Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

23. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Navrh dalsiho "nedecentniho" zakona asi zase skonci u soudu
Zvraty-obraty ve vypovedich pred soudem s MS
"Telefonni karty" pro Internet
Washington prislapl spammerovi kabat k zemi
Zazracny uspech a raketovy vzestup "financnickeho undergroundu"
"Kynute nudle" - dalsi hledani nudlovych cest a test

Navrh dalsiho "nedecentniho" zakona asi zase skonci u soudu

Organizace ACLU (American Civil Liberties Union) spolu s dalsimi, ktere hlidaji pravo na svobodu vyjadrovani, se chystaji vyrukovat proti dalsimu pokusu o statni regulaci porna na Webu. V porovnani s predchozim zakonem z roku 1996, ktery nakonec zrusil Nejvyssi soud USA, je novy navrh zameren pouze na Web. V tom je i jeho prakticka slabina. Vsemi ostatnimi inetovskymi protokoly by se tak mohlo porno sirit vesele dal. Zakon se zameruje jen proti tem webovskym serverum, ktere nabizeji porno zdarma. Ty placene jsou "hodne". Kdo by tedy napsal cokoli o sexu, aniz by k tomu predem zajistil pouze placeny pristup, mohl by skoncit za mrizemi. Navrh zakona je dost nedomysleny a v mnohem absurdni. Asi nejsem sam, kdo nechape, proc senatori a kongresmani radsi nevydaji zakon o povinne domene .xxx pro takove servery. S ni by se pak dalo v softwaru vseho druhu nakladat zcela jednoduse a odpadly by podobne nikam nevedouci tahanice.
Zdroj: Nando.net a BAJT

Zvraty-obraty ve vypovedich pred soudem s MS

Jak se zda, vsechno bylo ponekud jinak, nez se to prezentovalo jeste pred casem. Konkretne jde o setkani sefa Netscapu, Jima Barksdala, s manazery MS 21. cervna 1995. Puvodne Barksdale hlasal, ze na tom jednani byl pritlacen ke zdi. Ted ale vypovedel, ze jednani probehlo velmi pratelsky, az se soudce musel pravniku MS zeptat, zda je Barksdale svedkem MS...:) MS pry tenkrat Netscapu nabidl, ze bude jeho software distribuovat spolu s NT. A vsechno bylo vlastne prima... A - ted se podrzte - ze slo de facto o vytvoreni spolecne dohody o rozdeleni trhu tak, aby bylo prinosem pro obe firmy. Barksdale ji vsak nakonec odmitl, protoze se zrejme citil silnejsi v dane oblasti (to je ale jen dohad). Pravnici MS mj. prokazovali Netscapu, ze Navigator poskytoval po celou dobu zdarma pro osobni uziti, takze o co vlastne jde? A pravdu di ti pravnici. Ja jsem mel Navigator vzdy primo od Netscapu a nikdy me nic nestal a nikdy jsem zadnou licencni strategii Netscapu neporusil.

MS se proti utokum o likvidaci Netscapu brani tim, ze vzdy chtel poskytovat MSIE bezplatne. Tato bezplatnost nakonec prinutila Netscape k tomu, aby upustil od prodeje Navigatoru firmam a daval ho taky zcela zdarma. Tim samozrejme prisel o znacnou cast svych prijmu. Financni sila MS takhle muze zamavat s kazdym, kdykoli to MS napadne. Je to dobre nebo ne? Kdo to posoudi v plne siri dusledku pro vyvoj? Treba ted jsou na rade firmy, ktere prodavaji aukcni software za nejake ty dolary. Vsechny padnou (pokud neprodavaji jeste neco jineho). MS totiz bude zdarma pridavat jednoduche "aukcni rozsireni" ke svemu Enterprise Serveru. Samozrejme proto, aby zvedl prodej samotneho serveru. Je to dobre? MS muze poskytovat zdarma spoustu veci, ktere pro nej vsak nebudou mit ztratovy efekt, ale naopak zvysi prodej toho, s cim ten jeho "freeware" bude fungovat. Je to dobre? Lepsi bude, kdyz se vas na to zeptam v pristi otazce tydne, at se k tomu muzete vyjadrit vy sami, OK?:)
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

"Telefonni karty" pro Internet

Napadu maji lidi spousty. Tohle je jeden z nich. Kanadska firma Interpass Net Technologies prisla na kanadsky a americky trh s nabidkou telefonnich karet, ktere budete moci pouzivat odkudkoli. Karty se totiz do niceho nestrkaji. Slouzi jen jako "nosnik" informace o telefonnim cisle, ID a heslu. Pro spojeni se nemusite nikde predem registrovat. Pouzijete ID a heslo vytisknute na karte. Oboji si muzete hned zmenit. Karty se prodavaji v cenach od $20 do $70 a pri jejich pouziti se z vaseho "vkladu" odecita po cca jednom centu za minutu spojeni. Urcite to neni spatny napad, protoze s takovou kartou muzete vstoupit na Inet odkudkoli, kde je pocitac s modemem, aniz byste kohokoli obirali o cokoli (lokalni datova spojeni byvaji v USA zdarma).

Samozrejme zalezi na tom, kde vsude dotycna firma ma a v budoucnu jeste zajisti moznost lokalniho pripojeni k Inetu. Producent karty nabizi distribuci karet i jinym firmam, ktere si na ne mohou nechat vytisknout sve logo a jine informace. Temto firmam muze zajistit i to, ze po pripojeni k Inetu se surfar nasmeruje na firemni WWW stranku. Sen ISP o tom, jak uctovat uzivatelum cas spojeni, se tady vyjevil v plne krase. Ovsem tuhle kartu bych nazval spis posledni instanci pro preziti ve slozitem terenu:)
Zdroj: Canoe

Washington prislapl spammerovi kabat k zemi

Policie a justice statu Washington prokazuje, ze dodrzovani noveho zakona o nelegalnim spammingu mysli zcela vazne. Policie vystopovala notorickeho spammera, kteremu prodej spammerskeho softwaru, adres uzivatelu Inetu a manualu "jak na to" prinasel mensi, ale pravidelny zisk. Takovy "balicek" s 50,000 adresami prodaval za $39,95. A prodal jich mezi 30 az 50 mesicne. Sve junky rozesilal od roku 1996. A ted naberte dech - zaplavoval Inet 100,000 az milionem junku tydne! A provadel vsechny triky, ktere spammeri obvykle provadeji, vcetne zmeny adresy odesilatele. Zakon mluvi jasne - pokuta $2,000 za kazdy takovy spam. Inkriminovanemu spammerovi je 24 let a jinak zadne velke stesti pry nikde jinde neudelal, jak rekla jeho matka. A dodala, ze by policie mela honit spis pornaky a ne kluka, ktery si trochu priplepsoval k zivotu. Inu...maminky to vzdy vidi ze sveho uhlu:) Ti, jejichz mail boxy jeji syn bombardoval, maji zase jiny uhel. Rozhodne soud.
Zdroj: Wired Digital

Zazracny uspech a raketovy vzestup "financnickeho undergroundu"

Bratri Tom a David Gardnerovi se v roce 1994 spojili ve snaze pojmout svet financi, investic a akcii zcela jinak, nez bylo dosud zvykem. Sli na to od zacatku s chytrou myslenkou: "Vsechno je jinak, nez se vam Wall Street a vselijaci brokeri snazi predstirat, aby vas odrbali. Vykaslete se na ne a vezmete vsechno do svych rukou! A uzivejte si zivota:)". Jak to vzit do rukou, to vam poradi prave ti dva bratri.

Kdyz pred ctyrmi lety rozjizdeli svuj projekt s nazvem "Motley Fool" (preklad cca ve smyslu "saskovity blazen"), nacpali nejake dolary do vytisknuti a rozeslani tisicu letaku. Odezva byla minimalni. Delali na tom dal, az objevili Internet, jehoz boom v USA odstartoval koncem roku 1995. Dohodli se s AOL a vyrobili si tam sve stranky. Jejich navstevnost rychle rostla. To je privedlo k zalozeni sveho vlastniho serveru Motley Fool. Navstevnost obou jejich center dosahla "saskovite blaznivych" 20 milionu mesicne. Popularita obou bratru letela nahoru tak, ze si je do svych poradu zacaly zvat TV i rozhlasove stanice. Poradaji velka show ve velkych salech po USA. Delaji vsechno jinak, nez jak se prezentuje financnicky svet - nenosi zadne obleky a kravaty, ale dziny a tricka. Prave tricka a jine predmety s logem Motley Fool jdou dobre na odbyt.

"Od nas se dozvite vsechno, co by Wall Street rad, abyste nikdy nevedeli." Kdo by odolal? Vtip obou bratru je v tom, ze maji pravdu a jsou duveryhodni. Na svych strankach napr. informuji o svych vlastnich investicnich operacich jeste pred tim, nez je provedou - zcela opacny postup, nez je zazite tutlani vseho. Jejich sikovnost je v tom, ze dokazi odhalit absurdity zabehnutych postupu financnickeho sveta a poradit, jak se jim vyhnout a vydelat na tom. Dokazi odhalit, ze v tom vsem neni zadna velka veda, za jakou se to snazi financnici vydavat, aby k sobe prilakali penize "zmatenych nevedoucich" a manipulovali s nimi, jak se jim zlibi.

Americani zboznuji blaznivost. A takovou, ktera jim vedle pobaveni poskytne jeste neco navrch, uz vubec. Motley Fool zapada presne do tohoto ramce. Denni sloupky obou bratru prebira 145 novin a ctou je dalsi miliony ctenaru vedle tech internetovych. Nakonec...mrknete se na jejich server - brzy poznate, proc jsou tak popularni. Temata, ktera denne probiraji, miri primo k tomu nejpraktictejsimu, s cim se potyka kazdy American - k bankam, dluhum, pujckam, akciim, kreditnim kartam, brokerum etc. Ale zpusobem, jaky jinde asi nenajdete. I kdyz svet financi rozhodne nepatri k mym konickum, Motley Fool je proste bajecny saskovity blazen, ktery do sediveho sveta bankovek vnesl barevnou poezii zivota:)
Zdroj: Nando.net a BAJT

"Kynute nudle" - dalsi hledani nudlovych cest a test

Firma Narrative Communications prichazi na trh s rozsirenim sveho softwaru Enliven, nazvanym Expand. Po kliknuti na normalni nudli nebudete jako obvykle presmerovani na jiny server, ale ze stejneho serveru se k vam dostane supernudle pres cele okno prohlizece. Ta uz bude vybizet ke koupi neceho a k jinym akcim s nalezitym popisem a omalovankami. A treba i zvukem. Jedine, co by na tehle novince mohlo byt dobre, je to, ze se nebudete muset prodirat jinym serverem, ale ze designeri one supernudle budou prinuceni poskytnout co nejjasnejsi informace o tom, o co jde. Problem je samozrejme v tom, ze pokud takova nudle bude graficky "v devatem mesici", nikdo nebude cekat na jeji porod. Ale zatim z toho vseho, cim se marketingove zamerene firmy snazi probudit zajem o webovskou inzerci, je tohle podstate veci nejbliz, i kdyz to stale nenabizi alternativnejsi moznosti vyberu a porovnani. Zase to jde mimo zakladni sitovou potenci Inetu/Webu a zachovava to "osudovou ztrnulost jednoho papiru".
Zdroj: Nando.net a BAJT

22. rijna 1998

Ctvrtecni uvaha:

Proc Inet nekde tanci divoky cardas a jinde sotva plouzak?

Proc Inet nekde tanci divoky cardas a jinde sotva plouzak?

Internet se narodil v USA. Kdyz se nekde neco narodi, je to i proto, ze je to nejak vlastni prostredi, ve kterem to vznikne. To prostredi ma v sobe "sve geny", ktere davaji vznikat vecem, jevum, udalostem. Marna slava - Americani jsou predevsim v "nehmotnych" technologiich, ale i mnoha hmotnych na spicce. A je jim vlastni nejen intence ke hrani si s nimi (ktery narod si nakonec nechce hrat?), ale i k jejich vyuzivani v praktickem zivote. A tady je opet znacny rozdil mezi geny americkeho prostredi a mnoha jinych zemi.

Americani to nekdy davaji "zbytku sveta" na vedomi az dost neprijemne. On skoro kazdy, kdo byl vyveden nejakym prostredim, naprogramovan jim, povazuje ziskane vlastnosti a pohledy za ty nejspravnejsi. I proto Americany nekdy bere cert z toho, jak je mozne, ze neco tak skveleho, jako je Inet, se ve svete spis ignoruje, nez aby se na nej vsichni s bezmeznym nadsenim vrhli tak, jako oni. A pokud se uz nekde neignoruje, tak se nevyuziva k nejakemu dynamictejsimu rozvoji. Abych pravdu rekl, ja se musim divit spolu s nimi, prestoze o jinych prostredich vim to, o cem oni vetsinou nemaji ani potuchy.

Vcera jsem mel ponad ranem - vedle Inetu - pustenou i TV, kde bezel porad o zdevastovanem pohranici. V tu ranu jsem mel tema pro tuhle uvahu pred ocima. To pohranici mi pripomnelo tuzemsky Internet. Nikoli az tak technicky (tuzemsti ISP se skutecne snazi a delaji, co mohou - velka pochvala:), ale zpusobem pojednavani a nevyuzivani Inetu domorodci. A i kdyz technicke zazemi Inetu bude ze zlata, nebude moc k nicemu, pokud nebude jasna snaha o jeho prakticke vyuzivani.

V Cesku jsem se setkal s reakcemi lidi z firem typu: "Proc bych se mel hrnout na Internet, kdyz tam jini nejsou, nebo tam jsou jen tak, aby se nereklo? A co bych tam tak asi delal? Vzdyt to k nicemu neni a v podnikani to nicemu nepomuze. A jeste abych za to platil...". V USA to bylo opacne: "Honem, honem, at jsem tam aspon o chlup driv, nez ti druzi!". Samozrejme jde o to, kdo jak a s cim na Inetu je. Teprve pak muze cekat zajem o to, cim se prezentuje a co nabizi.

Jenze aby se urcite prostredi rozvijelo, musi v nem byt potencialne pritomen zajem o ne a o vse, co s nim souvisi. Musi z nej primo ciset. V tom pohranici neni. Lidi tam ziji bez zajmu o sve prostredi, vsechno se rozpada, nikde nic, zadna spolecenstvi se nevytvareji etc. Zacatkem stoleti to byla "kvetouci skupenstvi". Ta jsou stale takova na druhe strane hranic (slo o Rakousko). Psycholog B. Blazek to v poradu shrnul drsne, ale otevrene. Podle nej se v pohranici projevuji vsechny bezne negativni vlastnosti Cechu v tom nejhorsim a nejviditelnejsim provedeni.

Ten "pohranicni syndrom" bohuzel pracuje i leckde jinde ve fyzickem zivote, ale pronika i na Inet. Napr. za zcela vyjimecny fenomen povazuji velky uspech (velkou navstevnost) Neffova Neviditelneho psa. Neco podobneho v USA nenajdete. Ne proto, ze by tam nebyli lidi jazykove a literarne nadani. Ale proto, ze styl, ktery z Neffovych clanku nezridka cisi, tam nikoho nebere. Americani by Neffovy stranky radili spis ke kategorii "hate" (nenavist). Ale nerad bych se dostal touto svou uvahou na stejnou platformu:)

Co me v pripade Psa strasi vic, nez shazovaci styl mnoha clanku, je vedomi, ze pokud by Neff presel na skutecne analytickou uroven, o jakou se snazi zdatni novinari ve svete, navstevnost jeho stranek by zrejme dost poklesla. Tim nechci rict, ze by mely zaniknout fejetony. Od Nerudy pres Arta Buchwalda az po zijici autory byla a je dlouha rada mistru tohoto zanru. Oplyvaji vsak jednou zasadni vlastnosti - vlidnosti -, i kdyz vam odhali hloupost neceho v plnem svetle. Pouzivaji k tomu cisty humor, ktery byva nejsrozumitelnejsim analytickym nastrojem pro odhaleni podstaty absurdnosti.

Tuzemsky Internet prejima geny sveho prostredi. Nechci ted zvyraznovat ty spatne, ze kterych se toho po listopadu 1989 rozbujelo az az a vyrazne prispelo k dovedeni vseho tam, kde to ted je. Naopak si chci vsimnout nepritomnosti tech, ktere k rozvijeni prostredi jinde prispivaji. Jde predevsim o velke chteni se spoluucastnit na tvorbe toho ktereho prostredi. O otevrenou vzajemnost. O pocit jistoty, ze to spoluvytvareni ma pozitivni perspektivu. Pak se dostavi i nasledna radost z potvrzovani uspechu. Tohle vsechno tady nijak zvlast necitim. Snad jen u nekolika "silencu", kteri si nedaji pokoj a jdou dal "hlavou proti zdi".

Zcela konkretnimi argumenty pro dolozeni stavu nezajmu nebo/i rezignace mohu slouzit i ze sve vlastni zkusenosti. Jde sice o detaily, ktere ale urcitou vypovidaci hodnotu maji. Napr. prohledavac Internetu Sherlock prisel se zcela puvodni, originalni sluzbou DirectNames, ktera vypisuje prihlasene firmy ci produkty, ktere se vazou k zadanym klicovym slovum, na cele vysledneho vypisu. Neco, o cem sni spousta americkych firem. Registrace tisic korun rocne (netreba snad ani podotykat, ze "chvilkovy" strankovy inzerat v periodiku prijde na nejakych padesat, ale i sto tisic).

Spustili jsme "telefonni marketing". A narazeli na odpovedi typu: "Ale my uz na Internetu jsme." My na to: "Proto vam taky volame. Takhle o vas skoro nikdo nevi. Muzete se nalezite zviditelnit...etc." Oni: "Ale my uz na Internetu jsme...":) Nekolikero firem se prece jen prihlasilo. Byli v nich zrovna lidi, kteri vedeli, o cem Internet je. Ale to neni vsechno. Prestoze jsme Sherlocka neinzerovali nikde mimo CR (Sherlock mapuje CR a SR), hlasi se do DirectNames ruzne americke firmy, ktere Sherlocka buhvijak objevily. Co dodat...?

Dale - preprogramoval jsem interaktivni aukci do podoby, ktera nabizi i inverzni aukci, tj. poptavku po zbozi, plus radu dalsich hratek. Americke aukce jednak prozivaji napor zajmu, jednak se v nich lidi chovaji skutecne aukcne - nabizeji zbozi za velmi nizke ceny, protoze predpokladaji vydatne prihazovani. Nektere dokonce startuji s nulovymi cenami. Je tam zivo. V aukci Bajtu lidi nekdy prichazeji i s cenami, ktere by jim nenabidl ani bazar. Jako by cekali na prvni reakci a tim STATICKY prodej povazovali za vyrizeny. Tak uz ale nejde o aukci, ale o beznou prodejnu s pouzitym zbozim. Coz nikoho nijak moc neponouka k prihazovani.

Aukce nabizi moznost dostavat e-mailove zpravy o prihlaskach nabidek a cenovych pohybech z jednotlivych kategorii. Kazdy si muze vybrat, jake ho zajimaji, resp. neodebirat vubec zadne zpravy (tehdy dostava jen ty, ktere se tykaji pouze jeho aukcni aktivity, if any). Kdykoli si to muze zmenit. A mne chodi vyzvy, abych toho ktereho okamzite odpojil od aukce apod. Lame users jsou vsude po svete a temi nejpeprnejsimi kousky tohoto typu uzivatelu se bavi pocitacovi znalci vsude po svete. Normalni chovani bezneho uzivatele (a cloveka vubec) je zalozeno na vedomi, ze je na nem, aby se naucil zachazet se vsim tak, aby neprivadel az k ev. silenstvi:) druhe lidi vsude, kde se zrovna ocitne.

Dalsim peprnym oriskem je inzerce. Nudle, ktere na tuzemskem Webu zrite, z vetsi casti pochazeji z vymennych dohod mezi spravci serveru, mezi nimi a firmami (casto vymenou za dodavku techniky) a z bezplatnych vymennych nudlovych sluzeb. Placenych nudli je jen mala cast - jaka to je, snadno zjistite proskocenim se po par nejnavstevovanejsich serverech. Pokud na nich objevite nekolik stejnych nudli, ty budou nejspis placene. Jinak pusto, prazdno. Na americkych serverech i s mensi navstevnosti jsou nejake ty placene nudle, protoze je na koho se obracet a lakat ho...a nakonec se s nim dohodnout. Nepocitaje v to nove formy distribuce nudli, ktere uz tolik neberou ohled na vysokou navstevnost, jako spise na jednotlive zajmove oblasti, kterym se ty ktere servery/stranky venuji.

Co tim vsim chci sdelit? Ze mam vazne obavy o to, zda se Internet u nas rozvine do takove uzitkove podoby, ve ktere budou vazby mezi nabidkou a poptavkou fungovat intenzivneji a adekvatne jejich potenci. Obavam se, ze tady pro sebelepsi nabidky sebelepsich webovskych kouzelniku neni a jeste dlouho nebude prostredi, ktere by je dokazalo vyznamne prijmout a vyuzivat. I pres zajimave nabidky sluzeb se bude schopnost odezvy velke casti domorodcu nadale projevovat prvky "pohranicniho syndromu". A netusim, kdy by mohlo dojit k nejake zmene a dojde-li k ni vubec.

Pokud vas tato uvaha nutka k vyjadreni sveho nazoru, muzete ho sdelit druhym v konferenci news-on-net-public@bajt.cz. Pokud v ni jeste nejste, informace o tom, jak na to, najdete na strance o prihlaseni se k e-mailovym konferencim listprocessoru Bajtu.
Zdroj: BAJT