Denni zpravy z Internetu Nova nabidka: Denni zpravy z Internetu muzete dostavat e-mailem na svou adresu!

Tato stranka se umistila v hodnoceni nejlepsich WWW stranek ceskeho Internetu

2.-3. cervence 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

MS zaplatil za nazev Internet Explorer
Finta pro nedobrovolne privabeni uzivatelu
Javagator Netscapu nebude
JavaPC Engine Sunu na trhu s prilis velkym zpozdenim
Vytisk knihy na pozadani
Co bude po portalech?
FBI v akci kolem odporneho spamu

MS zaplatil za nazev Internet Explorer

Firma SyNet podala prede dvema lety zalobu na neopravnene uzivani nazvu Internet Explorer Microsoftem. Vec byla ponekud spletita - MS v roce 1995 pozadal patentovy urad o sdeleni, "zda je ten gulasek volny". Pry ze ano. Jenze po case uprednostnil gulasek pro SyNet. A tak v tom vznikl gulas. Vse nakonec dopadlo tak, ze MS navrhl SyNetu pet milionu USD "odstupneho". Jeho pravnici souhlasili a vse je urovnano. SyNet je momentalne v bankrotu, mj. i proto, ze vyhazel spoustu penez na pravniky. Z toho odstupneho neuvidi takrka nic - skoro vsechno dostanou pravnici a dalsi veritele. Pokud by MS pri o nazev prohral, odstraneni nazvu by ho prislo asi na 30 milionu USD.
Zdroj: TechWeb

Finta pro nedobrovolne privabeni uzivatelu

Bezplatna e-mailova sluzba Hotmail s 18 miliony uzivatelu patri MS. Jemu patri i nove spusteny portal Start. MS samozrejme trapi, jak svemu Startu co nejrychleji zvednout navstevnost. Vyresil to jak vilna Sirena vabici moreplavce - po odhlaseni se z Hotmailu je chudak weboplavec automaticky presmerovan na Start. Uz vidim, jak si spousta z nich sve odhlaseni reflexivne spoji s placanim do klavesy Esc:) Tuhle fintu dost huste pouzivaji mnohe eroticke servery a huste tim odpuzuji surfare.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Javagator Netscapu nebude

Marc Andreessen prohlasil, ze plne javova verze Navigatoru - Javagator - zmizela z vyvojovych planu Netscapu. Duvodu je nekolik - nestabilita, pomalost a mensi nabidka moznosti. Navic - po uvolneni zdrojoveho kodu Navigatoru - vyviji skupina nadsencu javovy Navigator pod nazvem Jazilla. M. Andreessen svym prohlasenim Jave zrovna moc nepomohl. Ne ze by ji primo odepisoval...Java pry potrebuje jeste urcity cas vyvoje, nez se v ni budou moci tvorit vetsi aplikace. Na druhou stranu vyjadril obavy z jejiho rozstepeni do nekompatibilnich podob pote, co by Sun zacal pozadovat platby za udelovani licenci na cokoli, coz se stat muze.
Zdroj: TechWeb

JavaPC Engine Sunu na trhu s prilis velkym zpozdenim

Loni Sun vyvolaval obecne nadseni z toho, co vsechno Java prinese vsem. Hodne toho nasliboval, leccos splnil, leccos ne. Co splnil, se zatim neukazalo byt nicim natolik prevratnym, aby to vyrazneji zmenilo tvar vypocetni techniky. A co nesplnil, to podporilo stale skeptictejsi pohled na budoucnost Javy. Skutecnost je nekde mezi obema krajnimi pohledy - Java se bude postupne uplatnovat tam, kde je k necemu dobra a jeji nasazeni ma smysl, napr. v podobe servletu na strane serveru ci drobnych jednoucelovych appletu zaslanych klientovi. Ale ke komplexnim javovym aplikacim je jeste daleko.

JavaPC Engine 1.0 se mel objevit uz loni. Jde o software, ktery muze bezet na PC s procesory 486 nebo Pentium s DOSem i Windows. JavaPC Engine vyuziva pro komunikaci s hardwarem sluzeb DOSu. Jeho nasazeni umozni vyuzivat aplikace bezici na centralnim serveru (pececka budou pracovat coby javove terminaly). Aplikace DOSu a Windows zustanou nedotceny a uzivatel je bude moci pouzivat i nadale. Zakladem noveho softwaru je JavaOS Sunu. Mezi aplikacemi je i prohlizec Webu. Sun chtel touhle novinkou firmam nabidnout moznost zachrany starsich pececek ve pred jejich financne vycerpavajicim nahrazovanim novymi pocitaci. Tezko ale rict, zda se tim budou manazeri firem vubec chtit zabyvat, kdyz jim Windows na rychlych pocitacich jedou tak, jak potrebuji, a o DOSu vedi neco malo uz jen z vypraveni. Cena JavaPC Engine 1.0 jde od $99 nahoru.
Zdroj: TechWeb

Vytisk knihy na pozadani

Firma On Demand Machine Corp. vyviji tiskove stroje, ktere budou umet vytisknout a svazat jednotlive knihy podle objednavek prijatych napr. z Internetu. Prodejny knih vseho druhu si budou moci tyto stroje pronajmout a doplnit jimi svou prodejni nabidku. Pujde predevsim o tisk knih, ktere jiz nejsou k sehnani, vysokoskolskych skript apod. Kvalita tisku by pri vyuziti dobrych a rychlych technik tisku mohla byt velmi dobra. Ze stroju budou vyjizdet brozury, ale uz se dela i na vazane podobe. Ekonomika provozu je pry dobra. I kdyz vytisk jedne knihy prijde na cca 4,5 dolaru, coz je trikrat vic nez u klasickeho tisku publikace v nakladu 5,000 vytisku, navratnost je jiz nad vytisknutim 200 kusu. Krome toho odpada spousta nakladu, spojenych s distribuci knih do prodejen, vracenim neprodanych vytisku apod.

Kdyz si jen tak halabala projdete Amazon.com, zjistite, ze spoustu knih si nemuzete koupit, protoze jsou "out of print". Nova technologie vyrizovani objednavek by mela tuhle nalepku vymytit. Bude pochopitelne zalezet na tom, jake knihy budou pro takovy tisk dostupne v kompletni elektronicke podobe. Lidi kolem tohoto noveho byznysu slibuji, ze by vsechno melo byt velmi pruzne a objednany titul byste mohli mit doma rychlou postou jiz druhy den. Mimochodem, podobne - i kdyz v jine oblasti - funguje jedna ze sluzeb CDnow. Tam si muzete objednat hudebni cedecko, ktere bude obsahovat vami individualne vybrane skladby. Druhy den ho mate doma.
Zdroj: Cox News a BAJT

Co bude po portalech?

Jesse Berst z Anchordesku soudi, ze nasledovat budou "hubs" a "home bases". Zatimco portal si lze predstavit jako startovaci rampu (nabidky odskoku jinam), "hub" je jako "obri klub". Tento primer vyjadruje koncentrovany vyber nabidek informaci a interaktivnich moznosti pro lidi se stejnymi, resp. prolinajicimi se zajmy. V hubu - coby zajmove komunite - lidi zustavaji, zatimco portaly opousteji. V nekterych portalech se uz dnes objevuji naznaky "hubovitosti". "Home base" bude v sobe soustredovat vse, co potrebujete pro veskerou svou aktivni i odpocinkovou cinnost. V podstate jde o internetovou podobu totalne personalizovane nabidky sluzeb a informaci, ktere v soucasnem fyzickem zivote bezne vyuzivate i potrebujete.

Na sve "home base" budete mit pristup ke vsem sluzbam, jake pouzivate prubezne (spravovani konta v bance a veskereho sveho hospodareni, nakupovani, komunikaci ruzneho typu s lidmi z rodiny, ze zamestnani, s prateli etc.) nebo v urcitych obdobich (odvod dani, vyrizeni pojistne udalosti apod.). Personalizace se uz rovnez objevuje na portalech, ale zatim jde o hodne nedokonalou podobu toho, cim by v budoucnu mela byt. Komfortni "home base" si jeste nejaky cas pocka na dokonceni vyvoje mnoha technologii, o kterych si inzenyri teprve nechavaji zdat ve svych laboratorich. Dokud pocitac nebude schopen odpovedet babicce na vyslovenou otazku: "Kde je Anicka?" slovy: "Vase vnucka je na zajezde v Japonsku, madam. Opaluje se na plazi, satelitni foto se zpracovava. Chcete ji nechat vzkaz? Muzete zacit diktovat. A mohu ji uz prevest na kreditku tech slibenych sto dolaru?", dotud to nebude ono:)
Zdroj: Anchordesk a BAJT

FBI v akci kolem odporneho spamu

Uprostred tydne dostalo mnoho lidi na Inetu e-mailovou zpravu, ktera je upozornovala na to, ze odesilatel zavrazdi jejich deti a ze to mysli zcela vazne. Pripojeno bylo i telefonni cislo potencialniho vraha. Zprava byla rozeslana z AOL, z mail boxu 15-leteho mladika, ktery nemel o nicem tuseni. Telefonni cislo skutecne patri jeho rodine. Matka mladika cele dny jen zvedala telefon, na ktery volali take policiste z celych USA i agenti FBI, kteri pracuji spolu s techniky AOL na odhaleni pachatele. Celou vec berou velmi vazne a klasifikuji ji jako zavazny kriminalni cin. Technici AOL zatim zjistili, ze slo o hackera, a davaji dohromady stopy, ktere ho k nemu (snad) dovedou.
Zdroj: ZDNet

29.-30. cervna 1998

Dnesni titulky News on 'Net:

Ma Linux sanci se dostat na "velky trh"?
Skrz okna je videt zdrojaky na webovskych strankach
Sex na Inetu je velky byznys, ale nikdo nevi, jak velky
Qcommand - novy napad s budoucnosti nejistou
Excite opet superinformatorem spammeru...
Netcenter 2.0 odstartoval oficialne
Co muze zpusobit neznalost kolem "ochrannych zdi"

Ma Linux sanci se dostat na "velky trh"?

Salon Magazine uverejnil dva delsi clanky o Linuxu a o jeho sancich proniknout na stoly beznych uzivatelu. Prvni je na adrese uvedene v zahlavi zpravy, odkaz na druhy pod nazvem "User-friendly?" najdete tamtez. Z obou clanku vyplyva jedno - dokud pro Linux nebude jasne graficke uzivatelske prostredi (GUI), pro ktere budou vyvojari delat software, potud Linux nema sanci ujidat z kolace Windows. GUI uz jsou dve - GNOME a KDE. Dva GUI nejsou z nekterych hledisek nejlepsi, ale nekterym lidem se naopak libi, ze anarchie v GUI vytvari konkurenci, ve ktere nakonec vyhraje ten lepsi. GNOME je povazovan za technicky lepsi, KDE je ale vytvarne mnohem dokonalejsi. I dost velke firmy uz nabizeji pro sve *nixy nektery z obou GUI.

Dobrou indicii prosazovani Linuxu na trh je vznik malych firem, ktere nabizeji pocitace s jiz "napustenym" Linuxem a GUI. Staci usednout, chopit se mysi a jet. Firmu, ktera se zabyva vyhradne distribuci pocitacu s Linuxem, zalozil pred par lety jeden z kolegu zakladatelu Yahoo. Tenkrat se mu do Yahoo moc nechtelo a lakalo ho neco jineho. To "neco jine" se jmenuje VA Research. Na jeho strankach najdete nabidku pracovnich stanic a serveru s nainstalovanym Linuxem. O odbyt pry neni vubec zadna nouze - jeho rust se pohybuje kolem 10% mesicne. Firma ted ma deset zamestnancu a bude se rozsirovat.

Firmy Caldera a Red Hat, ktere distribuuji Linux na cedeckach, jsou uz notoricky zname. Ta druha jich loni vyexpedovala 400,000. Dalsimi, ktere nabizeji cedecka s Linuxem, jsou nemecka S.u.S.E., Slackware a Debian. Jednotliva provedeni techto distributoru se od sebe leccim lisi. Opet jista mira anarchie, ktera snad nakonec urci toho nejlepsiho. Linux i jeho aplikace si kazdy muze stahnout i zcela zdarma z Inetu.

Autor clanku "User-friendly?" zkusil projit instalacemi a praci se vsemi tremi nabidkami Linuxu - stazeninou z Inetu, z cedecka a zapnutim pocitace firmy VA Research. Prvni pripad je pro velezdatne. Druhy si s tim prvnim ale moc nezada. Nejlepsi byla prace s dodanym linuxovym pocitacem. Pokud ale clovek nenarazi na nutnost zahloubat se do literatury se systemovymi prikazy, coz se autorovi stalo pri pokusu o pristup k cedecku. Instalovane GUI KDE to nenabizelo, takze se muselo "mountit" z prikazove radky. Bezny uzivatel se v takovem pripade rozbreci a uz nikdy nebude chtit o Linuxu ani slyset... Autor ze svych poznatku vyvozuje, ze pokud se Linux bude chtit stat opravdovou konkurenci Windows z trzniho pohledu, ceka ho jeste pekny kus cesty.

Na jejim konci by mysoidni uzivatel Windows pri prechodu na Linux nemel zaznamenat vubec zadne problemy a seznat jen sama pozitiva, jako je rychlost behu aplikaci s malymi naroky na hardware, usetreni hromady penez a perfektni servis, jaky je prikladny pro "verejne otevrene" systemy. Neni bez zajimavosti, ze stejneho nazoru je i zakladatel Linuxu, Linus Torvalds. Jemu oponuji "computer nerds", pro ktere jsou cracking a nekonecne vypisy kodu zivotnim stylem. Otazkou tak zustava, kdo se ceho a jak ujme, aby se Linux mohl prodrat na stoly beznych uzivatelu. MS to ma jednoduche - v jeho baracich sedi haldy programatoru, kteri za velmi slusnou mzdu delaji, co se jim rekne. Kdezto komunita dobrovolnych tvurcu linuxovych aplikaci nema nad sebou zadny komercni tlak.

Par vetsich softwarovych firem uz zacalo s prenosem svych aplikaci na Linux - napr. Corel upravil WordPerfect pro Linux a chysta se udelat totez se svym kancelarskym balikem. Linuxu se cile venuje treba Netscape. Od MS lze tezko ocekavat, ze by prenasel sve aplikace na Linux:) Jenze kde vubec brat aplikace, ktere by melo smysl prenaset na Linux, kdyz byly vytlaceny z trhu uzivatelskym softwarem MS? Odpoved neni moc povzbudiva - napsat je. Je jasne, ze MS by zacaly obestirat mrakoty, kdyby se nasel nekdo, kdo by zainvestoval do tvorby linuxovych aplikaci, ktere by - pri zachovani designovych copyrightu - vyvolaly v uzivatelich pocit, ze mezi Windows a Linuxem neni rozdil, akorat ze na Linuxu vsechno bezi rychleji a usetri se. To je ted vsak spise v oblasti scifi...ale uvidime, co prinesou dalsi leta...
Zdroj: Salon Magazine a BAJT

Skrz okna je videt zdrojaky na webovskych strankach

Producenti WWW serveru - Netscape a O'Reilly - vyrabeji zaplaty na diru, ktera se objevila ve WWW serverech pro Windows (samozrejme vcetne serveru MS). Chybu objevili technici z novin vychazejicich v San Diegu. Zadanim urcite sekvence znaku do URL v prohlizeci se odhali i zdrojovy obsah stranky, ktery je jinak "neviditelny". Tato neviditelnost je typicka pro zdrojove texty databazovych programu. Toto znepristupneni ma zajistit zdrojaky hlavne pred jejich ev. ukradenim. Protoze kod pracuje s mnoha promennymi, do kterych se prevadeji i konkretni data z databazi, tato data se objevi i v odhalenem zdrojovem textu. A to uz urcite nebezpeci v sobe skryva, pokud by se techto udaju chytil zdatny hacker. Netscape a O'Reilly svaluji vinu na Windows, MS to povazuje za chybu v aplikacich, vcetne sveho MS IIS. At uz tak ci onak, dulezite je, ze vsichni by meli velmi brzy uverejnit patricne zaplaty pro sve servery.
Zdroj: NEWS.COM

Sex na Inetu je velky byznys, ale nikdo nevi, jak velky

Nikdo totiz nechce nic priznat. A tak se odhaduje. Pruzkumnici firmy Zona Research odhaduji, ze letos na konta spravcu hanbatych serveru odejde z kreditnich karet chtivych koukalu 560 milionu USD, zatimco loni to mohlo byt asi 365 milionu USD (pro srovnani - za knihy koupene via Inet se loni zaplatilo 210 a za cestovani 800 milionu USD).

Povestna inetovska anarchie se projevuje zvlaste v teto oblasti. Velky boom totiz prozivaji amateri s jednou pidikamerou, PC a modemem - momentalnim slagrem je "ocumovani v realnem case". Je jedno, zda se pred kamerou neco deje, nebo v jejim zaberu jen spi nahotinka. Kazda minuta je zhodnocena - zacalo se tremi dolary, ale ceny klesaji az na petinu. Cim vetsi sirka pasma, tim vic odberatelu. Kdo potrebuje par tisicovek na prilepsenou a je bez zabran, ma otevrenou moznost. Internet zcela poprel dosavadni zakonitosti medialniho byznysu v erotice. Nikdo nepotrebuje zadne financni zazemi pro vydavani a distribuci casopisu, videokazet apod. Staci minimalni vybaveni a zaradit se do proudu. Konkurence je ale obrovska.

Denne pribyvaji stovky novych stranek. V roce 1996 mela AltaVista 70,000 odkazu na klicove slovo "sex", letos prekrocila hranici sedmi milionu. Na Infoseek prijde denne 50,000 pozadavku o zarazeni novych odkazu. Vetsina je erotickych. A z nich 40% predstira ve svych key words, ze se sexu netykaji - tomu se rika "prohledavacovy spam". Na nej nadavaji nejen rodice, kteri se u Inetu snazi s detmi na necem pracovat. At v prohledavaci zadate cokoli, mezi vyhledanymi odkazy budou i zdroje, o ktere momentalne vubec nestojite.

Ale i v internetovem sexu jsou "monopoly". Sluzba s eufemistickym nazvem "Adult Check", ktera ale nijak nezjistuje, zda je platce opravdu zletily, nabizi za $16,95 mesicne pristup k 18,000 serveru, ktere se o trzbu deli. Na erotickem Inetu se rychle uplatnuji nejnovejsi technologie a marketingove postupy, mnohem rychleji nez jinde. Ale taky se vydatne krade a predstira - casto se nekde nabizi placeny "zivy prenos videodat", ktera se zivosti nemaji nic spolecneho, ale jsou to jen jinde ukradene zaznamy. O prostem kradeni obrazku se uz ani nemluvi, protoze zadny dozor to nemuze ustihat. Na druhou stranu pokus Playboye vymest z cizich serveru jeho vlastni obrazky pod hrozbou soudnich procesu byl velmi uspesny.

Uz ted uvazuje eroticky byznys o virtualnim sexu via Inet. Clovek bude pripojen na interaktivni roboticka cidla a "vznecovadla", ktera budou psychosomaticky simulovat doslova vsechno, co si jen fantazie dokaze predstavit. Nebeha vam z toho trochu mraz po zadech? Mane me napada, ze by se virtualni sex nakonec mohl dostat na seznam zakazanych vyvolavacu zavislosti, v tomto pripade coby prvni "elektronicka droga". Vse bude nejspis zalezet na tom, do jake miry bude virtualni sex menit psychiku lidi, coz ukaze az praxe. Na druhou stranu - v lecbe ruznych poruch pod vedenim lekaru to muze byt prinosny instrument.
Zdroj: Mercury Center a BAJT

Qcommand - novy napad s budoucnosti nejistou

Qcommand nabizi moznost bezplatneho zarazeni do centralizovane a prohledavatelne databaze kontaktnich a jinych informaci. Jde o takovy internetovy kontaktni seznam, kde kazdy muze mit sva telefonni cisla domu, do prace, na mobil, do hotelu, kde prave je, cislo pageru, faxu, e-mailovou adresu, URL sve stranky a spoustu dalsich udaju, treba vcetne zivotopisu. Kdo chce, muze si kterykoli ze svych udaju chranit heslem. Kazdy ucastnik sluzby si vymysli sve ID, ktere se sklada z cisla a slova, resp. slov. Sve ID pak muze uvadet ve svych materialech vseho druhu. Qcommand slibuje, ze bude implementovat vsechny nove komunikacni technologie, ktere budou jeji klienti moci pruzne vyuzivat.

Potud vsechno prima. Pri uvaze nad tim, zda se neco takoveho uchyti, vytane na mysli spousta vselijakych ruznobarevnych "pages" a jinych seznamu. I protokol LDAP. Ale i treba ICQ, ktere umozni okamzitou komunikaci s uzivateli, kteri jsou online, at jsou kdekoli (v databazich ICQ najdete i pripadne dalsi informace o uzivatelich). Pravdou je, ze tech informaci u ICQ neni moc. Ale kdyby se ICQ doplnilo o to, co nabizi Qcommand (resp. kdyby se oboji spojilo), mohla by z toho casem vzniknout dost velka sila. Qcommand sice nabizi kontaktni informace, ale zadny kontakt, na coz by mohl dojet. Protoze sam od sebe jen malokdo nekam napise udaje o sobe, kdyz nebudou primou podminkou ucasti v nejake komunikaci, kterou bude povazovat za uzitecnou.
Zdroj: NEWS.COM a BAJT

Excite opet superinformatorem spammeru...

Bezplatna e-mailova sluzba Hotmail, kterou pred casem koupil MS a ktera se nabizi na Excitu, ma problem - kdyz uzivatel dostane e-mailovou zpravu, ktera v textu obsahuje URL, a on na ono URL klikne, do logu ciloveho serveru se zaznamena i e-mailova adresa nic netusiciho uzivatele. Uz pred mesicem Excite poskytoval logum jinych serveru data vedouci k otevreni uzivatelsky personalizovanych stranek, na kterych mohou byt lecjake - i velmi detailni - udaje o uzivatelich. Je sice fakt, ze brouzdat logy a hledat tam prislusne udaje, neni zrovna prijemna cinnost, ale na to se da napsat skript, ktery hledana data vylouhuje. A ty se pak treba prodaji spammerum. Excite slibil, ze novou diru rychle zaceli.
Zdroj: NEWS.COM

Netcenter 2.0 odstartoval oficialne

Na vyse uvedene adrese najdete vypis vseho, co Netcenter Netscapu nabizi. Je toho hodne, takze nebudu zdrzovat prostym opisovanim. Spis se jen zminim o tom, jak me prekvapuje, ze se Netscape tak drzi Instant Messengeru AOL, ktery ve srovnani s ICQ neobstoji. Zvlaste ted, kdyz AOL koupil ICQ (resp. firmu Mirabilis), je skoda, ze Netscape nezatlacil na AOL, aby mohl misto neprilis dobreho Messengeru nabizet ICQ. Ale treba k tomu za nejaky cas dojde... Navstevnost Netcenteru stale roste a udajne dosahuje uz 8,5 milionu navstevniku denne.
Zdroj: BAJT

Co muze zpusobit neznalost kolem "ochrannych zdi"

Firma Gleim Publications si nechala nainstalovat proxy cache Traffic Server firmy Inktomi. Jeji ISP ji pridelil adresu IP. A zacal tanec - nekteri zajemci o koupi publikaci nemohli zaplatit, jinym "to platilo" dvakrat apod. Problem byl v komunikaci mezi proxy a servery CyberCash, ktere platby na kreditni karty provadeji. Traffic Server totiz dostal jinou adresu, ktera byla pro CyberCash neznama, takze provedeni plateb odmital (kde se vzalo to "dvoji placeni", zdroj neuvadi). Spravci prodejniho serveru museli nakonec prodej zastavit a vsem se omluvit. Ted jsou rozezleni na sveho ISP, ktery pry za vsechno muze. Ten ale jen pridelil adresu IP novemu pocitaci, i kdyz instalaci udajne provedli jeho technici. Ty ale nenapadlo, co se stane. Firma Inktomi je zcela z obliga, protoze problematiku spojenou s nasazovanim a konfiguraci transparentnich kesi popisuje vsude, kam jen oko jejich klientu dohledne. Inktomi k tomuto pripadu dodala, ze nebylo vubec obtizne vest komunikaci se servery CyberCash primo, nikoli via proxy. Chyba zjevne byla ve spatne komunikaci mezi techniky ISP a prodejniho serveru. Tak at se vam neco podobneho taky nestane...:)
Zdroj: Wired News