Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

24.-25. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Napeti mezi javovymi zastanci Sunu a MS roste
Ztraty ISP ze zneuzivani uzivatelskych uctu
Trocha "hackerske" legrace z Tel Avivu
Profesionalni eticti hackeri IBM
Upadek "tlacenych kanalu" v prohlizecich
Dva zvlastni zpusoby rychleho prenosu dat

Napeti mezi javovymi zastanci Sunu a MS roste

Organizace Java Lobby sdruzuje 15,000 lidi, kteri se jakkoli zabyvaji Javou. Java Lobby cti Sun a jeho zakladni javovou myslenku "Write Once, Run Everywhere". Na setkani clenu organizace na probihajici konferenci JavaOne se prihlasil i Brad Merrill, ktery je zodpovedny za vyvoj Javy v MS. Kdyz vedeni Java Lobby seznalo, ze se jim na jejich sraz hlasi zamestnanec MS, jeho prihlasku zamitlo. B. Merrill v ni totiz ani neuvedl svou pozici v MS, ale hlasil se jako obcan se zajmem o Javu. Pozice JavaLobby se tak vuci MS vyostrila, a i kdyz ve svych stanovach nema zadne omezeni pristupu ke clenstvi a ucasti na schuzkach clenu, svym rozhodnuti dalo Java Lobby jasne najevo, ze lide z MS tam nesmeji. Presne v souladu se slovy zakladatele Java Lobby: "MS Visual J++ byl vytvoren s cilem zabit technologii Write Once, Run Everywhere." Jde ovsem o to, nakolik se teto jasne pozice budou drzet clenove Java Lobby ve sve vyvojarske praxi.
Zdroj: InfoWorld Electric

Ztraty ISP ze zneuzivani uzivatelskych uctu

I kdyz jde o pripad nejvetsiho australskeho ISP OzEmail, nejspis to bude obecny jev. OzEmail pravidelne zjistuje, ze 500 az 600 "abonentu" neplati. Problem je v tom, ze je jim uvolnen pristup na zaklade cisla kreditni karty, ktera neni okamzite plne overena. Overeni je jen castecne. A teprve po 120 dnech ISP dostane zpravu od banky, ze takove cislo karty neexistuje (az se to verit nechce). Nezridka se stava, ze nekdo pouziva cizi ucet, jehoz heslo si nejak zjistil nebo hacknul. Stal se i pripad, kdy ISP chtel na jedne firme platbu $5,000 za ucet, o kterem se firma domnivala, ze je uz mnoho mesicu "mrtvy". Nebyl. Pouzival ho nekdo jiny na plne obratky. OzEmail odhaduje sve mesicni ztraty uvedeneho druhu na $100,000 mesicne. Ze by dalsi duvod nezavest kazdemu pristupne platby kreditnimi kartami na nasem Internetu?
Zdroj: Sydney Morning Herald

Trocha "hackerske" legrace z Tel Avivu

Chcete nejake povidani o zidovskem (du)vtipu? Tady je. Zatimco FBI srsi ohen a siru nad vlamanim se do pocitacovych siti americkych strategicky vyznamych instituci (jako je treba Pentagon) izraelskym 18-letym hackerem s prezdivkou Analyzer, v Izraeli se tenhle kluk rychle stava oslavovanym hrdinou na vsech frontach. Bude na nej sice podana nejaka ta zaloba, aby se nereklo, ale je uz predem jasne, ze bude soudem hned zamitnuta. Izraelsti vladni a jini vyznamni predstavitele uz zcela otevrene vyzdvihuji schopnosti Analyzera. A jeho vlamani se do pocitacu Pentagonu, izraelske armady, Knessetu (izraelskeho parlamentu) uvadeji "na pravou miru" tim, ze jde o klukovskou zvidavost, a ze zatimco oni se zamlada pokouseli probit k divcim srdcim, dnesni kluci se probijeji pocitacovymi sitemi apod.:) Analyzer byl pozvan i do jim hacknuteho Knessetu, aby tam vystoupil se svou reci pred komisi pro vedu a techniku. Dokonce i premier Netanjahu pochvalil Analyzera v jednom svem vystoupeni. Pravni zastupce Analyzera rekl, ze zasel za predstaviteli izraelske armady, kde navrhl, aby zamestnali Analyzera, ktery by se mohl dostat do syrskych elektronickych systemu. Analyzer je narodnim hrdinou, FBI utre nos a dnes nikdo ani netusi, do jakych systemu se Analyzer ve sluzbach izraelskeho statu kdy vypravi. Pohoda, ne?:)
Zdroj: NEWS.COM

Profesionalni eticti hackeri IBM

IBM zamestnava skupinu hackeru, kteri se pokouseji dostat do firemnich pocitacu na zaklade presne vymezene smlouvy s danou firmou. Ucelem je zjistit bezpecnost firemnich systemu a zjistene diry pak zalepit. Za svou praci tato skupina etickych hackeru uctuje mezi $15,000 a $45,000. Pracuji ve vyzkumne laboratori IBM s nazvem Global Security Analysis Lab. Tento tyden na jedne konferenci verejne demonstrovali vlamani se do site jedne velke nejmenovane dopravni firmy, ktera utok na svuj system predem povolila. Hackeri pronikli do systemu via FTP server a postupne se zmocnili velmi duvernych dat, jako jsou mzdy zamestnancu, cisla jejich socialniho pojisteni apod.

Sef laboratore sdelil, ze jejich utoky jsou uspesne z 80%. Prekvapujici bylo jeho oznameni, ze jejich pokusy ve "fyzickem svete" maji uspesnost dokonce 90% (napr. se pokusi odnest pocitac z firmy a bezpecnostni sluzba jim pri tom jeste podrzi dvere:) Na svete je udajne kolem 100,000 hackeru. 9,99% jsou hackeri pracujici pro prumyslovou a jinou spionaz. A jen 0,01 jsou jasni pocitacovi zlocinci. Zbyvajicich 90% jsou ruzni pokusnici, kteri nemaji zadny propracovany system. Sef laboratore sdelil, ze mezi jejimi zamestnanci neni zadny drivejsi "divoky" hacker, protoze jejich prijeti do teto prace se povazuje za prilis riskantni. A ze je na svete asi stovka hackeru, jejichz navstevu sveho pocitace by si urcite nepral.
Zdroj: Nando InfoTech

Upadek "tlacenych kanalu" v prohlizecich

Kdyz se objevila moznost nechat si posilat objednane informace do prohlizecu via push techno, vsichni to zkouseli jedna basen. Netcaster Netscapu a Active Channels MSIE jely na plne obratky. Zajem ale rychle a rapidne opadl. MS dokonce chce Active Channels odstranit z dalsich verzi MSIE. A Netscape uvazuje o Resource Definition Formatu, kdy by se misto kompletniho obsahu stranek tlacily do prohlizece jen odkazy (zrejme s anotacemi). Uzivatel by pak klikl na odkaz sveho zajmu a spojil se klasicky se serverem. To by se totiz spravcum serveru libilo mnohem vic, protoze stale nebyl jasne vyresen problem indexovaneho posilani a sledovani nudli v pusenych kanalech obou prohlizecu (neumi to ani PointCast pro CDF). Na serverech to uz skoro kazdy nejak vyresene ma.

Podstatny je vsak maly zajem uzivatelu. Je zajimave, ze stale nejlepsim se z hlediska puseni jevi byti e-mail, kterym si uzivatele ochotne nechavaji posilat stranecky v HTML a koukaji se na ne, zatimco v kanalech se neciti nejak moc dobre. Kdyz si uzivatel kanalizaci vyzkousi, brzy zjisti, ze se da jeste lepe zit bez ni. Vzpominam na ten krik pred rokem a neco, kdy se mnozi experti hrozili toho, ze se z lidi stanou pasivni prijemci informaci dodavanych az pod jejich nosy a ze to bude zkaza Webu atp. Po pouhem roce se tomu lze jen zasmat. E-mailem dodane stranky spousty informacnich serveru se lisi od kanalnickych i tim, ze poskytuji jen kratky souhrnny prehled - tedy neco ve stylu Resource Definition Formatu. Uz to vypada tak, ze uzivatele Webu davaji prednost spise vychozi soustave odkazu a anotaci pred zaplavou vseho mozneho, jak se to objevuje v kanalech. Ba co vic - vypada to i na to, ze si prece jen chteji ponechat svou vlastni aktivitu pri courani po Webu a necist, co jim bylo podsunuto. A to neni zase tak spatny vzdor, ne?:)
Zdroj: InternetWorld a BAJT

Dva zvlastni zpusoby rychleho prenosu dat

O obou uz se leckde mluvilo, ale presto je dobre si je pripomenout. Ten prvni uz nejakou dobu funguje, druhy se na to chysta. Zvlastnosti sluzby DirecPC je dodavka pozadovanych dat pres satelit do talire rychlosti bud 200 nebo 400 Kbps. Nevyhodou teto technologie je, ze abonenti museji byt prihlaseni jednak k beznemu ISP, jednak k DirecPC, takze plati dvakrat - a hodne. Podle toho, co si z nabidky vyberete, jdou mesicni poplatky od $19,95 do $129,95 (plus platby ISP). Samotne zarizeni se vstupnim poplatkem prijde na cca $550. Uvedenymi rychlostmi muzete data pouze prijimat, nikoli odesilat - tam jste zavisli na modemu, jaky mate.

Druhou technologii, ktera vyvolala hodne zajmu, je vynalez britske firmy Nortel, ktera ve spolupraci se svym partnerem, firmou Norweb, vymyslela, jak vyuzit elektrickou sit pro prenos datovych packetu. Jmenuje se Digital Powerline. Na cele veci visi halda patentu obou firem a jeste je co dodelavat. Zakladem uspechu bylo odruseni prenosu od vselijakych ruseni, na ktere je elektricka sit dost bohata. Dratove rozvody jsou rozdeleny do jednotlivych segmentu. Kazdemu segmentu veli podstanice (substation) umistena v menirne, s dosahem 400 metru. Ta ze sveho segmentu vytvari LAN s pocitaci uzivatelu. U uzivatele se k merici odberu nainstaluje cerna skrinka, ktera z dratu odebira a do nich posila packety. Ze skrinky vede koaxial k pocitaci/pocitacum. Prenosova rychlost se ma pohybovat mezi 0,5 a 1 Mbps - rychlost zavratna. A vsemu a vsem muze byt uplne jedno, zda jste k siti pripojeni 24 hodin denne. Kdyz v jednom segmentu vsichni pojedou na plne pecky, muze se to pry projevit maximalne poklesem rychlosti prenosu na onech spodnich 0,5 Mbps v onom segmentu. Mesicni poplatky budou asi v te vysi, jaka se plati za ISDN. V Britanii se tato technologie s uspechem zkousi v jedne skole. Nortel a Norweb zacnou nabizet Digital Powerline v Evrope a v Asii uz letos. A tak budou elektrikari, zvykli oslintavat draty s 220 V, natahovat Internet. Ceho vseho se to jeste dozijeme?:)
Zdroj: Los Angeles Times

23. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Novell nabizi udajne nejrychlejsi JVM
Snizeni poplatku ISP jako reakce na zdrazeni AOL
Bill Gates lici na elektronicky bankovni trh
Perestrojka v CR stale v behu - zaostalosti k branam k vezeni?
Svet Javy v rozkladu? Nejspis ne...
Mladsi uzivatele Inetu maji sirsi rejstrik jeho vyuzivani

Novell nabizi udajne nejrychlejsi JVM

Novell dokoncuje NetWare 5 - konecna betaverze bude koncem dubna a finalni v polovine t. r. Na vyvojove konferenci Brainshare firma predstavila, cim bude Novell 5 jeste obohacen - databazi Oracle 8 pro pet klientu, JVM a nekolika API. Za pozornost stoji hlavne to, ze JVM vyvinute Novellem ma byt na NT dvakrat rychlejsi nez JVM Microsoftu a na Unixech dokonce vice nez petkrat rychlejsi, nez jine JVM.
Zdroj: InfoWorld Electric

Snizeni poplatku ISP jako reakce na zdrazeni AOL

AOL pred nedavnem oznamila zvyseni svych mesicnich poplatku za pripojeni k Inetu na $21,95 mesicne, resp. $19,95 za mesic pri celorocnim predplatnem. ISP a onlinova sluzba Prodigy snizila prave celorocni predplatne ze $17,95 az na $15,75 za mesic. AOL tak za rok vyzaduje $239,40, zatimco Prodigy $189, coz uz je pro mnoho lidi duvod k zamysleni - treba i k tomu, zda neodejit od AOL. Puvodne se predpokladalo, ze zdrazeni AOL strhne ISP ke zvysovani cen. Jak videt, muze se objevit i opacny trend, ktery ma k sobe prilakat abonenty od zdrazovatele.
Zdroj: NEWS.COM

Bill Gates lici na elektronicky bankovni trh

B. Gates zalozil spolecnost MSFDC v partnerstvi s firmou First Data Corp., nejvetsim provozovatelem procesoru kreditnich karet v USA. MSFDC se chce stat prostrednikem v transakcich mezi prodejci/dodavateli a kupujicimi/odberateli (muze jit treba o platby odberu elektriny). V celem retezci jsou i banky. Zatim MSFDC svou spolupraci prislibily bankovni domy Wells Fargo, Norwest, Banc One a Key Bank. Tri z nich jsou ale cleny spolecenstvi Integrion, pro ktere sluzby zajistuje IBM se svymi frameworky. MS se chce dostat na stejne teritorium nasazenim Windows. MSFDC se melo spustit uz loni, ale termin startu stale neni jasny. Pro marketing je v MSFDC jen 20 lidi a loni MSFDC utratilo za hardware pouze tri miliony USD. Zatim tedy nic moc...
Zdroj: Forbes

Perestrojka v CR stale v behu - zaostalosti k branam k vezeni?

Doufam, ze vas taky "pobavi" komentar jednoho ze ctenaru, hlasujicich v ankete News on 'Net z minuleho tydne. Anketa se tykala nakupu via Inet. Cituji:

"Timto nakupem jsem dohnal k zoufalstvi nase skvele celni uredniky. Koupil jsem software pres Inet a platil kreditni kartou. Dostal jsem samozrejme pouze presnou adresu a kod a odtud jsem si software stahl. Jenze abych ho mohl dat do ucetnictvi, potrebuju JCD. Problem byl ale v tom, ze zrovna na telefonnich dratech nebyl zadny celnik, ktery by mi software mohl proclit. Prisel jsem tedy na celni urad a tam jsem jim situaci vysvetlil. Prvne koukali jako cerstve vyorane mysi, potom mi pratelsky poradili, abych radsi sel domu a nakonec mi vysvetlili, ze jsem software neimportoval do republiky schvalenym celnim prechodem, tim jsem se vlastne stal paserakem a at jsem rad ze me nezavrou. Proto radim vsem - dle celnich uradu je nakup softwaru za uplatu stazenim z Inetu NEZAKONNY a stavaji se z vas PASERACI. Rad bych znal dalsi zkusenosti." (Konec citace.)

Stredovek neskoncil, perestrojka trva. Bolsevicka tradice ma hluboke koreny. Drive se ze skleneneho zamku branilo promenam lidskeho sveta. Ted se ten svet meni, ale skleneny zamek zustava na svem miste a dal mava pestickami. Jak by rekl basnik: "Vsechno jsem oplakal, zase se osusil, tebe bych, pabiteli rudy, tebe bych neprezil..."
Zdroj: BAJT

Svet Javy v rozkladu? Nejspis ne...

Pote, co Hewlett-Packard minuly tyden oznamil vyvoj sveho vlastniho JVM pro prenosna zarizeni s tim, ze uz ma prvniho zajemce o licenci - asice MS, nastal rej dohadu o budoucnosti Javy. MS chce JVM HP pouzit pro Windows CE. Jeho soucasti budou javove tridy mimo javovy standard ISO pod taktovnou Sunu. MS se venuje svemu JVM pro Windows, rovnez mimo standard ISO. Rychla reakce MS na iniciativu HP se proto jevi jako potvrzeni obav MS ze standardni Javy, ktera by po case mohla zaznamenat uspechy, jez by do sidla Windows mnoho radosti neprinesly. Ze se MS bude vsemi moznymi zpusoby snazit oslabit pozici standardizovane Javy a hledat v tom spojence, je jasne, ale zdaleka to neznamena, ze v tom uspeje.

Mely by stacit zkusenosti programatoru C++, kteri jsou nuceni pouzivat ruzna rozsireni pro ruzne platformy (neprijemny proces uprav kodu, rekompilaci a ladeni), aby si dobre rozmysleli, zda se soustredit na meziplatformovy standard, nebo ztracet cas produkty ruznych "rozsirovatelu" Javy. A tak jde spis o tradicni microsofti postup o udrzeni sve prevahy na trhu - sebrat druhym, co vymysleli, prizpusobit to Windows, a tak oslabit sve puvodni partnery ve svuj vlastni prospech. Sun se v tomto smeru zatim nema prilis ceho obavat. MS toho proti Jave - treba i ve spolku s HP ci kymkoli dalsim, kdo by jeste chtel prijit - moc nenadela. Javova pozice Sunu se stale spise posiluje, i kdyz jeji vyhledy na zretelnejsi prosazeni jsou stale jeste z kategorie dlouhodobych. Novinarske titulky jako treba "Java v chaosu" jsou skutecnosti vzdalene.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Mladsi uzivatele Inetu maji sirsi rejstrik jeho vyuzivani

Pruzkum firmy +Plan mezi 40,000 dotazovanymi prokazal, ze mladez ve veku od 18 do 24 let vykazuje na Internetu aktivity, ktere jsou obrazem jejich beznych aktivit v realnem zivote. Starsi generace ve veku od 35 do 54 let se soustredi hlavne na ziskavani zprav a informaci v ramci sveho zamestnani a podnikani. Mladez je ve srovnani s ni mnohem aktivnejsi v prime komunikaci, napr. via IRC, a vic se venuje i zabave a oddechu. Pruzkumnici usuzuji, ze sve navyky by si mladez mohla prenest i do sveho pozdnejsiho veku, takze by se obraz vyuzivani Inetu mohl casem zmenit a doznat oziveni predevsim ve smeru prime mezilidske komunikace.
Zdroj: Nando InfoTech