Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

21. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Otevrene naruce vuci Linuxu se primo predhaneji:)
MS zada soud o delsi dobu pro prizpusobeni se Jave
BYTE is back again! - ale jen na Webu
Laska po Inetu v celovecernim filmu
Vydavani na Webu neni lacina zalezitost
Predvanocni nakupy skolily nejednoho onlinoveho prodejce

Otevrene naruce vuci Linuxu se primo predhaneji:)

Jen aby nam ho nakonec neumackaly!:) Zaverecne mesice tohoto roku jsou poznamenane nekolika novymi trendy - krome prijeti Linuxu mezi seriozne pojimane operacni systemy komercni branzi velkeho formatu k dalsim trendum jiste patri velke oziveni kolem stale jeste velmi mladicke Javy a presun vseho mozneho na Internet. S tim poslednim primo souviseji oba predchozi fenomeny. Souviseji s tim ale i otazniky nad tvorbou softwaru a podnikani "v nem" vubec. Predinternetova firemni strategie tvorby softwaru jen pod jednou strechou a s prvky nekompatibility se vsim jinym se zda konecne mizet v propadlisti dejin (k narusitelum velkeho formatu patri pomalu snad uz jen MS). Pribyva otevrenych kodu a mnoha forem spoluprace mezi firmami i jednotlivci.

Do ustaleneho, ponekud rigidne uzavreneho pojeti vstupuje skvely a energii nabity chaos, ktery hrozi smest kazdeho, kdo zustane utopeny v odeznivajicich schematech minulosti. Jak znamo, z kazdeho chaosu povstava novy rad veci (aby ho dalsi chaoticka vlna zase smetla:) Pokud nasledkem inetovskeho chaosu bude uvedomeni si nutnosti otevrit se vzajemnosti a z ni vyplyvajici senzitivite vuci smysluplne integraci, pak dikybohu za takove, drive netusene maximum, jake Inet vyvolava. Nejsem nabozensky zalozeny, ale z tohoto hlediska jako by Internet prinasel zvestovani toho, co je podstatou snad vsech klasickych nabozenstvi:)

A ted k onem otevrenym narucim. Firma BSDI, produkujici unixovy operacni system aj. software, oznamila, ze se pousti do ruznych API a knihoven, aby na svem operacnim systemu umoznila beh databazi prenesenych na Linux. I kdyz BSDI samozrejme nabizi databaze pro BSD/OS, nejsou takoveho kalibru, jako firem Oracle, Sybase ci Informix. Ta posledne jmenovana prave prevadi na Linux celou radu svych produktu. Linux Edition Suite pro Informix Dynamic Server bude obsahovat vyvojovy nastroj a software pro datovou komunikaci s jinymi programy, napr. s WWW serverem Apache. Licence bude stat $300 pro jednoho uzivatele a k dispozici bude do konce brezna. Vyslednych uprav BSDI se zajemci dockaji behem zbytku teto zimy v pristim roce.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

MS zada soud o delsi dobu pro prizpusobeni se Jave

18. listopadu rozhodl soud o tom, ze MS musi behem 90 dnu zmenit javove kody ve svem softwaru tak, aby vysledek vyhovel testum Sunu. MS zaroven nesmi inzerovat sve dosavadni javove obmeny a vydavat je pritom za "oficialni" javove implementace. Sun tak u soudu prosadil ideovy obsah sve zaloby vuci MS - asice ze MS porusil licencni smlouvu se Sunem. MS se pry snazi uvest vec do poradku, ale potrebuje mesic navic, takze pozadal soud o prodlouzeni ternimu ze 120 na 150 dnu. Soucasne s tim se ale odvolal proti soudnimu narizeni u apelacniho soudu. Proces kolem "znasilnovani" Javy Microsoftem tim neskoncil - slo jen o predbezne opatreni, ktere se vydava tehdy, pokud by hrozilo pokracovani negativnich dusledku zalovane veci do doby vyneseni verdiktu.
Zdroj: NEWS.COM

BYTE is back again! - ale jen na Webu

Posledni papirove cislo BYTU vyslo v cervnu. Od te doby bylo kolem nej hodne nejasno. BYTE - spolu s dalsimi casopisy o vypocetni technice - koupila spolecnost CMP od McGraw-Hillu. LANTimes padly v rijnu, NetGuide - tak jako BYTE - v cervnu. Rada lidi podezira CMP z toho, ze casopisy koupila (mimochodem, celkem levne) jen proto, aby ziskala jejich inzerenty pro svou vlastni vydavatelskou cinnost. Jenze do vseho notne zasahl Web. Pocitacovci stale vetsi merou litaji po jeho strankach, nez aby listovali v tech papirovych. Naklady papirovych periodik o pocitacich i objemy inzerce v nich klesaji. CMP nakonec sama prodala svuj casopis HomePC.

BYTE se v USA uz na papiru neobjevi. Ale behem prvniho ctvrtleti 1999 by mela ozit jeho webovska podoba vcetne redakce. Cim vsim se bude zabyvat, jaka bude periodicita ceho, zda se za pristup k necemu bude platit, se jeste nevi. Na druhou stranu bude BYTE vychazet coby papirovy casopis v cizojazycnych mutacich, podobne jako sveho casu cesky BAJT, ktery prebiral materialy BYTU do poloviny sveho obsahu. Coz by mohlo znamenat, ze webovska redakce a veskery jeji provoz bude hrazen z nudli a z prodanych licenci na vydavani materialu BYTU v jinojazycnych mutacich. U nudli je vec jasna. O uspechu licenci bych si dovolil pochybovat - nevim, koho by zajimalo prebirat clanky pristupne na Webu, ke vsemu jeste v anglictine. Ale mozna, ze drzitele licenci budou moci dostavat neco navic, co na Webu nebude. Zajimave ale urcite bude sledovat, jak si webovska redakce s novou podobou BYTU poradi a co se z toho vyvine.
Zdroj: NEWS.COM

Laska po Inetu v celovecernim filmu

V patek byl v USA uveden na platna kin film "You've Got Mail". Hlavni role hraji Tom Hanks a Meg Ryan - oba obchodnici s knihami, kteri si ve fyzickem svete snazi uskodit. Nahodou se setkaji na Inetu, aniz vedi, kdo je kym v realnem zivote. Behem jejich vzajemne komunikace pod prezdivkami se rozvine romanticky vztah... Dalsi z hlavnich roli hraje AOL - ziska tak nepochybne obrovskou publicitu, ktera k nemu privede dalsi miliony abonentu. Film je prvnim sveho druhu, ktery nepredstavuje Internet jako bahno plne chlipnosti a teroristickych rejdu. Lidem, kteri na Inetu nikdy nebyli a netusi, o co opravdu jde, muze novy film vyrazne opravit jejich predstavy, zivene hruznymi prezentacemi Inetu hlavne z bulvarniho tisku. Coz je dobre.

Mimochodem, internetove romanticke randeni lidi, kteri se jinak vubec neznaji, je podle pruzkumu stale oblibenejsi. Pricin je mnoho. Tou hlavni je "lehkost takoveho byti" - neni slyset chrapani druheho, nervou deti, ten druhy se da kdykoli "vypnout"...jen se sni, prijemne vibruje a roztouzene blekota - virtualni cervena knihovna, ve ktere si svou roli muze odehravat kazdy:) Vzrustajici popularite se tesi sluzby, ktere vam vyhledaji nejvhodnejsiho partnera pro cokoli podle zadanych dat. V jedne z nich, ktera ma statisice registrovanych zajemcu, se dokonce plati mesicni registracni poplatek $19,95, ktery viditelne nikoho neodradi od nadeje a zvedavosti, podobne jako v loterii.

Inet vstoupil i do svatebniho obradu. Jeden z nejpopularnejsich reverendu USA nedavno oddal zenicha s nevestou v kostele, od nehoz byl on sam vzdalen 280 mil... Jeho "pritomnost" zajistoval Webcasting, neboli prenos obrazovych a zvukovych dat, snimanych kamerami/mikrofony via Inet/Web. Inu...the Americans are really funny creatures, aren't they?...:)
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Vydavani na Webu neni lacina zalezitost

Jeste pred nejakym rokem se jasalo nad tim, ze Inet/Web snizi naklady na vydavani cehokoli. Zadne vyhazovani penez za papir, tiskarny, distribuci... Zahajit vydavani noveho papiroveho periodika, znamena pripravit se na minimalne tri roky, ale spise pet, jeste "lepe" sedm, ale i deset let prodelku, nez se casopis ci noviny podari prosadit na trhu tak, aby zacaly byt ziskove. Jednim z dostatecne prukaznych pripadu byla snaha spolecnosti Times Mirror prosadit v New Yorku noviny New York Newsday. Snazila se o to deset let a behem nich na nem ztratila 100 milionu USD!

Nektere zpravy poukazuji na to, ze s webovskymi vydavateli to neni o moc ruzovejsi. Napr. jeden z nejvetsich webzinu iVillage dosahl notne vyse ztrat za 3,5 roku sve existence - 66 milionu USD. A protoze investic je potreba stale vic, predpoklada se, ze rocni ztrata iVillage se muze pohybovat kolem 40 milionu USD! Takze koncem pristiho roku - po necelych peti letech - by iVillage mohl lehce prekrocit stamilionovou hranici, na jakou New York Newsday potreboval dvakrat vic casu.

Nad otazkou vzrustajicich ztrat se vzdy vznaseji otazniky vhodneho uplatnovani investic a hospodareni vubec, plus rizeni a spravy funkci subjektu. U iVillage v tom asi bude neco kulhat, protoze jen na administrativu a bezna vydani letos v prvnich trech ctvrtletich vydal 12 milionu USD (napr. Yahoo jen 7 milionu USD - a to ma dvacetinasobny pritok).

Protoze jsem vydaval papirova periodika a ted i webzinek, mohu srovnavat. Papirovy casopis je v neskonale vetsi pohode nez webzine. Mesicnik ma svuj pohodovy plan - staci dva sazeci, nekolik stalych autoru a shanecu inzerce. Plus nezbytna administrativa. Cilem je vyjit v danem terminu. U webzinu nic neni terminovane. Termin je "porad". Uz to na klidu nepridava. Ale nejen na nem. Papirovy denik musi vyjit jednou denne. A jiste vite, jak rozsahle jsou denikove redakce. Ani to, co se v nich tyka "papirovych operaci" nemuzete od webzinu odloucit. U nich jsou misto papiru servery, software a dalsi technologicky gulas. A drahy. Nejen pri nakupu...hodne stoji i jeho sprava a vecne promeny a rozsirovani - to je neco, co papirove medium vubec nezna.

Potisk papiru je vec tiskarny, vysledkem je staticky produkt. Vystupem webzinu je "urcitym zpusobem rizeny dynamicky chaos":) Nechat si delat sazbu casopisu jinde, se da prezit (ovsem neni nad to, mit to porad pod dohledem kvuli prubeznym zmenam a promenam). Sazba u webzinu skoro neexistuje. "Naskripti" se sablony, do kterych vsechno tece z databazi a pritom se dynamicky mohou menit i proporce vyslednych objektu webovske stranky. Nechat si delat "tisk stranek" webzinu nekde jinde v nejake "inetovske tiskarne", uz by snad slo. Ale opet neni nad to, mit to ve sve prime sprave s lidmi, kteri nemaji na starosti nic jineho, drobnosti mohou upravit behem chvilky a prubezne pracovat na dalsich zmenach a rozsirenich.

Ke vsemu pristupuji rychle rostouci kapacitni a vykonnostni naroky na hardware - "tluste linky", svizne servery, mirrory, zalohy, tuny disku, kazdy jeden server by nemel obsluhovat vic, nez jednu zasadni sluzbu etc... Plus implementace stale novych technologii. A kolem vseho spousta lidi s vysokou kvalifikaci, tedy i dobrymi platy. Predstavu, ze provoz webzinu je levnejsi nez vydavani papiroveho periodika, prekonava skutecnost, ktera je stale "drsnejsi". Mozna se dockame doby, kdy vydavatele budou z Webu utikat k papiru a pochvalovat si, jaka je to pohoda po vsech strankach...pomalu uz bych jim to zacal verit:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT

Predvanocni nakupy skolily nejednoho onlinoveho prodejce

Servery se hroutily pod naporem kupujicich surfaru, ale hroutili se i lidi kolem nich - ne tolik kvuli padajicim ci prehlcenym serverum, ale kvuli kvantum objednavek. "Nejhezcejc" dopadl jeden obchodnik, ktery se chtel dostat "nad hladinu sumu" a vyniknout svou lacinou, casove omezenou nabidkou tri filmu a hudby (snad video a cedecka). Vymyslel si lakadlo - cenu pouhy $1. A dostal, o co zadonil:) Mel pry dojem, ze snad ctvrtina vsech sesti milionu koupeschopnych surfaru se nahrnula k nemu. Hned prvni den v poledne se stal "neoperativnim".

Sefa serverove farmy prodejny Art.com (nabizi postery) vydesil husty a nekoncici proud objednavek. Mel pry pocit, jako by pil z hasicske hadice:) Nakonec musel na titulni stranku uvest, ze nemuze garantovat vyrizeni objednavek pred vanocemi. A horce litoval, ze pro posledni ctvrtleti neprijal do zamestnani vic lidi. Spoluzakladatel serveru EveryCD.com potvrdil, ze vsechna prace u nich stoji - krome jedine - vsichni 24 hodin denne bali balicky a vali je dvermi ven:) Dodava, ze jim parkrat kratce sletely servery. A ze hodina, po kterou by byly nefunkcni, by znamenala ztratu tisicu nebo i desitek tisic dolaru.

Dvakrat spadl nejvetsi aukcni server eBay. Sletela prodejna knih Barnesandnoble.com a kdyz po hodine ozila, zjistila, ze ma porusenou databazi uzivatelu. Mamuti prodejna obleceni L. L. Bean byla sest hodin mimo provoz. V tydnu od 7. do 13. prosince byl obrat vanocnich nakupu na Inetu cca pul miliardy USD. A jen 14. prosince uz 80 milionu USD. Americani maji moznost do urcite doby vracet zakoupene zbozi, kdyz se jim buhviproc uz nelibi. S rostoucim odbytem samozrejme stoupl i pocet vracecu. Ti si ale stezuji, ze je s onlinovymi obchodniky tezka rec, ze jsou nevlidni. Kdo by se jim, chudakum, pri tom ocistci, jakym prochazeji, jeste divil...:)
Zdroj: The Industry Standard a BAJT