Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

30. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Irsko se chce stat internetovou vyspou Evropy
Byti v Cine hackerem je doslova o zivot
Internet mava se svobodou slova zcela doslova...
Vanoce vyrazne pomohly vysi obratu z prodeje zbozi via Inet
Kolem nakupovani via Inet si clovek muze uzit i neco "legrace"
Ruzne styly udelovani vah strankam v prohledavacich stale nic moc...

Irsko se chce stat internetovou vyspou Evropy

Nekolika evropskymi zememi probehly protestni akce proti vysokym telefonnim poplatkum za spojeni s Inetem. Ve vetsine techto zemi maji hlavni slovo monopolni telefonni spolecnosti, i kdyz se v nich trh zvolna uvolnuje konkurenci. Mimochodem, pred par dny jsem videl v TV na EuroNews reportaz o telekomunikacich v Holandsku. Tam se trh prave uvolnuje, ale...a ted se neceho pridrzte...zvysily se telefonni poplatky. Byvsi monopolni holandska spolecnost to "vysvetluje" stejnymi blaboly jako tuzemsky Telecom - ze kdesi cosi bylo "dotovano" necim jinym a ze ted vsechno musi jet "za sebe" apod. zvasty. Nastupujici konkurence musi casto pouzivat site holandskeho giganta, za coz soli jak diva. Nejsem Libuse, ale vidim uplne stejny scenar budouciho "deliberalizovaneho (debilizovaneho?:) trhu" v CR...

Protesty uzivatelu Inetu v Evrope nekde slavily vetsi uspech (napr. v Italii), nekde maly (Francie, Spanelsko), jinde zadny (Nemecko, CR). V CR i proto, ze podle predvanocnich informaci CTU "brani" rozjezdu Internetu 99 (ktery ma umoznit o neco mensi poplatky, nez se bude platit za hlasova spojeni). A chudak Telecom je pry z toho "strasne nestastny"...:)

Zcela jinak se veci maji v Irsku. Tam sice jeste nic zvlastniho ve prospech rozvoje Inetu snizenim nesmyslnych plateb za spojeni nenastalo, ale to, co - a hlavne JAK - se pripravuje, stoji za velkou pozornost. Duvod? Je to irska vlada, ktera si sama urcila skvely cil - aby se Irsko stalo telekomunikacnim rajem v zajmu prosperity irske spolecnosti. Modelem ma byt telekomunikacni trh v USA. O tom, ze to irska vlada mysli vazne, svedci nedavno zalozeny a dost prestizni "Poradni vybor pro telekomunikace", jehoz cleny jsou i vyznamni Americane z dane oblasti. K nejvazenejsim jiste patri jeden z otcu Inetu, Vinton Cerf, jinak pusobici v MCI Telecommunications. Ve vyboru jsou dale zastupci americkeho Bell Atlanticu a Qwestu a rada dalsich prednich zastupcu telekomunikacnich a internetovych organizaci. A samozrejme zastupci vyssich vrstev irske statni spravy.

Konecnym impulsem pro aktivni praci vyboru a pro realizaci celeho planu byla zarijova navsteva Billa Clintona v Irsku (behem ni predstavitele obou zemi poprve podepsali mezistatni dohodu elektronickou cestou). Na adrese uvedene v zahlavi zpravy najdete vsechny informace i zakladni dokument planu vyboru (ve formatu .pdf). Mimochodem, Irsko je druhym nejvetsim exporterem softwaru na svete (za USA). Projekt pocita s ucasti soukromeho sektoru a provazanim jeho cinnosti (napr. pri stavbe a spolupodileni se na vyuzivani paternich siti). Kdokoli ma otevrenou cestu k zakladani spolecnych podniku. Investori - predevsim z USA - vitani. Vlada projekt predlozi - spolu se souvisejicimi legislativnimi navrhy - parlamentu, takze zamer bude mit i zakonnou oporu.

Irska vlada chce, aby kazdy obcan Irska mel pristup k elektronickym informacim s minimalnimi naklady a aby se na irskych sitich nalezite rozproudil obchod. To vsechno v Evrope zdarile blokuji vysoke ceny spojeni. I kdyz se nekde nekdo v Evrope vypne k otevreni inetovskeho obchodu, brzy zjisti, ze jeho namaha je vicemene plana. V danem prostredi, ktere nikoho nepodnecuje k ucasti, vsechno spokojene chrni. Ze vseho tyje jen par miliardovych zab, roztahujicich se na pramenech vyvojove potence za podpory bohorovne ignorance posetile kvakajicich stranovladnich zabacku... Tak at se jim to v Irsku povede! Kdyz uz nic pro nas, tak aspon aby bylo videt, ze to jde, kdyz se vi, proc a jak, a chce se.
Zdroj: BAJT

Byti v Cine hackerem je doslova o zivot

Dopadene zlodejske hackery neceka nikde na svete nic dobreho. V Cine je ceka to nejhorsi - ortel smrti. Ten byl vynesen nade dvema hackery, kteri se nabourali do systemu cinske banky a prevedli z ni celkem $87,000 na nekolik svych kont, ze kterych stacili vybrat $31,400. Zlocineni je hnus v jakekoli podobe. Vecne dilema "vyvazovani" zlocinu a trestu nekde resi "odpadovou technologii" - zabit a sup s tim zbytkem do odpadku. On i dozivotni trest za pasovani maleho mnozstvi drog v nekterych zemich pojednava s dopadenym clovekem jako s odpadkem. Pritom na svete pusobi mnohem vetsi porce benevolentne prehlizeneho zla male i velke ignorance, ktera svou individualni slepotou i "vyssimi zajmy" skupin valcuje cokoli ve svem dosahu. A jejiz nasledky oteviraji mnoha jednotlivcum dvere skutecneho i vnitrniho vezeni...i cestu na skutecne popraviste i k sebevrazdam. Ja jen, ze se mi nad postupem cinskych justicnich uredniku dela dost spatne...
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Internet mava se svobodou slova zcela doslova...

I v USA se muze student se zlou potazat, kdyz vyjadri svou nevoli s necim, co se mu ve skole nelibi. Poslednim pripadem, ktery se dostal az k federalnimu soudu, bylo vystaveni webovske stranky 17-leteho studenta s obsahem ostre kritickym. Jeden ze spoluzaku to praskl ucitelum, ti rediteli a ten v unoru rozhodl o desetidennim pozastaveni skolni dochazky nehodneho zacka. Ten tak ztratil moznost ziskat skolni kredity (kompletni absolvovani studovanych oboru) a byl prinucen dodelat si vsechno o prazdninach v letnim behu. O pripadu se dozvedela ACLU (American Civil Liberties Union), obhajujici obcanske svobody, a podala zalobu na onu stredni skolu. Vec se dostala az k federalnimu soudu, ktery predbezne zrusil rozhodnuti skoly.

Nekolik podobnych pripadu uz se v USA odehralo - skola vzdy nejak potrestala studenta, ktery na Inetu protestoval proti ni. V roce 1995 "soudne vyhral" $2,000 student, ktereho za jeho webovskou zesmesnujici kritiku skola tvrde potrestala. Uz zcela nesmyslne pusobi tresty vuci trinactiletemu zackovi, ktery na Web umistil stranky pod nazvem "Chihuahua Haters of the World", coby zakladny vsech, kteri nesnaseji jisty druh mexickych psu:) Nejaky jejich milovnik stranky objevil, prasknul zacka skole a ta s nim zacvicila. Mimo jine nesmel rok navstevovat pocitacovou tridu. Kdyz se to jeho rodice dozvedeli, obratili se na ACLU a dosahli obnoveni normalniho studijniho statutu sveho syna, vcetne vymazani jeho trestu ze skolnich zaznamu.

Na vsem je pozoruhodne jedno - ani v jednom pripade studenti pro sve dovadeni nepouzili skolni pocitace ci site. Vzdy slo o cinnost zcela mimo skolu. Tim spis se tu vynoruje otazka svobody vyjadrovani. Studenti dosud nemeli moznost se zcela volne vyjadrit na verejnosti (zadne noviny by jim to neotiskly, do TV by se to nedostalo...). Teprve Internet otevrel stavidla. Ucitele si holt budou muset "zvyknout" a pristupovat k veci uplne jinak - mluvit o pricinach protestu a hledat vecna reseni problemu. Nakonec od toho jsou pedagogove. Hrube tresty za vysloveni nespokojenosti nebo i za "hravou unahlenost" studentu nebyvaji funkcni a spise vypovidaji leccos nedobreho o svych akterech.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Vanoce vyrazne pomohly vysi obratu z prodeje zbozi via Inet

Firma Marketing Corp. of America tvrdi, ze letosni "internetove vanoce" prekonaly vsechny predpoklady. Behem tri predvanocnich tydnu koupili koncovi zakaznici via Inet/Web zbozi za cca pet miliard USD (loni 1,3 miliardy USD). Pro letosek se odhady pohybovaly "jen" mezi 2,3 a 3,4 miliardami. Celkove cini letosni obrat prodeje koncovym zakaznikum mezi 14 az 15 miliardami USD - a to uz je 1% z celkoveho prodeje zbozi v USA. Je jasne, ze podil internetoveho prodeje dale poroste. Vestirna Boston Consulting Group odhaduje jeho financni objem na 30 az 40 miliard USD v pristim roce. Tato cisla neobsahuji udaje o mezifiremnich obchodech, ktere jsou mnohonasobne vyssi.
Zdroj: Excite

Kolem nakupovani via Inet si clovek muze uzit i neco "legrace"

Kdyz jde vsechno automaticky a databazovy software nepase kiksy, slouzi prodejni servery v pohode. Ale beda, kdyz nekde neco "nevyjde" a musi to pak dodatecne resit clovek:) Autor informace se rozhodl koupit dve veci (jednu sobe a druhou coby darek vzdalenym pratelum). To "pro sebe" objednal via Web, pro pratele klasickym vyplnenim a odeslanim objednavky z papiroveho katalogu. Stary styl zafungoval perfektne. Ale na Webu se dely veci...

Ucet za koupeni zlevnene kombinace dvou veci mel cinit $12. Software objednavku rozlustil tak, ze vzal kazdou z obou veci zvlast, jednu zahodil a pridal jinou. A kazdou uctoval, jako by se kupovala separatne, cili beze slevy...celkem $24. Protoze prislo potvrzeni koupe e-mailem, bylo kam vec reklamovat. Odpoved slibila napravu. Protoze kupujici mel okamzity pristup k prehledu o stavu financi na kreditni karte, mohl zjistit, ze prodejce mu z ni sebral $24, nikoli $12. Opet e-mail, opet slib napravy. Misto toho prodejce sebral z karty dalsich $12 a navrch buhviproc jeste $10. E-maily, sliby a pohyby na karte... Prodejce v ramci sve napravy prevedl na kartu dvakrat $12 a dvakrat $10, coz prehnal. Kupujici za zbozi v cene $12 tak nakonec zaplatil jen $2. Plus otravne reklamovani zmatku u prodejce.

Protoze autor je programatorem databazi a vi, co se vsechno muze stat, radi dodrzet nektera zasadni pravidla pro kupovani via Inet. 1) Pro tyto nakupy vyhradte jednu kartu, kde nic moc neni a kde se neda jit do velkeho minusu. 2) Dobre kontrolujte vsechny platby provedene na zaklade pokynu prodejce. 3) Pripravte se na mozne reklamovani a na nutnost duraznejsich expresi, pokud prodejce neodpovida. 4) Pred nakupem vyzkousejte, zda se da s prodejcem komunikovat via e-mail (na neco se ho zeptejte) - pokud neodpovi, jdete nakupovat jinam.

Prodejcum doporucuje, aby si overili, koho prijimaji do sveho technickeho i provozniho tymu. Ti prvni museji vedet, co delaji, a v pripade kiksu umet problem ihned vyresit. Ti druzi museji kmitat kolem komunikace se zakazniky - nekdo vydrzi cekat par dni, v nekterych pripadech je hodina az prilis dlouha. Rychlost a hromadnost holt vyzaduji perfektni zazemi, aby se nezmemily v presolenou kasi, nezvladatelne se valici z binarmich "hrnecku-var"...:)
Zdroj: PC World a BAJT

Ruzne styly udelovani vah strankam v prohledavacich stale nic moc...

Jesse Berst si ve sve uvaze vsima nekterych zpusobu "vazeni" obsahu stranek ulozenych v prohledavacich. A dochazi k zaveru, ktery je jasny od doby, co se prvni prohledavace objevily na Internetu - jejich "uzitkova hodnota" je stale nizka. Vzdy dostanete mnohem vic toho, o co nemate zajem. Samozrejme je treba se umet zeptat a nalezite formulovat dotaz. Jenze uz tady je nejvetsi nedostatek. Prohledavac se neumi zeptat vas na zpresneni dotazu. Bez dialogu se pri hledani nikdy nikam moc nedostaneme. Surfari jsou na tom dnes asi tak, jako hledaci stechovickeho pokladu - oni "tak nejak" vedi, co by chteli najit, ale ten kopec, ve kterem to snad je, zaryte mlci:)

Dnesni prohledavace pouzivaji zoufale primitivni metody zhodnoceni "dulezitosti obsahu" (stranky s vyssi vahou se ocitaji na zacatku vypisu vyhledanych odkazu). Napr. u nekterych prohledavacu stranky, ktere uzivatele odklikavaji z vystavenych vypisu, ziskavaji na vaze (neco jako index popularity). Nevyhodou je nejista hodnota takovych odkazu, protoze surfari je odkliknou jeste pred tim, nez se na ne dostanou a uvidi, co na nich vlastne je. Jinym zpusobem je hodnoceni z hlediska "autority" - pocitaji se odkazy ze stranek na jine stranky. Napr. pokud na jednu stranku o pestovani zampionu vede odjinud nejvic odkazu, pak ziska nejvyssi vahu mezi strankami o pestovani zampionu. A pri dotazu na pestovani zampionu se vyloupne na prvnim miste vypisu (to je zatim snad ten "nejlepsi" ze soucasnych zpusobu udelovani vahy - vyvinuto v IBM pod nazvem "Clever", vice viz info z 2. prosince 1998).

Obdobou Cleveru je zpusob, ktery pouziva firma Google - ten navic rozlisuje, odkud se na neco odkazuje. Napr odkaz z Yahoo ma vyssi vahu nez z nejake "zapadle visky". Lycos nabizi moznost dodatecneho hodnoceni stranek uzivateli, a tak ziskava jejich vahy. Mining Co. a Suite101 nabizeji dokonce prostor pro pisemne recenze stranek.

Budoucnost dolovani relevantnich informaci je pouze ve vyvoji a aplikacich umele inteligence na Internetu. Vysledna podoba urcite nebude centralizovana v nekolika mistech s velkym poctem disku, nad nimiz je prikrov nejakeho softwaru (tak, jako dnes), ale sama sit se stane "mozkem" se synaptickymi spojenimi, mezi nimiz budou probihat velmi zajimave procesy. Prvnim naznakem toho jiste budou softwarovi agenti, ktere stale a usilovne propaguju v News on 'Net:) Kez se jiniovym obalkam javovych appletu podari uz brzy vyrazit do site, ktera na ne bude pripravena a necha je provadet potencialne mozna kouzla. To bych vsem surfarum do noveho roku opravdu dost pral!:)
Zdroj: AnchorDesk a BAJT

28. prosince 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Vyvojari IBM delaji na "univerzalnich rozhranich"
Co dela Internet s akciemi, to uz snad ani neni pravda...:)
Kolik vynakladaji inetovske prodejny na ziskani jednoho zakaznika
AT&T snizuje ceny telefonovani via Inet z Japonska...jenze...
IBM s Lotusem nabizeji zdarma alfaverzi konvertoru XSL do HTML
Specialni zarizeni a sluzba pro "nemocne e-mailem":)
Diky za mila blahoprani...a napodobne:)

Vyvojari IBM delaji na "univerzalnich rozhranich"

Pocitacovi vedatori IBM vyvijeji velmi zajimavou zalezitost. Jmenuje se Modal (Mobile Document Application Language) - ma umoznit komunikaci s jakymkoli jinym zarizenim, ktere bude "modalove vybaveno". Tak si treba predstavte, ze mate bezdratovou krabicku, kterou budete chtit zjistovat stavy jakychkoli zarizeni ve vasem byte/dome a v pripade potreby jim udelit prikazy. Krabicka s Modalem "zapiska" na to ktere zarizeni, ktere ji na zaklade teto vyzvy posle sve uzivatelske rozhrani, cili software, ktery se ulozi do bufferu (vyhrazene pameti) krabicky. Cili jde o softwarovou emulaci komunikacniho rozhrani. Na displeji krabicky se objevi softwarove knofliky pro rizeni vyzvaneho zarizeni, at uz je to mikrovlnna trouba, TV, radio, kotel ve sklepe (tchyne jeste neee:)

Vedatori pocitaji s dalsim vyvojem Modalu, ktery bude mit databazi informaci/dotazu pro clenitejsi prehledy a vselijak provazanou komunikaci. Podobnou komunikaci bude umoznovat javova Jini Sunu, ovsem na hodne jinem principu. S pomoci Jini a "k ni pribalenych" appletu se budou zarizeni vzajemne predstavovat a domlouvat, pricemz vysledkem muze byt i to, co v pripade Modalu, tedy zprava o stavu zarizeni a vydani povelu k nejake akci. Jini je ale mnohem rafinovanejsi a je vyznamnym predpokladem vyvoje prevelice zajimavych, automatizovanych softwarovych agentu, ktere se mohou vydavat na klikate cesty po sitich a cinit takrka netusene. Modal na zapiskani "jen" stahne komunikacni rozhrani k sobe a basta fidli.

Pocitacovci IBM hledaji dalsi moznosti vyvoje modalove technologie. Zajimavou a bezici aplikaci je prohledavani Webu, resp. informaci reprezentovanych via XML. Tato vyzkumna prace ma nazev Grand Central Station. Jcentral je jeji praktickou podobou - jde o webovsky prohledavac informaci o Jave. Dotaz smerovany na Jcentral ma vyvolat "zapouzdrovani" vyhledavanych dat a jejich konecne "vyloupnuti" na strane dotazovatele. Koho prohledavace zajimaji, mel by se na Jcentral podivat, protoze je opravdu zajimave provedeny. Predevsim nabizi viditelne sirsi rejstrik katalogizovani a "prohrabavani" velmi ruznych dat (via ruzna rozhrani), nez je zatim zvykem u klasickych prohledavacu.
Zdroj: InfoWorld Electric a BAJT

Co dela Internet s akciemi, to uz snad ani neni pravda...:)

Burzovni skeptici mohou kricet o nesmyslnosti vysokych cen akcii internetovych firem, co chteji, ale pomalu nikdo na ne uz nedba. I posledni predvanocni den (primo 24.12.98), kdy byly burzy v USA otevreny, se zase odehralo mnohe prekvapive. Tak napr. nejaka prodejna obleceni pro teenagery s nazvem dELiA's vyletela o 111% po pouhem ohlaseni, ze sve oblecky bude nabizet i na Yahoo. Jen o neco mensich vzletu cen zaznamenala burza vic - tykaly se ISP i prodejcu vypocetni techniky. Vedle vzestupu jsou ale i pady. Napr. akcie Multiple Zones International spadly takrka o polovinu pouhy den pote, co vyletely nahoru skoro ctyrnasobne po ohlasenem uvedeni webovske aukce na strankach firmy. Prudky pad postihl i aukci uBid - o vice nez o tretinu (ze $188 na $122). Silna desitka na cele s Amazonem ($325) si sve pozice udrzela bez vykyvu.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Kolik vynakladaji inetovske prodejny na ziskani jednoho zakaznika

Marketing a reklama nabyvaji na stale vetsim vyznamu i v prosazovani se internetovych firem. Prostredi vydatne houstne a kdo nepracuje na "odchytu surfaru", tomu uleti jinam. Vydaje na odchyceni jednoho surfare, pretaveneho do zakaznika, jsou nejmensi u aukce eBay - $12,31. Aukce Onsale vydava $33,23, prodejny Amazon.com $43,34 a CDNow $173,77, "cestovni" Preview Travel $241,80 a akciovy broker E*Trade skoro neuveritelnych $403,04 - jeho transakce ovsem mohou nabyvat vysokych obratu, ktere mu tak znacne naklady slusne pokryji. Tato cisla mimo jine vysvetluji i prodelecnost, ktera stale postihuje drtivou vetsinu internetovych firem, resp. inetovskych divizi "kamennych" obchodu.
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

AT&T snizuje ceny telefonovani via Inet z Japonska...jenze...

AT&T Jens - spolecny podnik AT&T a 25 japonskych firem - snizuje ceny sluzby AT&T@phone pro spojeni do 16 zemi z celkoveho poctu 130 pristupnych. Poplatky jdou dolu o cca 20%. Napr. do USA se bude volat za 22 centu za minutu. To je sice hezke, jenze kdokoli z celeho sveta, vcetne Japoncu, se muze stat uzivatelem sluzby Net2Phone a volat do USA ve dne za 15 a v noci za 10 centu za minutu (podobne nizke jsou ceny kamkoli jinam a odkudkoli - viz podrobnejsi info z 23. prosince 98).

AT&T patrila pred par lety k tem americkym telefonnim spolecnostem, ktere se na FCC (vladni federalni komisi, ktera reguluje komunikacni trh v USA) marne dozadovaly zakazu pouzivani Internetu pro hlasova spojeni:) A patri k tem, ktere rady "vestecky" dezinformuji v tom smyslu, ze ceny za telefonovani via Inet stejne jednou dosahnou cen klasickeho spojeni. Telefonnim gigantum se pochopitelne nelibi, ze jim jakykoli "internetovy novacek" bude moci ujidat z kolace. Net2Phone to dokazuje dost jasne. Jenze AT&T ma mnohem vetsi zazemi a povedomi o sve existenci nez treba Net2Phone. Ale nic netrva vecne...a diky Inetu uz vubec:)
Zdroj: InternetNews.com a BAJT

IBM s Lotusem nabizeji zdarma alfaverzi konvertoru XSL do HTML

Na alphaWorks by mel byt prevodnik LotusXSL (prevadi data XML do (typo)graficke podoby HTML, aby je mohl interpretovat webovsky prohlizec). Pisu "by mel", protoze na alphaWorks se malokdy propracuju (predtim z Cesnetu, stejne jako ted z PVT). LotusXSL ma podobu API JavaBeans, takze bez JVM nula bodu. LotusXSL ma vyhovovat specifikacim XSL, na nichz spolu s W3C pracuje i IBM. XML si tvrde razi cestu, protoze umoznuje jednodussi a dynamicky prenos dat mezi ruznymi strukturami a specifikacemi - napr. uz dnes se s uspechem pouziva pro komunikaci mezi softwarem, vyrizujicim platby, a klienty, kteri pouzivaji ruzne platebni systemy. Software XSL prevede vsechno, co ma uzivatel z gulase XML videt, do prislusne podoby podle sablon XSL, ze kterych nakonec vsechno vyplyne do HTML v okne webovskeho prohlizece. Takze, mili webmajstri, hrne se to na vas:)
Zdroj: Inter@ctive Week a BAJT

Specialni zarizeni a sluzba pro "nemocne e-mailem":)

Kdo bez pristupu ke sve e-mailove schrance nemuze vubec byt, muze si z ni stahnout (a do Inetu odeslat) sve zpravy z prenosnych zarizeni, ktera se nabizeji v USA (vyuzitelna jsou zatim zrejme jen v USA). Jedna takova krabicka se jmenuje PocketMail. Stoji mezi $99 a $149 podle kapacity vnitrni pameti. Ma mikrofon a "chrchlatko" pro zvukovou komunikaci s telefonnim sluchatkem. Vola se na bezplatne cislo 800, lec se plati $9,95 mesicne spravci sluzby, coz neni moc prijemne (rozhodne by bylo lepsi, kdyby tuto sluzbu nabizeli primo ISP, ke kterym je abonent jinak pripojen).

Delka zprav je omezena na 4,000 znaku, ale lze ji omezit az na samotnou hlavicku (pak se daji dodatecne oznacit zpravy, ktere chcete dostat cele). Software nabizi i omezenou moznost filtrace. Krabicka ma malou klavesnici pro psani odesilanych zprav. Displej zobrazi text po 40 znacich na osmi radkach. Krabicky par ruznych vyrobcu vazi kolem 9 unci (takze kapsy netrhaji) a lisi se kapacitami pameti a poctem funkci. Pokud je clovek na cestach necestach, je tahle krabicka urcite fajn. Jen ji vydrzet udrzet u sluchatka tech nekolik minut, ktere se jinak necinnemu cloveku zacnou brzy zdat dost dlouhe:) Myslim ale, ze takova krabicka nakonec zmizi ze sveta, jakmile trh zaplavi dobre vybavena prenosna zarizeni, chytre komunikujici radiovymi vlnami.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Diky za mila blahoprani...a napodobne:)

Na serveru tom a tom mate k vyzvednuti pohlednici...plus e-mailove zpravy textove i s grafickymi legrackami...vse v duchu vanocnich az novorocnich blahoprani. Diky za vsechna!:) Prestoze nemam rad masovost, nezbyva mi, nez podekovat touto cestou, abych se neupsal, resp. neuauotmatil:) A samozrejme i vam preju vsechno to, co mileho se objevilo ve vasich pranich. Kez se nam aspon neco z toho splni a nebude se do toho plest nic, co by nikdo nepral ani tomu nejhorsimu spammerovi ci hackerovi...:)
Zdroj: BAJT