Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30.-31. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Americky Qwest spolkl EUnet
Od pristiho roku konecne budete moci na Windows kricet:)
Zajimava panelova diskuse o budoucnosti Javy
S hackery to pry bude spis horsi nez lepsi
XML 1.0 by mel byt v dnesnim zdrojaku Communicatoru
Nastroj pro vizualni tvorbu DHTML od MS
Televize zacina prohravat s Webem
Tuzemsky webovsky prohlizec vychvalen na CNETu

Americky Qwest spolkl EUnet

Americka firma Qwest se zameruje na infrastrukturu pro rychle datove spojeni. V USA poklada vysokokapacitni opticke kabely, ktere maji slouzit hlavne byznysu a prenosu audiovizualnich dat. Qwest k sobe pripojil EUnet International se sidlem v Amsterodamu. Transkace bude vyvazena predanim akcii Qwestu v hodnote 135,5 milionu USD akcionarum EUnetu a dalsimi financnimi prevody v hodnote cca 19 milionu USD. Pripojeni se tyka i tuzemskeho EUnetu. Cilem operace je zajisteni pruniku Qwestu na evropsky trh. Pro uzivatele EUnet se navenek nic nemeni, ani nazev "EUnet" nezmizi.
Zdroj: BAJT

Od pristiho roku konecne budete moci na Windows kricet:)

Bill Gates oznamil na konferenci Windows Hardware Engineering Conference, ze zacatkem pristiho roku by MS mel dokoncit vyvoj hlasoveho uzivatelskeho rozhrani pro NT. Jen nevim, jak bude uzivatel, hlasem plnym dojeti, domlouvat "modre obrazovce skonu":) O hlasovem ovladani pocitacu bylo uz napsano mnohe a takove systemy jiz existuji. Nekde maji sve opodstatneni (napr. male elektronicke adresare do ruky, rozeznani identity podle hlasu apod.). Ale hlasove prikazovani pocitaci se zatim nesetkalo s nejak kladnou odezvou hlavne u uzivatelu. Nikdo nedokaze mluvit na stroj dlouhe hodiny vetsinou stale stejna slova, stejne jako by takovou zcela bezduchou konverzaci nedokazal vest ani se zivymi lidmi. A v neposledni rade si pri tom clovek brzy zacne pripadat jako blazen. Psychologove se na takovou komunikaci, ktere chybeji zakladni atributy komunikacniho feedbacku (predevsim emocni) divaji rozpacite az zamitave.
Zdroj: TechWeb a BAJT

Zajimava panelova diskuse o budoucnosti Javy

Na konferenci JavaOne se v panelove diskusi sesli zastupci Sunu, Novellu, Motoroly, HP a dalsi ucastnici, jako napr. znamy matematik Stuart Kauffman. Diskuse se tocila kolem budouciho vyvoje javoveho prostredi. Vsichni se shodli na tom, ze nikdo moc netusi, kterymi smery se muze vydat a co vsechno se muze stat. Objevily se nazory, ze Javu by bylo mozne pripodobnit k vyvoji zivota vcetne vseho pruvodniho chaosu, ze ktereho povstavaji jednotlive organicke systemy - od zakladnich organickych castic (appletu) pres vyssi organicke molekuly (knihovny trid) az k budovani jedno- a vicebunecnych organismu (zatim neznama budoucnost Javy). Javova sit spolupracujicich appletu a objektu by se mohla zacit projevovat jako biologicky model.

Je ale mozne, ze na javovem podkladu vyroste i neco dalsiho, o cem se zatim muzeme jen dohadovat - mohlo by jit o vznik noveho programoveho paradigmatu, zamereneho na logiku. Java se muze stat lavinou, ktera rozbije minule modely a povede ke stimulaci tvorby novych, rychle rostoucich modelu s velkym dosahem. Tolik vyvojove vize, ktere se tak hezky poslouchaji:) Nakonec trochu cisel. Pocet javovych trid by se mohl rocne zdvojnasobovat. V roce 2005 by mohl dosahnout dvou set tisic. V te dobe uz budou v beznem prodeji pocitace s procesory pracujicimi v taktu od 3,000 do 6,000 MHz, s RAM 1 GB a disky od 16 do 64 GB. Na svete by mohla byt miliarda virtualnich javovych stroju. A urcite i rychlejsi spojeni mezi nimi. To vsechno za pouhych sedm let. A kde je Jean Luc Picard? (radsi se odstehoval do Humpolce:)
Zdroj: InfoWorld Electric

S hackery to pry bude spis horsi nez lepsi

Hackerska skupina Enforcer, kera shodila jeden izraelsky komercni server a na jeho titulni stranku umistila protest proti zatykani hackeru, prohlasila, ze uz nic takoveho delat nebude a ze nechce nikomu zpusobovat zadnou ujmu. Tomuto prohlaseni se zasmal vydavatel serveru InfoWar, Winn Schwartau, ktery udrzuje pratelske vztahy s mnoha hackery. Rekl, ze prohlaseni jedne skupiny, ze uz bude hodna, vubec nic nemeni na obecne situaci. Hackeri jsou podle nej superegoisticka individua, k jejichz proklamacim je nutno pristupovat velmi skepticky. Proklamovane slozeni zbrani Enforceru je nutno brat stejne. Domnenka o tom, ze by se hackeri nejak "polepsili", je iluzi. Naopak - situace se bude jen dal zhorsovat.
Zdroj: NEWS.COM

XML 1.0 by mel byt v dnesnim zdrojaku Communicatoru

Netscape se dnes chysta zpristupnit zdrojovy kod Communicatoru 5.0, ktery bude obsahovat uz i XML 1.0. Posledni verze MSIE XML ma, ale jeste bez updatu na specifikaci 1.0. Netscape rika, ze jeho implementace XML 1.0 je naprosto cista a neni v ni nic, co by se tam Netscape snazil "propasovat" za sebe. MS zatim tvrdi, ze jeho update XML bude rovnez v souladu s XML 1.0, coz by po dlouhe dobe mohlo konecne byt neco, co pojede na obou prohlizecich stejne. Zadne testy, objizdky a jine zbytecnosti by tvurce stranek aspon v tomhle zatezovat nemusely. Netscape doufa, ze vyvojari aplikaci v XML se chopi sve prilezitosti a nalezite obohati Communicator dalsimi moznostmi vyuziti XML.
Zdroj: InfoWorld Electric

Nastroj pro vizualni tvorbu DHTML od MS

Na teto adrese serveru MS by se dnes melo objevit preview nastroje pro tvorbu DHTML v MSIE. Tento nastroj muze byt vkomponovan do rady windowsovskych aplikaci a jejich uzivatelum umoznit vizualni editaci webovskych stranek. Nastroj bude pristupny via COM skripty napsanymi ve Visual Basicu, JScriptu, C/C++ nebo v Jave. Sikovna vec. Jen jestli jeji vysledky uvidi i uzivatele jinych prohlizecu (coz asi bohuzel nikoli). Uz aby zacalo vsechno fungovat opravdu vsude a standardne, jak se ocekava od specifikace XML 1.0.
Zdroj: InfoWorld Electric

Televize zacina prohravat s Webem

Firma WebCensus vedla pruzkum mezi lidmi, kteri se divaji na TV a zaroven jsou fandy Webu. Vysledne casy, ktere tito lide venuji jednotlivym typum sdelovacich prostredku, jsou nasledujici: 31% Web, 29% TV, 24% rozhlas, 16% noviny a casopisy. Hodne lidi ma pri brouzdani Webem zapnutou i TV:) Pri sportovnich prenosech v TV se az 50% ziralu vrhlo na Web, kdyz byla v TV uvedena nejaka adresa serveru. Na otazku, na ukor jakeho media venuji vice casu surfovani po Webu, 22% lidi uvedlo TV, 12% tisk a 3% rozhlas (skoda, ze se me neptali, trochu bych jim zvedl prumery:) Pruzkumnici se dotazovali 100,000 lidi (40% zen, vekovy prumer 30 let, vetsinou stredo/vysokoskolske vzdelani a plat kolem $50,000 rocne). Takove pruzkumy jsou probudoucnost Webu vice nez potrebne. Jednak prestanou nesmyslne dohady o skutecnosti i jeji zastirani, jednak si vsechny firmy uvedomi, ze museji rozdelit svou pritomnost a inzerci mezi vsechna media se zvysenou pozornosti vuci Internetu. V komentari k pruzkumu se rovnez konstatuje, ze naruzivi TV divaci se lehce stavaji stejne naruzivymi webovskymi surfari. Web je ale do sebe vtahuje vic nez pouhe sledovani TV programu. Pokles sledovanosti TV bude pokracovat tak, jak se bude zrychlovat prenos dat na Inetu a pribyvat jeho uzivatelu.
Zdroj: NEWS.COM

Tuzemsky webovsky prohlizec vychvalen na CNETu

O dosovskem Arachne se na americkych zpravodajskych serverech nepise poprve. Ale pokazde to potesi. CNET ve sve informaci na adrese uvedene v zahlavi zpravy vychvalil Arachne Michaela Polaka skoro az do nebe (dokonce tam spravne napsali i carku nad a v jeho jmenu). Arachne umi v podstate vsechno krome JavaScriptu. Ma i telnetoveho, FTP a postovniho klienta pro POP3. A hromadu dalsich veci, o kterych si muzete precist cesky na uvedenem odkazu. Autorovi k jeho vyrazne popularizaci jiste neblahopreju jen ja sam:)
Zdroj: NEWS.COM

26. brezna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS "prohral Javu"
Junk maily ve state Washington narazily
Yahoo uz i telefonuje
AltaVista se chysta stat dalsi vstupni branou
Zajimavy napad pro jednoduche prezdivky URL - ale tech disku...
Corel prichazi s vlastni technologii kombinujici Javu a XML
Komercionalizace Internetu je proti mezilidske komunikaci?
USA se pripravuje na Digital Powerline

MS "prohral Javu"

Sun vyhral soud proti MS. MS musi odstranit logo Javy ze vsech svych produktu, ktere nejsou "Java-compatible". Momentalne se to tyka MSIE a javoveho SDK. Sun je nadsen, protoze mu to pomuze pri prosazovani sveho trendu jednotne Javy, ktera pobezi na vsech platformach. MS se mraci a ze pry to tak nenecha... Pro MS je to ponekud neprijemne, protoze rozhodnuti soudu bude pro mnoho vyvojaru signalem, ze bude lepsi se drzet Sunu.
Zdroj: NEWS.COM

Junk maily ve state Washington narazily

Washingtonsky guverner zrejme uz mel junku tak akorat dost, a tak podepsal zakon, podle ktereho jsou stihatelni vsichni spammeri, kteri zmeni informace v hlavicce zpravy, zneuziji jine systemy, nez ke kterym jsou prihlaseni a jinak budou v textu junku lhat o skutecnem puvodu zpravy. Podle odhadu to postihne 80% spammeru. ISP totiz se svymi abonenty uzaviraji smlouvy, ve kterych je jasne stanoven zakaz spammingu. Spammeri proto - a nejen proto - voli ruzne zastiraci a jinak neciste manevry. Jedinym dalsim statem, ktery vydal nejaky zakon proti spammerum, je Kalifornie. Guverner si uvedomuje, ze podepsany zakon nic neresi kompletne. Ale je pry lepsi aspon neco udelat uz ted, nez se ke komplexnimu reseni veci po nejake dobe dostane Kongres USA. Dalsi staty zrejme na sebe nedaji dlouho cekat - kruh kolem spammeru se zvolna uzavira.
Zdroj: NEWS.COM

Yahoo uz i telefonuje

Rejstrik nabidek sluzeb Yahoo roste k nebesum, jako by se Yahoo chtelo stat jejich vstupni branou. Nejnovejsi nabidka je ale spise dohodou s jiz existujici a stale vehlasnejsi spolecnosti IDT, ktera vyuziva Inet pro prenos telefonnich a faxovych zprav. Nejde o volani mezi pocitaci pripojenymi k Inetu, ale o spojeni z beznych telefonu a faxu, ktere je levne proto, ze kus cesty urazi via Internet. Yahoo priradilo sluzbu Net2Phone do sve sekce PeopleSearch, slouzici mj. k vyhledavani telefonnich cisel. IDT bude mit vyhradni pozici na Yahoo po dva roky (konkurence tam nesmi), ale muze uzavirat dalsi podobne dohody i s kymkoli dalsim. Yahoo se bude podilet nejakym procentem na obratu z volani provedenych z jeho serveru. IDT si od tohoto kroku slibuje podstatny vzrust poctu svych dosavadnich 350,000 uzivatelu. Zrejme predpoklada, ze vzrust bude znacny, protoze zlevnila hovory v USA i do USA z celeho sveta na pouhych 10 centu za minutu. Z USA do sveta mohou Americane volat za minutovy tarif prevazne mezi 13 a 65 centy (jen vyjimecne tarif presahuje $1).
Zdroj: NEWS.COM

AltaVista se chysta stat dalsi vstupni branou

Nejvykonnejsi a nejobsaznejsi prohledavac Internetu AltaVista se nakonec prece jen rozhodl opustit konzervativni pozice, ktere branily pridavani dalsich sluzeb mimo samotne prohledavani Inetu. Kvuli konzervativnim nazorum vedeni Digitalu ztratila AltaVista spoustu casu, ale i sikovnych lidi, kteri chteli AltaVistu dostat na burzu i na vysluni internetove komerce. Kdyz loni uz mela AltaVista jit na burzu, Digital ji to zatrhl v poslednim momentu. Branil umistovani inzerce - byl to snad jediny obrovsky navstevovany server, ktery nemel zadne nudle. Nudle uz nekolik mesicu prinaseji prijem a vedeni AltaVisty se rozhodlo - a po slouceni Digitalu s Compaqem mu bylo doprano - zahajit jednani s internetovymi firmami, ktere v nekolika pristich mesicich pripoji sve sluzby k AltaViste - od bezplatneho e-mailu, elektronickych nakupu a komunikacnich sluzeb az po sport, zabavu a finance.

Mezi internetovymi byznysmany se objevilo nove modni slovo "portal", cili portal, cili vstupni brana. Tou jsou servery, na kterych denne zacina sve surfovani nejvic uzivatelu Inetu. Portal toho musi nabizet co nejvic z toho nejzadanejsiho. Zacala to AOL, pak Yahoo a dalsi prohledavace, MSN, NetCenter Netscapu a riti se to dal. Boj o zastupy cekajicich pred portalem. Boj o nudle a podily na vsem. Na sve si tak prijdou i jine firmy, ktere sice zadne portaly nebuduji, ale maji natolik zajimave sluzby nebo technologie, ze se u nich dvere s portalovymi agenty netrhnou. K mnohemu, co na Inetu je, se da najit nejaka analogie ve fyzickem svete. Ale s portaly se mi to nejak nedari. Snad jen takovy prvomajovy pruvod - spousta lidi pred portalem k ruzove budoucnosti a pivo a parek na kazdem rohu:)
Zdroj: PC Magazine a BAJT

Zajimavy napad pro jednoduche prezdivky URL - ale tech disku...

Firma Netword LLC spustila sluzbu Free Networds, ktera je v podstate gigantickou databazi, do ktere muze kdokoli vlozit snadno zapamatovatelny nazev jakekoli stranky, za nimz se skryva dlouhatansky odkaz na onu stranku. Takovych pokusu uz tu bylo nekolik. Mely jednu nevyhodu - surfar musel jit na server one sluzby a teprve tam zadat pozadovane. Networds na to jde jinak - nahrajete si bezplatneho klienta, ze ktereho muzete zadavat jakekoli "sve" nazvy, ktere se odeslou a zapisou do databazi sluzby, a psat jakekoli prezdivky s pozadavkem na spojeni s takto prezdenou adresou lze rovnou v prohlizeci - klient se obrati na firemni databazi a spoji vas s patricnou adresou. Nejde jen o Web, ale o cokoli, co ma adresu na Inetu. Pro lidi, kteri nemaji rychly pristup k serverum Networds je ovsem hloupe, ze na vyloveni adresy nekdy budou muset cekat dost dlouho, pripadne se nedockaji vubec. Databaze Networds jsou prohledavatelne, takze si na nich muzete vyzkouset svou fantazii. Networds chce vydelavat na registrovanych prezdivkach, ktere bude chranit za maly mesicni poplatek. Vsechny volne prezdivky jsou volne k dispozici tem, kteri si chteji nejakou registrovat. Takze pokud si tu svou nekdo nezaregistruje, muze se stat, ze ho nahle zacne odkazovat nekam uplne jinam. Ale jinak dobry napad.
Zdroj: URLwire a BAJT

Corel prichazi s vlastni technologii kombinujici Javu a XML

Corel je do Javy zamilovany. Mozna si pamatujete, jak se skoro prede dvema lety snazil prepsat nektere sve aplikace do Javy, ale neuspel s tim a nakonec toho nechal. Coby prukopnik ale ziskal zkusenosti, ktere se mu hodi. Ted prichazi s technologii Open*J, ktera umoznuje tvorbu aplikaci pomoci skriptu XML, jez se obraceji na API JavaBeans. Open*J je uz integrovana do softwaru Web.SiteBuilder pro tvorbu stranek. Na zkousku si ho muzete stahnout ze serveru Corelu.
Zdroj: PC Week

Komercionalizace Internetu je proti mezilidske komunikaci?

Predseda spolecnosti Hewlett-Packard, Lewis E. Platt, vystoupil pred shromazdenim internetovych komunikacnich profesionalu se smutnou vidinou negativniho vlivu zkomercionalizovaneho Inetu na lidi. Podle nej by mohlo dojit k temuz, k cemu doslo komercionalizaci TV - k poklesu kvality obsahu TV programu na nejnizsi moznou uroven, ktera eliminuje pouzivani intelektu. Zkomercionalizovany Internet by jen kopiroval to, co uz zname z TV. Platt se obava, ze technologie nakonec cloveka ovlivni do te miry, ze lidi nebudou schopni spolu mluvit v delsich a navaznych vetach, ale budou vydavat jen nejake zvuky (ja jsem takove ale videl uz v dobe, kdy TV byla vzacnosti a po Inetu ani potuchy:)

Jedno se ale Plattovi musi nechat. Pokud jsou mezi vami pametnici pocatku Webu, jiste vite, ze tenkrat vypadal skutecne jinak, i kdyz na nem neslo delat skoro nic jineho, nez trosku htmlovat a pro komunikaci se pouzival jen e-mail a IRC. Byla na nem citit lidska pritomnost, ktera po nekolika malo letech vzala na Webu za sve. Ne ze by vymizela uplne, ale - v porovnani se studenymi webovskymi giganty - pro ni zbyva jen kousek. Na druhou stranu nelze opomenout silu Inetu v komunikaci mezi prateli a rodinnymi prislusniky, ktera neni videt (dikybohu:) a jede na plne obratky. Uz nejde jen o e-mail, ale i o ruzne podoby chatu, hlasove a posleze i obrazove spojeni, vse v realnem case.

Myslim, ze Plattovy obavy z neblahych nasledku Internetu na intelektualni uroven lidi jsou prehnane. Kazdy k nemu uz s nejakym intelektem prichazi a tezko si necha vnucovat neco, co mu neodpovida - nejde o TV prijimac, kde na vsech kanalech byva stejny humus. O tom, ze si uzivatele Inetu nejake "komercni programovani" vnutit nenechaji, svedci i upadek zajmu o dodavky zprav via push techno. Nakonec nesmime zapominat ani na to, ze obrovska cast lidi bude Inet vyuzivat jen pro neco, co pro ne bude mit bezny denni vyznam a na ostatni se raci zcela vykaslat (a budou koukat na TV:) Zasadni rozdil je v tom, ze TV neni komunikacni nastroj, ale neco jako animovany letak, zatimco Inet je prostredi pro komunikaci a interaktivitu. Souhlasim s Plattem, ze TV fuj, ale Inetu budiz slava.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate a BAJT

USA se pripravuje na Digital Powerline

Ve vcerejsich zpravickach News on 'Net uvedena informace o "Inetu na elektrickych dratech" skoro predznamenala zpravu z USA o tom, ze zajem americkych distributoru elektricke energie o technologii Digital Powerline vyrazne stoupl, ba dokonce je znacny. Anglicka firma Nor.Web musela napred vyresit jeden zasadni rozdil mezi "architekturou" americkych a evropskych elektrickych siti. Zatimco v Evrope slouzi koncova menirna dodavce elektriny v prumeru do 200 domu, v USA jen do 15. Menirna bude mistem ulozeni substation komunikacniho systemu (od ni pujde opticky kabel na Internet). Aby byl system financne unosny, musi si v Evrope objednat pristup k siti cca 10% z onech 200 domu. A jsme doma - v USA by to byl krach od zacatku. Tvurcum Digital Powerline se ale podarilo vyresit i tenhle problem pokrytim signalu vetsiho poctu segmentu z jednoho mista, ktere zasahne vetsi pocet meniren bez jakekoli ujmy. Budouci spravci noveho systemu v USA predpokladaji, ze zajem bude primo enormni, v nekterych mistech dokonce stoprocentni - kdo by taky nechtel 1 Mbps?. Prvni provozni zkousky by se v USA mohly rozbehnout koncem t. r.
Zdroj: TechWeb