Skupina vedcu z Lawrence Berkeley National Laboratory vyvtorila system,
ktery pri prenosu via Inet rozpoznava packety s vyssi prioritou. Ty
pak na routerech predbihaji packety de obyc a zenou si to k cili.
Vysledkem ma byt garantovane spojeni s praktickym vyuzitim predevsim
pri prenosu audio/videodat. Predpoklada se, ze za vyuziti teto nove
sluzby by abonent ISP platil nikoli obligatnich $19,95, ale mezi $30
az $50 mesicne. Objevily se hlasy, ze se tak Internet stane zalezitosti
privilegovane vrstvy, ale samy organizace, ostre dbajici na
neporusovani svobody na Internetu, proti zavedeni prednostnich packetu
nic nenamitaji. Podil privilegovanych spojeni nejspis nedosahne zadnych
zavratnych objemu a na druhou stranu by takova moznost garantovaneho
spojeni byt mela. Navic rychlych spojeni ruzneho druhu bude pribyvat,
takze nikdo nejak utlacovan nebude. Zdroj: Mercury Center
MS je za leccos kolem MSIE honen po vselikych slysenich pred statnimi
organy a po soudech. U nej jde hlavne o antitrustove vysetrovani vlivu
kombinace Windows a prohlizece na volny trh. Netscape ale neleni a
koncem t. r. prijde s Communicatorem 5, ktery mj. bude drandit po
adresarich disku podobne jako MSIE. Bude nabizet napr. seznam souboru
Wordu ci Excelu, se kterymi uzivatel naposledy pracoval. Data z disku
(samozrejme i stazena z Inetu) bude mozno prohlizet beznymi aplikacemi
na povel spoustenymi z disku. Nabidka hromad funkci Communicatoru bude
konfigurovatelna tak, aby co nejvic vyhovovala uzivateli a nezahlcovala
ho spoustou nabidek, ktere uzivatel spoustet nehodla. Promeny cekaji i
Composer pro tvorbu webovskych stranek. Ma pribyt spousta
wordprocessingovych funkci, aby se dokumenty pripravovaly radostneji.
MS na druhou stranu pripravuje integraci MS Walletu pro snadne nakupy
kreditnimi kartami via Inet. Wallet uz existuje jako freewarova
komponenta ActiveX pro MSIE, ale i jako plug-in pro Navigator. Co
vsechno jeste bude Communicator 5 obsahovat, si dnes nikdo netroufne
odhadnout ani nahodou. Jeho volne pristupny kod vydatne opracovavaji
koderi z celeho sveta a buhvi, co vsechno z toho v pristich mesicich
povstane:) Zdroj: TechWeb
Sef Amazonu od zacatku nasadil ztraty jako svoje kredo. Je skoro
neuveritelne, ze neco, co ze ztrat nevychazi, ma tak nesmirne silnou
pozici na burze - cena akcii Amazonu uz se dotykala $100 a momentalne
je na $83. Prave ohlasene ztraty za 1. ctvrtleti dosahly 9,26 milionu
USD (predtim 9,33 milionu USD). Tajemstvi uspechu bude ve vysi prijmu
- ty se za rok zvedly o hromskych 446% na 87,4 milionu USD. Amazon
utraci za nakupy firem po svete. Ted se zameril na tri - britskou
onlinovou prodejnu knih Bookpages,
nemeckou Telebuch a americkou firmu
Internet Movie Database. Ta posledni ma
slouzit k dalsimu rozsirovani prodejniho repertoaru, tentokrat nabidkou
videokazet. Po predchozim ohlaseni budouciho prodeje hudebnich kazet a
cedecek se Amazon zretelne snazi o budovani pozice nejvetsiho prodejce
literatury i audio/videoproduktu na Internetu nejen v USA, ale i v
Evrope. Kdy vypukne prodej vseho ostatniho poza literaturou, se jeste
netusi. Zdroj: NEWS.COM
85% vsech serveru, ktere nabizeji zivy prenos multimedialnich dat,
pouziva formaty RealAudio a RealVideo (data lze ulozit i do archivu, ze
kterych si je zajemci odebiraji). Klienta RealPlayer pry pouziva asi
21 milionu lidi po celem svete. Firma RealNetworks pripravuje novou
technologii G2, ktera ma diky nove komprimaci zahustit zvukova data az
na 80% a diky nove filtraci vyrazne zjemnit podani videa. Soucasti G2
budou i dva nove datove typy - RealText a RealPix - a producenty
multimedialniho softwaru spolecne odsouhlaseny SMIL (Synchronized
Multimedia Integration Language), ktery mj. umozni pouzivani ruznych
multimedianich formatu bez potreby jejich prevodu na format jednoho
pouzivaneho softwaru na strane serveru. Vsechny zvukove soubory se
budou jevit jako objekty, se kterymi bude mozno libovolne pracovat a
kombinovat je. To ma rovnez vyrazne zvysit zajem tvurcu webovskych
stranek o vyuzivani zvuku a videa. G2 bude poprve predstavena v kvetnu.
Finalni integrace G2 do softwaru RealNetworks se ocekava koncem t. r.
Po dlouhe dobe jsem updatoval klienta RealPlayer na posledni verzi 5.0.
Pokud jste ho nezkusili a mate nicim nerusene spojeni aspon 28,8 Kbps,
stahnete si ho bezplatne z adresy RealAudio.
Pri 28,8 Kbps se budete moci divat i na "televizi" - maximem jsou ctyri
obrazky za vterinu, ale casto se k vam propracuje jen polovina. Pusobi
to srandovne svym puncem "historickych zacatku". Zvuk ale jede
perfektne, ve vyborne poslouchatelne kvalite (treba zvuk CNN jede na 16
Kbps, nektere stanice vas zahlcuji az 21 Kbps). RealPlayer 5.0 dale
nabizi treba moznost sestavy odkazu na zpravy ruzneho zamereni podle
vaseho vlastniho vyberu. Pak staci tuknout na jeden knoflik a klient se
postupne spoji se vsemi vybranymi stanicemi, odkud se k vam poslou
hlavni denni zpravy v rozsahu dvou az ctyr minut. Technologicka
zpravodajstvi byvaji podstatne delsi (napr. popularni TechTalk ma kolem
20 minut). Je docela mile moci si vybrat ze stale rostouci hromady
stanic vseho druhu a nechat je blabolit a vyhravat pri praci na pocitaci:) Zdroj: Inter@ctive Week
Zacatkem t. r. navstivilo webzine MS Slate
kolem 150,000 lidi mesicne. V breznu zavedl predplatne $19,95 rocne.
Ted pry ma 20,000 abonentu (kolik ze ma MS zamestnancu?:) Aby se mu
pokryly naklady, potreboval by jich 250,000. Slate se dohodl s New York
Times Syndicate na tom, ze syndikat bude nabizet kolem tri stati Slatu
tydne dvema tisicum periodik po svete. Podle toho, kolik by jich co
prevzalo, by pak Slate dostal smluvni odmenu. Ale jak rika sam
sefredaktor Slatu, Mike Kinsley (predtim byl dlouho na CNN), clanky
pro Web se museji psat jinak nez pro papir. Takze sanci u syndikatu
maji spis delsi materialy, kde se na jejich "webovost" az tak moc
nehledi. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Prohledavacu Internetu jsou mraky. Proto se mnoho z nich snazi prijit
s nejakym napadem a/nebo zvlastnosti, kterymi by prilakaly pozornost
surfaru. Pokud nevite o prohledavaci Surf-n-Search (na adrese v zahlavi
zpravy), vezte, ze ma nektere funkce, ktere se v nekterych pripadech
mohou hodit. Treba tvurcum webovskych stranek muze prijit vhod
zmapovani zmeti jejich vytvoru (vcetne vsech odkazu), aby nabyli
ztraceneho prehledu. Podobne jako treba AltaVista, i Surf-n-Search
nabizi dalsi klicova slova, ktera maji nejak blizko k tem, ktera jste
pro prohledavani zadali. Tyto klice muzete k dalsimu prohledavani
pridat nebo je pri nem naopak zakazat.
Pred tim, nez se vydate na nejakou z vyhledanych stranek, si ji muzete
prohlednout primo ze zdroju prohledavace, a casto tak usetrit cas pri
pomalem spojeni s ruznymi servery. Technologie se zvlastnim nazvem
"Virtual Modem" umoznuje hledani jen podle toho, co prohledavac z
obsahu indexovanych stranek povazuje za podstatne. Prohledavac hlasa,
ze pracuje s pravdepodobnostnimi modely a pribuznosti na zaklade teorie
fuzzy mnozin (vysledky se objevi pri volbe prohledavani "fuzzy"). Tato
moznost na prohledavaci vnasi do vysledku mirny zmatek...je opravdu
fuzzy:) To nakonec svedci o tom, ze zdarilou implementaci vysledku
vedeckych vyzkumu do prohledavacu ceka jeste dlouha cesta. Ale uz se
na tom dela - priklady tohoto usili najdete treba na universitnich
prohledavacich Google, ktery pracuje
s clustery, nebo Inquiris.
Na obou uvedenych adresach najdete i spoustu teoretickych pojednani o
prohledavani a sestavovani jeho vysledku. Zdroj: BAJT
Standardizacni organizace IETF prijde s navrhem standardu Web-DAV (Web
Distributed Authoring and Versioning). Jednou z podstatnych funkci
noveho protokolu je zablokovani pristupu ke strance (napr. ke clanku),
na niz prave nekdo pracuje, s moznosti dalsi blokady jakychkoli zmen
mimo vyhrazeny okruh autoru. Dosud ve vetsim tymu autoru a externich
prispevovatelu hrozi nebezpeci, ze nekdo neco na jiste strance zmeni
a brzy nato mu to (treba i omylem) prepise jiny autor. Blokovani
pristupu sice u nekterych webovskych editoru existuje, ale je vzajemne
nekompatibilni s cimkoli jinym - a velke tymy ovsem zdaleka nepouzivaji
jen jeden program. Web-DAV je rozsirenim HTTP. Musi byt implementovan
na obou stranach - v klientech i serverech. Novy protokol podporuje
i MS a Netscape, takze konecne nejaky standard v jejich vzajemnych
bitvach - snad by tohle mirne umoudreni mohlo vest k postupnemu zaniku
vzajemnych nekompatibilit na Internetu, kde nema co pohledavat. Kdy k
implementaci Web-DAVu do produktu prednich firem dojde, se jeste
netusi. Popis noveho protokolu najdete na serveru IEFT pod adresou
WWW Distributed
Authoring and Versioning (webdav) Charter. Zdroj: InfoWorld Electric
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek