Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

23.-24. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Paterni sit krale spammeru na obzoru
Netscape se pripravuje na zpristupneni kodu Communicatoru
Polovina mezinarodnich korporaci si na Webu dela ostudu
Zajimave "antitrustove" slyseni tri sefu velkych firem v senatu USA
Velky ISP Netcom v problemech se "svymi" spammery
Je vam nejakych levnejsich 6 GB uz hodne malo? Pripravte se na 11,5.
Servery Wall Street Journalu uz jsou udychane
Dalsi software pro hratky s XML
Rozhlasove stanice na Internetu s videokamerou

Paterni sit krale spammeru na obzoru

Jak junk mailovy kral - Stanford (Spamford) Wallace - pred nekolika mesici slibil, spolecne s jinym spammerem - Waltem Rinesem - zalozil firmu GTMI (Global Technology Marketing Incorporated), ktera bude pronajimat linky T1 a T3 vedouci na firemni paterni sit. A samozrejme hustit junk maily do Internetu. GTMI se dusuje, ze vsechno bude jinak, nez dosud. Ale zname sve filistinske... GTMI chce pro spamming zavest podobny model, jaky plati u dalkovych hovoru - tam si prijdou na sve oba lokalni provozovatele (zdrojovy i cilovy), kteri dostanou cast platby za hovor od provozovatele dalkoveho spojeni. Jinak receno - sve dostane GTMI, ale od nej i cilovi ISP.

Na to uz nekteri ISP reagovali se zajmem, jini s obvyklou negaci - ti si ale pochvaluji, ze ted budou moci junky GTMI blokovat jednoduse podle jeho celeho adresoveho prostoru. Drive, kdyz Spamford pobihal od jednoho ISP ke druhemu, bylo obtizne zachytit nejen ty caste zmeny, ale vyvarovat se i nechtenemu zablokovani komunikace s ostatnimi uzivateli daneho ISP. Jak se uplatni novy marketingovy model GMTI, je ted hned tezko soudit, ale nabidce plateb za prijem junku hodne ISP nejspis neodola, protoze financni situace mnoha z nich nepatri k nejruzovejsim. K tomu jeste pribyde tlak na ostatni spammery, kteri budou pokracovat v otravnem rozesilani junku bez uhrady jejich prijemcum. Napad to byl od GTMI rozhodne chytracky.
Zdroj: NEWS.COM

Netscape se pripravuje na zpristupneni kodu Communicatoru

Netscape bere uvolneni kodu svych webovskych prohlizecu velmi vazne. Jednak pripravil server Mozilla.org, ktery vede neziskova organizace, ovsem pod spravou Netscapu. Jejimi cleny jsou zatim je zamestnanci Netscapu, prideleni k rozjezdu cele veci. Na serveru jsou ted pouze bezne informace. Netscape konzultuje formy licence sveho kodu s Linusem Torvaldsem, otcem freewaroveho Linuxu. Velmi dulezite pro uspech vyvoje freewaroveho Communicatoru bude to, aby vyvojari meli stejny pocit ze sve neplacene ucasti, jaky maji pri vyvoji Linuxu nebo Apache. Tedy aby se necitili jako inzenyri, kteri delaji pro Netscape zadarmo. Netscape bude - i prostrednictvim noveho serveru - koordinovat chod celeho projektu. Doufejme, ze to bude delat efektivne a hlavne citlive, aby vyvojare nijak nenamichl a nakonec o jejich nezbytnou ucast neprisel. Casem se pochopitelne bude podoba celeho projektu vyvijet a bude se zrcadlit i v promenach Mozilly.org i v ucasti na koordinacnim centru. Drzme palce:)
Zdroj: Wired News

Polovina mezinarodnich korporaci si na Webu dela ostudu

Firma Shelley Taylor & Associates provedla pruzkum stavu a obsahu WWW serveru velkych mezinarodnich korporaci. Jeji zjisteni nejsou pro tyto firmy nijak pochvalne. Napr. mene nez polovina korporaci ma na svych strankach vubec nejakou kontaktni adresu. Jen petina nabizi prodej via Web nebo e-mail. Pritom naklady na ziskani klienta jsou v prumeru sestkrat vyssi nez na jeho udrzeni. A prave Internet obojimu nabizi velke moznosti. Jen polovina firem uvadi prehledy o svych oddelenich a jejich zamestnancich. Polovina firem vubec neumoznuje nechat zpravu na jejich serveru. Tak napr. pokud by se nekdo zajimal o pracovni misto v takove firme, je takrka mimo misu. Tim firma prichazi nejen o potencialni talentovane zamestnance, ale o jakykoli kontakt. Podle pruzkumniku neni problem v tom, ze by korporace nevedely nic o Internetu, ale v tom, ze jejich vedeni na to kasle. Mimochodem, jde o "nadhernou" ukazku rigidity manazerskych sloji ve velkych firmach. Jako vzor toho, jak by to melo vypadat, zprava uvadi servery firem Sun, AT&T a Bell Atlantic.
Zdroj: Newsbytes

Zajimave "antitrustove" slyseni tri sefu velkych firem v senatu USA

3. brezna se pred pravni komisi americkeho senatu sejdou tri hvezdy pocitacoveho prumyslu - Bill Gates (MS), James Barksdale (Netscape) a Scott McNealy (Sun). Tematem bude vliv antitrustovych opatreni na zachovani konkurence schopnosti a invacni potence trhu. Kdopak se tam asi tak nejvic bude kroutit?:)
Zdroj: InfoWorld Electric

Velky ISP Netcom v problemech se "svymi" spammery

Z Netcomu v soucasne dobe tecou hromady junk mailu i do Usenetu. Ten prave jedna s vedenim Netcomu o moznosti uvaleni blokady na pul milionu jeho klientu, kteri by tak nemohli pristupovat k nejvetsimu e-mailovemu diskusnimu konglomeratu na Internetu. Pokud Netcom neprovede nejaka zasadni opatreni, v pondeli bude zahajena jeho blokada. Nekteri evropsti ISP uz zavedli tzv. pasivni blokadu na e-maily prichazejici pres Usenet prave z Netcomu.
Zdroj: Wired News

Je vam nejakych levnejsich 6 GB uz hodne malo? Pripravte se na 11,5.

Firma Maxtor pristi mesic uvede na trh HDD 11,5 GB. Jmenuje se DiamondMax 2880 a bude stat velmi uchazejicich $479. Jde o disk 3,5", EIDE/UltraDMA, 9 ms. S diskem se bude dodavat software MaxBlast 9.06, ktery umozni adresovat cely prostor disku na vetsine pocitacu.
Zdroj: InfoWorld Electric

Servery Wall Street Journalu uz jsou udychane

The Wall Street Journal Interactive Edition ma databazi uz 160,000 platicich navstevniku. Jeho serverova farma dostava 6 az 7 milionu "hitu" denne (vcetne pristupu k bezplatnym castem). WWW servery bezi na osmi Sunech, z toho je sest pro abonenty, zbytek pro ostatni. Webovska farma ma ctyri pocitace SPARC 20 a po dvou SPARC 1000 a UltraSPARC 1. Na vsech bezi NS Enterprise Server. Databaze abonentu (Oracle) bezi na Sparcu 2000 s 12 CPU a 4 GB RAM. Cely konglomerat uz ale sotva dycha. Nejvetsi zatezi pry je prubezne overovani dvou rozdilnych informaci - kdo a co chce. Velkou brzdou se ukazuje byt NS Publishing System 1.5, ktery nevyuziva multithreadig a distribuovane servery. Netscape doporucuje prechod na svuj NS PublishingXpert 2.0. Technici Wall Street Journalu zatim ale vahaji, zda na Xperta prejit, i kdyz v nem jista zlepseni jsou.

Trochu komicke je, ze sest webovskych Sparcu spolu jednim, ktery overuje informace o abonentech, spolknou vic casu pro stejny pocet navstevniku, jaky vyridi zbyvajici dva WWW servery pro neplatici surfare. V redakci jsou jeste dalsi Sparcy, na kterych bezi napr. aktualni stavy burzovnich indexu a cen akcii, ktere redakce dostava primym elektronickym spojenim s hlavnimi burzami. Obsahy vsech serveru jsou prubezne zalohovany na redundantnich serverech, pripravenych nastoupit hned, jakmile by se nejakemu pretizenemu kolegovi neco stalo. Cely denik je pripojen k Inetu dvema linkami T-3 (po 45 Mbps) ke dvema ruznym paternim sitim. Z teto kapacity vyuziva mezi 15%-20%.
Zdroj: InternetWorld.com

Dalsi software pro hratky s XML

IBM pripravila pro praci s XML software "XML for Java" (XML parser). Odkaz najdete na strance alphaWorks, odkud si ho muzete zdarma stahnout. Diky tomu, ze program je vystaven v Jave, pobezi na jakemkoli kompatibilnim JVM kdekoli. MS udelal podobny program pouze pro Windows.
Zdroj: InfoWorld Electric

Rozhlasove stanice na Internetu s videokamerou

Firma Powerfull Solutions spojila vysilani zvuku a signalu videokamery umistene v rozhlasovem studiu. Tak vidite treba i diskzokeje nebo hosty ve studiu. Do obrazku se ale vali i inzeraty, ktere zustavaji v kesi, takze si jimi pak muzete scrollovat (uchvatna cinnost:) Tento novy internetovy styl vyuziva uz sedm stanic, prevazne z Houstonu. Aspon jednu hudebni: KHYS FM-98.5 a jednu kecaci: KPRC AM-950. Obrazky se stridaji frekvenci 7,5 Hz, ale uz se pry pracuje na rychlejsi. A protoze jde o Web, je umoznena i prima tukaci komunikace do studia, takze DJ i hoste mohou odpovidat na dotazy z monitoru, resp. na prani zahrat "Do lesicka na cekanou". Vsech sedm stanic pry dostava kolem 9 milionu "hitu" mesicne a jeden navstevnik tam v prumeru stravi skoro 13 minut. V nabidce jsou pochopitelne i zaznamy nekterych relaci. Mimochodem, nevite, proc Americani davaji svym stanicim tak debilni nazvy?:)
Zdroj: Houston Business Journal

20. unora 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Postupna dodavka casti romanu via Inet
Webovsky Netcenter Netscapu na prudkem vzestupu
Virtualni pomatenost az k nebesum se tycici...
Deklaraci lidskych prav bude letos 50 let
Americanum se dari prosazovat bezcelny Internet
S Internetem to pry neni zadna velka slava
Lycos si pochvaluje rust svych inzertnich prijmu
Velci ISP bez zisku, mali naopak

Postupna dodavka casti romanu via Inet

Internet probudil ve spisovateli Barry Backhamovi reminiscenci na minule stoleti, ve kterem znami spisovatele nabizeli sve romany zvlastnim zpusobem. Cely - prave psany - roman si predem rozdelili na nekolik kapitol a tyto kapitoly postupne dodavali tiskarne, ktera je - stejne postupne - distribuovala predplatitelum celeho romanu. Historicky "seriovy roman" o bance Chase Manhattan si zajemci mohou objednat za $18,95 na adrese Barry Backham. Jako udicka je tam i uvodni kapitola celeho romanu. Jednotlive kapitoly budou abonenti dostavat e-mailem. Pokud spisovatel bude roman skutecne teprve psat, je to dost riskantni podnik, ve kterem je implicitne ulozeno nebezpeci vraceni celeho predplatneho treba v pripade nemoci autora. V porovnani s papirovou dodavkou by ale ztraty byly podstatne nizsi.

Je ale mozne, ze roman uz je napsan, a uvedena forma nabidky slouzi spise zjisteni miry jeji uspesnosti. Pripadnymi namitkami, ze abonenti budou posilat obsahy kapitol "tajne" i svym znamym, neni treba brat prilis vazne, protoze lidi si mezi sebou pujcuji i papirove knihy. Snadnejsi "pujceni" knihy e-mailem by mohlo byt dostatecne vyvazeno vetsim dosahem nabidky na Internetu. Celou knihu maji abonenti dostat behem pulroku - po jedne kapitole kazdych 14 dni. Tenhle princip by od objednavky mohl odradit spoustu lidi, kteri vedi, ze po urcite dobe si uz nepamatuji obsah toho, co tehdy cetli:) Rozhodne vsak jde o zajimavy internetovy pokus a ja mu drzim palce.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Webovsky Netcenter Netscapu na prudkem vzestupu

Nazev Netcenter se tyci v uvodu vstupni stranky Welcome to Netscape na servery Netscapu. Po uprave vzhledu sveho Netcenteru pred nekolika mesici se do Netcenteru zacaly hrnout davy. Jsou v nem registrovany jiz tri miliony surfaru a dalsi statisice rychle pribyvaji. Jen za leden jich pribylo pres pul milionu. Podstatne se zvedla i celkova navstevnost serveru Netscapu - o celych 53% jen za leden (na 21,4 milionu navstevniku z prosincovych 14 milionu). Webovsky prohlizec v jakekoli podobe si behem ledna stahlo pres sest milionu zajemcu. Trzni hodnota Netcentru tak prudce vzrusta - to pro nejhorsi pripad, kdy by Netscapu nezbylo, nez nekde sehnat kapital pro svou dalsi existenci.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Virtualni pomatenost az k nebesum se tycici...

Pruzkumnici firmy Relevant Knowledge zkusili zjistit, kolik lidi pouzilo Internet pro objednavku kvetin v tydnu pred svatkem Valentina. Zpovidalo se 11,000 webovskych uzivatelu. 58% muzu nechalo poslat kvetiny objednane v internetovych kvetinovych obchodech. Slo o skutecne kvetiny. A ted pozor - dve tretiny zen poslaly pouhy obrazek kvetin svym drahym e-mailem! Venovat skutecne kvetiny bez jejich osobniho predani je nekdy nutne, protoze clovek treba nemuze byt osobne zrovna tam, kde adresat pugetu prave je. Ale poslat "virtualni blbinku" misto skutecnych kvetin, to uz je prece jen preprilis... Chopeni se virtuality jako substituce lidstejsi komunikace ponekud desi. Zvlaste kdyz jde o osobni vyznani svym blizkym. Brrrrrr...
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Deklaraci lidskych prav bude letos 50 let

"Universal Declaration of Human Rights" byla prijata 10. prosince 1948. Stejny kalendarni den loni vyjel na svou pout mikrobus nazvany "Amnesty International Caravan of Human Rights", ktery s sebou veze knihu s textem deklarace a usiluje o jeho podepsani vsemi momentalnimi sefy vlad na celem svete. Jeho pout by mela skoncit v den zlateho vyroci deklarace. Knihu jako prvni podepsal Bill Clinton 10. 12. 1997. Svuj podpis muzete pripojit i vy na serveru organizace Amnesty International Get Up, Sign Up. To uz je let, co deklarace existuje a porad nic moc... Jako by byla v zakladnim rozporu se zakladnimi lidskymi vlastnostmi. V diktature se tesi vysadam elita jedne strany, za kapitalisty elita mamonarska, casto povstavsi z bezohlednosti, kterouzto vlastnosti se nezridka vyznacuji i tzv. demokraticke instituce. Asi to bude chtit jeste par dalsich tisicileti...
Zdroj: Daily Scoop a BAJT

Americanum se dari prosazovat bezcelny Internet

USA ziskaly pro myslenku bezcelneho Internetu ekonomicky nejsilnejsi staty, sdruzene ve Svetove obchodni organizaci. Zpocatku by melo jit jen o elektronicky prenesitelne produkty, jako je treba software. Z veci, ktere vyzaduji fyzicky transport, Americane tlaci i na bezcelne dodavky urcitych kategori produktu, jako napr. knih, pokud by byly objednany a uhrazeny via Inet. Evropska unie, Japonsko a Kanada se zahajenim rozhovoru v danem smeru souhlasi. Diskuse probehnou ve Svetove obchodni organizaci jeste letos.
Zdroj: InterneNews.com

S Internetem to pry neni zadna velka slava

Pruzkumnik firmy Response Analysis zjistoval, jak je to s Inetem po svete. Jeho zjisteni nejsou nijak optimisticka. Napr. v Japonsku Inet pouziva jen 7% populace. A i kdyz se na nem v USA pohybuje skoro tretina obyvatel, vetsina z nich ho pouziva jen v danem ramci potreb firem, tedy v zamestnani. Zpravy o tom, ze na Inetu surfuje stale vice uzivatelu stale dele a se stale vetsim akcnim radiem, jsou podle pruzkumnika pouhym mytem. Uzivatele drtive vetsiny zemi po svete naopak zkracuji dobu sveho pripojeni k Inetu a intervaly mezi jednotlivymi pripojenimi jsou stale delsi. Znacnou merou k tomu prispiva drahota telefonnich poplatku a pomaly prenos dat. I kdyz pocet uzivatelu Inetu po svete pomalu vzrusta, mira jeho vyuziti u jednotlivych uzivatelu klesa. Takove zjisteni by mohlo zpochybnit uspesnost vyvoje novych technologii (vcetne rekonstrukci telefonnich ustreden na xDSL) a zcasti i efektivitu webovske inzerce. Nevyresenou otazkou zustava, zda klesajici doba pripojeni k Internetu ma pricinu skutecne v cenach a pomalem spojeni, nebo je zavinena i osobnim nezajmem o traveni casu timto zpusobem. Pokud je to to posledni, tak nazdar...
Zdroj: InterneNews.com

Lycos si pochvaluje rust svych inzertnich prijmu

Prohledavac Internetu Lycos uzavrel sve posledni ucetni ctvrtleti cistym prijmem $301,000 (v predposlednim to bylo $107,000). Hruby prijem dosahl 12,6 milionu USD, coz je o 35% vic nez v predchozim ctvrtleti a o 152% vic nez pred rokem. Objem inzerce se pry zvysil hlavne diky pripojovani novych sluzeb, ktere oslovuji domacnosti. Celkovy pocet inzerentu v poslednim ctvrtleti presahl 620, coz je skutecne velke cislo.
Zdroj: InterneNews.com

Velci ISP bez zisku, mali naopak

63% velkych americkych ISP vykazuje ztraty. 77% malych ISP vydelava. Vetsinou jde o kluky, kteri poskytuji pristup k Inetu v mensich mistech. Lokalni ISP nenabizeji bezplatny cas "na zkousku", uctuji vstupni poplatek a dokazi svym klientum vnutit placene sluzby (webovske stranky apod). Velci ISP stale hledaji model, ktery by jim prinasel zisk. Pro lokalniho ISP je pry rozhodujicim momentem, kdyz pocet jeho klientu naroste na 80 az 100 tisic. Tehdy je pry nejvhodnejsi cas, aby od toho odesel a vsechno prodal velkemu ISP.
Zdroj: ZDNet