Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

28.-29. kvetna 1998

Mimoradna informace
Po mesicniku Bajt, ktery skoncil pred 2,5 lety, konci ted i americky BYTE

Smutna zprava se siri po Internetu mezi vsemi pocitacovci. Posledni cislo BYTU vyjde v cervenci t. r. BYTE vychazel davno pred tim, nez se pocitace dostaly na stoly kancelari a domacnosti. Ma za sebou 23 let nepretrzite existence. BYTE byl jednim z mala nezavislych casopisu, ktery se venoval vypocetni technice z obecnejsich pohledu a nevenoval se prevazne jedne platforme jako jine casopisy, ktere si tim vytvareji i zavislost na urcitych inzerentech. Pred nekolika tydny se objevila zprava, ze vydavatelstvi CMP kupuje vsechny pocitacove casopisy McGraw-Hillu (vcetne BYTU) za dost nizkou castku.

Tak rychla likvidace BYTU z trhu jako by nasvedcovala spise tomu, ze jde o odstraneni jednoho polykace inzerce z trhu, aby vybylo vic na zainteresovane. O zakulisnich tricich se zatim nic nevi. Veleznamy copmuterovy guru John Dvorak prohlasil, ze se mu to vubec nezda. A ze by lidi kolem BYTU urcite byli schopni BYTE koupit sami a pokracovat v jeho vydavani. Likvidaci BYTU oznacil primo za zlocin. Smutna zalezitost... Kdyby jeste vychazel Bajt, ocitl by se v dost prekerni situaci (z BYTU prebiral znacnou cast obsahu). Co ale maji delat ruznojazycne mutace BYTU, kterych po svete vychazi par desitek? V tak kratkem terminu nestihnou skoro nic a zrejme zavrou kram. 74 z 85 zamestnancu, kteri pracovali na americkem BYTU, uz dostalo info o tom, ze vsechno konci.
Zdroj: BAJT

Dnesni titulky News on 'Net:

Lucent se tlaci na zada Cisca novymi routery a prepinaci
S personalizaci to neni nijak valne
Zakladni sitove vybaveni musi detekovat pokusy o pruniky
Jave jsou tri roky a na caparta si vede moc dobre
Zajimava ochrana pred hackery
Gateway zmenil W98 k zajimavejsimu obrazu
V Nemecku se opravdu zblaznili...
AOL ma problemy s hackery

Lucent se tlaci na zada Cisca novymi routery a prepinaci

Cisco je nejbohatsi a nejuspesnejsi firma dodavajici predevsim routery a prepinace ISP, telefonnim spolecnostem a vsemoznym firmam. Bez techto produktu by packety Inetu nevedely, kudy kam. Posledni dobou se spolu s novymi pozadavky na prenosy dat zvelebuji i routery. Napr. museji dokazat vyhradit sirku pasma pro prenos zvuku/videa, aby abonent, ktery za svou vyhradu plati, mel prenos co nejmene rusen vypadky. Telefonni spolecnosti i vetsi firmy dnes uz pozaduji, aby prepinac dokazal "z jedne krabice" automaticky prepinat mezi prenosy dat a telefonnimi hovory po stejnych dratech.

Packet Star IP Switch Lucentu patri k potencialne uspesnym modelum pro "pristi generaci Internetu", jak o tom svedci zajem giganticke spolecnosti MCI, provozujici bezne telefonni i paterni site Internetu. MCI bude v cervnu zkouset novy produkt Lucentu a pokud zkusebni provoz dopadne dobre, zacne jim nahrazovat routery a prepinace Cisca. Packet Star IP Switch ma zajistit potrebnou sirku pasma pro soubezny tok 64,000 ruznych prenosu (datovych, s vyhrazenou sirkou pasma a hlasovych, u nichz podporuje vsechny standardy vcetne bezdratoveho spojeni ci hovoru z telefonnich automatu). Garantovany prutok je 32 Mbps s moznosti rozsireni na 128 Mbps (Lucent uz pracuje na jednom terabitu). Odpoved Cisca zrejme na sebe neda dlouho cekat.
Zdroj: ZDNet

S personalizaci to neni nijak valne

Personalizaci prisunu obsahu informaci se rozumi volba jejich vyberu z nabidky uvedene na tom kterem serveru. Vysledkem je to, co by se ve fyzickem svete dalo oznacit jako vystrizkova sluzba - klient dostane informace site na svou miru, resp. podle svych pozadavku. S moznostmi nastaveni osobniho vyberu se roztrhl pytel u prednich prohledavacu. Vsechny doufaly, ze jim to prinese zvyseni navstevnosti a poctu page views. Jak se ukazuje, velke nadeje vkladane do personalizovanych stranek, se zatim moc nerealizuji. U prohledavacu, ktere tuto nabidku maji, ji vyuziva mezi 5% az 10% surfaru.

Pruzkumy ukazuji na to, ze hlavnim duvodem je prilis velka slozitost nastavovani vyberu pro velkou cast surfaru, kteri pocitace nepouzivaji pro praci, kde je "poskakovani" pri volbach toho a onoho zcela bezne. Kdo nikdy nedelal s programy, kde jsou vselijak provazana menu (treba Photoshop, nejake to DTP apod.), je mimo. Dalsim duvodem se ukazuje byt prosta nechut travit cas nejakym nastavovanim. Urcite bude i velka cast lidi, kteri zadne zpravy nikde nectou a staci jim, co zaslechnou treba z televize. Skeptici uz zacinaji prohlasovat, ze personalizace vyberu informaci dopadne podobne jako puseni. Mozna, ze maji pravdu, jen pokud jde o personalizaci, jak ji nabizeji prohledavace. Tam totiz muzete dostat jen informace ze zdroju, se kterymi prohledavace maji uzavrenou smlouvu - cili jde o predem pripraveny vysek informaci, ktery si jeste osekate personalizaci.

Budoucnost personalizace v soucinnosti s inteligentnimi agenty je v pojimani Inetu jako celku - a z tohoto celku si pak uzivatel vybere zdroje s jistym stupnem "mlhavosti" (neboli fuzzy), i odstupnovatelne treba podle vyznamnosti pro uzivatele. Agent je bude prosmatravat a prehledne nabizet, co nasel. To ovsem bude Internet muset vypadat a "fungovat" ponekud jinak, nez dnes. Prave topornost vyberu a dodavek informaci byla koncem jejich puseni. PointCast, coby vyjimka z pravidla, se drzi diky seznani, ze o jeho informace ma zajem byznysova elita, ktere se prizpusobil. Rad by i surfare de obyc, ale ti puseni neberou. PointCast ma uz dlouhou dobu stale stejny pocet abonentu, kterych je ale o dost mene, nez na jeho vrcholu.

K zaverum o nizkem zajmu o vselijake pridavane sluzby k prohledavacum - vcetne personalizace - dospel i Snap! CNETu. Ten se drzi jednoducheho zjisteni - surfar chce dostat to, co prave hleda, co nejrychleji. Pokud jste na Snapu uz delsi dobu nebyli, mrknete se tam. Hodne se zmenil. Je to prohledavac kombinovany s dobre udelanymi adresari. Je to o necem uplne jinem, nez kam Snap coby pokus o onlinovou sluzbu typu AOL puvodne smeroval.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Zakladni sitove vybaveni musi detekovat pokusy o pruniky

Pripravovana zprava o stale rostoucim poctu utoku na site velkych firem se zabyva situaci ve 320 z 1,000 tech nejvetsich v USA. Zatimco v roce 1996 zaznamenalo utoky 53%, loni uz 69% z nich. 68% z onech postizenych loni instalovalo nekterou z technologii detekujicich pokusy o pruniky do jejich siti. Zaverem zpravy ma byt nejen konstatovani o rostoucim nebezpeci, jake plyne z uspesnych pruniku k citlivym datum firem, ale i upozorneni, ze ruzne detekcni systemy nemohou byt jen tak pridavany k celemu softwarovemu vybaveni na pocitacich pripojenych k siti, ale ze museji byt integrovany do zakladniho sitoveho vybaveni, resp. stat se integrovanou soucasti dobre sitove architektury. Napr. Cisco s timto zaverem vrele souhlasi a pracuje na vyvoji takovych zarizeni.
Zdroj: InternetWeek

Jave jsou tri roky a na caparta si vede moc dobre

23. kvetna 1995 zverejnil Sun novy programovaci jazyk Java. Vse se obeslo bez jakychkoli fanfar a nebyly penize na jakykoli marketing. V polovine roku 1996 bylo v tisku jen 20 publikaci o Jave. Dnes jich napr. internetova prodejna literatury Amazon.com nabizi uz pres tisic. Odhaduje se, ze Javu profesne pouziva kolem 800,000 programatoru a nekolik milionu lidi ji studuje z knih a v kursech. Computerovy osud tvurce Javy, Jamese Goslinga, zacal jeste v jeho teenagerskem veku. Nebyl to zadny "computer geek" nebo "nerd" - byl opravarem pocitacu u Digitalu. Java se puvodne jmenovala Oak (podle dubu, na ktery se Gosling dival z okna sve pracovny v Palo Alto). Oak se pouzival jako nastroj pro reseni ruznych programovych problemu.

Kdyz se Sun rozhodl jazyk zverejnit, pozadoval zmenu nazvu. Nekolik lidi kolem jednoho stolu si lamalo hlavu nad novym pojmenovanim. Sepsalo se nekolik navrhu, ktere se pak proskrtavaly, az na papiru zustala Java. Uplne koreny Javy sahaji az do roku 1992. Goslingovym spolutvurcem Javy byl tehdy Jim Mitchell, nynejsi vice president JavaSoftu. Jako clovek na svem miste ma sve vize. Podle nej sit budou tvorit procesy, ktere nebudou probihat s nejakym jednim hardwarem nebo jednim operacnim systemem. Vsechny produkty, ktere budou v sobe mit pocitac, budou mit i svou adresu IP a budou schopny komunikovat na siti.

V te souvislosti zduraznil nutnost ochrany pristupu ke vsem zarizenim s IP adresou. Hackeri by se v budoucnosti mohli vydovadet treba na vypnuti lednicek, pretapeni mistnosti v parnem lete, cyklickem zapinani a vypinani svetel v budovach, ale i na leccem mnohem horsim. Podle tvurcu Javy to bude prave ona, ktera umozni diky sve appletove architekture funkce velmi ruznorodych zarizeni pripojenych k Internetu.
Zdroj: Calgary Herald

Zajimava ochrana pred hackery

Firma FutureVision Group vyvinula system Blitzkrieg pro ochranu pred vpady do sitovych systemu. Podstatou systemu je implementace teorie slozitosti a sebeorganizovani biologickych systemu. Blitzkrieg se instaluje na hlavni server. Odtud se pak po siti, kterou ma chranit, rozsiri dcerine programy. Kazdy z nich se napred uci monitorovanim normalniho prubehu deju na pocitaci, na nemz je instalovan. Tak si vytvori vzorek "normalu". Cokoli pak z nej kdykoli vyboci, hned hlasi, ev. se pusti do protiakci. A ty protiakce mohou byt poradne - firma totiz vyvinula i "militaristickou" verzi, ktera na pocitac, z nehoz atak pochazi, zautoci a umisti na nej treba virus. Takovy protiuder je spis zajimavosti, ktera ma zvysit image firmy, protoze z pravnich hledisek je to neprosaditelne. Pocitac, odkud utok prichazi, nemusi mit s hackerem nic spolecneho, a nekdy muze jit o prosty omyl, ktery si neklade zadne nekale cile. Blitzkrieg se predstavi pristi mesic na konferenci TechNet International '98 ve Washingtonu.
Zdroj: N. Y. Times Syndicate

Gateway zmenil W98 k zajimavejsimu obrazu

Gateway - jeden z nejvetsich distributoru pocitacu v USA - upravil vstupni procesy W98 (mj. nabizejici pripojeni k Internetu u ISP, ktere maji neco spolecneho s MS). Nabidka pripojeni k Inetu ted vede na ISP gateway.net pod spravou Gaytewaye ($14,95 mesicne)...inu... Podstatnejsi je to, ze si majitel pocitace muze vybrat mezi instalaci MSIE a Communicatoru. Tim Gateway v podstate vyhovel pozadavkum ministerstva spravedlnosti USA. MS se ke krokum Gatewaye a jeho zasahum do W98 zatim nevyjadril. Jak a co za vsim je, se tedy zatim nevi. Bud jde o urcitou odvahu vedeni Gatewaye, nebo o domluvenou hru s MS nebo s ministerstvem...nebo i s obema. Pokud o tom MS nevedel, Gateway zrejme porusil licencni podminky, ktere Windows ochranuji pred podobnymi zasahy, a pokud k nim chce distributor pristoupit, zcela jiste je musi napred projednat s MS. Zda slo o odvahu firmy, ktera vyuzila momentalniho tlaku statni administrativy na MS, nebo o neco jineho, se mozna dozvime pozdeji. Zajimava bude i reakce MS, ktery ve svem vlastnim zajmu nejak reagovat bude muset.
Zdroj: TechWeb

V Nemecku se opravdu zblaznili...

Takrka pred rokem nemecka policie vyrukovala proti nemecke pobocce americkeho ISP CompuServe kvuli tomu, ze na pocitacich CompuServu byla dostupna pornografie. Loni totiz v Nemecku prosel zakon, podle ktereho je ISP odpovedny za obsah toho, co jim prochazi. Pokud o nedovolenem obsahu ISP prokazatelne vi a neucini zadne kroky k jeho blokade, pak je trestne odpovedny. Soud s byvalym sefem pobocky, Felixem Sommem, se v Bavorsku tahne skoro rok. Ted vynesl svuj verdikt - dva roky podminene a pokuta $57,000 na charitativni ucely. Pravnici Somma se odvolaji.

Rozsudek bavorskeho soudu znacne vyplasil americke ISP, kteri se tlaci do Evropy. Nikdo z nich nema zajem na tom, byt odsouzen za neco, co nemecke soudy interpretuji znacne prusacky a bez znalosti toho, co a jak na Internetu beha a co na nem je a neni mozne. O tom toho bylo namleto uz tolik, ze nema vyznam to znova opakovat. Nejde jen o hloupost zakonodarcu ve vztahu ke svalovani odpovednosti na ISP, ale o nesmyslnost zakazu prezentace lidske sexuality vubec. Despota odjakziva vytlouka klin klinem, protoze nechce chapat nic ve sve slozitosti, ktera ho strasi. Brrrrr...
Zdroj: TechWeb a BAJT

AOL ma problemy s hackery

Zatim se vi jen o jednom. A nevi se, zda jde o technicky zdatneho hackera, nebo cloveka, ktery ziskava pristupova hesla formou "socialniho inzenyrstvi" (hrozny termin, ale vziva se). Ten termin vyjadruje schopnost lidi dostat se k heslum prostrednictvim zamestnancu firem, ktere spravuji sve systemy. At uz okouknutim hesla zadavaneho na klavesnici nebo vyuzitim nepozornosti a nezodpovednosti zamestnancu. Hodne uzivatelu AOL zjistilo, ze po navratu ze svatkem prodlouzeneho vikendu meli porusene "buddy listy" chatoveho Instant Messengeru apod. To nelze ucinit bez hacknuti ID a hesel (na cim hlubsi urovni, tim hure).

Jeden postizeny abonent AOL popisuje, kterak se s nim dal do chatu onen hacker. Uzivatel mu neveril a chtel dukaz. Dostal ho v podobe e-mailove zpravy, kterou jako by poslal sam sobe, ovsem obsah pochazel od hackera ve stylu "tak tady mate ten dukaz". Postizeny zkusil odolnost AOL proti ziskani hesel socialnim inzenyrstvim. Chtel jako uzivatel neco zmenit volanim prislusnych zamestnancu AOL. Tri pokusy neprosly, ale uz ctvrty vysel - hlas na druhem konci dratu na nem nepozadoval vubec zadne udaje a zmenil mu heslo beze vsech skurpuli. Vydeseny abonent zrusil informace o sve kreditni karte (jeji cislo slouzi rovnez k identifikaci pri hovoru s AOL). AOL ma pro telefonickou komunikaci s uzivateli na drate spoustu lidi, z nichz nekteri holt berou svou odpovednost znacne lehkovazne.
Zdroj: NEWS.COM