Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

26. rijna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Corel poskytne linuxovou verzi WordPerfectu zdarma
Kolem NT 5.0 stale nejasno
Oracle se zameruje na Linux s velkym nadsenim
MS nabizi aukcni modul pro svuj Site Server Commerce Edition
Sun bude pokracovat ve vyvoji webovskeho prohlizece HotJava
Velky skok v budoucim vyuziti map na Webu
V Britanii roste zajem o lidi, co "to" umeji

Corel poskytne linuxovou verzi WordPerfectu zdarma

Tezko rict, zda Corel udelal dobre, kdyz pred lety koupil WordPerfect od stejnojmenne firmy. Kdysi nejpopularnejsi WordPerfect prevalcoval MS Word. Corel se pokousi delat s WordPerfectem, co se da. Zaradil ho i do baliku kancelarskeho softwaru, kterym se pokousi konkurovat MS Officu. A zkousel prenest svuj balik i do prostredi Javy. Vysledek byl tak pomaly, ze by s nim vubec neuspel. Corelu se uz nekolik let moc nedari. Jeho akcie jsou na umreni (momentalne pod $2 za kus). A i kdyz se jeho prijmy stale zvysuji, nemuze se zbavit prodelku. Trochu tak pripomina typickou internetovou firmu:)

Corel byl mezi prvnimi softwarovymi firmami, ktere se obratily celem k Linuxu. V listopadu by se mela objevit bezplatna linuxova verze WordPerfectu pro "solove" pouziti. Vedle ni se pak objevi i kancelarska verze pro vice uzivatelu a mozna i cely kancelarsky balik pro Linux. Jeho cena jeste neni znama. Taktika je jasna - Corel predpoklada, ze MS nebude pro konkurencni system dodavat nic ze svych produktu. A vzhledem k rostoucimu vyznamu Linuxu se otevira sance obsadit zatim pomerne dost prazdny prostor s komercnim softwarem, ktery na Linuxu pojede. Bude ovsem zalezet na tom, nakolik Linux prijmou lide, dosud zvykli delat s Windows nebo s Macy.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Kolem NT 5.0 stale nejasno

Pote, co MS rozeslal druhou betaverzi NT 5.0 vybranym firmam, prichazeji z nich ohlasy se smisenymi pocity. Zatimni podoba NT 5.0 je podle nich velmi pomala. Ma radu omezeni v komunikaci s hardwarem. Treti betaverze by mela mit dlouhou radu technologickych vymozenosti, ktere druha jeste nema. Podle ohlasu firem uz jen malokdo veri, ze se konecna verze NT 5.0 objevi v breznu 1999. Objevuji se i hlasy o velke netrpelivosti a prechodu na jiny system. Vypada to, ze MS si vzal poradne velke sousto, se kterym urputne zapoli. Pokud v NT 5.0 nakonec bude vsechno tak, jak MS slibuje, nebude nasledovat jeden Service Pack za druhym a rychlost bude prijatelna, pak se NT urcite neztrati. O tom, nakolik se neztrati, bude rozhodovat i cas jejich prichodu. Konkurence si porad vymysli nejake "zlobive kousky", ktere mohou technologickou uroven NT 5.0 v dane cenove relaci (nebo i levneji) predbehnout. Server NT neni pro domaci pouziti, takze hry, slovni procesory apod. na tom tezko kdo pojede. Jako server maji NT budoucnost jen ve firemnich LAN a na Inetu. A prave v tehle oblasti se deje mnohe.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Oracle se zameruje na Linux s velkym nadsenim

Jeden z vice presidentu Oraclu, Allen Miner, vystoupil na konferenci Linux Showcase s ohnivou reci, ktera pritomnym linuxakum musela velmi lahodit:) A. Miner odmitl pochybnosti o tom, ze nez se stane Linux prijatelnym systemem pro firmy, tak uplyne jeste mnoho vody. A ze pro jeho prijeti bude nutny poradny marketing. Vyjadril nazor, ze sila Linuxu neni v marketingu, ale v technologii a v enegrii, kterou je linuxova komunita nabita. O distributorech placenych verzi Linuxu, jako jsou Red Hat, S.U.S.E. a Caldera, A. Miner prohlasil, ze se Oracle od nich ma co ucit. Uvedl, ze od nich prevezmou zpusob reseni chyb v systemu - inzenyri Oraclu budou mit k dispozici zdrojovy kod, na kterem budou primo "debuggovat" ev. chyby, s jakymi se klienti Oraclu ozvou.

Miner neopomnel zduraznit ani naklady, ktere jsou s nasazenim Linuxu a aplikaci na nem bezicich spojeny. U Windows jsou znacne. Firmy, ktere si takove naklady hlidaji, nakonec prijmou Linux. Na druhou stranu reagoval na negativni reakce publika pri zmince o MS upozornenim, aby nikdo radsi nestavel Linux do opozice vuci Windows. Uzivatele chteji mit vyber. Davat Linuxu nalepku likvidatora Windows by mohlo samotnemu Linuxu jen uskodit. Oba systemy - stejne jako rada dalsich - budou existovat i nadale.

8. rijna Oracle nabidl linuxovym vyvojarum Oracle 8 pro Linux. Dalsi varkou budou Oracle Applications a Oracle8i s JVM pro komunikaci oraclovskeho softwaru v javovem prostredi. S databazovym supersoftwarem pro Linux se tak roztrhl pytel. Vedle Oraclu prisla se svym hlasem i Sybase a na ceste je ColdFusion Allairu. Linux se uz zcela jasne presouva z computeroveho undergroudu na systemovy Olymp, kde bylo vzdy mozne uplne vsechno:)
Zdroj: InfoWorld Electric

MS nabizi aukcni modul pro svuj Site Server Commerce Edition

Pokud mate Site Server, muzete si od MS stahnout modul "On-line Auction" pro zalozeni aukce na Internetu. MS doufa, ze to pozvedne nejen pocet podobnych obchodnich mist na Inetu, ale i prodej Site Serveru. Myslim, ze jde o nadseni velmi nadnesene. Na Webu je spousta aukci a jen cast z nich nejak vyznamneji zije. Jde o znamy problem pritazeni zajmu surfaru k tem ci onem strankam. Jakmile se nekde lidi uchyti, pak se tam vraceji a reknou to svym znamym...a pak je i na inzerci, takze navstevnost dostane dalsi impuls...a tak stale dokola.

Predstava, ze po Inetu budou tisice uspesnych aukci, je zcela nerealna (pomer objemu prodeje v aukcich vuci normalnimu prodeji je nejspis zlomkovy). Na druhou stranu lze modul vyuzit pro jakekoli obchodovani mezi firmami, coz uz svuj ryze prakticky vyznam mit opravdu muze. Takze bych potencialni uplatneni novinky MS radil spis sem. Zde je ovsem dalsi "bariera" - software pro obchodovani mezi firmami via Inet se uz pouziva dost dlouho (i u nas). Takze ten microsofti by vyuzili jen ti, kteri ho jeste nemaji a chteji se jim vubec zabyvat. Velke firmy to uz maji vyreseno jinak. Pro mensi, ktere Site Server maji, to ale jistou pritazlivost mit muze. Ba nektere to muze - pod povestnym marketingovym tlakem MS - primet i k jeho zakoupeni:)
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Sun bude pokracovat ve vyvoji webovskeho prohlizece HotJava

Vyvoj prohlizece HotJava se vyrazne zpozdil. Chybi v nem premnohe, dokonce i ramecky (frames). Sun pry spolehal na to, ze se javoveho vyvoje pro webovskeho prohlizece ujme Netscape. Ten se sice ujal, ale zacatkem t. r. od nej ustoupil pod vlivem svych neuspokojivych hospodarskych vysledku. Z planovaneho Javagatoru seslo. A nejen to - Navigator (resp. jeho JVM) uz ani neni kompatibilni s JDK 1.1. MS zase do sveho MSIE zabudoval javove nekompatibility. A tak v tom Sun zustal sam. Pristi HotJava by uz mela umet ramecky, DHTML, CSS, RealAudio, QuckTime apod. a mela by nabizet i e-mailoveho a newsoveho klienta. Kdy? Kdovikdy...:)
Zdroj: Netwok World Fusion

Velky skok v budoucim vyuziti map na Webu

Firma MapInfo, ktera patri k nejvyraznejsim vyvojarum mapovych systemu GIS (Geographic Information System), prevedla svuj software MapXtreme do javove podoby (dosud byl jen pro NT a ActiveX). Diky tomu lze system pouzit na strane javove uschopnenych WWW serveru a vysledky prohlizet ve webovskem prohlizeci s JVM. Pokud moc nevite, o co jde, urcite si vzpomenete na chvile, kdy jste na Webu brouzdali nejakou mapou, priblizovali si jeji detaily apod. GIS umoznuje "prilinkovat" k mapam data, ktera vyskakuji treba pri priblizovani, posunech do stran apod. MapXtreme Java Edition ale neni laciny spas - $25,000 pro neomezeny pocet uzivatelu plus $7,500 za kazdy procesor serveru, na kterem pobezi. Plus samozrejme drina, kterou si vyzada vytvoreni nejake smysluplne podoby map...a ta urcite nebude mala.
Zdroj: TechWeb

V Britanii roste zajem o lidi, co "to" umeji

Britanie patri v Evrope k zemim s nejrychlejsim vzestupem vyuzivani Internetu. Loni vzestupnou tendenci zamestnavani pocitacove zdatnych spravcu systemu a programatoru charakterizovalo cislo 7,1%. Na nem se to zdaleka nema zastavit. K nejzadanejsim umelcum v Britanii maji patrit znalci NT, Oraclu a Javy. Takze pokud "to" umite, vite, kam a s cim do sladke budoucnosti. Kolik sladka za "to", to ale fakt nevim:)
Zdroj: Internet Magazine