Jedna firma za druhou ohlasuje, ze prichazi na trh s jeste lepsi kesi,
ktera jeste vic omezi tahani dat ze zdrojovych serveru a zrychli
odezvy na pozadavky uzivatelu "za kesemi". Firmy, ktere kese nasadily,
sleduji pokles proudeni packetu mezi nimi a externim svetem o cca 15%.
Jenze... Web se bude stale vic vzdalovat vystavovani statickych
stranek. Kese nejsou k nicemu pro skutecne interaktivni komunikaci
uzivatele s databazovymi daty na serverech. Nektere servery jsou
zalozeny takrka vyhradne na prezentaci prubezne aktualizovanych dat.
Napr. dynamicky vytvarene stranky kuryrni sluzby UPS z 90% pracuji s
daty neustale aktualizovanych databazi. A jakou podobu budou mit
interaktivni softwarovi roboti budoucnosti, se dnes jeste nikdo
neodvazi presneji odhadnout. Jedno se ale odhadnout da - ze se velkym
obloukem vyhnou tomu, cemu se dnes rika kes. Kese se samozrejme mohou
uplatnit i pri ukladani nekterych dynamicky vytvarenych stranek - napr.
jde-li o dokumenty, ktere se jinak uz nezmeni (zpravodajske clanky,
archivy).
Ale v pripade aukci, trochu strukturovanejsich prodejen, cerstvych a
vselijak kombinovanych burzovnich informaci, kuryrnich sluzeb,
"webovskych" e-mailovych serveru apod. si kese na sve zrovna moc
neprijdou. Nehlede uz na to, ze poroste objem zivych multimedialnich
dat, jejichz redundantne nasobnemu prilivu se bude celit zase jinymi
cestami (napr. multicastingem). Problem budoucnosti kesi je i v tom,
ze nejzadanejsi servery budou muset byt stale promenlivejsi a
dynamictejsi, aby si udrzely zajem surfaru. Uz samotna personalizace
stranek, nabizenych na portalech, jde nad moznosti kesi. A tak budou
velke kese ve stale vetsi mire ukladat mene navstevovane stranky, aby
vubec vykazovaly nejakou cinnost:) Zdroj: TechWeb a BAJT
Firma Hewlett-Packard se rozhodla pro zajimavy krok. Vypracovala plan,
podle ktereho nabidne ISP svuj hardware za velmi malo penez, pokud ISP
budou souhlasit, ze se HP bude podilet na prijmech, kterych ISP na
takovych strojich dosahnou. HP uz pro vec zajistil 30 velkych
softwarovych firem, ktere budou dodavat software. ISP si budou moci
zvolit systemy s Unixem neho NT. Zde si ovsem HP trochu zazapasi
predevsim se Solarisem, ktery je zakladnim OS u velke casti ISP.
Od uvedene myslenky si HP slibuje priliv miliard USD v nekolika
pristich letech. Jen mi neni moc jasne, jak se bude urcovat, co ktery
stroj "vydelal". Ale HP to uz nejpis nejak bude vedet... Zdroj: NEWS.COM
Pred casem velkou pozornost vzbudila technologie firmy Nortel, resp.
jeji pobocky Nor.web. Jde o vyuziti bezne elektricke rozvodne site pro
prenos dat. Zkousky uz probihaji v Britanii. V Nemecku se k nim
odhodlala elektrarenska firma EnBW. Pocatkem roku 1999 ma zkusebne
pripojit 200 uzivatelu a postupem casu sve sluzby nabidnout i firmam.
Pocitace uzivatele budou pripojeni ethernetovym koaxialem k "cerne
skrince", umistene u merice odberu elektricke energie. Nemecka firma
slibuje rychlost prenosu dat az do 1 Mbps. Zdroj: The Industry Standard
Indexy prohledavace Internetu Sherlock budou
nove slouzit i pro mesicni statistiky o podilu implementaci
WWW serveru jejich jednotlivych producentu. Prvni prehled ze vcerejska
zahrnuje udaje o takrka 20,000 serverech spolecne v CR a SR. Tak jako
jinde na svete s prehledem vede Apache (cca 60%). O polovinu mene
pripada na MS. Netscape je dole s cca 3%. V grafickem podani se na
statistiku muzete podivat na adrese uvedene v zahlavi zpravy. Prehled
se brzy rozdeli na domeny .cz a .sk a i jinak se rozkosati. Zdroj: BAJT
Guverner Kalifornie podepsal dva zakony, ktere udeluji povinnost
kazdemu, kdo rozesila reklamni junky, aby je v subjectu zpravy uvedl
pismeny ADV:. Za tou dvouteckou bude v pripade erotickych junku ADLT,
spolu ADV:ADLT. V junku dale musi byt uvedena presna zpatecni adresa
nebo bezplatne telefonni cislo, aby prijemci junku mohli pozadat o
vyhozeni z adresare. Nedodrzeni uvedenych povinnosti se tresce $500 za
jeden kazdy junk, nebo sesti mesici vezeni. Spravci e-mailovych serveru
rovnez dostali zakonnou zbran - vystopovanemu spammerovi budou moci
nauctovat $50 za kazdy neautorizovany junk az do vyse $25,000. Ale
bude-li skutecna uznana skoda vyssi, budou moci pozadovat vyssi castku.
Predstirani adresy nekoho jineho je v jednom z obou zakonu oznaceno za
zlocin. Zakony vstoupi v platnost 1. ledna 1999. Kalifornie se tak
stala tretim statem, ktery prijal antispammingove zakony (predtim
Nevada a Washington). Zdroj: NEWS.COM
S pomoci JavaScriptu, vnuceneho prohlizeci na WWW serveru, lze ziskat
obsah kese prohlizece. Nevim, koho by mohlo bavit se tim prodirat...
Ale nektere servery stale jeste davaji do URL ID nebo/i heslo uzivatele
- a to uz by neprijemne byt mohlo. Netscape vyrabi zaplatu. Nechat si
prohlednout kes Navigatoru muzete na strankach objevitele diry -
Cache-Cow Strikes! Zdroj: NEWS.COM
Pruzkumnici IDC vyzkoumali, ze Navigator pouziva 41,5% surfaru, MSIE
27,5%. Za pul roku spadl Navigator o cca 9%, MSIE sel nahoru o 4,7%.
Protoze dlouhe miliony uzivatelu AOL pouzivaji upraveny MSIE, po
pricteni aolskych 16,3% se MSIE dostava na 43,8%, cimz predstihuje
Navigator. Reakce na tuto statistiku jsou ruzne. Trochu prekvapuje, ze
po uvolneni Communicatoru k bezplatnemu pouziti to s nim jde s kopce.
Ale on se pouzival zdarma i drive (ja jsem mel Navigator od druhe verze
a nikdy jsem nebyl bez nej diky jeho betaverzim). Nekteri komentatori
upozornuji, ze uz nejde tolik o boj prohlizecu, jako spise portalu MS
a NS - MSN a Netcenteru. U velkych firem, u kterych MS nebo NS uspeji
pri prosazeni sveho prohlizece, se vetsinou stava, ze po uprave designu
na prani firem z nich zmizi odkazy na portaly. Pak je takova podoba
prohlizece pro jejich producenty bezcenna - krome toho, ze "jen tak
zezadu" tvrdi muziku firemni znacky. Nezajimave nakonec neni ani to, ze
po secteni vsech procent zbyva cca 15% na jine prohlizece. Zdroj: ZDNet
Firmy Intel a Netscape se rozhodly investovat do Red Hatu. Jednani
probihaji a vysledky by mely byt ohlaseny v utery. Je to poprve, kdy
Intel investuje do firmy producenta operacniho systemu. Dosud jim
poskytoval pouze marketingovou podporu. Linux se objevi v serverech
Intelu. Netscape neignoroval Linux uz od pocatku sve existence. Naznaku
toho, ze se velke firmy chystaji zahrnout Linux k operacnim systemum,
pro ktere vyvijeji svuj komercni software, pribyva. Intel a Netscape
vystoupi na konferenci ISP - ISPCON - s prednaskami na tema "Linux a
budouci model byznysu kolem volne pristupnych zdrojovych kodu".
Mimochodem, MS oznamil burzovni komisi Securities and Exchange
Commission, ze ocekava rostouci konkurenci Linuxu. Jednak to patri k
povinnostem firem registrovanych na burze, jednak si tim MS chce
posilit svou pozici v blizicim se soudnim procesu, ve kterem je obvinen
prave z monopolismu. Zdroj: NEWS.COM
Na adrese CIDER Projects najdete
zjisteni techniku namornictva. Jde o zaznamy a popis utoku na jejich
servery. Novinkou je koordinovany utok z vetsiho poctu mist. Dosud
hackeri utocili na servery vetsinou z jedne adresy, ze ktere zjistili
slaba mista serveru. Ted se zjisteni provadeji koordinovane z vice
adres roztrousenych po celem svete. Tim je jednak zarucen prisun
zjistovanych informaci o serveru v mnohem kratsim casovem useku, jednak
je takove rozdrobeni synchronizovaneho utoku tezko zachytitelne
dosavadnimi detekcnimi metodami. Ty bude nutne prizpusobit novym
metodam utoku. Jako vzdy, i tady jsou temi, kdoz tahnou zabezpecovani
systemu kupredu, hackeri. Kdo neloupi, nerozviji techniky loupezi a
nevi, jak se proti nim branit. Tak me napada, ze resenim by bylo, kdyby
CIA, FBI a spol. vytvorili specialni skupinu techniku, kteri by meli na
starost vyvoj hackerskych metod, aby si pred hackery zajistili naskok
vyvijenim ochran proti tomu, co sami vyvinou. Zaroven me ale napada, ze
mozna takova skupina techniku existuje, ale slouzi zcela jinym cilum,
jak tomu tak uz v tomhle svete byva... Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Medialni byznys, ktery rozviril vasne kolem Clintona, nijak nezasahl
vedomi toho, co Clinton skutecne udelal v mnoha oblastech americkeho
zivota. Clinton - spolu s Al Gorem - toho udelali opravdu dost pro svet
pocitacovych technologii. Clinton vcera vecerel v kalifornskem "Tech
Museum of Innovation". Listek pro dve osoby na tuto veceri stal
$25,000. Seslo se $825,000, ktere pujdou do pokladny Demokraticke
strany. Lidi ze Silicon Valley pocitaji s tim, ze v pristich volbach
podpori Ala Gora, protoze mezi republikany nevidi nikoho, kdo by pro
oblast jejich zajmu byl schopen cokoli udelat. Podobne vecirky, pri
kterych demokrati shaneji penize, se nedavno odehraly i jinde (New
York Boston), a to s jeste vetsim financnim efektem. Zda se, ze proti
Clintonovi vystupuji predevsim lide, kteri bud fandi republikanum, nebo
je nijak neovlivnuji uspechy, kterych Clintonova administrativa dosahla
pro rozvoj jejich podnikani.
Protoze se u nas vytvari dojem, jak jsou Americani nekonecne sokovani
vyrobenou aferkou kolem Clintona, pridam informaci, ktera svedci o
opaku. Jen tak pro zajimavost jsem se prihlasil do e-mailove konference
americkych psycholozek, ktere vyznavaji feminismus. Ty nijak zvlast
nezajimala osobnost Clintona (ten je pro ne "konfekcnim muzem":), ale
naopak Lewinske. Zjistily, ze Lewinska byla vychovavana svou matkou mj.
k tomu, aby vyuzivala bohate muze ve svuj prospech. A sama pry tak
zila. Lewinskou propraly psycholozky shora dolu a moc ji nefandily. A
samy dodavaly, ze to, co Clinton prosadil pro americke zeny a pro
rodiny (zvlaste pro matky), je tim zcela nejdulezitejsim. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Designersky dost obtizna kombinace sede, bile, cerne a modre je vsim,
co Infoseek nabizi na svych strankach. Barevnosti oplyvaji uz jen loga
a nudle. Nove reseni je mnohem prehlednejsi. Obcas se po zadani
klicovych slov objevi nabidka "Reviewed Web Site Topics", ktera ma s
vysledky prohledavani nejakou spriznenost. Tuhle nabidku uz negeneruje
Infoseek ze svych nasmatranych indexu, ale je psana rucne, podobne
jako anotace v tematickych "kanalech". Nevim, zda jsem to v uplynulych
tydnech neprehledl, ale na Infoseeku me ted zaujala i nabidka, zvana
Infoseek Clicks. Jde o
bezplatnou vymenu nudli pro Infoseek, coz uz stoji za to. Spravu techto
nudli zajistuje firma SmartAge. Nudle lze zaradit i do urcitych
kategorii. Trochu mi vrta hlavou, kde bude hacek. Nekde nejaky byt
musi, aby platici inzerenti neutekli k teto sluzbe. Snad se dozvim vic,
az se tam prihlasim s nejakou nudli...coz muzete hned udelat taky:) Zdroj: BAJT
Hodne pocitacovych nadsencu o zajimavem projektu Freedows jiste vi.
Ale mnohem vic lidi o nem nebude mit ani tuseni. Toz vezte, ze mladici
z mnoha zemi sveta se pustili do neceho, co by po letech mohlo slusne
zatrast komercni produkci operacnich systemu. Zakladni myslenkou
Freedows je vytvoreni systemu, ke kteremu budete pridavat aplikacni
kese, podobne jako k prohlizeci pridavate moduly plug-ins, aby vam v
nem bezela nejaka aplikace. Tvurci Freedows slibuji, ze na jejich
systemu pobezi nejen aplikace pro jakekoli Windows, ale pro jakykoli
operacni system, treba pro Amigu, Maca ci Linux. Prvni zkusebni
vlastovka pro aplikace 16- i 32-bitovych Windows by se mohla objevit
koncem t. r. Freedows maji jit ve stopach Linuxu - otevreny zdrojovy
kod a licence ve stylu GNU Public. Coz znamena moznost staleho vyvoje
a nekonecneho pridavani novych aplikacnich kesi. Velke firmy na snahy
freedowsovskych mladiku zatim pohlizeji odtazite, ale tak cinily i v
pripade vyvoje Linuxu, o ktery se letos zacaly zajimat velmi
vehementne. Freedows uz maji zastupy vyznavacu a hlavne
spolupracovniku, ale i "sektaru", kteri chteji vyuzit projekt pro ciste
vyzkumne ucely a s "komerci" nechteji mit nic spolecneho (sdruzuji se
ve skupine zvane Alliance). Kdovi, na kolika Freedows pobezi webovske
servery treba uz za nejake dva tri roky...?:) Zdroj: BAJT
Pruzkumnici firmy eMarketer prozkoumali a vyvestili, ze na Inetu bude
koncem t. r. 48% americkych teenageru, takze se budou podilet asi 16%
na celkovem mnozstvi surfaru, kterych by v USA melo byt cca 56 milionu.
V roce 1996 melo pristup na Inet 3,1 milionu deti ve veku od 13 do 17
let. V roce 200 by jich melo byt uz 23 a v roce 2002 38 milionu. To
jsou snad vsechny deti, ktere tou dobou v USA budou?:) Zdroj: InternetNews.com
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek