Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

27.-28. cervence 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS pod palbou kritiky konkurence i uzivatelu
Kolem "nedecentnich" dat bude v USA zase veselo
Sendmailu se dari
Jini vyrazi do sveta
Zajimavy pokus o postraseni spammeru
17 lidskych jazyku na DejaNews

MS pod palbou kritiky konkurence i uzivatelu

MS ma noveho presidenta, Steva Ballmera. Ten se hned od sveho nastupu do funkce nezastavi. Ma co resit - ozyvaji se nespokojeni uzivatele W98 (chyby a ruzne nedoresenosti), neunosne se prodluzuje vyvoj NT 5.0 a ke vsemu pristupuje ostra strelba od konkurence, ktera podava sva svedectvi o chovani MS v ruznych slysenich pred americkym Senatem a ministerstvem spravedlnosti (a uz v zari prvni soudni stani proti zalujicimu ministerstvu). Posledni slyseni pred Senatem nebyla pro MS prijemna (prestoze byl MS vyzvan, aby se ho rovnez zucastnil, zadny z jeho zastupcu se nedostavil).

Pri slyseni vzala na sebe podobu cerstve upeceneho horkeho bramboru kauza RealPlayer vs. MS Media Player, ktery po sve instalaci zrusi beh konkurencniho prehravace. Jde o posledni verzi RealPlayer 5.0 s implementaci G2. Celou vec lehce opepruje fakt, ze sef Real Networks, Robert Glaser, byl dlouho zamestnan u MS, takze vi, s kym jedna. MS napred tvrdil, ze jde o prilis novou verzi prehravace, ted to svadi na softwarovou chybu v poslednim RealPlayeru. R. Glaser tvrdi, ze tam zadna chyba neni a ze problem je hlavne v nekomunikatovnosti MS.

Na skoro totez si stezoval zastupce Sybase - ten si ale postezoval na jeste mnohem neprijemnejsi zpusob jednani MS. Sybase pred rokem ohlasila vyvoj transakcniho serveru Jaguar CTS. Tyden po ohlaseni Jaguaru se ozval MS a zeptal se sefa Sybase, zda si uvedomuje, ze vyvoj Jaguaru neni zrovna dobry napad, protoze MS uz vyviji svuj MS Transaction Server. Sef Sybase sdelil Senatu, ze zpusob jednani MS mu dal jasne najevo, ze soutezeni s MS na poli jeho pusobnosti je nezadouci. Po nejake dobe dalsich kontaktu mezi MS a Sybase nakonec MS oznamil, ze jeho transakcni server bude soucasti NT 5.0 (cili tam bude "zadarmo", podobne jako MS IIS, takze Sybase bude mit dost velkou smulu, asi jako Netscape se svym windowsovskym WWW serverem).

Pri slyseni se svymi troskami do mlyna prispely dalsi firmy. Sef Lotusu vyjadril sve obavy z toho, ze MS uz zacina pouzivat taktizovani, jake se mu osvedcilo u MSIE, i u groupwaroveho softwaru, kde ma Lotus silnou pozici se svymi Notes. Oraclovsky Larry Ellison si jako obvykle nebral zadne servitky. MS oznacil za zlodeje, ktery ukradne kazdy dobry napad a prevede ho do Windows, aby postupne znicil kohokoli, kdo s napadem prisel. Postup MS tak vede ke zmrazovani inovacnich trendu, nikoli k jejich rozvoji.

Na jednu stranu je na tom vsem hodne pravdy. Na druhou ministerstvo spravedlnosti USA zrejme nehodla revidovat sve osudove schvaleni "povinneho" prodeje Windows, instalovanych na pocitacich jejich producentu a distributoru. Pokud uz je situace takova, jaka je, tezko se spolehat na administrativni zasahy. Misto toho by bylo lepsi zacit uvazovat o tom, o cem zauvazovalo uz nekolik firem - vytvorit verze programu i pro Linux, ktery je zadarmo. Misto place nad rozlitym mlekem by postizene firmy mohly sdruzit finance pro dotazeni vyvoje pratelskeho uzivatelskeho rozhrani pro Linux a vytvorit pro ten ucel spolecnou firmu. Linux i s onim rozhranim by byl nadale zdarma. A pro nej by pak vsechny placici firmy (treba i vcetne MS) mohly nabizet svuj supersoftware. Za par let by zcela jiste zjistily, ze odbyt pro linuxovou platformu roste a sili. A jak by pak MS taktizoval kolem Windows, by je postupne mohlo prestat zajimat.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Kolem "nedecentnich" dat bude v USA zase veselo

Senat pri svem hlasovani propustil navrh zakona se dvema dodatky, ktere se tykaji v podstate tehoz, ceho se tykal mumraj, vyvolany v roce 1996 schvalenym zakonem o zakazu distribuce "nedecentnich" dat via Inet. Tenkrat se proti zakonu spustila velka vrava. Kdo pouzival Inet uz v te dobe, jiste si vzpomene na modrou stuhu, ktera visela na vetsine webovskych stranek a vyjadrovala odpor vuci omezujicimu zakonu. Nejvyssi soud nakonec oznacil zakon za neustavni (odporujici svobode vyjadrovani) a zrusil ho.

Jenze od te doby uplynulo hodne internetove vody. To, co bylo na Inetu k videni tenkrat, se dost lisi od toho, co je tam dnes. V nabidkach sexualnich serveru se zacina prosazovat prasackost, ktera nezna mezi. Neni divu, ze z toho jsou normalni rodice vydeseni jak kvuli svym detem, tak i sami o sobe. Prvni dodatek noveho zakona se vztahuje na subjekty, ktere financuje vlada - skoly a knihovny. Druhy ma zabranit sireni onech dat vubec na obyvatele, kteri by jimi mohli byt poskozeni. Druhy dodatek je v podstate shodny se zakonem z roku 1996 - rozdil je jen ve vymene slova "indecent" za "harmful".

Organizace na obranu svobody a lidskych prav se uz ozvaly a chystaji se proti zakonu vyrukovat stejne jako prede dvema lety. Predpoklada se, ze v pripade prvniho dodatku nebudou mit valnou sanci i proto, ze skoly a knihovny financuje stat. Ve druhem to bude tezky souboj, ktery mozna opet skonci u Nejvyssiho soudu. Nez by se tak stalo, musi zakon projit jeste obema komorami Kongresu a nakonec byt schvalen presidentem USA.

Minuly tyden jsem cetl pravidelny koutek Jesse Bersta z Anchordesku. Ten navrhuje, aby byla vytvorena domena .xxx, kam by se vsechen humus povinne nastehoval, procez by se pak snadno filtroval. Dobry napad - urcite by stal za realizaci. Jenze ponekud predstihuje dobu. Aby to fungovalo, muselo by to platit pro cely svet. A ten nez by se i na necem tak jasnem a prostem dohodl... Ale sance tu je - nakonec snad neni zeme, kde by produkce a distribuce porna nebyla nejak vymezena. A byl by to snad prvni pripad, kdy by se vubec na necem cely svet dokazal dohodnout.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Sendmailu se dari

Asi tri ctvrtiny vsech e-mailovych rozesilacu maji jedno jmeno - Sendmail. Jde o jeden z nejstabilnejsich freewarovych softwaru, svou zakladni ideou nalezejici do rodiny Linuxu ci Apache. Jeho vznik se datuje do roku 1979, kdy ho na universite v Berkley vytvorila skupina programatoru. Uz nekolik let je Sendmail pod kridly stejnojmenne firmy. Veskera komercni prava na Sendmail ma jeho spolutvurce, Eric Allman, ktery je ve vedeni firmy. Skupina investoru, ktera si rika primo humorne/fatalisticky "Band of Angels", se rozhodla prispet Sendmailu dotaci 6 milionu USD. Tim vsechny dotace za dobu existence firmy presahly 20 milionu USD. To neni zrovna malo na firmu, ktera nic neprodava, a to, co dela, poskytuje zdarma.

Zajem investoru vyvolava zmena v planech firmy. Sendmail Pro 8.9, ktery bude hotov koncem roku, nebude bezplatny (kolik bude stat, se jeste nevi). Bude urcen komukoli, kdo se nebude schopen ci ochoten "nimrat" ve zdrojovem kodu Sendmailu. Verze Pro bude mit pratelske uzivatelske rozhrani, s jehoz pomoci bude mozne vsechny funkce konfigurovat. Firma Sendmail rovnez pripravuje technickou podporu svym klientum, ze ktere budou pramenit dalsi prijmy (cca tretina). Vedle komercni verze bude soubezne k dispozici Sendmail 8.9 v obvykle podobe. Firma Sendmail se tak stane dalsim prikladem uspechu "otevreneho softwaru", ktery se dodava i v podobe zdrojoveho kodu.
Zdroj: The Industry Standard

Jini vyrazi do sveta

Kratce po ohlaseni existence javove Jini Sunem (viz info ze 17. cervence), je tu uz prvni firma, ktera prichazi s poradnou porci javoveho softwaru, kmitajiciho po siti s podporou Jini. Jde o malajskou firmu Datek, ktera prepracovala svuj planovaci software pro firmy do javove podoby pod nazvem Madura. Jde o software, ktery zahrnuje vsechny pohyblive udaje o tom, co se ve firme odehrava hlavne z ucetnickeho pohledu, ale moznosti prace s daty a dalsimi funkcemi jsou v podstate neomezene.

Podstatna na Madure je forma jejiho poskytovani firemnim klientum. Nepujde o obvykly prodej nebo leasing draheho softwaru, ale o sluzbu, zalozenou na transakcich. Kazda transakce bude neco stat. Cim vic jich bude, tim budou levnejsi, az skonci nekde u jednoho centu za kazdou dalsi. Madura bude pristupna z jakehokoli webovskeho prohlizece s Java VM (a urcite i Jini VM). Diky komponentni architekture bude Madura lehce zvladat takove ukoly, jako je pouziti 41 lidskych jazyku a mnoha men. Vsechny softwarove komponenty ponesou hlavicku Jini a stanou se tak samy o sobe distribuovanou sluzbou. Madura se ma objevit uz 3. srpna t. r. v zakladni podobe. Prubezne k ni budou pribyvat dalsi funkcni moduly.

Kde co vlastne bude u koho sidlit a ukladat se, informace neuvadi. Datek dale vyviji software a la Java/Jini pro velkou nejmenovanou telefonni spolecnost. Ma jit o komunikaci mezi nekolika mainframy a SQL servery, coby sluzbu pro tisic uzivatelu ve stovce center. Pri testech se prvni obrazovka udajne natahla do 15 vterin, odezva mainframu, prohledavajicich SQL servery, je pod 10 vterinami. Na Javu to neni nejhorsi, ale chtelo by to jeste ubrat:) Sun uz delsi dobu jednal o implementaci Jini s cca 30 velkymi firmami a setkal se s pozitivni odezvou. Nepochybuji o tom, ze je jedno misto na svete, kde je odezva vsechna jina, jen ne pozitivni - jmenuje se to tam Redmond:) MS teprve pracuje na distribuovanych aplikacich, samozrejme do velke miry svazanych s Windows.
Zdroj: The Industry Standard

Zajimavy pokus o postraseni spammeru

Minuly mesic vstoupil ve state Washington antispammersky zakon. Kterykoli obcan Washingtonu muze podat zalobu na spammera a zadat na nem odskodneni $500 (firmy mohou pozadovat $1,000). Prvni, kdo dostal od spammera $200, jako navrh na mimosoudni vyrovnani, byl B. Miller, ktery pusobi v organizaci TUG (pomoc uzivatelum telekomunikaci). Brzy dostal zajimavy napad - coz takhle zalozit postovni server, ktery bude jasne kricet, ze je ve Washingtonu, a z nehoz by se pak e-mailove zpravy forwardovaly na adresy prihlasenych ucastniku?

Od napadu k realizaci byl krucek. Kdokoli si muze zalozit e-mailovou adresu typu mojejmeno@wa-state-resident.com. Pravo podat zalobu maji ale pouze obcane Washingtonu - proto je pri registraci nutno dolozit, ze skutecne jde o obyvatele tohoto statu. Registrovat se muze kdokoli, ale podat zalobu pak nemuze (muze ovsem doufat, ze na jeho adresu nebudou chodit skoro zadne junky). Pokud nekdo opravneny k zalobe dostane junk, posle ho vedeni organizace TUG, ktera ho posle statni prokurature. TUG coby ISP muze podat zalobu rovnez a obcan sam taky. Vec ma samozrejme par hacku - jednak se jen tak nekomu nebude chtit pridavat si novou adresu, kdyz ta jeho puvodni existuje, a na ni bude dostavat junky stejne jako dosud. A u nevypratratelnych spammeru to stejne k nicemu nebude. Ale jinak vsechna slava - odnekud se zacit musi:)
Zdroj: NEWS.COM

17 lidskych jazyku na DejaNews

Servery DejaNews, ktere archivuji obrovske objemy dat prochazejici konferencemi Usenetu, nove nabizeji prohledavani a psani zprav i v 16 neanglickych jazycich. Cestina mezi nimi bohuzel neni. Pokud nektery z nich umite, tak at vite, ze jde o: cinstinu, danstinu, vlamstinu, finstinu, francouzstinu, nemcinu, madarstinu, italstinu, japonstinu, korejstinu, norstinu, portugalstinu, polstinu, rustinu, spanelstinu, svedstinu a vietnamstinu.
Zdroj: NEWS.COM