Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

23.-24. zari 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Netcenter zvolna tloustne
Bezplatny ISP v Britanii
Vyrazne inovovana webovska aukce Bajtu
Surfari vubec nejsou homogenni masa...
Neco pro grafiky - navrat ztracenych barev
DSL je v USA stale levnejsi
Co se bude nejvic rozvijet "na pozadi" Webu

Netcenter zvolna tloustne

Ony tloustnou vsechny portaly. Je pozoruhodne, jak malo na nich zustava puvodniho. Portaly se stavaji sberateli sluzeb nabizenych na jinych serverech. Jako sberatele znamek:) Na druhou stranu byste se o tech "sebranych" sluzbach mozna ani nedozvedeli, tak jako v pripade novych ulovku do alba Netcenteru, ktery bude od zitrka nabizet jednu prijemnou zajimavost - SmartShip je porovnavac cen nekolika kuryrnich sluzeb s moznosti sledovat pohyb zasilek na Webu (sledovat se daji zasilky FedExu, UPS, Airbornu a Express Mailu). Dalsim prirustkem se stane vytah stranek Women.com, zamerujicich se na zeny v byznysu a na vse, co s tim souvisi. I kdyz lidi kolem Netcenteru delaji, co mohou, stale nejvetsi podil na jeho portalove nabidce ma Excite, ktery pro Netcenter zajistuje nejen prohledavani, ale i prehrsel portalovin.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Bezplatny ISP v Britanii

Britsky distributor elektronickych vyrobku Dixon se rozhodl stat se i ISP. Jeho abonenti nebudou platit nic. Vypada to, ze se po svete zveda vlna bezplatnych ISP, vznikajicich coby pobocky vetsich firem, puvodne nemajicich s Inetem nic moc spolecneho. Dixon bude spolehat na prijmy z inzerce (musite si poridit jeho software, ktery zacloni cast prohlizece reklmnimi tanyny) a samozrejme bude svou novou pozici huste vyuzivat pro nabidku sveho zbozi (Dixon mj. distribuuje 36% vsech pececek v Britanii). Nad bezplatnymi ISP tohoto typu visi jedna otazka - zda dokazi zajistit abonentum takovy komfort a budou schopni takoveho vyvoje, jako profesionalni ISP. Pokud ne, bude zalezet na abonentech, zda jim ta "reklamni bezplatnost" bude stat za to.
Zdroj: ZDNet

Vyrazne inovovana webovska aukce Bajtu

Prvni interaktivni aukce na adrese uvedene v zahlavi zpravy po vice nez roce sve existence hupsla do sve dalsi vyvojove faze. Zajimavou novinkou je rozdeleni aukce na dve casti - na "obycejnou" aukci, ve ktere se prihlasuji produkty, na nez pak zajemci prihazuji, a na "inverzni" aukci, ve ktere se prihlasuji poptavky, na ktere ostatni ucastnici reaguji nabidkami shaneneho produktu. Inverzni aukce je mozna snad jen na Internetu - ve fyzickem svete by se v jednom sale tezko sesli lide, kteri by vyhoveli rozlicnym poptavkam. Zatimco v obycejne aukci reagujici zajemci prihazuji k aktualni cene, v inverzni se budou snazit vzajemne podhodit. Detaily o obou aukcich najdete v popisu Co vsechno a jak tady funguje?.

Nova verze aukce nabizi i vyber distribuce e-mailovych zprav z jednotlivych kategorii produktu. Ucastnici mohou zvolit i nulovou variantu, kdy nebudou dostavat zadne e-mailove informace o pohybech v aukci, ale vzdy budou informovani o pohybech kolem produktu, ktere oni sami do aukce umistili, resp. o tech, na ktere zacali prihazovat. E-mailove zpravy se zatim generuji na WWW serveru. Nejen kvuli zrychleni se rozdeli do listprocessorovych casti - tento krok umozni i zpetne overovani e-mailovych adres, aby se zamezilo hratkam "vtipalku". Nova aukce je stale obcanska a bezplatna. Firemni podoba aukce bude dokoncena behem rijna t. r. Takze pokud chcete - coby obcan/obcanka - neco prodat nebo sehnat, vydejte se do aukce Bajtu:)
Zdroj: BAJT

Surfari vubec nejsou homogenni masa...

Pruzkumnici firmy Forrester Research zjistuji ve svych anketnich a jimych pruzkumech, ze lidi pouzivajici pocitace a Internet jsou ruzni (konecne na to nekdo prisel vedeckym postupem:) Dosud se totiz pry melo za to, ze Internet vnimaji vsichni stejne. Nevnimaji. Dokonce natolik, ze dve tretiny surfaru nevedely, ceho se tykala nudle, na kterou se divali na minule strance (hlasim se sem taky:) Pruzkum zatim rozclenil surfare na rychliky, hracicky a odtazitniky.

Rychlici jsou na Inetu uz dlouho, vsechno zvladaji a Inet i pocitace pouzivaji k reseni veci. Patri ke skupine lidi, ktera vydelava nejvic. Hracickove vydelavaji mene, ale taky umeji. Ovsem techniku pouzivaji spise k zabave. Odtazitnici vydelavaji nejmene a k technice maji odstup. Spis se na ni divaji jako na neco, co by mohli doprat treba svym detem. Mezi tim vsim jsou jeste dalsi deleni. Dulezite je, ze se vytvari prehled o tom, jak a proc lidi k technice a k jejimu (ne)uzivani pristupuji. Tento obor zkoumani dostal novy nazev - technografie. Ma slouzit pro orientaci napr. tem, kteri budou na Inetu neco nabizet - treba uz jen proto, aby se trefili do zpusobu pojimani sve nabidky jejimi adresaty.
Zdroj: NEWS.COM

Neco pro grafiky - navrat ztracenych barev

Firma Applied Science Fiction vyvinula ciste softwarovou obnovu barevnosti fotografie, ze ktere se "vytratila". Technologie se jmenuje ROC (restoration of color). Napr. z dat ziskanych ze scanneru dokaze urcit "DNA" barevne infomace a pustit se do dila, jehoz vysledkem ma byt navrat k puvodni barevnosti. Predchudcem ROC je technologie ICE (image-correction enhancement), ktera odstranovala predevsim kazy povrchu. Vyzadovala vsak i specialni hardware. ROC vsechno resi softwarovymi algoritmy. Zakladem teorie pro ROC je, ze z fotografie barevna informace nezmizi, ale je v jejich vrstvach komprimovana. Jde o to, ji umet dekomprimovat. ROC se zcela jiste uplatni v korekcnich programech scanneru.
Zdroj: TechWeb

DSL je v USA stale levnejsi

Prese vsechna pro a proti rozsirovani DSL se teto technologii dari stale vic. Dokonce natolik, ze si uz dnes mohou i male firmy dovolit jeji luxus. Jedny z nejnizsich cen za pripojeni via DSL nabizi Pacific Bell - pouhych $89 mesicne za 384 Kbps k vam a 128 Kbps od vas (to je za pripojeni jednoho uzivatele). 384 Kbps v obou smerech prijde na $159, 1.5 Mbps k vam a 384 Kbps od vas na $279. DSL pro pet uzivatelu v uvedenych rychlostech prenosu stoji $139, $199 a $339 mesicne. Pro 29 uzivatelu to dela $179, $249 a $399. Pri instalaci je nutno uhradit jeste jednorazove poplatky, ktere prijdou na cca $1,000.

V uvedenych rychlostech uz e-mail prestava byt tim starym znamym e-mailem a stava se chatem:) Ale i uvedene ceny DSL zcela blednou v porovnani s cenami za "opticke spojeni" - pouhych $40 mesicne za 1,5 Mbps. Ma to ale jeden hacek. Kabelove spolecnosti jednak ceka natahat jeste dlouhou radu tisicovek kilometru kabelu, jednak jeste nemaji sluzby a vybaveni pro pripojeni firem. Tech $40 je za pripojeni jednoho pocitace (nejsou routery, resp. to, co by zajistovalo jejich chod na strane kabelovych ISP). Ale i tak je to parada.
Zdroj: Los Angeles Times

Co se bude nejvic rozvijet "na pozadi" Webu

Vehementni a duvtipny Jesse Berst ve svem koutku Berst Alert soudi, ze nejvetsi prulom prinesou uz v kratke dobe nove technologie, resp. specifikace. Podle Bersta maji vsichni uspesni podnikavci na Inetu jedno spolecne - ze si velmi dobre uvedomovali, jake technologie budou brzy hybat Internetem (dodal bych, ze si to uvedomovala i spousta neuspesnych:) Jesse sdeluje, ze jednim ze zakladu uspechu bude nasazeni nejmene peti nasledujicich fenomenu: XML, DOM (Document Object Model), vektorove grafiky, XSL (Extensible Style Sheets) a SMIL (Synchronized Multimedia Integration Language).

XML je jasne - promena Webu z listarny na databazove prostredi. Vsechno jsou databaze...a co ne primo hned, potencialne urcite:) DOM umozni dynamicky pristup a update strukturovanych dokumentu, a to nezavisle na platforme ci jazyku. Vektorovou grafiku Web uz potrebuje jako sul (je prazvlastni, jak prave grafika zustava tak vytrvale jeho strasidelne nejzaostalejsi casti). XSL by melo vyresit zmatky v implementacich CSS (Cascading Style Sheets) - jde hlavne o umozneni stejneho vzhledu dokumentu na jakekoli platforme i na tiskarnach. SMIL zasahuje do oblasti videa na Inetu a mj. micha ruzne audio/video formaty bez potreby jejich ev. prevodu na vstupu i vystupu. J. Berstovi nezustalo mistecko na (ro)boty, i kdyz budou vyuzivat leccos z toho, co nastinil. Ja vidim budoucnost Internetu prave v nich v te zcela neprvnejsi rade. Na druhou stranu je pravda, ze tak hned to zase nebude...
Zdroj: ZDNet a BAJT

21.-22. zari 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Na MSN se objevi i jine prohledavace
Infoseek primo nezanikne, ale bude se trochu prebarvovat
Mobilni telefon v kombinaci s PalmPilotem
Nova Opera otehotnela Javou
"Pujcovna" aplikaci na Inetu
Jak jeden inzeroval, az se dobral zajimavych koncu
Antispammerska kalkulacka

Na MSN se objevi i jine prohledavace

Prestoze MS uz zkusebne provozuje svuj prohledavac (v licenci Inktomi), rozhodl se uzavrit rocni smlouvu s AltaVistou, Lycosem, Infoseekem a Snapem o tom, ze se budou objevovat na MSN spolu s prohledavacem MS. Ctyri uvedene prohledavace za svou ucast na MSN zaplati 60 milionu USD. Detailnejsi podminky smluv oznameny nebyly. Podobne smlouvy ma netscapovsky Netcenter s nekolika prohledavaci, prestoze nabizi i svuj vlastni. Duvodem takovych dohod je vyhoda pro vsechny zucastnene. Platici prohledavace ziskavaji dalsi page views do statistik pro potencialni inzerenty. Hostitele jednak dostanou prime finance, jednak zadny prohledavac nema v sobe vsechno a kazdy se necim lisi - sirsi vyber tak zvysuje i spokojenost navstevniku hostujicich portalu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Infoseek primo nezanikne, ale bude se trochu prebarvovat

Infoseek se vydatne zkamaradil s Disneyovskymi. Jejich spolecny portalovy projekt Go Network, ktery ma byt v plnem provozu do konce t. r., pojme do sebe Infoseek coby prohledavac, vcetne mnoheho ostatniho portaloveho, co kolem Infoseeku ted je. Mimochodem - povsimnete si hezkeho nazvu domeny. Bude stacit zadat jen dve pismenka - go - a jste tam (pokud je nespolkne Netcenter z posledniho Navigatoru coby jedno z key words:) Infoseek bude sam za sebe existovat dal, ale jeho hlavni obraz bude na go.com. A pokud surfujete s prohlizecem vybavenym Javou, nezapomente se uz juknout na Infoseek Express, kde najdete vsechno kolem teto nove utility vcetne ni (viz info z 18. zari).
Zdroj: ZDNet a BAJT

Mobilni telefon v kombinaci s PalmPilotem

Firma Qualcomm zkombinovala PDA PalmPilot firmy 3Com s mobilnim telefonem - vysledkem je Smartphone pdQ. Kdo nevi - PalmPilot je prtavy pocitac do ruky, po kterem se da cmarat "tuzkou" a on to (velmi casto:) precte a ulozi nebo vyhleda neco apod. pdQ bude PalmPilot s klavesnici telefonu. Antena, vysouvajici se z tela PDA, bude slouzit i pro prenos internetovych dat z/do PalmPilotu, a to vcetne dat webovskych. Na necem podobnem pracuji firmy Nokia a Ericsson spolu s Psionem. V nicem z uvedeneho neni system Windows CE, ktery se MS snazi prosadit prave do takovych prenosnych zarizenich. V obou pripadech jde o vlastni system producenta PDA.
Zdroj: NEWS.COM

Nova Opera otehotnela Javou

Webovsky prohlizec Opera je oblibeny pro svuj maly rozsah a dobre uzivatelske rozhrani. Dosud mu chybel JVM, coz od nove verze 3.5 prestalo platit. Nova Opera ma i 128-bitove sifrovani, ktere neamericti uzivatele Navigatoru ani MSIE pouzivat nemohou vlivem exportnich restrikci americke vlady. Uzivatele norske Opery ale mohou, at uz jsou odkudkoli:) Opera ma nejen sifrovani SSL, ale i TLS (Transport Layer Security), ktere se povazuje za jeste bezpecnejsiho nastupnika SSL. I s nove pridanymi funkcemi Opera zustava prtavou - spolkne jen 1 MB RAM a 1 MB na disku (MSIE i Navigator sezerou cca 25 MB HDD a mezi 8 az 16 MB RAM). Hlavnim problemem Opery je to, ze neni k mani bezplatne. Muzete si ji ozkouset na 30 dnu, ale pak uz je nutno zaplatit $35. Budoucnost Opery nepodpori ani zvysujici se kapacita a vykon pocitacu, kde na nejakem tom MB i "vrozene pomalosti" softwaru uz tolik nezalezi. Na Opere jeji tvurci asi nezbohatnou, ale na zchudnuti to taky nebude:)
Zdroj: TechWeb a BAJT

"Pujcovna" aplikaci na Inetu

Ona to neni az tak uplne pujcovna, ale za stanoveny poplatek muzete na AppsOnline (adresa v zahlavi zpravy) pouzivat nektere, jinak dost drahe softwarove aplikace, jako byste je meli na siti primo u sebe. Sluzba je urcena malym a strednim podnikum, ktere nemaji moc financi na platy tymu inzenyru a na potrebny SW/HW. Vsechny aplikace bezi na AppsOnline jako servery. Kazda skupina opravnenych uzivatelu jedne ci vice firem je muze pouzivat kdykoli a odkudkoli ze sveta via Inet. AppsOnline tvrdi, ze zajisti i datovou komunikaci mezi ruznymi skupinami "firemne spriznenych", lec jinak nespriznenych uzivatelu na pozadovane urovni.

AppsOnline se stara o to, aby se u ni vsechny aplikace objevovaly vzdy ve svych poslednich verzich, takze ani upgrade jeji uzivatele vubec nezatezuje. K nabizenym aplikacim patri napr. Instant Teamroom Lotusu, Employment Exchange od Skillset Software, Prevail Professional od Synergistics, Year 2000 Risk Management System od Earley & Associates etc. Plati se obvykle za kazdeho uzivatele od nejakych $10 do $100 mesicne podle narocnosti aplikace. Existuje i moznost platit za dobu uziti. V teto oblasti zatim neni nijak velka konkurence a svou budoucnost bezpochyby ma. Mozna i dost lukrativni.
Zdroj: BAJT

Jak jeden inzeroval, az se dobral zajimavych koncu

Jim Daniels ma stranky na serveru BizWeb firmy JDD Publishing. Zabyva se marketingem na Inetu. Chtel osvezit navstevnost serveru a odber e-mailovych zprav BizWebu, E-Gazette. Zkusil dat nudli na Yahoo s patricnymi key words. Zaplatil $1,500 za 28,000 vystaveni nudle, kterou odkliklo 8% surfaru, celkem 2,300. Jeden navstevnik jeho stranek ho tak vysel na 65 centu. Tou dobou se zvedl odber jeho e-mailoveho zpravodaje o 220 novych odberatelu a jeho prijmy se zvedly o $1,200 - v absolutnich hodnotach mirny prodelek. Dale zkusil slovni inzerat v textu vtipu, ktere e-mailem rozesila server Joke-A-Day 100,000 odberatelu denne. Za jednorazove rozeslani kratkeho reklamniho textu zaplatil $100. Za tyden pribylo 100 odberatelu a prijem se zvedl o $300. V absolutnich cislech zisk. To se J. Danielsovi zalibilo a zaradil si Joke-A-Day do kalendare pro inzerci v pravidelnych terminech.

Nakonec napsal clanek "Delete or Investigate" o tom, kterak dosahnout toho, aby si lidi vase e-mailove informace precetli, nikoli aby je hned vymazali. Clanek poslal nekolika webovskym zpravodajskym redakcim a nabidl jim jeho bezplatne uverejneni. Obsah nekolik z nich zaujal a na Webu (i v papirovych tiskovinach) se clanek objevil na vice mistech. V clanku samozrejme byla webovska adresa. Naklady nula. Behem dvou tydnu po akci se pocet navstevniku Danielsovych stranek zvedl o 20%, prijmy taky, a pocet odberatelu vzrostl o 250. Zisk v absolutnich cislech maximalni, at uz by prijem byl jakykoli. Zkusenosti Jima Danielse urcite nejsou bez zajimavosti v tom, jak se da prosazovat i v mensim meritku. I v tom, ze se stale museji razit vsechny mozne cesty, po kterych pak prichazeji zajemci o to, co delate, i kdyz nejste zrovna Yahoo:)
Zdroj: InternetDay

Antispammerska kalkulacka

Spamming - rozesilani nevyzadanych reklamnich materialu via e-mail - je stale na vzestupu. A stoji stale vic penez a starosti predevsim ISP, coz se odrazi i na jejich abonentech. 34% ISP povazuje spam za druhy nejhorsi problem, ktery mj. zapricinuje zahlcovani jejich linek. U 76% ISP je spam pricinou zvysujicich se nakladu na provoz. Napr. UUNet vydava rocne milion USD na sesticlenny tym, ktery stopuje nejotravnejsi spammery. Netcom vydava na zapas s junky 10% prijmu z abonentskych poplatku.

Byvaly kral spammeru, Sanford Wallace, priznal, ze rozeslal 25 milionu junku denne! Jen pri tomto kvantu to cini 9 miliard junku rocne. Na kazdeho uzivatele e-mailu pripadne prumerne 203 junku za rok. Rocni naklady ISP na takove kvantum junku cini 213 milionu USD. Junku se vsak zcela jiste rozesila nepomerne vic. Junkova kalkulacka na adrese uvedene v zahlavi zpravy vam pomuze rychle zjistit prislusne pomery. Bez legislativnich zasahu budou junky zahlcovat Internet stale husteji. Aspon v USA se uz o tom zacina mluvit mezi zakonodarci na federalni urovni, i kdyz skutek zatim utek'...vyjma statu Washington, kde na to sli s trochu otevrenejsim hledim.
Zdroj: Bright Light a BAJT