Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

25. kvetna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Soudni proces s MS zacne jeste letos 8. zari
Krach pocitace na "pagerovem" satelitu zmeni pravidla hry
Stovky druzic kolem Zeme pro Internet - vizionarsky projekt?
ISP jsou na tom hur nez provozovatele mobilu a pageru
Hratky s akciemi via Inet stale popularnejsi
Zvlastni investicni company
Situace na trhu s ISP v USA ma zajimavy vyvoj
Nove sdruzeni pro investice do rychle patere a jeji vyvoj v Evrope

Soudni proces s MS zacne jeste letos 8. zari

Soudce Jackson rozhodl pri prvnim slyseni salamounsky. Soud zacne 8. zari (MS nechtel drive nez pristi rok, stat nejpozdeji 18. cervna). Soudce rovnez spojil obe zaloby (20 statu USA a ministerstva spravedlnosti USA) do jedne. MS zase vyhral, pokud jde o distribuci W98, do niz chtel stat zasahnout. Ta probehne v klidu, jak je planovano. Pozadavek na oddeleni MSIE od W98 vsak v zalobe obsazen je, takze se projednavat bude. Jeden z pozadavku statu, aby MS nabizel spolu s W98 treba i Communicator Netscapu, musi rozesmat kazdeho, a zaroven vyvolava obavu, ze si stat ke konzultacim neprizval lidi, kteri by o veci neco vedeli. Kdyz uz, tak by mel byt vyber ponechan zcela na uzivateli, a ne mu misto jednoho "spatneho" cpat nejaky "dobry" na zaklade nejakeho "z nebes seslaneho urednickeho instinktu". MS ziskal cas, aby se mohl na soud nalezite pripravit, a prvni vlna W98 se dostane do sveta. To, jak se soudce k pozadovanym zasahum vuci W98 postavi, ovlivni i budouci distribuci NT 5.0.
Zdroj: NEWS.COM

Krach pocitace na "pagerovem" satelitu zmeni pravidla hry

Minuly tyden v utery zmlklo v USA 45 milionu pageru, ktere vyuzivaly spojeni via satelit firmy PanAmSat. Tato firma ma na nebi 17 satelitu, ale jen jeden byl - diky sve vyhodne pozici - urcen pro prenosy signalu z/do pageru na celem uzemi USA. Nez PanAmSat do konce t. m. umisti jiny satelit na stejne pozici, jakou obyva odpadlik, jeji technici presmerovavaji anteny na jiny satelit, takze vetsina pageru postupne zase ozila.

Z teto situace vyplyva zrejma potreba mit v zaloze redundantni reseni, ktere se uplatni jen s kratkym zpozdenim po vypadku nejakeho komunikacniho satelitu. Tento pozadavek se zrejme promitne do reguli pro provoz telekomunikacnich druzic. Uvazuje se i o tom, ze pozemske stanice by mely byt schopny rychle a automaticky presmerovat anteny na satelit, na ktery se v podobnem pripade sluzby prevedou. Ohluchnuti pageru je v mnoha pripadech neprijemne (napr. u lekaru), ale jeste neprijemnejsi hromadne dusledky by vypadek mohl prinest v pripade prenosu ekonomicky ci strategicky citlivych dat (burzy, banky, armada apod.). Zavislost na fungujicim prenosu dat roste a bude se muset delat vse potrebne pro to, aby se nenaplnily cerne vize vestcu, kteri spojuji krach lidske spolecnosti i s krachem jejich pocitacovych systemu.
Zdroj: NEWS.COM

Stovky druzic kolem Zeme pro Internet - vizionarsky projekt?

Zda se, ze nejde jen o vizi, ale o budouci skutecnost. Firmy Motorola, Teledisc a MS se dohodly na projektu, ktery je dohromady prijde na 10 miliard USD. Nad celou Zemi rozmisti 288 "prositovanych" satelitu, ktere umozni rychle internetove spojeni mezi jakymikoli misty na Zemi. Projekt by mel byt zpristupnen uzivatelum v roce 2003. Kdo to ale ma vydrzet, cekat tak dlouho?:)
Zdroj: InternetNews.com

ISP jsou na tom hur nez provozovatele mobilu a pageru

Priklad sice pochazi ze Singapuru, ale i tak je prikladny. Dva ze tri tamnich ISP jsou stale ve ztratach i po dvou- az ctyrletem provozu. Investice do vybaveni ISP se pohybuji kolem 30 milionu USD. Investice provozovatelu mobilu a pageru jsou desetinasobne vyssi, ale uz po roce provozu vykazuji zisk. Pricina je v cenach, ktere klienti obou sluzeb plati - u ISP se mesicni poplatky pohybuji od $10 do $85, u tech druhych od $30 to $200. ISP maji prijem 5 centu za minutu, kterou abonent stravi na Inetu, ti druzi 20 centu. Dalsi pricinou jsou vysoke provozni naklady ISP (napr. platby telekomunikacim). A ve vsem hraje roli i posuzovani Internetu jako neceho mnohem mene potrebneho i nesrovnatelne "nemobilnejsiho", nez je mobilni telefon nebo pager.

Pohled na Inet jako na zbytecny prepych se projevuje i v tom, ze abonenti vyuzivaji nejlacinejsich variant pripojeni (malo hodin mesicne) via dial-up. Tomu jednomu ziskovemu ISP se podarilo ziskat nejvic klientu, kteri jsou k nemu pripojeni pevnymi linkami. Dluzno poznamenat, ze v USA se Internet uz posuzuje jinak, i kdyz na "Inet do kapsy" si jeste pockaji i tam. Americti ISP si na prodelky nenarikaji a diky prudce rostoucimu zajmu Americanu o Inet spise hledaji dalsi moznosti prijmu z technickych inovaci a dalsich sluzeb.
Zdroj: The Straits Times a BAJT

Hratky s akciemi via Inet stale popularnejsi

Jesse Berst se ve svem Anchordesku rozhodl probrat 10 nejuzitecnejsich i zabavnych cinnosti, jake soucasny Internet nabizi - kazdy patek jednu. Minule se zameril na prodeje/koupe akcii pres Inet. Z jeho povidani fascinuje predevsim jeden statisticky udaj - s akciemi si na Internetu hraji uz tri miliony lidi! Za nejvetsi prednost teto formy investovani J. Berst povazuje snadnost, rychlost a laci - to vse ve srovnani s realnym svetem, ve kterem investori jednaji se svymi brokery. Internetovi brokeri rovnez nabizeji doporucene nakupy/prodeje. Tento trh je pochopitelne ostre sledovan a nelze se v nem dopoustet zadnych podvodu, protoze by mely tezke nasledky ze strany statnich organu. Inetovsti investori se obraceji na brokerske firmy, zavedene uz i v realnem zivote. Jak si na Internetu vedou, sleduje napr. firma Gomez Advisors - tam najdete i odkazy na vsechny predni brokerske firmy. Odhaduje se, ze v roce 2002 by mohlo vyuzivat Internet pro investice na akciovem trhu uz kolem 15 milionu lidi.
Zdroj: Anchordesk

Zvlastni investicni company

Vedeni internetoveho prohledavace Excite se ocitlo v mirnem soku, kdyz si precetlo fax, ve kterem ji neznama firma Zapata nabizi 1,68 miliard USD, kdyz se necha prodat (trzni hodnota Excitu je kolem 1,4 miliard USD). Zapata vznikla (revolucionar stejneho jmena je samozrejme muzskeho rodu:) v roce 1995 coby naftova spolecnost, ve ktere byl treba i budouci president USA, G. Bush. Ani jedno z toho uz neni pravda. Zapata ma podily v rozlicnych firmach a zrejme i spoustu penez. Ted je chce viditelne utratit na Internetu. V New York Times ji nekolikrat vysel inzerat o jejim zajmu kupovat obsahove zajimave WWW servery. Experti se tomu smeji, protoze o nejake prezentaci jasneho medialniho internetoveho planu Zapaty nikdo nikdy neslysel. Zapata koupila zatim dva nezname e-ziny a chce vic. Excite jeji nabidku okamzite odmrstil. Zapata se v internetovem svete, o kterem toho zrejme moc nevi, chova podobne neortodoxne jako jeji mexicky jmenovec:) Coz duveru nebudi, a dat se vsanc lidem, kteri jen mavaji baliky penez, nedoporucuje nikdo.
Zdroj: New York Post

Situace na trhu s ISP v USA ma zajimavy vyvoj

Existuji firmy, ktere koncentruji zajem kupcu o internetove firmy, mezi jinymi o ISP, kterych jsou ted v USA pres 4,000. Trzni cena ISP stale roste - jen za letosek uz o 20%. Typicka nabidka nasobi rocni prijem ISP dvema. Jsou i nabidky, ktere neberou v uvahu rocni prijem, ale vychazeji z poctu abonentu ISP (krat $130). Co se vsak nedeje, jako ze ochota nechat prodat svuj byznys, je u ISP stale mensi. Jednim z hlavnich duvodu je to, ze se jim dari shanet investory, kteri je drzi pri zivote a pomahaji jim v jejich expanzi. Druhym duvodem jsou dohody primo mezi ruznymi ISP o jejich kooperaci ci spojovani. V tom je pochopitelne vetsi perspektiva, nez ve shrabnuti neco penez a zavrenim dveri. Nicmene kdyz uz byznysu ISP ma nekdo plne zuby, nejspis nebude mit problemy s prodejem sveho dzobu. Napr. treti nejvetsi ISP z Chicaga - WorldWide Access - prodal vsechno jinemu ISP - PSINet - za 2,3-nasobek sveho rocniho prijmu...celkem za 15 milionu USD...a sel si odfouknout na nejakou dobrou plaz:)
Zdroj: ZDNet

Nove sdruzeni pro investice do rychle patere a jeji vyvoj v Evrope

Minuly tyden byla v Parizi zalozena aliance nekolika evropskych firem, universit a vyvojovych pracovist. Jejim cilem je zajistit v Evrope podobny stav, jaky je v USA. Tedy aby v Evrope nebyly jen ostruvky rychlych paternich siti, mezi nimiz je "sama voda". Zatimco americke firmy sdruzuji sve prostredky na budovani propojenych terabajtovych pateri, Evropa spi. A to se Americanum nelibi a ponoukaji Evropu k cinu (samozrejme i ve svem vlastnim komercnim zajmu:) Nove sdruzeni se jmenuje a4ie a jeho prvnimi cleny jsou: 3Com Europe, CERN, ING Bank, Network NorthWest, Istituto S. Paolo di Torino, Siemens OEN, Open Market, Telewest Communications a University of Utrecht. Ucast CERNu dava nadeji, ze by nemelo jit o nejakou zmatenost. Investic ale zatim pomalu - jedna holandska banka to asi neutahne. Aliance je ale otevrena vsem. O casovych proporcich informace zadna. Snad se z toho nakonec neco vyklube...a nez se do EU dostaneme my, snad uz nejaka komercni pater zasahujici i k nam bude k mani...
Zdroj: ZDNet UK

20.-21. kvetna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Budouci dlouhe soudni tahanice MS vs. USA zacnou v patek
Infoseek boduje novymi prohledavacimi sluzbami
V nabidce prohledavacu v Netcentru Netscapu male zmeny
ICQ na prodej?
Snap CNETu dalsi onlinovou sluzbou s bezplatnym e-mailem
Juno slavi kulate cislo poctu svych abonentu
Takrka krachnouci bezplatny ISP se zase stavi na nohy

Budouci dlouhe soudni tahanice MS vs. USA zacnou v patek

Zitra se sejdou pravnici MS a statu pred soudcem Thomasem Penfieldem Jacksonem k prvnimu slyseni, ktere rozhodne o dalsim postupu ve veci. Soudce ma mj. pravomoc zarazit distribuci W98 v jejich soucasne podobe, jak to v podstate pozaduje zaloba. Prvni ozveny prichazeji z burzovniho trhu. Akcie MS se zatim drzi, ale burzovni experti predpokladaji, ze pokud se soudni tahanice s MS budou natahovat a prinaset zasahy do planu MS, pak mohou - spolu s rostouci negativni publicitou - prinest nedobry psychologicky efekt, ktery je jednim z cinitelu ovlivnujicich pozice firem na burze. Vlada je zrejme rozhodnuta s MS poradne zatrast, a uz jen pro to, aby si neutrhla ostudu, bude tezko ustupovat z pozic, ktere jsou v jeji zalobe obsazeny. Posledni zpravy mluvi o tom, ze pri prvnim slyseni MS pozada o sedm mesicu na pripravu sve obhajoby.
Zdroj: NEWS.COM

Infoseek boduje novymi prohledavacimi sluzbami

No slava! Konecne se nejaky prohledavac zase zameril na zvelebeni svych prohledavacich funkci, nikoli jen na pridavani smesice dalsich vedlejsich sluzeb. Infoseek zaradil dve novinky. Prvni neni primo videt a pracuje "na pozadi". Zato jsou videt jeji vysledky ve vypisech. Pouzita technologie se jmenuje Extra Search Precision. Infoseek o ni na svych strankach moc nepise, ale z jednoho naznaku by mohlo vyplyvat, ze se prohledavac "uci", na jake dotazy si uzivatele vybiraji jake odkazy z vypisu. Coz by mohlo znamenat, ze databaze obsahuje vazbu mezi klicovymi slovy a stupnem relevance odkazu hledanych v indexu prohledavace. Vysledky jsou opravdu prevelice relevantni. Na prvnich mistech vypisu uzivatel najde, co s velkou pravdepodobnosti skutecne hleda. Infoseek tak vystoupal dost vysoko nad svou konkurenci a rostouci navstevnost ma zajistenou.

Druhou novinkou je Advanced Search v podobe, v jake muze zadavani slozitejsich vyrazu volit i zacatecnik. Tato volba obsahuje dalsi moznosti zuzeni vyberu na domeny, hledani definovanych odkazu ze stranek etc. Dela se s tim velmi snadno a prijemne. Zacinam mit dojem, ze v mnoha pripadech zacnu davat prednost Infoseeku pred AltaVistou.
Zdroj: NEWS.COM

V nabidce prohledavacu v Netcentru Netscapu male zmeny

O tom, zda a kdo bude pokracovat ve smlouve s Netscapem o umistovani odkazu na sve prohledavace v Netcenteru, se hodne licitovalo. Z prednich prohledavacu zustava v Netcenteru jen Infoseek a Lycos. Excite ma u Netscapu vyhody na zaklade zvlastni smlouvy o dodani kompletniho prohledavace Internetu do Netcenteru. Odpadlo Yahoo (tomu z Netcenteru proudilo uz "jen" 8% navstevniku). Jistym prekvapenim je netcenterovy novacek AltaVista, ktera se dosud dost stranila weboveho soubyznysu. Vzhledem k tomu, ze Infoseek vyrazne poskocil v kvalite prohledavani, jak uvadi predchozi zprava, je mozne, ze se Netscape ted trochu chytil za nos, kdyz dal prednost Excitu jen proto, ze ten byl ochoten platit horentni sumy za svou spolupraci s Netscapem. Netscapu i Excitu nezbyde, nez rychle zapracovat na technologii, kterou implementoval Infoseek, aby se jim zkratil prodlouzeny oblicej:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

ICQ na prodej?

Skvela komunikacni sluzba ICQ pro chatovani v mnoha podobach presahla uz 11 milionu prihlasenych uzivatelu a stava se lakadlem pro bohate firmy diky sve explozivni uspesnosti. Spravuje ji izraelska firma Mirabilis, ktera uz odmitla napr. kupni nabidku MS. Ted se proslycha, ze Mirabilis jedna s AOL. Prodejni cena je udajne nekde kolem 300 milionu USD. To je na nedavno odstartovavsi inetovskou firmu urcite pozoruhodne. AOL ma svou obdobu ICQ pod nazvem AOL Instant Messenger, ktery je ale nepomerne slabeji vybaven, nez ICQ. Jednani kolem odkoupeni ICQ by mela skoncit do 14 dnu. Doufejme, ze ev. prechod ICQ k AOL nejak nepostihne ICQ v jeho funkcich. Ale mozna, ze by mu naopak pomohl. S lavinovite rostoucim poctem uzivatelu ICQ se objevuji mnohahodinova obdobi, kdy spojeni se servery ICQ huste vypadava. Mirabilis mozna uz prilis premysli o prodeji a nestara se patricne o adekvatni technicke zajisteni, ktere by jeji uspech utahlo.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Snap CNETu dalsi onlinovou sluzbou s bezplatnym e-mailem

S bezplatnymi e-mailovymi sluzbami, pripojovanymi k potralum, se trhaji pytle. Posledni bude Snap, ktery od poloviny cervna na sve vstupni strance nabidne mail boxy zdarma ve spolupraci s e-mailovym providerem iName. CNET bude mit polovicni podil v iNamu a o nudle se budou delit taky napul. Zvolena strategie win/win (oba vyhravaji spolecne) cisi i ze vseho dalsiho - a tak to ma byt a tak je to nejlepsi:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Juno slavi kulate cislo poctu svych abonentu

Kdyz uz jsme u tech bezplatnych e-mailovych sluzeb, za zminku stoji to, jak se dari jejich prukopnikovi. Juno je na Inetu od dubna 1996. Ted ma u nej sve mailboxy pet milionu lidi. A zajem roste - kazdy mesic pribyva 250,000 novych uzivatelu. Internet je uz opravdu nejak povazlive milionovej:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

Takrka krachnouci bezplatny ISP se zase stavi na nohy

ISP Bigger.net byl mezi prvnimi experimentatory s poskytovanim bezplatneho pristupu k Inetu. Zakladni ideou byl jednorazovy "dozivotni" abonentsky poplatek - u Bigger.netu $60 - a nutnost pouzivat specialne upraveny prohlizec, ve kterem je neustale vyhrazeno misto pro nudle, ktere ISP uzivateli prubezne posila. Vsechny dosavadni pokusy skoncily nezdarem. I Bigger.net musel loni v prosinci vyhlasit bankrotovou situaci s ochrannou lhutou. Behem ni se mu podarilo sehnat zdatneho byznysmana, ktery bankrot odvratil. Sehnal financni kryti a postavil cely projekt na lepsi zaklady. Ten je ted rozdelen na severni a jizni cast Kalifornie. Pro severni se dari shanet inzerenty, jizni se rozjizdi a jede jen z abonentskych poplatku, ze kterych ma vydrzet jeden rok, nez se pro ni pripravi nalezity nudlovy plan a stoupne pocet uzivatelu. Severni cast ma momentalne celkem slusnych 20,000 abonentu. S rostoucim poctem uzivatelu Inetu a stoupajicim zajmem inzerentu o Internet obecne je mozne, ze se nakonec tento typ sluzby zacne prosazovat.
Zdroj: Los Angeles Times