Na trhu je nekolik programu, ktere blokuji pristup k erotickym serverum.
Mohou mit i funkci vymazavani neslusnych slov z jinak bezneho textu.
Jeden ucastnik konference americkych ISP upozornil na to, co muze tato
funkce zpusobit. Psal skript pro webovskou stranku na jednom pocitaci
a prohlizel si ji na jinem, ke kteremu mel pristup vetsi pocet lidi.
Nefungovalo mu to. Stravil spoustu casu zjistovanim moznych pricin,
dokud se na tom druhem pocitaci poradne nepodival do zdrojoveho obsahu
stranky. Tam ke svemu nesmirnemu prekvapeni zjistil, ze v nem chybeji
nektere znaky jeho kodu.
Jedna radka jeho skriptu koncila znaky "menu" a druha zacinala
"#define". Hloupa chuva cetla znaky "nu#de jako zakazane slovo
"nude". Na miste techto pismen se ve strance objevily mezery. Z cehoz
vyplyva, ze znaky, ktere nejsou v abecede, pri svych cenzorskych
zasazich zcela ignoruje. Skripty ulozene ve strankach na pocitacich s
chuvami proto nemuseji fungovat! Jde o typicky pripad "vedlejsich"
efektu, jake vsechny snahy o cenzuru provazeji. Vzdy s sebou vezmou
a ponici spoustu veci, ktere puvodne ovlivnit snad ani nechtely.
Zelezne pravidlo "cenzor=ignorant" plati vzdy bezezbytku.
(Nesmesovat s justici, i kdyz justicni omyly a jejich opacne extremy,
jako je pousteni tezkych zlocincu na svobodu i bez soudu, si s
ignoranstvim mohou padnout do naruce.) Zdroj: BAJT
Od 1. dubna budou abonenti site IBM platit za kazdou hodinu, kterou
na Inetu stravi nad pausalem hrazenych 100 hodin mesicne, cca
desetinu pausalu (viz info z 26. ledna). Tento krok namichl mnoho
uzivatelu site IBM. Poskytovatel vzdelavacich kursu na Inetu oznacil
rozhodnuti IBM za raketovy utok na podstatu Internetu. Mnoho uzivatelu
vybizi ostatni abonenty site IBM k jejimu opusteni. Mluvci IBM k
tomu dodala, ze rozcilenych reakci neni nijak moc a ze podnikani holt
ma sva rizika. Rozhodnuti o platbach za cas pry bylo motivovano
udrzenim kvality a pristupnosti site pro vetsinu uzivatelu, kteri 100
hodin mesicne neprekroci. Tech je udajne 90%. Zdroj: NEWS.COM
Firma webMethods dokoncila svuj Web
Automation Server, ktery se objevi na trhu uz pristi mesic v cenach
od $19,995 pro 50 uzivatelu az do $49,995 bez omezeni. Zakladem serveru
je WIDL (Web interface definition language), kery firma v prosinci
prihlasila u W3C ke standardizaci. WILD ma umoznovat sdileni dat mezi
Webem a softwarovymi aplikacemi. Uzivatele webovskych prohlizecu tak
budou moci pristupovat k automatizovane prezentovanym datum z ruznych
aplikaci. WILD pouziva XML. Vyvojari najdou v dodavce softwaru
Automation Toolkit, ktery produkuje tzv. Weblety v kodech C/C++, Javy,
JavaScriptu, Visual Basicu, PowerBuilderu, Excelu, ActiveX a JavaBeans.
Weblety jsou pristupove komponenty, ktere se pripoji k aplikacim pro
primy a rizeny pristup k datum, ktere aplikace spravuji. Zdroj: NEWS.COM
Je videt, ze producenti softwaru berou XML hodne vazne. Dalsi firmou,
ktera vyjizdi se serverem s XML, je Vignette.
Jmenuje se StoryServer a jeho funkce jsou zalozeny na firemni
specifikaci XML, zvane ICE (Information and Content Exchange). Vignette
chce ICE rovnez prihlasit ke standardizaci u W3C. ICE umozni mj.
automatizovanou vymenu informaci mezi webovskymi servery - napr.
zpravodajske servery budou moci dodavat jinym serverum i sobe samy
mezi sebou zpravy zcela automaticky. Na cilovem serveru se zprava ihned
prijme a muze se bez dalsiho zasahu hned zaradit do databaze a
vystavit v podobe, do jake ji prislusny style-sheetovy skript s
podporou XML prevede. Pri tom mohou probehnout i ev. platebni
transakce. To samozrejme dava tusit velkou perspektivu v komunikaci
typu business-to-business. Konecna verze StoryServeru 3.2 s XML se
objevi ve druhem ctvrtleti t. r. v cenach od $20,000 do $75,000. Zdroj: InfoWorld Electric
Firma Unicast spustila svuj system
AdController 2.0 pro zasobovani webovskych stranek inzertnimi nudlemi.
Vse je zalozeno na odeslani maleho javoveho appletu, ktery se pri
pozadavku o spojeni s jakymkoli webovskym serverem, spolupracujicim s
Unicastem, posle do kese prohlizece na strane klienta. Applet se spoji
zpetne se svym rodnym serverem a pozada o dodavku nudle (ta samozrejme
muze byt vybrana podle nejakych atributu). Po kliknuti uzivatele na
nejaky odkaz, ktery vede k serveru, majicim smlouvu s Unicastem, se
natocena nudle vyhoupne na urcene misto v prohlizeci, applet pozada o
dalsi nudli, ta se doda a tak dokola. Krome zrejme nevyhody, jakou muze
hrat prilis pomale spojeni se servery Unicastu, prevazuje vyhoda
jasneho prehledu o poctu "shlednuti" vsech nudli a dodavek jen
aktualnich a adresnych nudli. Jenze pokud ma uzivatel Javu, ba i kes
vypnutou...:) Zdroj: PC Week
Vsichni s napetim ocekavaji, co v tech pravidlech bude. Ze by mela
byt dobre promyslena, si urcite mysli i clovek, ktery vcera musel
zavrit svou domenu oreos.com pod natlakem potravinarske firmy Nabisco.
Ta totiz nabizi stejnojmenny sendvic, ktery je urcen predevsim detem.
Na serveru oreos.com byly nudle a odkazy na eroticke servery. A to
Nabiscu neslo nejak dohromady:) Drzitel domeny dostal od Nabisca
ultimatum - bud ji zrusit nebo dostat zalobu. Rozhodl se pro zruseni.
Firma Network Solutions, ktera provadi registraci domen v USA, je
casto kritizovana za to, ze da komukoli cokoli, i kdyz to primo rve.
Jejim jedinym pravidlem je - kdo driv prijde, ten driv mele, at prijde
s cimkoli. Pak na to mohou doplatit i mali provozovatele serveru ci
stranek s domenou, k jejimuz nazvu nejaka velka firma nahle projevi
sziravou zarlivost. Jak jednoduche by bylo zavest databazi obchodnich
nazvu a v pripade kolize prislusne jednat. Kdyz uz registratori za
zarazeni do DNS berou prevelice slusne castky, meli by se do sveho
kseftu snazit zanest i etiku, ktera by podobnym pripadum predchazela.
Jenze to je moc prace... Zdroj: NEWS.COM
Ministri spravedlnosti EU se shodli na tom, ze by policii melo byt
umozneno "odposlouchavat data" uzivatelu Internetu v pripadech
definovanych podobne, jako pri povolenem odposlouchavani telefonu.
Britsky ucastnik setkani definoval soucasny stav slovy: "Pouzivame
metody 19. stoleti ke stihani zlocincu 21. stoleti." EU mj. pripravuje
i vznik nove instituce, nazvane Europol. Chybeji podpisy uz jen ctyr
zemi unie. Internetovy odposlech bude urcite spadat i pod ni. Zdroj: Wired News
Netscape proziva tezke obdobi. Ohlasil ztraty 88,3 milionu USD za
minule ctvrtleti (pred rokem mel zisk 8,2 milionu USD). Celkove
prijmy dosahly 125 milionu USD, coz je ve srovnani se 115 miliony USD
pred rokem hodne malo. Cena akcii Netscapu leti dolu - jen za vcerejsek
spadla o 12% na necelych $15. Do konce brezna Netscape propusti 300
zamestnancu (9,4%). Svou cinnost skoncila spolecna firma Novonyx
Netscapu a Novellu. Jejim cilem byl prenos webovskeho softwaru NS na
systemy Novellu. Vsichni zamestnanci Novonyxu prejdou k Novellu.
Ztraty Netscapu byly zavineny jeho prilis optimistickymi vyhledy, na
jejichz zaklade hodne investoval, ale pokles prodeje jeho softwaru
tyto investice nemohl zdaleka ani pokryt. Zdroj: NEWS.COM
Minuly tyden se MS s ministerstvem spravedlnosti USA dohodl na tom,
ze bude na trh dodavat fungujici verzi W95 bez MSIE, cili oba produkty
zvlast. Predtim MS na nejakou chvilku zjemnil svou arogantni a utocnou
retoriku. Rozhodnuti soudce Jacksona o oddeleni W95 a MSIE obsahuje
vyjadreni, ze prohlizec nesmi byt soucasti W95, ani produktu, ktere
budou W95 nasledovat. Ministerstvo spravedlnosti zatim k W98 nerika
nic. Rika jen, ze antitrustove vysetrovani vuci MS pokracuje. Nikdo
tak nevi, zda se dalsi "drobnou" causou v celem vysetrovani nestane
integrace W98/MSIE. Ministerstvo ji muze spustit kdykoli. Bill Gates
to samozrejme vi, a tak vysel bubnovat do ulic. Zcela otevrene utoci
na ministerstvo a oznacuje jeho akce za zcela neadekvatni vyvoji
pocitacovych technologii. Vyhlasuje, ze jeho rozhodnuti dat na trh
W98 s integrovanym MSIE je pevne a vsechny aktivity MS vedou k tomu,
aby se W98 objevily na trhu v predpokladanem terminu (asi v cervnu).
Gatesovi, ale ani ministerstvu spravedlnosti neni v teto veci urcite
do zpevu. Na ministerstvu lezi stin potvrzeni spravnosti "okenni"
licencni smlouvy MS s producenty pocitacu o placeni desatek z kazdeho
prodaneho pocitace.
Na druhou stranu integrace internetoveho prohlizece s operacnim
systemem je trend, kterym se vyvoj ubirat bude muset. Uz ted tomu
nasvedcuji ruzna zarizeni, jako treba "internetove krabice" k TV
prijimaci, telefony s webovskym prohlizecem apod. Tam dostanete, co v
tom je, jako hotovy produkt, a nemate sanci v tom cokoli zasadniho
menit. U pocitace je ale vec ponekud jina. Ten by mel krome
softwaroveho zajisteni zakladnich "zivotnich" funkci hardwaru zajistit
i moznost volby vseho, co je nad nim. Do doby, nez by se vsichni
shodli na univerzalnim prohlizeci pro nejaky OS (coz se asi tezko
kdy stane), by uzivatele meli mit moznost jeho volby a nemeli by byt
nuceni k pouzivani toho, co jim producenti pocitacu "vmontuji" bez
ohledu na cokoli. Aby tato moznost vubec existovala, musi byt nabidka
prohlizecu volna v beznem konkurencnim prostredi. Pokud se OS budou
dodavat se "zatavenym" prohlizecem, po takove nabidce se slehne zem.
Polozi se vyvoj prohlizecu jinych producentu, kteri do nej prestanou
investovat. Pokud by byl prohlizec v systemu pevne zakotven tak, ze by
byl nesestrelitelny, zbavil by se i freewarove konkurence. Je mozne,
ze uvahy ministerstva spravedlnosti USA se ubiraji podobnym smerem.
Ministerske "kudy na ne" se ukaze jeste v tomto pololeti. Zdroj: Mercury News a BAJT
Inu...kdyz ma nekdo spoustu casu a zbytecnych financi, muze si blbnout
na kvadrat:) Firma Natrificial Software
Technologies chce na trh prosadit internetovou verzi sveho programu
Brain. Puvodne byl vyvinut jako "prehlednik" souboru ulozenych na
disku pocitace. V Brainu si muzete hierarchicky sestavit prehled
souboru, ktere maji ve vasi praci neco spolecneho (treba dopisy
manzelce, softwarovy projekt apod.). Temto skupinam souboru se hrde
rika "thoughts" neboli "myslenky". Ke vsemu se da pripsat poznamka a
po kliknuti na soubor se spusti prislusna aplikace, ktera ho predvede
v cele krase. Budiz, neni to napad k zahozeni, i kdyz sestaveni
"myslenek" vyzaduje jisty cas, byt se provadi stylem drag&drop. A stoji
to jen $50. Ted se producent Brainu snazi o jeho prosazeni na Inetu.
Pro ten ucel firma vytvorila software Site Brains pro WWW servery a
modul plug-in pro prohlizecove klienty. Cili si predstavuje, ze
tvurci/spravci webovskych stranek budou mimo hromad sve jine prace
klikat do adresaru a drag&dropovat soubory do "myslenek" Brainu. A ze
surfari si budou hromadne stahovat onen plug-in. Nebudou, jak o tom
svedci obdobne pokusy z minulych let. I kdyz prohledavac obsahu
serveru neni totez, danemu ucelu (ale i ucelum jinym) poslouzi rovnez. Zdroj: InfoWorld Electric
Laboratore Bell Labs vyvinuly system
ochrany prohlizecu pred vpady hackeru via JavaScript a/nebo VBScript.
MS i NS uz mely se "skriptovymi" dirami ve svych prohlizecich nemalo
starosti. BellLabs vyvinuly bezpecny interpreter, ktery kontroluje
bezpecnost pristupu (k cemu skript muze/nesmi) a zabranuje vzajemne
nahodne ci nekale komunikaci mezi dvema ruznymi skripty. System je
doplnen moznosti pridelit duveru skriptum prichazejicim z urcite domeny.
Od NS ani MS zatim neprislo zadne vyjadreni k mozne implementaci
systemu Bell Labs do jejich prohlizecu. Zdroj: NEWS.COM
Firmy MS, Qualcomm a Lotus se pred casem dohodly na vytvoreni noveho
standardu pro e-mailove zpravy obsahujici HTML. Vysledkem ma byt
vyraznejsi orientace ve zmeti zprav automatickym vkladanim odkazu
do zprav, vzajemne nejak souvisejicich (ty se budou moci prohlizet i
jako jeden souvisly text, ve kterem budou jednotlivi autori napr.
barevne odliseni). HTML Threading pouziva XML. Popis i priklady jsou
na adrese Conventions
for use of HTML in email. Zdroj: InternetNews.com
Britsti strazci narodniho zdravi vydali zpravu, varujici pred - a ted
se podrzte - nakupovanim spermii via Internet! Na Inetu maji byt
informace o moznosti koupe spermatu za nekolik set USD od ruznych
darcu. Charakteristika techto udajnych darcu je k nabidce pripojena.
Strazci zdravi zcela logicky usuzuji, ze takhle nabizene sperma muze
obsahovat lecjake nemoci a geneticke poruchy. Pri volbe darce v
lekarske praxi plati striktni pravidla, ktera museji byt dodrzena v
zajmu zachovani zdravi matky i jejiho potencialniho potomka. V Britanii
bylo v letech 95/96 umele oplodneno 5,956 zen, z toho 1,546 uspesne. Zdroj: Mercury News
Ceny prvnich, velmi slusne vybavenych pocitacu s Pentiem 333 MHz se
pohybuji od $2,499 do $2,999. Napr. firma MidWest Micro nabizi za tu
nizsi castku PC PRO-333 s HDD 4,3 GB, 64 MB RAM, jednotkou CD 32X,
monitorem 17" etc. V horni hranici nabizi Gateway 2000 svuj E-3110
s HDD 8,4 GB, monitorem 19" a spoustou dalsiho vybaveni i pro sitovou
komunikaci. Kdyz si vzpomenu, ze zacatkem roku 1990 jsme zaplatili za
pececko 286 (bylo to 16 MHz?) s HDD 40 MB a cernobilym monitorem
250,000 korun...a to tenkrat jeste byly nejake penize!:) Firma Sony
ohlasila, ze Pentium 333 MHz instalovat do svych PC nebude, protoze
nejde o zadny dramaticky vzestup vykonnosti (Sony uz nabizi pececka s
Pentii od 200 do 300 MHz). Zrejme ceka, az Intel vyjede s procesory
350 a 400 MHz pro 100-MHz-ove sbernice. Svou novinku Intel predstavi
15. dubna t. r. Zdroj: TechWeb
eXtensible Style Language (XSL)
navazuje na CSS (Cascading Style Sheets). CSS je urcen pro HTML a
bude pracovat i s XML, zatimco XSL jen s XML. Hlavni funkci CSS i XSL
je generovani, resp. umistovani dat do predem pripravene vysledne
podoby dokumentu. Jde tedy o jistou podobnost s praci na dokumentech
typu DTP. XSL - na rozdil od CSS - bude mit nektere prednosti, napr.
sestaveni ze serveru odesilanych dokumentu podle priorit uzivatele,
ktery o ne prave pozadal, automaticke generovani casti textu, jako
jsou cisla stranek, hlavicek apod., prubeznou zmenu formatu v
zavislosti na podobe referencnich dokumentu etc. Navrh specifikace
predal W3C MS s firmou ArborText, ktera
prave vytvorila prvni podobu editoru XSL (muzete si ho stahnout zdarma
na jejim firemnim serveru). Editor udajne nevyzaduje zadnou znalost
jazyka. Abyste se mohli podivat, co jste vytvorili, k MSIE pripojte
XSL Processor MS.
Navrh specifikace je hodne cerstvy a jeste projde cetnymi zmenami.
Standardem by se mohl stat nekdy pozdeji v tomto roce. Zdroj: TechWeb
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek