Za posledni ucetni ctvrtleti, ktere u Netscapu konci 30. dubna, se jeho
ztraty snizily na 10,1 ve srovnani s predchozim ctvrtletim, kdy dosahly
88,3 milionu USD. Zvysil se i prijem ze 120,5 na 127,2 milionu USD.
Zajimave je, ze se snizuji prijmy Netscapu z prodeje produktu, ale
zvysuji prijmy ze sluzeb. V poslednich prijmech Netscapu se samozrejme
jeste nepromitly planovane prijmy z toho, co momentalne provadi s
Netcenterem, ktery by se mel stat jednou z opor jeho financni bilance.
Secteno dohromady - Netscape snad prezije. Zdroj: NEWS.COM
Sef Oraclu je jednim z nejvyrecnejsich a nejotevrenejsich protivniku
Billa Gatese. V nedavnem rozhovoru prohlasil, ze vsechny reci Gatese
o inovativnosti MS jsou jen lzi. Pokud MS nejak inovuje, pak ve stylu
Rockefellera, nikoli Edisona. Za jediny produkt MS se znamkani inovace
se pry da povazovat Excel. MS zvysuje cenu Windows, proto ani reci o
tom, ze MSIE je zadarmo, nejsou pravda. MSIE by mel byt vyvinut zgruntu
znova a nelepit se do Windows. MSIE je podle Ellisona jen snaha o
nebohe kopirovani Navigatoru.
Ellison byl dotazan i na to, co se proslycha o moznem spojeni Oraclu a
Netscapu. Nejaka jednani v tom smeru pry probehla, ale na komentare je
prilis brzy. Ellison se dale priznal, ze byl prekvapen prudkym snizenim
cen PC, coz zasahlo jeho oblibene NC (network computer). Presto v NC
a vsechny jeho podoby dale veri - NC je pro nej cokoli, co ma prohlizec
a pracuje s daty umistenymi na serverech (od telefonu az po desktopy).
Oracle investuje hodne do vzdelavani. Na sitova vybaveni skol v
Kalifornii venoval 100 milionu USD a za vyuku v sirsim slova smyslu
utraci kolem jedne miliardy USD rocne. Jeho nove zalozena spolecnost
Knowledge University skupuje firmy, ktere se zabyvaji vyukou via Web.
Lidi, jako je Ellison, jsou urcite potrebni, protoze je vedou i jine
vize, nez ryze rockefellerske. Zdroj: ZDNet
Spolu s nastupem Internetu se vynorily teze, ze v sobe skryva nebezpeci
vzniku zavislosti, podobne zavislosti na hrach ci dokonce na drogach.
Tahle prvotni, ponekud unahlena posuzovani berou za sve. Za prve -
zavislost na drogach je predevsim zavislosti tela na prijmu chemickych
substanci (at uz je pricina upadnuti do drogove zavislosti jakakoli).
Za druhe - podstata hracske zavislosti neni poradne rozlustena dodnes,
ale nepatri do oblasti zavislosti na drogach (zotrocenym hracem muze
byt i abstinent). A za treti - dlouhe setrvavani u Internetu nemusi mit
- a jen malokdy ma - neco spolecneho s tim druhym, natoz s tim prvnim.
Nekteri lide na Internetu nachazeji to, ceho se jim v jejich fyzickem
zivote nedostava - treba zajimave pokecy na nejaka temata v chatu,
vznik pratelstvi na dalku apod. Vetsina ostatniho spada spise do
oblasti beznych odpocinkovych, zabavnych, vzdelavacich a jinych
aktivit. Aneb jak rika jeden z vedatoru: "Jsem snad zavisly na svem
psani, ktere mne odstini ode vseho, prinasi mi klid, a behem nehoz
prestanu vnimat cas tak, ze dokonce prosvihnu vyhlasovani Academy
Awards? Jsem snad zavisly na svem hrani na klavir? Kdo o tom chce
rozhodovat?" Dobre receno:) Zdroj: The Straits Times a BAJT
MS bude souzen coby jeden z predstavitelu informacnich technologii
podle antitrustoveho zakona z roku 1890 - hezky paradox:) Zakladni
myslenkou onoho zakona je zarazit neoduvodnitelne zabranovani volnemu
obchodu. Trochu gumove, ale ne az tak nejasne. V dobe, kdy MS vznikal,
vznikaly v USA i ekonomicke teorie o spravnosti a ucelnosti hromadne
produkce vyrobku, ktere jsou pak levnejsi, procez je pouziva vice lidi,
coz ma ve vysledku prospivat vyrobe, obchodu i zakaznikum. Podle teto
teorie jsou MS Windows jednim z takovych produktu. Profesor ekonomie,
Brian Arthur, nositel prestizni Schumpeterovy ceny za ekonomii, se diva
na causu MS strizlive i obezretne. Na jednu stranu se domniva, ze stat
by nemel zasahovat proti firmam, ktere se na nejakem segmentu velmi
uspesne uchyti, ze az pripominaji monopol. Stat by mel zasahnout az
tehdy, kdy se onen monopol snazi prenest svou monopolni pozici ze sveho
"domaciho" segmentu trhu i do dalsich.
Coz je prave pripad MS. Coz bylo i pripadem nekterych jiz rozpustenych
monopolu - z nich nekriklavejsi byla elektrarenska spolecnost, ktera v
USA ovladla vyrobu a dodavku elektriny a pokracovala vyrobou
spotrebicu, kterym nikdo diky bohatstvi monopolu nemohl konkurovat ani
cenou ani silou marketingu. Z tohoto pohledu se postup statu vuci MS
jevi jasneji. B. Arthur k obstaroznosti antitrustoveho zakona jeste
dodava, ze by se mel inovovat, pokud jde o presnejsi definovani toho,
co je vlastne unfair. Profesor se nedomniva, ze by MS byl hnan k soudu
proto, ze je uspesny. Americani maji uspesnost radi a uspesne lidi
ocenuji...kdy tohle konecne dojde tuzemcum, by asi nevyvestil ani
sebelepsi profesor vsech ved a nauk:( Zdroj: N. Y. Times Syndicate a BAJT
Po vylepsenich, ktere do svych prohledavacu Internetu implementovala
konkurence, se - brzy po posledni inovaci Infoseeku - odhodlal k cinu
i Excite. Nejde ale o nic noveho a neni toho zatim moc. Uz koncem
minuleho roku Excite implementoval technologii Jango firmy NetBot,
kterou koupil. Jango od te doby pracuje v oblasti hledani informaci
o produktech - kdyz hledate nejaky produkt, Jungo vyhleda relevantni
info. Excite ted pridal algoritmy Junga k vyhledavani firem, ktere
jsou na burze (po uspesnem zasahu na vas Jungo vychrli i burzovni
prehledy o firme, kontakty na ni, posledni zpravy o ni etc.) a pro
hledani informaci o sportovnich tymech v podobnem duchu. Implementace
Jungu zrejme nepatri k nejjednodussim a nez se Excite propacuje k
dalsim kategoriim, uplyne zase nejaky cas. Zajimave na implementaci
Junga je to, ze pokud zadate jen nazev firmy - napr. "Microsoft",
obdrzite prehled o MS ve vyse uvedenem stylu. Teprve po pridani dalsiho
aspon jednoho slova se dostanete do beznych vypisu prohledavace. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Specifikaci MHTML se
zabyva standardizacni organizace Internet Engineering Task Force. MHTML
znamena MIME Encapsulation of Aggregate HTML Documents. Lidsky receno,
jde o moznost odesilat a prijimat cele kompletni webovske stranky, ba
cely obsah serveru:) via e-mail a na prijmove strane si v tom vsem
bleskove pobihat, jako byste byli na zdrojovem serveru. U prijemce
se pry budou interpretovat i programove skripty - jake, to snad napovi
specifikace (u maileru MS to urcite bude i ActiveX). MS a Lotus uz na
MHTML pracuji. Netscape se zatim nevyjadril. Kdo se ale vyjadruje, jsou
spravci siti - tuseni, ze si budou uzivatele posilat mnohamegabajtove
sady stranek via e-mail, je nenaplnuje zvlastnim nadsenim. Podobne
obavy ale vyjadrovali, kdyz Netscape prisel se svym In-Box Directem
(po jedne strance HTML via e-mail). Ale nic strasneho se nestalo. Mozna
se nestane ani ted.
Nakolik vystrasi MHTML spravce WWW serveru, bude zalezet na tom, zda
klient umozni stahovani stranek v podobe MHTML. Ja bych proti tomu
vubec nebyl - moci si stahnout kompletni mnohastrankove provedeni
hypertextoveho manualu a litat v nem bez zdrzovani s prenosem dat po
Internetu, by bylo vic nez fajn. Jenze zdrojovy server by tak prichazel
o "tuky" - o ne ale nakonec prichazi i diky proxy serverum. MHTML bude
urcite dobre pro zpravodajstvi, ktera dosud museji doplnovat stranky
HTML, posilane via e-mal, odkazy na grafiku sveho WWW serveru. V
poslednim Communicatoru se uz da pripravit stranka s pripojenou
grafikou pro jeji odeslani e-mailem, ale krome toho, ze vysledek je
ponekud nabobtnaly (zakoduji se treba i mezery, kazda do sesti znaku:),
je to jen jedna stranka a nic vic. Takze...MHTML, vitej mezi nami.
Prakticke vitani se ceka az koncem t. r. Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT
Netscape jede jako parni valec. Pro svuj rozsirujici se Netcenter
ziskal ke spolupraci skoro vsechny casti CNETu (vcetne NEWS.COM) a
nejvetsiho archivare a prohledavace zprav Usenetu, Deja News. Financni
zakulisi obou dohod nebylo zverejneno. Zvlaste CNETu jeho proniknuti
na tak navstevovany server moc preju - urcite bude mit dobry vliv na
jeho zaslouzene preziti. Zdroj: InternetNews.com
Koncem tohoto tydne by americka vlada mela prijit s novym navrhem pro
spravu registrace nazvu domen. Puvodni navrh na zelenem papiru byl
kritizovan vladami EU a Australie jako americko-centristicky. Ira
Magaziner, ktery se v administrative vlady USA celou veci zabyva,
prohlasil, ze upraveny - tentokrat bily - papir (symbol kapitulace?:)
se snazi vyjit vstric pohledum na vetsi miru "zmezinarodneni" cele
nazvove problematiky. Neziskova organizace, ktera bude nade vsemi
registracnimi aktivitami bdit, nebude zodpovedna jen americke
jurisdikci, ale v oblasti antitrustove a v ochrane obchodnich nazvu
bude mit zodpovednost primo celosvetovou. Ira Magaziner na okraj dodal,
ze na svete je v soucasne dobe asi 100 milionu uzivatelu Internetu s
vyhledem jejich pocetniho vzustu na 1 miliardu v roce 2005. Uz dnes je
podle nej citit pozitivni vliv Internetu a souvisejiciho byznysu na
americkou ekonomiku. Nakonec vyjadril prani, aby se ani jine vlady na
svete nesnazily Internet a obchod na nem "predanovat", prilis regulovat
ci snad dokonce cenzurovat. Zdroj: InternetNews.com
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek