Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

27. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Inzerenti loni utratili o 150% vic nez predloni
Neco skeptickych uvah o uvolneni zdrojoveho kodu Communicatoru
Bezpecnostni expert varuje pred pouzivanim softwaru MS na Inetu
S DSL se roztrhl pytel
Prilis mnoho optimismu kolem DSL?
Infoseek ukoncil rok s neprilis dobrymi hospodarskymi vysledky
Osud AltaVisty nejisty

Inzerenti loni utratili o 150% vic nez predloni

Agentura Simba prozkoumala inzertni prijmy osmnacti nejvetsich webovskych serveru. Z udajne celkove investovanych 597,1 milionu inzertnich USD nejvetsi kus tradicne spolklo Yahoo - 53,2, stihane prohledavacem Excite - 40,2. Nasleduji dalsi prohledavace Infoseek a Lycos. Nejvetsi vzrust prijmu pripada na CNN - skok z 3,5 na 14,6 milionu USD. Svou zpravu pripravuje i spolecnost Internet Advertising Bureau, ktera ale odhaduje celkovou vysi utracenych inzertnich dolaru na takrka 1 miliardu. Zprava Simby nezahrnuje ruzne formy vymen inzerce za inzerci ci za neco jineho, ale jen inzerci, za kterou bylo skutecne zaplaceno.
Zdroj: NEWS.COM

Neco skeptickych uvah o uvolneni zdrojoveho kodu Communicatoru

Jak uz to byva, jedni prijimaji zpravy o zmenach s nadsenim, druzi voli opatrnejsi, skepticky pohled. Podle tech druhych neprinese uvolneni kodu Communicatoru skoro nikomu skoro nic, procez ma byt takrka bezvyznamne. Pro to, aby se vyvojar v kodu, ktery ma mit kolem 10 MB, vyznal, bude potrebovat dost dlouhy cas na jeho studium. Pracovat primo se zdrojovym kodem je obtizne. Neco takoveho nedela treba ani Sun, ktery vsechno kolem Javy poskytuje bezplatne v zajmu jejiho rozsireni. Misto zdrojoveho kodu nabizi API (knihovny trid, objekty, komponenty), aby se vyvojari nemuseli zabyvat internim kodem, ale komunikovali s JVM prostrednictvim rozhrani a mohli se tak zabyvat jen tvorbou vytouzenych funkci svych appletu. Ani do kodu freewaroveho Linuxu, FreeBSD nebo Apache vyvojari obvykle nezasahuji a jen k nemu pridavaji sve softwarove moduly.

Z tohoto pohledu by bylo lepsi, kdyby Netscape dodaval vyvojove nastroje pro pridavani a rozsirovani funkci Communicatoru prostrednictvim jeho API. Skeptici rikaji, ze uvolneni kodu bude mit vyznam spise vzdelavaci. Mladici, kteri nemuseji fofrovat tak, jako profesionalni programatori, najdou ve volnych kodech spoustu zakladnich informaci a - kdovi? - za cas to mohou byt prave oni, kdo vytvori nejaky novy zajimavy system. Ja bych nebyl az tak skepticky. Kolem Communicatoru se muze vytvorit zajimava skupina treba prave tech mladiku, kteri na hratky maji cas a chut. Predstavte si, jaka legrace by mohla propuknout, kdyby ke kodu Communicatoru nekdo pridal treba Active Desktop MSIE. Nebo kdyby nejaka skupina sikulu postupne smazavala rozdily mezi nekompatibilitami obou nejuzivanejsich prohlizecu ve prospech Communicatoru. To by vubec nebylo marne:)
Zdroj: TechWeb

Bezpecnostni expert varuje pred pouzivanim softwaru MS na Inetu

Peter Guttmann prohlasil, ze software MS ma tolik der, ze varuje pred jeho pouzivanim na Internetu. Nedavno objevil jednoduchy zpusob, jak s "podporou" MSIE a IIS ziskavat digitalni podpisy uzivatelu (napr. PGP). Pokud je nekdo ziska, muze se lehce predstavovat jako kterykoli z okradenych uzivatelu a ziskavat jejich osobni udaje, cist jejich postu etc. Podle Guttmana zadny produkt MS nechrani digitalni podpisy uzivatelu pred zcizenim. Drivejsi holandsky hacker, ktery ted pracuje pro jednoho ISP, uvedl, ze by nikdo nemel pouzivat W95 a NT, pokud neni aspon za firewallem a pokud nema k dispozici lidi, kteri se vyznaji v bezpecnostni problematice. Guttmann pustil detailnejsi informace o zminenych dirach na Internet. Pusteni techto informaci povazoval za dulezite proto, ze je lepsi o nich vedet, nez nechavat destruktivni hackery, aby bezpecnostni diry v tichosti zneuzivali.
Zdroj: TechWeb

S DSL se roztrhl pytel

Technologie DSL (digital subscriber line) se tesi rostouci pozornosti. Pote, co munuly tyden firmy Intel, MS a Compaq oznamily spolecnou iniciativu pro sirsi zavedeni DSL (viz info z 21.ledna), objevuji se informace o vyvoji zarizeni pro DSL v dalsich firmach. Firma 3Com, ktera je jednou z nejvetsich producentu modemu, uvede letos na trh modemy s technologii "DSL lite" (jinak tez zvanou "Universal"). Modemy DSL budou hltat data rychlosti az 1,5 Mbps a odesilat je v poctu do 512 Kbps na beznych telefonnich linkach. Ustredny ovsem na to budou muset byt pripraveny a vybavit se prislusnym zarizenim. Fujitsu uz demonstrovala zarizeni Speedport DSL, urcene prave jim. S pouzitim technologie firmy Orkit bude Speedport umoznovat pripojeni az 72 linek DSL.

Firma Paradyne, ktera se DSL rovnez velmi intenzivne venuje, uvadi, ze dnes stoji vybaveni ustreden kolem $500 na jednoho ucastnika. Paradyne zkomponovala Hotwire MVL, pri jehoz pouziti poklesnou tyto naklady na cca $300. Texas Instruments vyviji chipset, ktery bude softwarove upgradovatelny na ruzne formaty DSL. Producenti hardwaru pro DSL se snazi implementovat schopnost jeho komunikace s vice soucasnymi formaty DSL, aby zvetsili svou sanci na uplatneni se na konkurencnim trhu. Zatimco vyrobci modemu 56 Kbps se stale dohaduji o tom, kdo ma lepsi ze dvou technologii, vypada to, ze u DSL obdobny problem nebude nijak tizivy.
Zdroj: NEWS.COM

Prilis mnoho optimismu kolem DSL?

Jeden odhad rika, ze v roce 2002 by mohlo byt v provozu asi 7 milionu linek DSL (v roce 1996 jich bylo 460,000). V USA je priblizne 100 milionu domacnosti, na ktere miri nejen producenti zarizeni DSL, ale i kabelovych modemu a dalsich cest prenosu dat. Kabelovych modemu by v USA melo byt asi 9 milionu uz v roce 2000. Telefonni spolecnosti byly uz jednou dost dost vystraseny problemy a naklady, ktere provazely nasazeni ISDN, a jsou vuci optimistickym vyhlasenim o budoucnosti DSL znacne ostrazite. Intel, MS a Compaq tvrdi, ze jejich spolecny projekt odstartuje s velkou silou uz o letosnich vanocich. Lisa Pelgrim z Dataquestu k tomu ironicky dodava, ze to mozna bude o vanocich, akorat nikdo nevi, o kterych. Jeji kolega z IDG jeji bonmot podeprel tvrzenim, ze tyto firmy jsou velmi zdatne v pronaseni svych vyhlaseni, ale jakmile dojde na vec, je vsechno jinak. Pokud se telefonni spolecnosti pusti do vybavovani svych ustreden zarizenimi pro DSL, predpoklada se, ze za linku DSL lite (1,5/0,5 Mbps) budou uzivatele platit od $40 do $50 mesicne, pricemz modem bude stat kolem $200.
Zdroj: TechWeb

Infoseek ukoncil rok s neprilis dobrymi hospodarskymi vysledky

Prohledavac Infoseek pokracuje ve ztratach. Za lonsky rok dosahly 25,94 milionu USD, z toho v poslednim ctvrtleti 4,3 milionu USD, prestoze prijmy se z roku 1996 na rok 1997 zvysily z 15 na 34,6 milionu USD. Prumerny pocet pristupu ke strankam v poslednim ctvrtleti dosahl 12,5 milionu denne. Toto ctvrtleti bylo v nekterych ohledech zatim nejuspesnejsi, coz by pry mohlo signalizovat blizici se preklopeni do zisku. Investori museji mit pevne nervy:)
Zdroj: TechWeb

Osud AltaVisty nejisty

Po zakoupeni Digitalu Compaqem se objevuji uvahy o budoucnosti internetoveho prohledavace AltaVista. Hodne zvazovatelu soudi, ze AltaVista nema nic spolecneho s firemni strategii Compaqu, proto ji nejspis ceka odprodej jinemu majiteli. Compaq ma zajem na spolupraci napr. s Yahoo. Ta by ale mohla narazet na urcite potize, pokud by Compaq spravoval AltaVistu, ktera vsem ostatnim ujida z inzertniho kolace. Nabizi se tu i eventualita, ze by Compaq mohl dostat slusne zaplaceno za zruseni AltaVisty. Co ze to ten papez rikal o kapitalismu...?
Zdroj: ZDNet

26. ledna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Netscape znacnou merou opousti javovy vyvoj
BackWeb smeruje na burzu
Spojeni dvou obrich pocitacovych firem
Novy fenomen - vyhazov z prace kvuli aktivite na Inetu
Webziny touzi po predplatitelich
Vyvola zpristupneni zdrojoveho kodu Communicatoru 5.0 zmatek?
IBM castecne opusti pausalni poplatky za pripojeni k Internetu

Netscape znacnou merou opousti javovy vyvoj

Jak uz se proslychalo, chystane propousteni v Netscapu postihne hlavne lidi, kteri pracovali na javovych projektech. Netscape napr. vyvijel Javou opatreny Navigator pro 17 platforem. Pri jakekoli zmene JDK musel provest zmeny v JVM pro vsechny platformy. Netscape se chysta vyzivat JVM jinych producentu pro jednotlive platformy. Jejich komunikace s OpenJava API Netscapu by mela bezbolestne zajistit jejich beh s prohlizeci na ruznych platformach. Je vsak mozne, ze dalsi verze prohlizecu Netscapu uz nebudou pro vsech 17 platforem. Zastupce firmy Throw Inc. k tomu rekl, ze Java mela puvodne eliminovat potrebu programovani pro ruzne platformy. Ale skutecnost je takova, ze ji spis znasobuje. Pro jednu platformu existuje nekolik JVM v nekolika ruznych programech. Java se svemu puvodne vyhlasenemu cili "write once, run everywhere" uz hodne vzdalila, coz je skoda. Pokles zajmu Netscapu o vlastni javovy vyvoj mozna postihne zajem o Javu obecne.
Zdroj: Mercury News

BackWeb smeruje na burzu

Ryze internetovych firem na burze pribyva. Zamer vstoupit na burzu ohlasila pusici firma BackWeb. Jeji prijmy se v kazdem ctvrtleti zdvojnasobuji uz od roku 1996. BackWeb se tak po PointCastu stane druhou uspesnou firmou s vlastni pusici technologii nejen pro rozesilani informaci, ale i softwaru. Prave dodavky softwaru dodavaji BackWebu silu. Ma smlouvu napr. s firmou McAfee, jejiz caste updaty pro antivirove programy rozesila primo do pocitacu firemnich klientu. Neni to tak dlouho, co se nad pusicimi firmami lamaly hole. Bylo to v dobe, kdy jich par zaniklo a kdy se zdalo, ze zajem o automatizovanou dodavku informaci dosahl svych hranic, jak tomu napovidalo napr. dlouhodobe zastaveni rustu poctu odberatelu informaci z PointCastu. BackWebu se podarilo najit dobrou kombinaci dodavek informaci a softwaru a nabidnout uzivatelum privetivou podobu klienta s vyberem rozlicnych nastaveni.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Spojeni dvou obrich pocitacovych firem

Compaq kupuje Digital za 9,6 miliardy USD. Pred rokem Compaq koupil firmu Tandem Computers (vyrabela hlavne servery). Loni mel Compaq obrat prodeje 24,6 miliardy USD. Compaq byl dosud patou nejvetsi pocitacovou firmou na svete. Pripojeni Digitalu ho posune na druhe misto. Coby producent samotnych pececek Compaq tak upevni svou prvni pozici. Ze bychom se meli pripravit i na zmenu adresy oblibeneho prohledavace Inetu na http://www.altavista.compaq.com/?
Zdroj: TechWeb

Novy fenomen - vyhazov z prace kvuli aktivite na Inetu

Minuly tyden byl poznamenan dvema propustenimi z prace kvuli prezentacim propustenych na Internetu. Prvnim pripadem je sef posadky atomove ponorky, ktery v armadnim namornictvu USA slouzil uz 17 let. Nedavno poslal e-mailovou zpravu svemu znamemu z namornictva. Jeho zena se podivala do seznamu AOL, komu adresa odesilatele patri. Tam v jeho profilu nasla poznamku, ze je to gay. Obratila se na vyssi sarze namornictva, aby vec prosetrily. Vysledkem bylo rozhodnuti o tzv. cestnem propusteni (homosexualove nesmeji slouzit v armade USA). Postizeny se brani, ale nebude mu to zrejme nic platne. Druhym pripadem je specialista pro nova media (co to je?:), ktery svym kolegum v praci rekl, ze ma vlastni webovske stranky. Ti se na ne podivali a ztuhli. A hned se obratili na sefovstvo firmy s ultimatem, ze bud pujde ten specialista nebo pujdou oni. Inkriminovane webovske stranky obsahovaly fantazijni popisy vrazdeni pri orgasmu. Reakce onech sokovanych kolegu hodne nekonvencniho spisovatele je celkem pochopitelna. Z obou pripadu vyplyva, ze aktivity na Internetu mohou poradne uskodit svym puvodcum. Proto pozor, co kam pisete. Narazit na vasi stopu mohou lidi, kteri vam pak mohou notne zasahnout do zivota...
Zdroj: San Francisco Examiner

Webziny touzi po predplatitelich

Uz pristi mesic k nekolika malo webzinum s placenym pristupem (at uz zcela puvodnim nebo prebirajicim zpravy i ze sve papirove podoby) pribyde par dalsich, napr. Slate Microsoftu a Business Week. Webziny hledaji cesty, jak pokryt sve rostouci naklady. Podle nazoru vetsiny webzinu nemuze zadny z nich pocitat s tim, ze by mu k zajisteni provozu stacila inzerce. Momentalnim trendem je snaha najit vyvazenou nabidku placenych a volne pristupnych informaci. Velkym riskem je zahrnout do placenych informaci takove, ktere jsou volne pristupne na mnoha jinych serverech. Po zavedeni predplatneho musi kazdy webzine pocitat s prudkym poklesem navstevnosti. Napr. nez The Wall Street Journal zavedl v dubnu 1996 rocni predplatne $49 (pro abonenty papiroveho vydani $29), mel 650,000 registrovanych navstevniku. Jejich pocet sletel na pouhych 50,000. Od te doby vystoupal zvolna na soucasnych 160,000 abonentu. Hodne webzinu zkousi pozadovat poplatek za pristup ke svym prohledavatelnym archivum.

Myslim, ze na prijmy za pristup ke strankam budou webziny moci spolehat vice, az se rozsiri technologie plateb malymi castkami, zacinajicimi na desetine centu jako u prave testovaneho systemu MilliCent firmy Digital (viz info z 23. ledna). Jak zname lidi, nebude je tak bolet sem tam kliknout za mikrocastku, i kdyz za rok tak utrati mnohem vic, nez kdyby platili pausalni predplatne:) MilliCent a jine podobne systemy budou mit pro webziny i tu vyhodu, ze se prijmy pravdepodobne rozprostrou na vetsi cast z nich. Rozhodnuti o tom, jaka cast stranek ma mit placeny pristup, nebude tak bolestive a nebude prinaset tak radikalni propady navstevnosti. Ted je surfar vazan na server, kteremu uhradi pozadovane predplatne. Pri platbach malymi castkami bude moci vlozit jednu castku do systemu a utracet ji libovolne na vsech serverech, ktere budou s platebnim systemem spolupracovat.
Zdroj: Mercury News a BAJT

Vyvola zpristupneni zdrojoveho kodu Communicatoru 5.0 zmatek?

31. brezen je dnem, na ktery ceka mnoho vyvojaru. V ten den se ma na serverech Netscapu objevit obecne pristupny zdrojovy kod Communicatoru 5.0. Na rozdil od tvorby freewaru, jako je Linux nebo Apache, nebude Communicator zastresen skupinou lidi, kteri rozhoduji o podobe a uvedeni jednotlivych verzi. S Communicatorem si bude moci delat kdokoli cokoli. Netscape sice slibuje, ze bude uvadet informace o tom, cemu od koho se da verit, ale to, co se zrejme spusti, plne neuhlida. Ale treba se to casem nejak ustali a najde se nejvhodnejsi zpusob, jak uzivatelum nabizet to, co budou skutecne chtit. Mozne je i to, ze se kolem Communicatoru vytvori skupina freewarovych vyvojaru, jejiz hlas bude mit nejvetsi silu. Nekde jsem se docetl, ze Netscape hodla distributorum a vyvojarum freewaroveho Communicatoru vlozit do administrativni textove casti upozorneni, ze vsechna ta parada skonci, jakmile by MS zacal prodavat svuj MSIE. MS oznamil, ze pracuje na prohlizeci dalsi generace a ze bude delat veci, jake jste jeste nevideli. Pote, co jsou oba nejuzivanejsi prohlizece bezplatne, bude jejich uspech zalezet predevsim na jejich kvalite. MS ma vyhodu ve velkem zazemi svych vyvojaru a silnem marketingu. Zda uvolneni kodu Communicatoru vyvola inovacni vitr mezi skupinami programatoru, aby v konkurenci s MSIE obstal, se teprve uvidi.
Zdroj: Seattle Times a BAJT

IBM castecne opusti pausalni poplatky za pripojeni k Internetu

IBM Internet Connection Services pristupuje od 1. dubna ke zmene, ktera signalizuje jak odklon od pausalniho poplatku za pripojeni k Inetu, tak navrat k platbe za pouzity cas. Vsichni uzivatele budou platit pausal, zahrnujici 100 hodin pripojeni mesicne. Kazda hodina navic bude stat cca desetinu pausalu - napr. v USA $1,95, u nas $2,50. Zatim se vsichni obavali k necemu podobnemu pristoupit, prestoze moc chteji. Tuhle frustraci sit IBM protrhla jako prvni (znamena to, ze ma nejslabsi nebo naopak nejsilnejsi nervy?:) Nelze prilis pochybovat o tom, ze nasledovnici na sebe nenechaji dlouho cekat. A velmi aktivnim uzivatelum nezbyde, nez pobihat od jednoho ISP ke druhemu, dokud mezi nimi jeste budou nejaci pausalnici. A to zase oni budou - prece si nenechaji vzit skvelou sanci prijimat k sobe haldy uprchliku. V siti IBM je jich - podle udaju IBM - potencialne cca 10%. A to neni malo. Pokud by vsichni ISP pristoupili k podobnemu kroku, bylo by pro surfare, ktery je k Inetu pripojen treba 200 hodin mesicne, mnohem vyhodnejsi prihlasit se ke dvema ISP. Za 200 hodin u IBM by hradil $219,45, zatimco u dvou ISP (u kazdeho po stovce hodin) jen $39,90:)
Zdroj: IBM ICS a BAJT