Open Studio na adrese uvedene v zahlavi zpravy je novym pocinem
Netscapu v jeho trendu velkeho rozsirovani obsahu svych WWW serveru.
Open Studio odkazuje na hromadu informaci Netscapu, CNETU (Builder.com)
a Webmonkey. Mimo jine tam najdete i editor objektu DHTML, kde nebudete
muset napsat ani radku kodu (dokud ale nebudete chtit, aby strance
rozumel i MSIE a neco se ukazalo i starsim prohlizecum:) Pokud si
hrajete s tvorbou webovskych stranek, Open Studio si urcite hodte do
bookmarku. Zdroj: BAJT
Na adrese [expat]
najdete software Expat, ktery umoznuje hratky s XML 1.0 v Navigatoru 5.
Expat napsal v cecku James Clark z W3C. Jak sam upozornuje, jde o
betaverzi a nejde jeste o procesor XML. Dalsi, na cem se pracuje, je
minimalisticka verze Navigatoru, ktera by nemela presahnout 1 MB.
Takovou verzi by rad vydal i Netscape, ale brani mu v tom obavy, ze by
se uzivatele mohli zlobit, kdyby nemohli vyuzivat vsechno, co na Webu
dnes je (napr. Javu). A tak to nechava na koderech, kteri s
pidiprohlizecem maji prijit uz za kratkou dobu. Zdroj: NEWS.COM
Americka E*Trade Group podepsala dohodu
se dvema nemeckymi firmami o jejich budoucim zastoupeni sebe same v
peti zemich stredni Evropy - v Nemecku, Polsku, Cesku, Madarsku a v
Chorvatsku. Hlavnim zamerenim E*Trade je zprostredkovani obchodu a
investic elektronickou cestou, vcetne Internetu. E*Trade obchoduje s
akciemi po cele Severni Americe. Zdroj: NEWS.COM
Jeden "cyberpirate", jak se svevolnym registratorum cizich obchodnich
znacek rika, byl az prilis pilny. Nechal si zaregistrovat pres sto
domen, zcela nepokryte kopirujicich obchodni nazvy velkych firem, jako
Panavision, Lufthansa, Delta Airlines apod. Kdyz si firma Panavision
chtela zaregistrovat domeny panavision.com a panaflex.com, zjistila, ze
uz jsou registrovane. Pirat chtel za jejich uvolneni $13,000. Lidi v
Panavisionu se namichli a podali na pirata zalobu. Soud jeji
opravnenost uznal z mnoha duvodu - jednim z nich je napr. to, ze
piratovi by byla vydana reputace firmy na milost, pokud by domenu zacal
prakticky vyuzivat. Pirat ma smytec. A protoze v USA plati precedentni
pravo, spolu s nim mohou na lehke zisky zapomenout i ostatni podobni
"dobraci". Je s podivem, ze firmy registrujici domeny si dodnes
nedokazaly poradit s ochranou obchodnich nazvu dokonce ani v tech
nejkriklavejsich pripadech. Jinak receno - je jim to zcela jedno.
Jednak by to byla prace navic, jednak je k tomu kupodivu vubec nic
nenuti. Zdroj: NEWS.COM
Dvoutydenni stavka triceti dobrovolniku, kteri se predtim starali o to,
aby do konferenci Usenetu neproudily junk maily spammeru, skoncila.
Jeji vysledky se zdaji byt uspesne. Mnozi ISP, kteri byli zahlceni
junky z Usenetu, se konecne pustili do filtrovani e-mailu. Na nekterych
universitach se servery dokonce "zasprajcovaly", a tak i ony
pristoupily k filtracim v obou smerech. V prvnich hodinach stavky
leckde museli pristoupit k blokovani zprav z Usenetu, aby jejich
e-mailove servery vubec mohly normalne pracovat. Organizator stavky si
moc pochvaluje, ze mnohym ISP a administratorum konecne doslo, ze na
despammingu museji spolupracovat a ne ho ignorovat. Nic vic si nikdo
ani prat nemohl:) Zdroj: NEWS.COM
Firma Evans Marketing Services provedla pruzkum mezi 305 vyvojari,
kteri programuji software pro Windows. Z nich 45% pracuje prevazne s
Javou. Zkoumani prineslo zajimavy vysledek - javovi programatori mysli
mnohem komplexneji, v sirsich souvislostech a zameruji se hlavne na
funkce middlewaru. Rovnez maji starost o to, aby jejich projekty mely
meziplatformove uplatneni, tedy aby nevybocovaly ze standardu. Jejich
kolegy pracujici v C++ tohle vsechno nijak zvlast netizi. Javovi
vyvojari take mnohem vic inklinuji k jistemu "vyznavacstvi" sveho
jazyka nez ceckovi programatori. Je nepochybne zajimave, jak silne
psychologicke dusledky s sebou moznosti a perspektivy Javy nesou...:) Zdroj: Wired/Reuters
Dlouha rada pocitacovych vedatoru W3C a MIT spolupracuje na vyvoji
ciste javoveho WWW serveru Jigsaw. Uz je
v betaverzi s cislem 2. Bezi na jakemkoli pocitaci s JVM. Jigsaw 2.0
byl uz vedatory vyzkousen na W95/NT a Solarisu 2.x, ale uspesne byly i
instalace na systemech Mac OS, BeOS a AIX. Misto CGI coby procesu se
pouzivaji zdrojove objekty, ktere se kesuji, takze neni nutny pristup
k souborum na disku a vsechno jde hezky svizne (ale i CGI se da
pouzivat). Apache se rovnez chysta na Javu. Prislusny modul ho spojuje
s JVM. System javove komunikace Apache je srovnatelny se servlety IBM,
ktere se usazuji "za" Servlet API. Vyhodou tohoto systemu je beh
javovych appletu na strane serveru misto jejich spousteni na
tezkopadnejsich klientech. Jigsaw i Apache jsou freewarove produkty. Zdroj: InfoWorld Electric
Informace sice pochazeji z USA, ale - az na ty ceny - nejsou bez
zajimavosti ani pro nas. Na adrese v zahlavi teto zpravy je zakladni
pruvodce taktikou a postupy ziskani inzerce pro tvurce a spravce
webovskych stranek, aby se jim aspon nejak snizily naklady na tvorbu a
provoz. O inzerci pry nema smysl usilovat, pokud stranky nenavstevuje
nejmene 10,000 lidi mesicne. Tak malo navstevovane stranky by ovsem
mely byt uzeji zamerene, napr. na jeden typ produktu, cinnosti apod.
Specificky zamerene stranky i s mensi navstevnosti mohou vydelavat i
par set dolaru mesicne.
Prikladem obecneji zamerenych stranek, jejichz tvurci se nedarilo
ziskat inzerenty, ani kdyz je navstevovaly tisice lidi denne, je
server Joke A Day. U nej jde pouze
o koncentraci lidi se smyslem pro humor. Inzerentovi, ktery chce prodat
nejaky produkt nebo sluzbu, to nenapovida nic o navstevnickych zajmech,
ktere by vedly k nejake pravdepodobnosti uspechu inzerce. Spravce
serveru, Ray Owens, rozesila vtipy rovnez e-mailem. Domnival se, ze az
dosahne cisla 10,000 odberatelu, inzerce se jen pohrne. Nehrnula se.
Teprve kdyz dostoupil k cislu 40,000 odberatelu, zacalo se trochu
darit, ale za hodne malo penez. Dnes uz ma pres 100,000 odberatelu
forku a situace se zacina zlepsovat.
Inzerenti maji radi, kdyz jim muzete predlozit tzv. demograficky
prehled svych navstevniku. Ten obsahuje jejich zajmy, profese, mista
bydliste etc. To lze ziskat ruzne, nejsnadneji pri registraci,
anketach, soutezich, da se "smirovat" a zaznamenavat chovani
navstevniku na strankach apod. Takova informace je pro inzerenty dobra
proto, ze je muze vest k rozhodnuti inzerovat za slusne penize i pres
mensi navstevnost serveru.
Ceny za inzerci jsou ruzne - od $1 do $180 CPM (to je cena za tisic
zjeveni se inzeratu). Prumer se pohybuje mezi $30 az $35 CPM. Za jedno
odkliknuti inzeratu se plati od $0,25 do $1,25. Soucasny prumer
odkliknuti nudle v pomeru ke shlednutym se pohybuje mezi 2% a 3,5%. Pri
dohode o odkliknuti odkazu, za nimz nasleduje nejaky prodej, dostava
odkazujici server 5% az 30% z ceny prodaneho zbozi ci sluzby. Pokud s
inzerci zacinate, je vhodne se o ni postarat sam, protoze agentury si
berou znacnou porci z ceny nudli - nektere dokonce polovinu, jine 30%.
V zacatcich je rovnez dobre vyzkouset nekterou z bezplatnych vymennych
nudlovych siti, ktere na vas server hazou inzeraty jinych ucastniku
vymeny, a ten vas inzerat se zase dostane nekam jinam, kam zrovna
padne:) Z vlastnich zkusenosti vim, ze nektere tyto sluzby vubec
nehlidaji obsah nudli a klidne vam poslou na vase seriozne zamerene
stranky nudle lakajici k prohlidce nahotinek - to se pak nestacite
divit:) Od takove sluzby rychle pryc a vyzkouset jinou. Jednou z
nejsolidnejsich se jevi byt napr. LinkExchange.
Skocte si i na odkazy, ktere z pramene vedou, abyste se treba dopidili
softwaru pro toceni nudlemi, monitoring poctu jejich zjeveni se,
odkliknuti apod. (neco je i zadarmo). Prijmy z inzerce mohou vyhladit
nejhlubsi vrasky z cela tvurcu stranek, kteri na nich travi hromadu
casu a provoz je stoji spoustu penez. Vivat nudle, kdyz slouzi dobrym
zamerum:) Zdroj: Web Review
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek