Netscape se rozhodl uspisit start poskytovani sveho Communicatoru
(Standard Edition), resp. Navigatoru zcela bezplatne vsem, vsem, vsem
- individualnim i firemnim uzivatelum. Bezplatna distribuce
Communicatoru bude umoznena i ISP, producentum pocitacu apod.
Distribucni verzi dostanou vsichni firemni partneri Netscapu po
prihlaseni se do projektu "Unlimited Distribution Program", ktery bude
brzy otevren na serverech Netscapu. Communicator v provedeni
Professional Edition je zlevnen ze $75 na $29.
Od verze Communicatoru 5.0 Standard Edition bude volne pristupny i
jeho zdrojovy kod pro vsechny systemy. Melo by se tak stat 31. brezna
t. r. Za to bude Netscape na vyvojarich pozadovat, aby sve kody
prezentovali na vyvojarskych strankach jeho WWW serveru. Nejlepsi
kody se stanou soucasti dalsich verzi Communicatoru. To uz hodne
pripomina system prace na vyvoji freewaroveho Apache:) Rozhodnuti
Netscapu vyvolava nadsenou odezvu pochopitelne tam, kde MS nema velky
vliv. Jsem prihlasen do konference americkych ISP, kde byla tato zprava
prijata jako blahodarny dest po dlouhe dobe sucha. Jeden z ISP
poznamenal, ze uz leti pro cedecka, aby na ne mohl Communicator
nakopirovat pro sve klienty. Bude jiste zajimave sledovat, zda se
rostouci podil uzivatelu MSIE zastavi nebo i snizi ve prospech
Communicatoru. Tema primo pro sazkovou kancelar:) Zdroj: NEWS.COM
MS jednal se zastupci ministerstva az do stredecni pulnoci. Vysledkem
jednani je uplny ustupek MS pozadavkum ministerstva, jak byly tlumoceny
i rozhodnutim soudce Jacksona z 11. prosince 1997. Vcera byl s dohodou
obeznamen i soudce. MS bude producentum pececek dodavat funkcni verzi
W95. Jaky webovsky prohlizec budou producenti ev. instalovat na sve
pocitace, bude zalezet jen na nich a MS jim do toho nesmi mluvit.
Ministerstvo spravedlnosti odstupuje od pozadavku uhrady milionove
pokuty, ale dodalo, ze dalsi antitrustove setreni ve veci MS pokracuje.
Podle ministerstva tato dohoda s MS opet otevre konkurencni pole
producentum webovskych prohlizecu. Takove prohlaseni pusobi dost
krecovite tvari v tvar bezvychodne situaci producentu pececek, kteri
museji platit MS za kazdy prodany pocitac, pokud nechteji prijit o
licenci na DOS/Windows. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Na adrese Microsoft Site Server
by v pondeli mela byt jeho nova betaverze k volnemu vyzkouseni. Tato
verze bude mj. rozsirena o prohledavani Webu, personalizaci, stavbu
indexu a moznost puseni do kanalu MSIE. Pro tvorbu webovskych stranek
a aplikaci bude soucasti nove verze Front Page 98 a Visual InterDev.
Site Server 3.0 umozni ziskavani informaci z Intranetu a souborovych
serveru a data z SQL serveru i via ODBC. K Site Serveru bude mozne
pridat napr. Ad Server pro rozsahlou administraci inzerce. Konecna
verze by mela byt dokonrena ve druhem ctvrtleti t. r. Cena zatim
oznamena nebyla. Zdroj: InfoWorld Electric
Firma Digital vcera vstoupila do testovaci faze sveho systemu
MilliCent pro jednorazova cerpani castek od jedne desetiny centu do
peti dolaru. Sve uplatneni najde napr. ve zpravodajskych serverech,
ktere budou moci uctovat pidicastky za kliknuti. Uzivatel dostane za
sve predem vlozene finance elektronicky kupon, zvany "scrip". Scripy
mohou byt soustredeny na jednom miste, ktere bude komunikovat s
"pripojenymi" servery. Tak nebude kazdy z nich muset udrzovat cely
system, ale pripoji se k centralnimu transakcnimu procesoru (podobne
jako u kreditnich karet). Testu, ktere skonci v lete, se ucastni
dvacet firem. Zdroj: CRN News
Z vyse uvedene adresy FTP serveru si muzete stahnout ctvrte cislo
Linuxovych novin, vydavanych ve spolupraci s Nadaci pro podporu
freewaru. V obsahu najdete napr. LinuxPro '97 ve Varsave, Trocha
statistiky, Java aneb SUN dostal Billa, Co je to bz2?, Xaos, K Desktop
Environmentu, Linux v CHIPu, konecne!?, Kancelarske baliky pro Linux,
Instalujeme baliky ve formatu RPM. Opet nechybeji pravidelne rubriky
"Co noveho na sunsite.unc.edu?" a "Mesic v comp.os.linux.announce". Zdroj: BAJT
Pokud umite anglicky, pohrajte si chvilku s pocitacovym prekladacem
umistenym na AltaViste na adrese uvedene v zahlavi teto zpravy. Nechte
nejaky textik prelozit z anglictiny treba do nemciny a z ni zase zpet
do anglictiny. Pro priklad uvadim preklad vety ze songu Revolution
od Beatles. Vychozi veta: "But if you'll go carrying pictures of
chairman Mao you ain't gonna make it with anyone anyhow." Pote, co
prohnano spanelstinou a zpet: "But if you are taking panels of
president Mao you gonna of ain't does anyway with any person." Pri
pouziti spisovnych tvaru misto stazenych: "But if you are going to
take panels of president Mao you are not going to do it with any
person anyway." Ve spanelstine zrejme neznaji predsedy (ti se maji:)
Posledni preklad jakz takz zachovava puvodni smysl. Jenze veta je to
kratka.
Zkusme delsi: "I love long legged ladies walking down the street under
the waterfall of their dancing blonde hair framing their deep blue
eyes shining innocently right from their angelic faces that have had
to come down on us just from heavens to make us feeling so happy."
Spanelsky vysledek: "Master to long ladies legged whom they cross under
the street under the cascade of his blond hair that dances that it
frames his deep blue eyes that shine innocent to the right of their
angelical faces that they have had to come down in us hardly from
skies to do us the so happy sensation." To uz je poradny ulet. Behem
prekladu se dokonce zmenilo pohlavi rozvinute popisovanych dam:)
Mnohem lepsi vysledek vydalo prohnani nemcinou: "I love the long
legged ladies, who go down the road under the wasserfall of their
dancing blond hair, which their deep blue eyes arranged, which shine
to faces innocently to the right from their angelic, those down on us
even of the skies have come had to form for us feeling so lucky." V
polovine vety prekladac uz ztratil vetne souvislosti. Mj. ukazal, ze
mu na anglicke strane nemeckeho slovniku chybi "vodopad" (Wasserfall).
Z uvedenych prikladu plyne - pouzivat spisovne tvary v kratkych
usecnych vetach s pouzitim minimalni slovni vybavy. Literarnim
prikladem neschopnosti lustit smysl jazykomalby a emocne zabarvenych
lidskych expresi (jazyk, hudba, malba apod.) je humanoid Data z
kosmicke lodi StarTrek. I kdyz je StarTrek sci-fi, i v realite bude
trvat jeste prevelice dlouho, nez bude umely vytvor schopen imitovat
lidskeho ducha, nerku-li snad mit sveho vlastniho. Otazka je to
zapeklita, protoze velkym dilem souvisi i s vernosti strojovych
prekladu. Zdroj: BAJT
Suska se o tom uz nejakou dobu po ohlaseni vyse pravdepodobnych ztrat
Netscapu kolem 85 milionu USD v poslednim ctvrtleti. Objevila sa halda
uvah o tom, jak by Netscape mohl a mel pokracovat dal. Vsichni jejich
autori se shoduji na tom, ze by Communicator mel byt bezplatny, pokud
se chce udrzet v konkurenci s MSIE. Prijmy z prodeje Communicatoru
leti dolu natolik, ze by jeho uvolneni mohlo neprimo pozitivne prospet
budoucim celkovym prijmum Netscapu. Webovsky prohlizec na sebe dnes
bere spise podobu velmi vyrazne reklamy sveho producenta, odrazejici
se i v jeho ostatnich trznich aktivitach. Obecne suskani napovida, ze
k oznameni Netscapu o uvolneni Communicatoru by mohlo dojit uz pristi
tyden. Zdroj: Wired News
I kdyz popularita MS klesa a stihaji ho cetne legislativni pohromy,
zanechavajici sramy na jeho zevnejsku, vnitrne nadale bobtna. Jeho
cisty prijem za posledni ctvrtleti dosahl 1,13 miliardy USD (pred
rokem to bylo 0,741) a celkove prijmy vyskocily na 3,59 miliardy USD
(pred rokem 2,68). Vyznamnou casti se na prijmech podili stale
rostouci prodej baliku Back Office a samozrejme i NT. Prijmy z W95,
"automaticky" instalovanych na vetsine prodavanych pececek, jsou i
nadale tim nejjistejsim zakladem financniho uspechu MS. Zdroj: NEWS.COM
Vcera MS umistil na svych serverech MSIE 4.0 pro NT 3.51 a pro
odhadovane 4 miliony domacich a 2,5 milionu firemnich uzivatelu
Windows 3.x (jejich pocet se jeste pred rokem odhadoval na par desitek
milionu). Soucasti teto verze MSIE je JavaScript, Webcasting (pusene
kanaly), e-mailovy Outlook Express pro prijem zprav v HTML etc. Zdroj: NEWS.COM
Policii se po rocnim usili podarilo vystopovat dva kluky ve veku 15 a
18 let. Oba pronikli napr. do serveru statni administrativy a zmenili
vstupni webovskou stranku na inzerci pornografie a hasise. Podobny
kousek vyvedli i na serveru NASA. Svedska policie oznamila, ze proti
nim nebude vedeno trestni rizeni, protoze nezpusobili zadnou
hospodarskou skodu. Starsi z obou kluku uz ale za sebou jeden delikt
i s vezenim ma. Kdyz mu bylo 16, pronikl do nekolika systemu a sva
zjisteni vyuzil pro nezakonne obohaceni se. Zda se, ze se policie po
celem svete zvolna ale jiste dostava na technologickou uroven, ze
ktere dokaze vystopovat destruktivni hackery. Zdroj: NEWS.COM
Firmy Intel, MS a Compaq ohlasily svou novou, deledobejsi inciativu.
Jde o zavedeni technologie DSL (digital subscriber line) na Internet.
Tato technologie existuje uz dlouho. Ale zmatek v jejich specifikacich
a nechut telefonnich spolecnosti prizpusobovat se ji nasazovanim
potrebneho HW/SW dosud branily jejimu sirsimu vyuziti. Podobne duvody
brzdi rozvoj ISDN. Pro uzivatele Internetu je nejdulezitejsi zprava,
ze modemy pro DSL by jim umoznovaly prijimat data rychlosti az 1,5
Mbps na beznych telefonnich linkach. Jednim modemem by mohly soucasne
proudit hovory i digitalni data. Podminkou sirokeho nasazeni DSL je
nejen prijeti jeho standardu, ale i osazeni telefonnich ustreden
potrebnym vybavenim. Pro telefonni spolecnosti jde o investice jako
hrom.
Plne vyuzivat sirku pasma DSL budou moci uzivatele, kteri k nalezite
vybavene ustredne nebudou pripojeni dratem delsim nez cca tri mile,
coz je v USA potencialne asi 70% lidi. Zminenemu triumviratu se
podarilo ziskat slib telefonni spolecnosti Bell, ze do toho pujde. V
celem projektu bude mit kazdy svou roli - Intel bude dodavat procesory,
MS software, Compaq hardware. Intel se rovnez tesi, ze jeho USB
(Universal Serial Bus) tak dojde sirokeho uplatneni. Standard DSL pro
tento projekt by se mohl objevit do konce roku (pocita se s tim, ze
bude dostatecne univerzalni, aby umoznil komunikaci skoro vsech
dosavadnich specifikaci DSL). Nez ale telefonni spolecnosti vybuduji
potrebnou infrastrukturu, pristupnou vetsimu poctu zajemcu, uplyne
hodne casu. Ten zatim hraje do karet kabelovym spolecnostem, k nimz se
kabelovymi modemy pripojuje stale vic lidi, zadostivych rychleho
spojeni s Inetem. Zdroj: NEWS.COM
Frima Transparent Language nabizi
uzivatelum e-mailoveho softwaru Eudora Pro 4.0 a Eudora Pro CommCenter
4.0 prekladovy software EasyTranslator Express, ktery preklada doslou
i odchozi postu z/do anglictiny, francouzstiny, nemciny a spanelstiny.
Preklad probiha "za behu". Program je v zakladni verzi zdarma na
firemnim serveru. O neco pozdeji se ma objevit jeho plna verze za cca
$49. Nevim, jak vy, ale ja bych se trochu bal pouzit prekladac, ktery
za behu prevede moji "genialni slovomalbu" do buhviceho. Ale na druhou
stranu bych zase vedel, proc se mnou adresat za letu prelozene zpravy
uz nikdy nechce mluvit:) Zdroj: InternetNews.com
PSINet - jeden z nejvetsich ISP v USA - se stal stredem zajmu firmy
U. S. Internetworking. Ta nabidla PSINetu $10 za akcii. Vlivem teto
zpravy stoupla cena akcii PSINetu behem dne ze $6,5 na $8,5. Podle
jednoho analytika je tato cena silne podhodnocena. Skutecnou hodnotu
odhaduje na $15. Moznost dohody o prodeji komplikuji probihajici
jednani PSINetu se spravcem paterni opticke site IXC, kterou by PSINet
chtel pouzivat. PSINet nabizi za pristup k siti IXC 20% svych akcii.
To se ale firme U. S. Internetworking moc nelibi, protoze ta chce jen
ISP bez jeho zatizeni smlouvou s IXC. Analytici soudi, ze PSINet bude
muset na nabidku odpovedet velmi rychle, pokud nechce, aby mu unikla.
To vsechno jsou jen detaily pozadi. Podstatne je, ze nabidka odkoupeni
PSINetu svedci o trendu, kterym se Internet vydava - pohlcovani nikoli
malych subjektu temi, kteri maji finance na jejich odkoupeni. Doufejme,
ze Internet svou podstatou zabrani tomu, aby se pohlcovaci dostali az
k hranicim antitrustovych teritorii. V USA snad nic takoveho nehrozi,
ale mejme na pameti, ze podobny vzorec, uplatnovany pri pruniku
dobre se maskujicich pohlcovacu do mensich zemi, jako je CR, by mohl
z deregulace telekomunikacniho trhu ucinit smesnou frasku s velmi
neblahymi dusledky. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Vestirna Andersen Consulting vydala svuj Libusin vyhled do budoucnosti
prodeje domacich potreb via Internet. Podle svych slov vidi digitalni
mesto velike, v nemz domacnosti nakupuji sve bezne denni potreby
tukanim do klavesnic. Takovych domacnosti je ted v USA asi 200 tisic.
Podle vestby by jich v roce 2007 melo byt 15 az 20 milionu. Jenze to
je skoro az za deset, pro Internet velmi dlouhych let. Vestirna tvrdi,
ze jde o ohromny boom. Mne to pripada spise jako poradne retardovany
pohled na vec. Za prve - 15 az 20 milionu domacnosti bude v USA k Inetu
pripojeno mnohem drive (bude se snad cekat na pripojeni supermarketu
k Inetu?). Za druhe, kdo chce, muze internetove objednavat zbozi i
sluzby uz dnes - od knih az po kvetiny nebo pizzu. Na Inetu uz jsou i
male obchudky, treba zelinarstvi, ktere zasobuje nekolik bloku domu
kolem sebe. Supermarkety se na Inetu objevi velmi rychle.
Co vsak povazuji za nejdulezitejsi, je chut lidi nakupovat bezne denni
potreby via Inet. Za 10 let bude tato moznost pristupna desitkam
milionu rodin. Byla by hloupost, domnivat se, ze cast rodin bude
takrka prikovana k pocitaci a objednavat vsechno jeho prostrednictvim,
zatimco jine si ani netuknou. Je to podobne, jako by nekdo chtel pred
mnoha lety vestit, kolik rodin bude pouzivat telefon k objednavkam a
kolik ne. Samozrejme ho pouzivaji, a to podle situace, kterou hodnoti
samy. Jeji zhodnoceni vychazi hlavne z jejiho spolecenskeho vyznamu
pro toho ktereho cloveka, v kombinaci s posouzenim miry ztraty casu pro
fyzicke dosazeni kupovaneho, resp. objednavaneho (sem patri treba i
rezervace mista v restauraci). Pro hodne lidi je a bude vydani se za
nakupem moznosti zastavit se i na pokecani s nekym, udelat si prochazku,
kouknut se na sve spoluobcanky:), proste fyzickym/psychickym socialnim
kontaktem, ktery je u pocitace eliminovan. A kdyz holt neni cas - tak
sup ke klavesnici.
Nakonec se mi na onom pruzkumu nelibi, ze dela ze "zbytku" mimo onech
10 az 15 milionu "nadrazenych" rodin uplne blbce. Lidi - zvlaste v USA
- budou za 10 let obklopeni spoustou zarizeni umoznujicich i provedeni
objednavek (od telefonu s adresou IP az po TV). Komunikace via Inet
bude bezne uzivanou formou kontaktu jako telefon (ten uz tou dobou
stejne skoro zanikne a na jeho misto nastoupi obdoba startrekovskeho
komunikatoru:) Ja jen, ze nektere vedecky se tvarici pruzkumy jsou od
zakladu vedeny tak bezduse, ze by z nich clovek dostal psotnik... Zdroj: InternetNews.com a BAJT
CyberPsychology &
Behavior je ctvrtletnik, do ktereho prispivaji psychologove,
zabyvajici se chovanim lidi ve styku s Internetem a virtualni realitou
vubec. Posledni vydani se mj. venuje rostouci zavislosti studentu
americkych universit na Internetu. Mezi zjistenimi je napr. to, ze
v Michiganske universite 18% studentu v prvnich dvou rocnicich travi
na Internetu nejmene 20 hodin tydne. V jine universite se zdvojnasobil
pocet propadlych studentu pote, co jim skola zpristupnila Internet.
Universita ve Washigtonu uz pristoupila k omezeni poctu hodin, ktere
studenti smeji travit na Inetu. Takovy je rub mince, na jejimz lici je
psano Al Goreovo: "Internet do kazde skoly!". Dalsi clanky posledniho
vydani ctvrtletniku se zabyvaji napr. tim, proc je na Inetu vic muzu
nez zen, vztahem mezi depresi a internetovou zavislosti, vyuzitim Inetu
pri lecbe socialni fobie a poruch osobnosti (vytloukani klinu klinem?:)
etc. Clanky na vyse uvedene adrese periodika bohuzel nejsou pristupne,
ale muzete si ho tam objednat (stojim v cele fronty na jeho zapujceni:) Zdroj: NEWS.COM
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek