Americky casopis People prisel se svou kazdorocni anketou, ve ktere
ctenari hlasuji o nejkrasnejsiho cloveka. Jde o hlasovani pro naivky,
kteri/ktere nemohou zit bez mdlobneho obdivu k hornim deseti tisicum,
ke hvezdam stupidnich TV serialu apod. Casopis vyrukoval s anketou i
na Internet, coz asi nemel:) Dostalo se mu nalezite odezvy od
internetaku, kterym takove nakasirovane ankety lezou krkem. Hlasovaci
stranka totiz umoznuje i vlozeni jmena jineho "krasneho geroje nasego
vremeni", nez jake predklada casopis ve svem seznamu.
Po Internetu se rozjely e-mailove dopisky, ktere nabadaji k hlasovani
pro "Hank the Angry, Drunken Dwarf" (Zlej ozralej trpaslik Hank:))) A
co se nestalo - trpaslik Hank bezkonkurecne vede v hlasovani s cca
46,000 hlasy pred nejakym Leonardem DiCaprio s pouhymi cca 3,700
hlasy:) - viz vypis na adrese uvedene v zahlavi zpravy. Magazin na to
zatim nereaguje (zrejme doufa, ze papirove anketni listky jeho
predplatitelu Hanka nakonec premuzou:) Pomoci tpaslikovi v jeho moznem
absolutnim vitezstvi muzete i vy vlozenim jeho jmena (pozor na
preklepy). Vox populi, vox dei...at zije Internet!:) Zdroj: BAJT
Lidi v Borlandu se rozhodli zapomenout na nazev sve firmy. Pry s nim
byl uz prilis spojen image "neuspesneho producenta nastroju pro
desktopy". S novym nazvem Inprise se ma
zasadne zmenit i program firmy s hlavnimi dvema zamerenimi. Jednak jde
o prosazeni "Enterprise Application Serveru", tedy aplikacniho serveru,
ktery podporuje protokoly CORBA, COM MS, API JavaBeans etc., jednak o
poskytovani konzultacnich sluzed pod hlavickou "Professional Services".
Sve dosavadni vyvojarske nastroje - JBuilder, C++Builder, Delphi -
zintegruje do Integrated Transaction Serveru firmy Visigenic, kterou
Borland pred casem k sobe pripojil. Cilem Inprisu je promena ze
druheho producenta nastroju pro desktop na prvniho producenta
aplikacnich serveru. V teto oblasti Inprise ovsem narazi na velmi
silnou konkurenci, ktera si uz cile rozdeluje trh.
Jesse Burst ve svem Anchordesku pohlizi
na prejmenovani Borlandu svym typicky ironickym pohledem. Akt promeny
nazvu srovnava s prejmenovanim tankeru Exxon Valdez, ktery pred lety
zanechal velkou ropnou skvrnu u brehu Aljasky. Zatimco Valdez si po
prejmenovani vesele pluje dal, borlandsky image prusvihare se Inprisu
nijak snadno tusovat nebude. Borland ztratil nejlepsi zamestnance.
Mnoho z nich mu - mimochodem hodne nechutnym zpusobem - zlanaril MS.
Borland tenkrat podal na MS zalobu. Tim ovsem spustil i negativni
reklamu proti sobe, coby potapejici se lodi, hromadne opoustenou jeji
posadkou. Borland prodal Paradox, Quattro, dovedl dBase k nedobrym
koncum a v konkurenci s MS se jeho vyvojove nastroje prosazovaly stale
hure.
Ted se svym aplikacnim serverem snazi dostat na trh, na nemz nakupuji
velke firmy. Jde o trh velmi citlivy na renome dodavatele sitoveho
softwaru. Na rozdil od tankeru Valdez s sebou Inprise dal potahne
veskerou zatez Borlandu. J. Berst nechce Inprise zatracovat, ale
moznost nejakeho velkeho prekvapeni nepovazuje za prilis realnou - a
radsi by se pry drzel v blizkosti zachrannych clunu:) Zdroj: InfoWorld Electric a Anchordesk
30. dubna t. r. vyprsely rocni lukrativni smlouvy Netscapu s Yahoo,
Infoseekem, Lycosem a Excitem o jejich vyhradni inzertni pozici na
serverech Netscapu. Pred nekolika dny vsak Netscape oznamil, ze snad v
uz cervnu spusti svuj prohledavac Internetu, takze se stane vyznamnym
konkurentem vsech techto prohledavacu/adresaru. Ty se rozhodly zaujmout
vyckavaci pozici a dohodly se s Netscapem zatim jen na dvou- az
trimesicnim prodlouzeni prave vyprselych smluv. Pak se teprve uvidi, co
dal. Ze prohledavac Netscapu bude mit na smluvni vztahy s ostatnimi
prohledavaci urcity vliv, potvrdila i mluvci Netscapu. Zdroj: Computerworld
Zdrazovani casove neomezeneho pripojeni k Inetu se projevuje u
rostouciho poctu americkych ISP. Dalsim z tech vetsich je
Ameritech. V jeho pripade jde o stejne
zdrazeni jako u AOL - z $19,95 na $21,95. Prave AOL tuto novou vlnu
odstartovala v unoru t. r. Pro zajimavost jsem se podival na ceniky
mensich americkych ISP a zjistil, ze pausal za casove neomezene
pripojeni u nich rychle mizi. A je-li uz, tak byva drazsi. Casto se
u nich objevuje limit, s jakym prisla IBM - do 150 hodin je vse OK,
kazda dalsi hodina navrch je mastna. Napr. jeden mensi lokalni ISP
uctuje jen $14,95 mesicne do rozsahu 150 hodin, ale za kazdou hodinu
navic cele $2. Pujde-li to takhle dal, bude lepsi uteci z dial-upu
k ADSL nebo ISDN (za toto casove neomezene a rychle spojeni se plati
pod $50). Jako duvod zdrazovani vsichni zdrazovatele uvadeji
prodluzujici se dobu pripojeni svych abonentu. Zdroj: NEWS.COM a BAJT
Zatimco USA prosazuji, aby se clo za produkty prodane a dodane
elektronickou cestou neplatilo nikdy, ostatni zeme, ktere o Inetu bez
cla jednaly ve Francii, se priklonily k nazoru Kanady, ktera
prosazovala stanovisko statu zastoupenych ve Svetove obchodni
organizaci. Moratorium na cla bude platit do ledna roku 2000 a pak se
uvidi. Aby nedoslo k omylu - nejde tu o prodej fyzickeho zbozi,
objednaneho a uhrazeneho via Inet (jako jsou treba pocitace, traktory
apod.), ale o software a jina data, dodana pouze elektronickou cestou
(napr. texty a grafika knih, hudebni zaznamy etc.). Zdroj: Wired
Jednou z velkych prednosti XML bude moznost prevest radu behu aplikaci
ze serveru na klienty. Ironicky receno, jde o opacny proces, nez jakym
se vyznacuji soucasne implementace Javy, ulehcujici interpetaci
bytecodu na strane klienta napr. tvorbou servletu na strane serveru.
XML ma uz dopredu ve vinku presun casti dat pro jejich aplikaci v
klientech. Napr. MS tuto moznost XML demonstruje aukci, jejiz datove
casti se presunou do prohlizece, ktery cas od casu "pingne" server, aby
zjistil, zda v aukci nedoslo k nejakym zmenam. Doslo-li, posle
prislusna data do prohlizece. Aplikacni stroj XML projizdi data
umistena v kesi prohlizece. Protoze se v ni odehravaji ruzne procesy,
zacina se ji rikat "inteligentni kes". Toho vseho lze samozrejme uz
dnes docilit s Javou. Se dvema problemy - uzivatele si mohou Javu
vypnout, coz zhusta cini kvuli druhemu javovemu problemu - jeji
pomalosti a narocnosti na zdroje.
Znalci XML upozornuji na to, ze surfari by nemeli mit moznost si
vypnout XML, tak jako to dnes mohou - krome Javy - ucinit i s grafikou
a JavaScriptem. Protoze presun dat XML ze serveru na klienty bude mit
svou hustotu, zvazuje se, zda pro XML zvolit specialni komprimacni
prostredi/vrstvu (u XML v podstate jde o komprimaci dat v ASCII), nebo
zda vymyslet novou komprimaci pro HTTP. Experti XML se rovnez trochu
obavaji toho, ze presouvani dat XML ze serveru na klienty se bude
vyuzivat i v pripadech, kdy to nebude mit valneho opodstatneni a tim
se budou zahlcovat linky a otravovat uzivatele. Proto za jedno z umeni
optimalniho vyuziti XML povazuji take schopnost urcit, k jakym prenosum
jakych dat XML ma kdy dojit. Tyhle vsechny uvahy ale maji jeste dlouhou
perspektivu sve realizace - i podoby obecne prijatych a vyuzivanych
metadat XML se budou vytvaret jeste hezky dlouho. Zdroj: InfoWorld Electric
Doslovne nebo castecne upravene prebirani Dennich zprav z Internetu
redakce Bajtu neni dovoleno bez jejiho pisemneho svoleni
Stranky pripravuje Ladislav Zajicek