Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

21.-22. cervence 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Linux dostava zelenou u producentu komercniho softwaru
Amazon.com stale v minusu, ale lepsi se to
Superkesovani pres satelit
KGB zustane KGB i kdyby trakare padaly
CNET o fousek nad nulou, RealNetworks jeste ne
Sun a IBM vyvijeji JavaOS, ale kazdy se na nej diva jinak

Linux dostava zelenou u producentu komercniho softwaru

Odhaduje se, ze na svete muze byt kolem sedmi milionu instalaci Linuxu. Ale vi se urcite, ze pocet jeho instalaci stale roste. To vsechno uz je pro tvurce komercniho softwaru natolik zajimave, ze se rozhoduji prevest nabidku sveho vlajkove softwaru i na Linux. Tento tyden se prihrnula vlna ohlasek producentu databazovych programu o jejich linuxovych snatcich. Oracle pripravuje pro Linux svuj Oracle 8, Computer Associates svuj Ingres II a Informix to sve rovnez. Do fronty se zaradil i Netscape, ktery na Linux prevede svou serverovou suitu. Uzivatele Linuxu si tak konecne budou moci vybrat perfektni databazovy software, ktery pro ne dosud ponekud chybel (neco sice je, ale neni to to, co by to byt melo). Netscape urcite nehodla konkurovat Apachovi, ale nabidka funkci jeho dalsich serveru zajimava zcela jiste je - zvlaste v kombinaci s uvedenym databazovym softwarem.

Tak se nam ten na jednu stranu unfriendlovsky zavrhovany, na druhou nerdovsky do nebes vynaseny Linux cile hrne ke stolu, na nemz se serviruji pochoutky i pro Macy, Unixy ci Windows, kterym tece omastek po brade:) Napada me kvizova otazka - co myslite, rozhodl by se Bill Gates nekdy po letech, kdyz se Linuxu hodne povede, prevest software MS pro uzivatele Linuxu?:)
Zdroj: ZDNet a BAJT

Amazon.com stale v minusu, ale lepsi se to

Hospodarske vysledky nejvetsi internetove prodejny knih (a nove i cedecek) uspokojily burzovni investory, protoze ztraty za uplynule ctvrtleti jsou mensi, nez se predpokladalo. Objem prodeje dosahl 116 milionu a ztraty 15,8 milionu USD. Cena akcii Amazonu vyletela za poslednich sedm tydnu o 168% az ke $140. Amazon ma 3,1 milionu registrovanych odberatelu literatury, zatimco pred rokem jich bylo "jen" 610,000 (vzrust o 415%). Trzni analytici soudi, ze Amazon se prehoupne do plusu az v pristim tisicileti.

V teto souvislosti jsem cetl dlouhou zpoved cloveka, ktery dostal padaka z Amazonu. Puvodne do nej sel se zamerem dostat se na misto, kde by mohl uplatnit sve pocitacove a organizacni znalosti. Prijimaci komise rozhodla, ze musi projit vsim od piky a zaradila ho k telefonum, na ktere volaji surfari s rozlicnymi dotazy typu "co jak kde proc" kolem nakupu na Amazonu. Jeho ukolem bylo rovnez odpovidat na e-mailove dotazy. Amazon ma na vsechno predem dane sablony, ze kterych se nesmi uhnout. Onen clovek ponekud uhybal, protoze se vyznal i v literature a radil kupujicim lepe, nez jak cinil obsah sablon. Spolu s ostatnimi "pikovskymi" sedel v male kobce bez oken, kde nebylo k hnuti. Do kobek vplouvala dohlizitelka, ktera s voskovym usmevem kontroluje cinnost "pikovskych".

Mzda neuveritelne nizka - pouhopouhych $10 za hodinu (teenageri mohou v USA pracovat za minimalni hodinovou mzdu cca $5,25 - napr. v hamburgrarnach). Onen iniciativni clovek, jehoz zkusenosti a schopnosti Amazon ignoroval, dostal za svuj iniciativni pristup po nekolika tydnech padaka. K veci se vyjadril v tom smyslu, ze navenek vypada Amazon hezky, ale uvnitr je to jak v nabozenske sekte. Uporna snaha vedeni Amazonu udrzet se na vysluni a dosahnout ziskovosti zrejme nevede k zadne pohode uvnitr firmy tak, jak je tomu treba v Yahoo ci v ruznych firmach v Silicon Valley. Kazdy lic ma i svuj vrub...
Zdroj: ZDNet a BAJT

Superkesovani pres satelit

Nejde sice o nic svetoborneho, ale na zajimavosti to nepostrada. Kanadska telekomunikacni spolecnost Teleglobe zaklada obri kes, ktera bude shromazdovat obsah nejpopularnejsich americkych a kanadskych WWW serveru. Z ni se budou data odebirat do mensich kesi umistenych u telekomunikacnich firem predevsim v zemich, kde se mluvi anglicky, ale i kdekoli jinde, kde bude zajem. Odber bude probihat pres druzici Intelsat, ktera uz dlouho prenasi signaly vseho druhu do vice nez 200 zemi. Zajem uz projevily telekomy Kypru, Jizni Afriky, Brazilie a Egyptu. ISP v onech mistech tak budou moci nabidnout nepomerne rychlejsi pristup k obsahu popularnich severoamerickych serveru a hlavne usetri za platby "sirokych" linek, pripojovanych k paternim sitim. Do lokalnich kesi se budou prenaset i zvukova/obrazova data proudici ze serveru v realnem case, coz pro mistni surfare bude velka parada. Prvni zkousky probehnou v rijnu.
Zdroj: TechWeb

KGB zustane KGB i kdyby trakare padaly

Byvsi KGB (obdoba byvsi StB), neboli ruska statni policie, vyrukovala s pozadavkem, nad kterym zustava nekomunisticky rozum stat. Projekt KGB se jmenuje "system pro podporu vysetrovani". Jeho hlavni "ideou" je moznost monitorovat obsahy vsech prenasenych e-mailu a vubec vsech souboru na Internetu. Pokud by byl projekt schvalen, kazdy rusky ISP by byl povinen instalovat u sebe "ocuchavadlo" KGB a zajistit rychlou linku ke KGB, aby to melo k ISP dobry pristup. V Rusku sice je zakon, ze policie musi napred pozadat o odposlouchavani, otevirani papirove korespondence etc., jenze u Internetu jde o neco jineho. Cmuchadlo KGB by bylo mimo jakoukoli kontrolu ISP, takze by KGB mohlo neomezene cmuchat, az by se hory zelenaly.

Projekt mozna bude muset projit ruskym parlamentem. Projde-li, bude obsahovat sankcni postupy vuci ISP, kteri se k nemu odmitnou pripojit (vcetne zruseni licence). Uzivatele Internetu se samozrejme budou moci branit kodovanim e-mailovych zprav a jinych dat. To vsak budou cinit hlavne ti, kteri se dopousteji nepravosti. Vetsina beznych ruskych surfaru nic kodovat nebude. Ve vysledku tak KGB bude moci smirovat sve obcany jako za casu vselijakych Breznevu a sestavovat si o nich zaznamy, se kterymi se pak da vselijak manipulovat. Studena ruka minulosti neumdleva...
Zdroj: S. J. Mercury News

CNET o fousek nad nulou, RealNetworks jeste ne

Analytici predpokladali, ze zpravodajsky CNET opet vykaze nejake ty ztraty. Proto byli znacne prekvapeni jeho ohlasenymi ctvrtletnimi vysledky - plus 138,000 USD z celkoveho prijmu 13,1 milionu USD. Surfari si ze zpravodajstvi CNETu vyzadaji 6,4 milionu stranek denne. Jedinou vyrazne prodelecnou casti nabidky CNETu je Snap, coz je pokus o portal, ktery stale nemuze najit potrebnou odezvu mezi uzivateli Inetu. Cena akcii CNETu se posoupla vzhuru o $2 a preskocila $64.

Firma RealNetworks se svou technologii RealAudio/Video, pred tydnem rozsirenou o G2, zatim jen pomalu snizuje sve ctvrtletni ztraty. Pred rokem cinily 2,7, ted 2,1 milionu USD. Ale prodej serveru a klientu se za tu dobu zdvojnasobil. Budoucnost RealNetworks je ovsem primo zavisla na vyvoji internetove infrastruktury, predevsim sirky prenosoveho pasma linek. Diky tomu, ze prisla se svou nabidkou s velkym naskokem a sikovne se uchytila, na jeji multimedialni servery a klienty pripada 85% z celkoveho objemu pouzivaneho softwaru teto kategorie. Behem uplynulych 12 mesicu se pocet pocet uzivatelu klientu RealNetworks mel zvysit dvojnasobne - ze 13 na 27 milionu.

Firma je zavisla na prodeji sveho softwaru - to asi bude duvodem toho, proc svuj posledni RealPlayer s implementaci G2 (rozsirujici prijem o dalsi audio/video formaty) uz nenabizi bezplatne ani v nejakem ochuzenejsim provedeni. Coz lze ted pochopit. Budoucnost na Inetu ale maji jen freewarovi klienti. Jejich bezplatnost bude hrat vyznamnou roli pri rozhodovani firem o koupi serveru. Klient, za ktereho se musi platit, muze vyznamne omezit pocet navstevniku serveru. A to je neco, z ceho zadny spravce serveru nadseny nebude. Jenze do doby, nez si RealNetworks bude moci spocitat, ze prijmy z prodeje jeho serveru a klientu daji dohromady mene, nez kdyz poskytne sve klienty bezplatne, uplyne jeste neco casu.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Sun a IBM vyvijeji JavaOS, ale kazdy se na nej diva jinak

Obe firmy se chystaji koncem leta prijit na trh se systemem JavaOS for Business. IBM chce system uplatnit ve sve rade NC s procesory Intel. Sun ve sve s procesory SPARC. Sun nabizi radu produktu, kde Java hraje roli operacniho systemu. Zatimco IBM hledi na JavaOS konzervativneji jako na neco, co ma pomoci v prosazeni NC, Sun se mnohem vic priklani k paradigmatu "sitovostni" potence Javy (distribuovane aplety a aplikace treba v kombinaci s Jini - viz minulou sadu zprav). Sun tak vidi budoucnost implementace javovych systemu spise v telekomunikacnich aj. specifictejsich zarizenich nez v NC samotnem. A samozrejme i v tom, co muze Java za iks let dokazat na Inetu bez ohledu na typy platforem, ktere jsou k nemu pripojene. S novym JavaOS pro NC pobezi javove aplikace o dost rychleji nez s JVM "zasednuvsim" jiny OS. Otazkou ale zustava, zda o NC bude u firem nejaky vyznamnejsi zajem. Vestci tvrdi, ze nejspis moc ne. Ovsem IBM ma svou znacnou klientelu, ktere muze pri jednanich o rozsirovani firemnich sitovych systemu doporucit i NC.
Zdroj: LAN Times