaru na standardizacich, ktere nebudou prekazet volne komunikaci na Inetu. Tuto destabilizaci vnesl do Internetu prevaznou merou Microsoft. Prosazovanim svych specifickych technologii a formatu se snazi ziskat vysadni postaveni na Internetu, coz jde proti jeho smyslu coby obecne sdelneho media.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Evropske nazory na stret vlady USA s MS: Nektere evropske firmy, jako treba Olivetti, se k veci nechteji vyjadrovat. Nekteri zastupci vyznamnejsich firem se vyjadri jen pri zachovani jejich anonymity. Anonymni chtel zustat svetove znamy pocitacovy vedec, ktery rekl, ze trh ovladany jednou firmou nici soutezivost i invenci a ze uspech vlady USA v cause MS je jedinou cestou, jak tento dominujici stroj zastavit. Jeden holandsky ISP soudi, ze pokud se MS podari vyjit s MSIE integrovanym do Windows, bude osud Javy zpeceten. Pokud ale vlada USA stret vyhraje, mohla by se Java postupem casu vyvinout v operacni system a ohrozit pozici Windows. Sef firmy The Research Group by uvital zdar ministerstva spravedlnosti USA, ale hodnoti postup pravniho systemu jako prilis pomaly. Dusledkem jeho zdlouhavosti by mohly byt nevratne skody na stale jeste konkurence schopnem trhu.
Zdroj: TechWeb
Propousteni v Netscapu mozna zasahne jeho javovy vyvoj: Podle informaci, ktere pronikaji navenek od zamestnancu Netscapu, se zda, ze zruseni 20% pracovnich smluv bude pro Netscape znamenat zpomaleni praci na vyvoji javoveho softwaru. Zamestnanci tvrdi, ze vetsi dil propoustenych lidi mel co delat s Javou. Netscape oznacuje tyto informace za neopodstatnene, protoze nema zadne specializovane oddeleni, ktere by se soustredilo na Javu. Na druhou stranu je vyvoj javovych aplikaci - diky castym upgradum Javy - prilis drahy, protoze kazdy upgrade prinasi nutnost prepsani velke casti softwaru. Je proto zrejme, ze omezenim jeho vyvoje muze Netscape ve sve planovane restrukturalizaci usetrit nejvic. Netscape ale sdelil, ze vsechny jiz drive planovane javove projekty budou pokracovat.
Zdroj: TechWeb
Yahoo bez investic vydelecne, ale s nimi ztratove: Prijem Yahoo v roce 1997 dosahl $67,41 a zisk bez zapocteni investic $2,2 milionu USD (v roce 1996 to bylo $19,69, resp. -$4,28). Se zapoctenim investic ztrata v roce 1997 dosahla $22,9 milionu USD. Yahoo investovalo napr. do zakoupeni firmy Four11 a ruznych vnitrnich promen v souvislosti s rozsirovanim svych sluzeb. Na tom neni nic zvlastniho, protoze vcasne pripojeni novych sluzeb muze v nedaleke budoucnosti prispet k celkove vyssim prijmum. A v pripade problemu bude ceho se zbavovat:) Yahoo uvedlo, ze prumerny denni pocet pristupu ke strankam na vsech jeho serverech v prosinci '97 cinil 65 milionu. Z toho napr. na Yahoo v Japonsku pripadlo 5 milionu.
Zdroj: TechWeb
Pretlak nabidky hard disku na trhu nejvic postihl Seagate: Kdyz je neceho moc, ceny jdou dolu, a nekdo na to muze doplatit vic nez ostatni. Prave to se stalo Seagatu. Ten pripravuje uz druhou vlnu propousteni zamestnancu a ruseni nekolika pobocek. Z celkovych 100,000 lidi jich zcela jiste propusti 10, ale mozna az 15 tisic. Konkurent Seagatu Quantum uz ohlasil ztraty 32 milionu za posledni ctvrtleti.
Zdroj: TechWeb
Zajisteni bezpecnosti internetovych serveru ve firmach stale slabe: Firma Zona Research provedla rozsahly pruzkum, ktery prinesl neprilis radostny obraz o zajisteni bezpecnosti firemnich serveru na Inetu. Z 212 zkoumanych firem jich jen neco pres polovinu zvysuje investice do zajisteni vyssi bezpecnosti provozu svych serveru a siti. Jen pouha petina provadi pravidelne testy jejich neprustrelnosti. 40% jich dosud zadny takovy test neprovedlo. Z firem, ktere testuji sve servery, jich asi 60% spoleha na testy provedene jimi samymi "zevnitr". Mensi zbyvajici cast si objednava testy u auditorskych firem. Zona Research se podivuje nad tim, ze zatimco naprosta vetsina firem si nechava provadet audity ucetnictvi, na zabezpeceni svych stale citlivejsich dat spousta z nich vubec nemysli. Zona Research zaverem soudi, ze prace pro firmy zajistujici bezpecnost dat a jeji audity bude rychle pribyvat, takze tento sektor ceka prudky vzestup.
Zdroj: TechWeb
X Window pro Hydru NT: Hydra tu nema inzultacni funkci, ale MS tak nazval viceuzivatelske prostredi pro svuj NT Server 4.0. Hydra se ma na trhu objevit behem par mesicu. Jeji hlavni funkci je umoznit pripojeni "hloupejsich" terminalu k serveru NT 4.0, napojenych napr. Win CE. K Hydre pujde samozrejme pripojit i PC s W95 ci s NT Workstation. Firma Citrix uz ma pripraven software PicAsso, ktery bude pracovat s Hydrou na pocitacich s unixovym grafickym rozhranim Window X, neboli X 11. Uzivatele X 11 si tak v nem budou moci poustet okenni aplikace MS. Soucasti funkci PicAssa je i umozneni administrace a vyvazovani prisunu dat z/do terminalu. A jeste jedna drobnost - Hydra byla MS prejmenovana na Terminal Server, pod kterymzto nazvem se objevi i jeji konecna verze.
Zdroj: TechWeb
V Italii jsou lide k Internetu "velmi obezretni": Vyzkumny institut Eurisko provedl pruzkum v tisici italskych rodin i mezi jedinci. Respondenti byli vybrani tak, aby predstavovali "prurez" italskou spolecnosti, u ktere lze predpokladat jiste povedomi o info-technologiich vcetne Inetu (cca 30% populace). Myslim, ze vysledky pruzkumu by mohly platit ve kterekoli jiho-stredo-vychodo- evropske zemi, jak o tom svedci unaveny pohyb ve statistikach poctu pripojeni v domenach techto statu. Obavy z Inetu, plynouci ze sve vlastni nepripravenosti, vyjadrilo 28% lidi (vetsinou zeny v domacnosti a penziste). 23% respondentu se ve styku s Inetem neciti dobre, ale chape, ze to bez nej nepujde (vetsinou lide ve veku 45-54 let, zamestnavajici sebe samotne, napr. drobni zivnostnici). 19% pocituje zvedavou vstricnost (hlavne mladi lide a zastupci stredni vrstvy, jako jsou urednici aj. zamestnanci). Dalsi respondenty nebylo mozne jednoznacneji spolecensky zaradit. Mezi nimi je dalsich 12% opatrnych, 8% povazuje pouzivani Inetu za uzitecne a zbyvajicich 8% jsou nadsenci. (2% lidi nedpovedela.) Za nejsnadnejsi povazuji Italove pouzivani mobilniho telefonu, ale Internet a CD-ROM jsou pro ne komplikovane. O necem takovem, jako je WebTV, zatim skoro nikdo nic nevi. Rekl bych, ze u nas by se vysledky moc nelisily. Dolce farniente...:)
Zdroj: Nando InfoTech
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek