Denni zpravy
z Internetu


Nova nabidka:
Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!
Tato stranka
se umistila
v hodnoceni
Seznam - TOP
nejlepsich WWW stranek
ceskeho Internetu

20. dubna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:
Nova smeska pro tvurce webovskych stranek na serverech Netscapu
Dalsi kousek pro Netscape 5
E*Trade smeruje i k nam
Domenovi zlodeji obchodnich nazvu maji smytec
Stavka deratizeru junku v Usenetu skoncila uspesne
Javovi programatori Windows dbaji vic na obecne uplatneni projektu
Java se prosazuje na freewarove strane WWW serveru
Jak na inzerenty a kolik co stoji

Nova smeska pro tvurce webovskych stranek na serverech Netscapu

Open Studio na adrese uvedene v zahlavi zpravy je novym pocinem Netscapu v jeho trendu velkeho rozsirovani obsahu svych WWW serveru. Open Studio odkazuje na hromadu informaci Netscapu, CNETU (Builder.com) a Webmonkey. Mimo jine tam najdete i editor objektu DHTML, kde nebudete muset napsat ani radku kodu (dokud ale nebudete chtit, aby strance rozumel i MSIE a neco se ukazalo i starsim prohlizecum:) Pokud si hrajete s tvorbou webovskych stranek, Open Studio si urcite hodte do bookmarku.
Zdroj: BAJT
Dalsi kousek pro Netscape 5

Na adrese [expat] najdete software Expat, ktery umoznuje hratky s XML 1.0 v Navigatoru 5. Expat napsal v cecku James Clark z W3C. Jak sam upozornuje, jde o betaverzi a nejde jeste o procesor XML. Dalsi, na cem se pracuje, je minimalisticka verze Navigatoru, ktera by nemela presahnout 1 MB. Takovou verzi by rad vydal i Netscape, ale brani mu v tom obavy, ze by se uzivatele mohli zlobit, kdyby nemohli vyuzivat vsechno, co na Webu dnes je (napr. Javu). A tak to nechava na koderech, kteri s pidiprohlizecem maji prijit uz za kratkou dobu.
Zdroj: NEWS.COM
E*Trade smeruje i k nam

Americka E*Trade Group podepsala dohodu se dvema nemeckymi firmami o jejich budoucim zastoupeni sebe same v peti zemich stredni Evropy - v Nemecku, Polsku, Cesku, Madarsku a v Chorvatsku. Hlavnim zamerenim E*Trade je zprostredkovani obchodu a investic elektronickou cestou, vcetne Internetu. E*Trade obchoduje s akciemi po cele Severni Americe.
Zdroj: NEWS.COM
Domenovi zlodeji obchodnich nazvu maji smytec

Jeden "cyberpirate", jak se svevolnym registratorum cizich obchodnich znacek rika, byl az prilis pilny. Nechal si zaregistrovat pres sto domen, zcela nepokryte kopirujicich obchodni nazvy velkych firem, jako Panavision, Lufthansa, Delta Airlines apod. Kdyz si firma Panavision chtela zaregistrovat domeny panavision.com a panaflex.com, zjistila, ze uz jsou registrovane. Pirat chtel za jejich uvolneni $13,000. Lidi v Panavisionu se namichli a podali na pirata zalobu. Soud jeji opravnenost uznal z mnoha duvodu - jednim z nich je napr. to, ze piratovi by byla vydana reputace firmy na milost, pokud by domenu zacal prakticky vyuzivat. Pirat ma smytec. A protoze v USA plati precedentni pravo, spolu s nim mohou na lehke zisky zapomenout i ostatni podobni "dobraci". Je s podivem, ze firmy registrujici domeny si dodnes nedokazaly poradit s ochranou obchodnich nazvu dokonce ani v tech nejkriklavejsich pripadech. Jinak receno - je jim to zcela jedno. Jednak by to byla prace navic, jednak je k tomu kupodivu vubec nic nenuti.
Zdroj: NEWS.COM
Stavka deratizeru junku v Usenetu skoncila uspesne

Dvoutydenni stavka triceti dobrovolniku, kteri se predtim starali o to, aby do konferenci Usenetu neproudily junk maily spammeru, skoncila. Jeji vysledky se zdaji byt uspesne. Mnozi ISP, kteri byli zahlceni junky z Usenetu, se konecne pustili do filtrovani e-mailu. Na nekterych universitach se servery dokonce "zasprajcovaly", a tak i ony pristoupily k filtracim v obou smerech. V prvnich hodinach stavky leckde museli pristoupit k blokovani zprav z Usenetu, aby jejich e-mailove servery vubec mohly normalne pracovat. Organizator stavky si moc pochvaluje, ze mnohym ISP a administratorum konecne doslo, ze na despammingu museji spolupracovat a ne ho ignorovat. Nic vic si nikdo ani prat nemohl:)
Zdroj: NEWS.COM
Javovi programatori Windows dbaji vic na obecne uplatneni projektu

Firma Evans Marketing Services provedla pruzkum mezi 305 vyvojari, kteri programuji software pro Windows. Z nich 45% pracuje prevazne s Javou. Zkoumani prineslo zajimavy vysledek - javovi programatori mysli mnohem komplexneji, v sirsich souvislostech a zameruji se hlavne na funkce middlewaru. Rovnez maji starost o to, aby jejich projekty mely meziplatformove uplatneni, tedy aby nevybocovaly ze standardu. Jejich kolegy pracujici v C++ tohle vsechno nijak zvlast netizi. Javovi vyvojari take mnohem vic inklinuji k jistemu "vyznavacstvi" sveho jazyka nez ceckovi programatori. Je nepochybne zajimave, jak silne psychologicke dusledky s sebou moznosti a perspektivy Javy nesou...:)
Zdroj: Wired/Reuters
Java se prosazuje na freewarove strane WWW serveru

Dlouha rada pocitacovych vedatoru W3C a MIT spolupracuje na vyvoji ciste javoveho WWW serveru Jigsaw. Uz je v betaverzi s cislem 2. Bezi na jakemkoli pocitaci s JVM. Jigsaw 2.0 byl uz vedatory vyzkousen na W95/NT a Solarisu 2.x, ale uspesne byly i instalace na systemech Mac OS, BeOS a AIX. Misto CGI coby procesu se pouzivaji zdrojove objekty, ktere se kesuji, takze neni nutny pristup k souborum na disku a vsechno jde hezky svizne (ale i CGI se da pouzivat). Apache se rovnez chysta na Javu. Prislusny modul ho spojuje s JVM. System javove komunikace Apache je srovnatelny se servlety IBM, ktere se usazuji "za" Servlet API. Vyhodou tohoto systemu je beh javovych appletu na strane serveru misto jejich spousteni na tezkopadnejsich klientech. Jigsaw i Apache jsou freewarove produkty.
Zdroj: InfoWorld Electric
Jak na inzerenty a kolik co stoji

Informace sice pochazeji z USA, ale - az na ty ceny - nejsou bez zajimavosti ani pro nas. Na adrese v zahlavi teto zpravy je zakladni pruvodce taktikou a postupy ziskani inzerce pro tvurce a spravce webovskych stranek, aby se jim aspon nejak snizily naklady na tvorbu a provoz. O inzerci pry nema smysl usilovat, pokud stranky nenavstevuje nejmene 10,000 lidi mesicne. Tak malo navstevovane stranky by ovsem mely byt uzeji zamerene, napr. na jeden typ produktu, cinnosti apod. Specificky zamerene stranky i s mensi navstevnosti mohou vydelavat i par set dolaru mesicne.

Prikladem obecneji zamerenych stranek, jejichz tvurci se nedarilo ziskat inzerenty, ani kdyz je navstevovaly tisice lidi denne, je server Joke A Day. U nej jde pouze o koncentraci lidi se smyslem pro humor. Inzerentovi, ktery chce prodat nejaky produkt nebo sluzbu, to nenapovida nic o navstevnickych zajmech, ktere by vedly k nejake pravdepodobnosti uspechu inzerce. Spravce serveru, Ray Owens, rozesila vtipy rovnez e-mailem. Domnival se, ze az dosahne cisla 10,000 odberatelu, inzerce se jen pohrne. Nehrnula se. Teprve kdyz dostoupil k cislu 40,000 odberatelu, zacalo se trochu darit, ale za hodne malo penez. Dnes uz ma pres 100,000 odberatelu forku a situace se zacina zlepsovat.

Inzerenti maji radi, kdyz jim muzete predlozit tzv. demograficky prehled svych navstevniku. Ten obsahuje jejich zajmy, profese, mista bydliste etc. To lze ziskat ruzne, nejsnadneji pri registraci, anketach, soutezich, da se "smirovat" a zaznamenavat chovani navstevniku na strankach apod. Takova informace je pro inzerenty dobra proto, ze je muze vest k rozhodnuti inzerovat za slusne penize i pres mensi navstevnost serveru.

Ceny za inzerci jsou ruzne - od $1 do $180 CPM (to je cena za tisic zjeveni se inzeratu). Prumer se pohybuje mezi $30 az $35 CPM. Za jedno odkliknuti inzeratu se plati od $0,25 do $1,25. Soucasny prumer odkliknuti nudle v pomeru ke shlednutym se pohybuje mezi 2% a 3,5%. Pri dohode o odkliknuti odkazu, za nimz nasleduje nejaky prodej, dostava odkazujici server 5% az 30% z ceny prodaneho zbozi ci sluzby. Pokud s inzerci zacinate, je vhodne se o ni postarat sam, protoze agentury si berou znacnou porci z ceny nudli - nektere dokonce polovinu, jine 30%.

V zacatcich je rovnez dobre vyzkouset nekterou z bezplatnych vymennych nudlovych siti, ktere na vas server hazou inzeraty jinych ucastniku vymeny, a ten vas inzerat se zase dostane nekam jinam, kam zrovna padne:) Z vlastnich zkusenosti vim, ze nektere tyto sluzby vubec nehlidaji obsah nudli a klidne vam poslou na vase seriozne zamerene stranky nudle lakajici k prohlidce nahotinek - to se pak nestacite divit:) Od takove sluzby rychle pryc a vyzkouset jinou. Jednou z nejsolidnejsich se jevi byt napr. LinkExchange.

Skocte si i na odkazy, ktere z pramene vedou, abyste se treba dopidili softwaru pro toceni nudlemi, monitoring poctu jejich zjeveni se, odkliknuti apod. (neco je i zadarmo). Prijmy z inzerce mohou vyhladit nejhlubsi vrasky z cela tvurcu stranek, kteri na nich travi hromadu casu a provoz je stoji spoustu penez. Vivat nudle, kdyz slouzi dobrym zamerum:)
Zdroj: Web Review

Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu redakce Bajtu
neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek